To jsem zvědav, jestli z těch médií za 5000 let něco přečtu.
O CDROM taky říkali, že jsou trvanlivá a skutečnost je taková, že většina (skladované v temnu a pokojových podmínkách) je problematická až nečitelná po sotva 25+ letech (hádám, že jsem první vypaloval někdy v roce 1996/1997), rozhodně mnohem problematičtější než DD 5.25" diskety zapsané v té době a dříve. Ty jsou čitelné skoro beze změny stejně jako tehdy. Ale i tak jsou CDROM méně problematická než DVD :)
... ano, já vím, ta trvanlivost se vztahovala na lisované placky, ne zapisovatelné. Máte někdo zkušenost s těmi obsidiánovými? Říkalo se jim Data Tresor Disc - skutečně drží, nebo je to taky marketingový krasožvást?
CD-ROM není vypalovatelné, asi myslíte CD-R nebo CD-RW. A o těch nikdo soudný netvrdil, že jsou trvanlivá. Udávaná životnost byla podstatně kratší než 25 let. A když to porovnáváte s 5,25" disketami – kolik byste těch disket potřeboval pro uložení obsahu jednoho CD? A myslíte, že by z té sady disket byly všechny čitelné po 25 letech?
Ano, v dobách, kdy CD-R stále 300 Kč to tak bylo. Verbatim Data Life kdysi "garantovaly" nějakou dlouhou trvanlivost záznamu, ale už si nepamatuji jak dlouhou. Nyní se dají koupit také, nejspíš s vylepšenou technologií a holedbají se trvanlivostí 100 let: https://www.alza.cz/cd-r-medium-verbatim-d55349.htm
8,76 Kč / ks si myslím, že dnes není drahé.
Ale odola...
https://cdr.cz/clanek/test-dvd-data-tresor-disc-pres-leto-v-aute/vysledek-testu
https://cdr.cz/clanek/test-dvd-data-tresor-disc-v-destove-vode/vysledek-testu
13. 5. 2025, 15:24 editováno autorem komentáře
Archivuji rodinné fotografie, video apod. - a lámu si hlavu tím, jakou technologii pro zálohy použít. Objevil jsem (ano, jsem poněkud pozadu) M-Disc (BD), ale možná tomu umíráček dávno odzvonil, a mám stejnou obavu s možností čtení takového média třeba za 10-20 let (hardware, typ připojení, ... ale i třeba formát dat). Včera jsem například zjistil, že digitalizaci VHS jsem propásl o cca 10 let.
Tedy i kdyby se tato technologie stala mainstreamem, jaká je šance, že si data někdo prohlédne třeba jen za 20 let?
Skenoval jsem fotografie z 50. a 60. let – právě z důvodu zachování alespoň v digitální podobě. Degradace fotografií je zřetelná – žloutnutí, praskání.
Nově vytisknuté fotografie asi pár desítek let vydrží – při vhodném skladování, ale tisknout (deseti-) tisíce fotografií, to abych si pořídil pozemek a na něm postavil halu :D
Mám na nástěnce asi 20 let vytištěnou barevnou fotografii na fotopapíru. Je celou dobu v interiéru, trvale ve stínu. Přesto už skoro není vidět co tam je, jak moc to celé zesvětlalo. Na tištění bych zas tak nespoléhal, není to chemický proces.
Fotografie z 50, 60+ let jsem také skenoval. Digitální fotky lze totiž lehce kopírovat, zatímco u fyzických to je komplikované. A pokud např. po úmrtí rodičů dojde k dělení foto archivu mezi sourozence, tak digitální fotky mohou dostat všichni, zatímco fyzickou fotku dostane logicky pouze jeden z nich.
Krome toho, ze jsme seniorni architekt na storage a archivaci ;-) ... kde jsme jako kontraktor bral na KC 6 mistnou castku nezacinajici8 cislici 1 ;-) ... jsmem jeden z lidi, co rozumi i tisku ;-))
1) Vyhnete se pigmentum CANON -0 je to sh*** a bledne to, jde to pretahnout lakem, pryskirici, laminaci a pak to bude lepsi ;-))
A cim tisknout, jedine EPSON - ale ne kancl. pigmenty, ale grafickymi - studia na to maji plotter - del se na doma i A3 tiskarna, ale provoz a kazdy stisk stoji bez nakladu za tiskarnu vice, nez si to enechjat udelat na velkem plottreru, kde maji velke nadrze na pigmenty a stoji tak mene ... a hlavne tiksnou a tak nezasychaji ;-)
2) U laseru je to asi jedno - tam je OK i Canon - imho Canon laser je HP a HP inkout je Canon ;-)) -- ale u laseru jsme neresil jak dlouho vydrzi ;-))
3) Laminace alais pretahnout to priskyici - Epson uz to dela v zakladu
4) PAPIR=BARIT !!!! BARIT si zapmatujet, to je jediny papir spolu s latkou, taky se deal SILK BARIT - BARIT s hedvanym platnem, nebo vlakny ;-)) ... a ten vam jako jediny ty pigmenty nesezere zevnitr ;-)
Nebot 1. nepritel pigmentu je UV zareni, coz lze dat do stinu a idelne ochranit laminaci - pryskirici ... a nebno dat za opticky pl;ast s UV , sklo uz je pase ... a 2 nepritel je komercni hezky loeskly ale i matny papir, ve kterem je latex a belidla -0 ma nadheren barvicky, tedy prenos barev, je nadherene bleouzky a ne nazloutloucky a neotpupluje tak barvy - coz orto ja mam teploucke bravicky mocinky rad a to jsme na zenske ... no a komercni umela hmnota znazyvana papir, kde je vsechnio mozne jen ne bunicina - je skvely na reklamu, vypada to tam skevle - no ale za 10 let vam vyzre pigmenty zvenitr ... hlupacoi jkao slovak co si rikal svetove Andy Warhool by vam mohl vypravet, ten na to i maloval a dnes galerie cumi, jak dilo co koupili za balik bledne do bela ;-) nebot belidklo v papire je skevle, beli i po 100 letech ;-) ...
