Vlákno názorů k článku
Windows budou mít dialogové okno pro výběr prohlížeče od Lael Ophir - Bude opravdu muset v budoucnu Renault zákazníkům nabízet ke...

IE samozrejme zadarmo neni. Windows Media Player nebo ta parodie na strihove programy (Movie Maker) taky neni zadarmo. Vsechny tyhle kraviny platis v cene Windows.

Já myslím, že problém nastal daleko dřív. MS například dodával Windows 2.0 s Kalkulačku, a Windows 3.1 dokonce s File Managerem. Tím ohrozil tržní pozici Texas Instruments, HP, Petera Nortona a řadu dalších. Už za přiložení Kalkulačky a File Manageru ho měla EK pokutovat, rozdělit na 10 firem, rozcupovat, a zaměstnance rvropských poboček veřejně bičovat na dvoru budovy EK. Nakonec kam bychom v té Evropě došli, kdyby si výrobci SW sami určovali, co budou prodávat :)

ulohou organov je drzat konkurencny trh a chranit domacich vyrobcov, voci nekorektnemu spravaniu sa konkurencie

Americky 1997 Bribery Act (Zakon o podplacani z roku 1997) zabezpecuje beztrestnost predstvitelom tych US. firiem, ktore za ucelom ziskania podielu na trhu a miest v USA podplatia zahranicnych politikov. Pritom zakazuje podplacat v USA!.

Beztrestnost zarucuje USA, tak,ze ak ide predstavitel fimry von s umyslom podplacat, moze dosat diplomaticky pas a tym imunitu…

EK prisla na to,ze predstavitelia MS cestovali do EU s diplomatickymi pasmi a hned na to zmenili vlady nazor na implmentaciu Europskeho open source

70 percent of the world's open source developers are based in Europe http://conferen­ces.oreillynet­.com/eurooscon/co­verage/

EK sa nepaci podplacanie proti Europanom v Europe… Preto tie kroky…

„nekorektnemu spravaniu“ – to myslíte když si někdo dovolí dodávat operační systém s browserem? :)
Minimálně v případu Kožený se řešilo, že od nějakého roku nesmí američané uplácet v zahraničí. Na Koženého se to ještě nevztahovalo. Ale podívejte se také na US Foreign Corrupt Practices Act of 1977 a International Anti-Bribery and Fair Competition Act of 1998. Jinými slovy si podle mě nehorázně vymýšlíte, případně jste to slyšel někde v hospodě.
Ano, 70 percent of the world's open source developers are based in Europe. Někteří developeři holt dělají business a vydělávají peníze, a jiní píší open source.

Ono sa „dělají business a vydělávají peníze“ s „píší open source“ nejako vylucuje? A napokon nie vsetci co „píší open source“ su nutne studenti ci nezamestnani. V praci si kludne mozu odmakat svojich X hodin a doma relaxovat a pisat open source. Su firmy, ktore pisu multiplatformne riesenia a teda aj OSS a aj z toho slusne ziju. A nemusia to byt len „zlataniny“, za co sa tu obcas snazite OSS oznacit. (nedalo by mi moc casu si to tu dohladat)

Ano, vydělávat peníze a psát open source se prakticky vylučuje. Ano, open source nemusí být nutně slátanina, ale bohužel velmi často bývá.

Vidite. Taka je vasa skusenost. Moja je ina. Nemozno to vsak zamienat za vseobecny fakt.

Moje zkušenost je zjevně blíže zkušenosti většiny zákazníků. Vždyť zákazníci raději platí, nebo dokonce kradou, než by používali mizerný open source zdarma. Kolik grafiků používá Gimp a Scribus, a kolik se těmto aplikacím shovívavě usmívá? Oni raději zaplatí desítky tisíc korun za kvalitní SW. Podobně s desktopem, Office aplikacemi, databázemi, workgroup SW atd. Prostě nadšenci dělají stejně kvalitní SW, jako když nadšenci pečou pečivo. Někdy to i ujde, ale obecně je to mizerné.

Tohle nikam nepovede. Ta analogie prostě neexistuje. Žádná automobilka:
1. nemá 90% trhu v (téměř) každém státě
2. nevyrábí zároveň volanty
3. volant nemá moc přidané hodnoty na rozdíl od html browseru

1. Ještě jednou: zákon o ochraně hospodářské soutěže nevyžaduje 90%, ani jiné taxativně vymezené procento. Přečtěte si ten zákon.
2. Automobilky dost možná vyrábí volanty. Samozřejmě jsou tu ještě výrobci autorádií, autosedaček, sportovního příslušenství, klimatizací atd.
3. Volant, sedačky, autorádio, klimatizace atd. samozřejmě MAJÍ přidanou hodnotu. Naopak browsery ji mají zatraceně nízkou. Co získáte použitím FF místo MSIE? Jiné symboly na ikonkách, a občas nějaká stránka nepůjde zobrazit.

Ještě jednou: zákon o ochraně hospodářské soutěže nevyžaduje 90%, ani jiné taxativně vymezené procento. Přečtěte si ten zákon.

Ano, precti si ho…

§ 10
(1) Dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích.

(2) Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů.

(3) Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel nebo soutěžitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší než 40% tržní podíl.