Tedy inkousty -pighmenty jedine a pouze EPSON - vynete se komerncik tiskum, tedy medium BARIT a SILK BARIT ... u laseru to same, ale tam nevim jak dlouho vydrzi, pry ty voskove dlopuho - ja jsme pres ty pigmenty, ony jsou hezci a laserrem si tisknu plakaty, co jsou se znici a neresim ;-)
Laminace - neni to plast, fakt je to spise lak nebo pryskyrice ;-)
Popr to dat k tomu jakoi bonus za plast do ramu - opticky na fotky-obrazy
A vydrzi vam to i pres 200 let a asi i pres tisic, pokud na vas nespadne atomovak, nebo neprijdou zaplavy a tak ;-) ... nebo vas nevyrabuji inzenyri Afriky a okoli ;-)
Fotografie (ty nejlepší) nechat vyvolat na fotopapír. To je IMHO nejlepší archivace. Nezávislá na tom jestli za 100 let bude někdo umět zobrazit jpg nebo raw z Vašeho fotoaparátu. A taky nezávislá na degradaci média. Ano papír může vyblednout, potrhat se, ohořet, pokydat kečupem, ale pořád tam něco vidět bude. U digitálních formátů stačí jeden vadný bit a celá fotka je v háji, někdy i celé médium.
Ale jinak se mi líbí jak jdou ty technologie v kruzích. V Mezopotámii psali na hliněné destičky a pak je vypálili a už je to tu zas...
> U digitálních formátů stačí jeden vadný bit a celá fotka je v háji, někdy i celé médium.
Proto existují formáty (třeba JPEG 2000), které jsou navrženy s cílem přežít chyby podobného typu. Sorry, ale ohořelá fotka vs násobná digitální kopie je poněkud legrační dilema. Snad pro případ dlouhodobého blackoutu nebo podobné technologické krize.
Tak mě v téhle souvislosti napadá - existují nějaké (linuxové) nástroje v "produkční" kvalitě, které tu redundanci, resp. samoopravné kódy nějak uživatelsky přívětivě implementují? Ideální by byl přímo souborový systém, který by to uměl, nebo nějaká bloková vrstva (DM), popř. "archivační" datový formát? Prostě abych vzal externí disk nebo vytvořil image a vypálil na CD/DVD/BD nebo snad nahrál na LTO a měl jakous jistotu, že pokud nedojde k fatálním selhání zařízení nebo média, i částečně poškozená data se slušnou mírou pravděpodobnosti přečtu.
Trocha googlování a našel jsem Parchive a pak ještě nástroj + souborový systém přes FUSE implementující Reedův-Solomonův kód - https://www.thanassis.space/rsbep.html. Jen to vypadá trochu experimentálně.
Víc technologií najednou.
Já to zatím dělám tak, že primárně je všechno na NASce, pak na nějakém (plotnovém) disku v šuplíku, a pak jako zálohu BlueRay disky (kam jsem před pár lety přepálil i staré DVD) v jiném městě. A na ještě jiném místě + na těch discích sha384 všeho.
S tim, že až se technologie pohne, tak mě čeká další podobný přechod jako DVD-BR.
Nic ;-) nemate sanco, nejkvice vtdzi SC profi paska, alepsi nez LTO, ale mechan9ika stoji balik a stejne toi musite co 10 let previjet do mechanicky a zpet, aby se to odmagnetizobvalo interferenci, nebot po 15 letech by uz se vrstvy navzajem ovlivnovali, staci ale rozvinout pres hlavu a zpet a je to v cajku, pak taky SILO - takova velka knihovna umi pasku zreplikovat, vytisknoutr stejny label, pasku zaradit zpet a starou zesrotovat - nebo dat do trash mialboxu.
Vyrdzi bernouliho disky - ale zaostaly, nakonec je vyladili, aby se nemusela kalibrovat mechinka - ale kapacita VS cena to ukoncilo ;-))
Tedy jedine pasky ...
A jak resi data profici jako ja - tedy ti nejlepsi a velmi dobre placeni ? - neresim uskladneni ;-) nebot to nefunguje - kde za 100 let sezenete LTO-1 pasku, nova mech uz LTO-1 necte ;-) ... takze nearchovuji ;-) vsechna data musi byt ziva - soucasna musi byt rep0likovana, idelane synchronne, stara je dobre replikovat asynchronne ... a navic je zalovat na pasky.
Cena je jasna, kazda fiurma kupuje nove diskove pole o takove kapacioste, ze stary archov uz je pro ne jak disketa ;-) kdyzio meli neuveritelnych 100GB --- to bylo disku - dnes maji 3-37 TB SSD disky v full flas storage - nebo 2TB spindle a na archov 20TB disky a z teh maji PT dat ...
Pak data migruijete vzdy na niove ziove pole, styare date jkao cache na backup, nmebo backup, nebo na testy - nez odejde ;-) a jednou za cas koupite nove zalohovaci zareizeni a vse zezalohujete znova a az bude vse v cajku a v trezoru, tak to stare vyhodite a sesrotujete data ;-)
Zivotni cyklus ve firme je 3 roky u bohate firmy 6-10 let u bzene vic nez 12 let nmeprovozuji firmy zarizeni ani na testy v labu - zere to vic a zabira vic mista nez to dela uzitku ;-)
No a tech 10 lety vam vydrzi i disk, dokonce i paska co rika ze vystrezio 100 let a ani ji nemuiste prevyjet - tim ze inovujete vas ani netrapi sklady plne srotu a vira v boha, ze to za 30 let nabehne a bude vubec k cemu pripojit ;-)
takze na archiov jsem ten nejlspi, nebot jsme to resil v mnoha bohatych firmach a vyresil jsme to presne takle, neverit firmam, neverist lisbim, za 100 lket ta firma uz nebude exotovat a i kdyz treba IBM bude, stejne vas posle dopr*** ze na to nemate support a ze vsechna zariuzeni uz jsou deprecate ... OutOf Life ... a support na rto stoji Bgati Veiron kazdy rok, ano support na out of live zarozeni je tak drahy, ze vas vyjde levneji si koupit novy - a platite jej jen kdyz musite a zadna firma jej nakonec mit nemusi ;-) kdyuz levneji koupi nove, nalstene a rychle reseni ;-))
tedy mejte svechna data vzdy ziva a mejte je 2x nebo 3x - kde 3 bude obcasna treba 1/2 rocni zloha nekde mimoi domovb, nebo klidne nocni sycn nekde - kdyby horelo ... nebo blackbaze cloud - ten dava zalohu temer zadarmo a neomezene ;-) ... v cem je ten hacek - platite za restore ;-) - meco je zdarma, neco vyjde levneji si nechat poslat na USB diksu tedy +100 euro za 4TB za zarizni a palka za obnovu ;-) ... ale jue to reseni, obnovit lze i selektivne soubory ;-) hele jako zaloha do 3 lokace je to OK a kdyz vam vyhori barak, tak hold tech 2k euro za obnmovu ozelite , kdyz vas zaloho na rok stala jen 40 USD ;-)
Mi tak uvazovali zalohovat data zakaznikum z NetAppu - ze byudou mit mega levnou zalohu u Amazonu - mysleno jen ty dlouhodbe s tim, ze si budou temer jisti, ze ji nikdy nebudou potrebovat - a kdyz budou, tak tu palku zaplati - tam by to byly stovky TB - tam by se platilo klidne i 30k USD /euro ;-) ale to je malickost ;-)
Zatím se jako nejspolehlivější jeví magnetické pásky. Ukázalo se, že i záznamy vytvořené v 60. letech jsou stále čitelné s minimem chyb. K archivaci fotografií používám fotopapír a album. A pokud by měl snad někdo pocit, že jeho fotky budou zajímat i jeho prapra...pravnoučata, tak černobílá tónovaná fotografie na barytovaném papíru je sázka na jistotu.
Jen to nedelejte jako jelito kolega ktery je nechal na vyhrivanych sedackach :-))
Mohu vas upozornit ze fotky skutecne zajimave jsou pokud mate silne rodinne vazby nebo nekdo bude chtit vedet odkud pochazi. Foto nam casto pripomenou prozite okamziky s nasimi nejmilejsimi. Ty kterym zdravi uz neslouzi potesi pri horsici se pameti vzpominka na deti,vnoucata ci pribuzne kteri uz tu nemusi byt s nami. Na stari vam nic jineho nezbyde.
Tahal jsem i velmi stare fotografie z rodinneho alba pro teticku jez se dozivala 100 let. Ty stare fotografie jeste nekdy mezi rakouskem a uherskem a prvni republikou presto ze jsou na tvrdem papiru a nektere i rucne retusovane dostaly zabrat pokud bych nedelal archivaci tak myslim ze do dalsi 50 let budou znacne poskozene.