§ 11
(1) Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména

a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,

b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,

c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni, …

O dominantnim postaveni se opravdu odmitam bavim, to snad vidi kazdy soudny clovek. Vsechny tri citovane zpusoby zneuzivani tohoto postaveni jsem tady citoval z rozsudku USA vs. MS. Nebyt tohoto procesu, nebyt antimonopolnich rizeni s MS v EU a dalsich zemi, tak se MS dodnes chova tak, jako pred 10 lety, dodnes tady nejsou jasne a rovne podminky pro zpristupneni API tretim vyrobcum, dodnes tady neni vyrobcum nediskriminacnim zpusobem pristupna dokumentace nutna k vyvoji produktu pro Windows atd. atd. Pokud nad MS neni tvrda ruka, tak se ta firma chova jako monopolni dobytek typu Cesky Telecom neblahe pameti.

Oceňuji, že opakujete mé argumety. Dokonce s tapetou citující zákon, pěkné. Podle všeho se shodneme: „zákon o ochraně hospodářské soutěže nevyžaduje 90%, ani jiné taxativně vymezené procento“

MS má dominantní postavení, o tom vcelku žádná. Není ale monopolem. Srovnání s Českým Telecomem pokulhává na všechny tři nohy. ČT byl státem garantovaný monopol. Nikdo jiný nemohl a NESMĚL nabízet telekomunikační služby. Naopak na trhu OS nabízí produkty řada jiných firem (Apple Computer, Red Hat, Novell, IBM), řada produktů je k dispozici i zdarma (Linux, BSD a různé malé projekty). Navíc může kdokoliv kdykoliv napsat nový OS, a uvést ho dle vlastní libosti na trh. Proto je to srovnání MS a ČT naprosto nesmyslné.

Výrobce OS je majitelem vlastní platformy. Kdyby MS chtěl 10% z prodejní ceny každého SW napsaného pro Windows, a aplikace by před uvedením do prodeje schvaloval, bylo by to jeho plné právo. Jenom by to neměl udělat náhle.
Dokumentace nutná k vývoji produktů pro Windows je řadu let k dispozici na MS webu v MSDN Library, plus si můžete koupit hromady DVD s produkty, vývojovými nástroji a dokumentací. Zkuste psát méně nesmyslů.

Všimněte si, jak je zákon o ochraně hospodářské soutěže nejasně formulovaný. Spousta věci závisí na uvážení soudu, které může být prakticky jakékoliv. Když soud dojde k názoru, že se můžete chovat ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích, tak máte smůlu. Dominantní postavení má každý a nikdo, protože neexistuje objektivní způsob, jak to změřit. Co jsou „nepřiměřené podmínky“? Určitě existují zjevně nepřiměřené podmínky smlouvy (měsíční plat za rohlík). Bohužel definice nepřiměřených podmínek je subjektivní, a je opět jen na úvaze soudu. A samozřejmě je tu odkaz na obchodní zvyklosti, tedy na zvykové právo. To vždy zahání pohromou, protože takové věci se neskutečně špatně prokazují.
Jinými slovy firmy nemají způsob, jak zákon dodržet. Soud může kdykoliv dojít k názoru, že zákon porušují, a neexistuje tu žádná objektivní pravda (jen názor soudu, a ten je do značné míry daný politickou objednávkou). Srovnejte s tím, když je stanoven minimální obsah bílkovin v šunce. Ta bílkovina tam objektivně je, a nebo není. Firma přesně ví, co vlastně smí a nesmí dělat. Představte si, že by byl výrobce šunky teestán na základě toho, že soud došel k názoru, že šunka není dost dobrá. Přitom v „ochraně hospodářské soutěže“ je tohle běžné.
Už chápete mou výhradu k antimonopolní legislativě? Není dost konkrétní, a nestanovuje jasná pravidla hry.

1. Netvrdil jsem, že to procento je stanovené zákonem.
2. Automobilky opravdu volanty nevyrábějí. Na to mají pochopitelně svoje dodavatele.
3. Tak předně z pohledu dodavatele browseru jde o udržení vlivu na technologie webových stránek a možnost dodávat nezávislé nové webové aplikace. Z pohledu uživatele jde pak o získání přístupu k takovým aplikacím no a díky konkurenci i vyšší kvalitu produktů.

3. To je přideaná hodnota? To už má větši přidanou hodnotu ten sportovní volant s ovládáním rádia a telefonu :)

+1 Laele, dneska prvne s tebou souhlasim :)

A to je jako zprávně?! Jako že EK kecá nějaké společnosti do složení/konfigurace produktu? Operu NIKDO (tvrzení s tolerancí 1 %) nepoužívá a a bude tomu tak i nadále. OEM distributoři budou instalovat IE, protože ho lidi chcou a vše je na něj optimalizovaný. Nebude na novým PC s Win 7 žádnej Firefox a nedejbože Opera :-D. A ten, kdo si instaluje systém sám doma, tak má své návyky ohedně prohlížečů a nic se pro něj nezmění. Ono se nezmění nic, ale s principu je to sviňárna.

Teorie ekonomie hovoří jasně. Z hlediska existence trhu je monopol negativní element. A proto je jedním ze základních axiomů snaha o udržení konkurenčního prostředí. A kromě všobecných pravidel hospodářské soutěže patří i pravidlo o udržení konkurenčního prostředí mezi ty, které jsou jasně známy a jakýkoli subjekt s nimi musí počítat.

Takže žádná sviňárna. Jen vaše neznalost.

Diskusi na téma, zda se MS dostal v nějaké významné části segmentu do monopolního postavení a zda v takové míře, která přesáhla běžnou úroveň tolerance, považuju za ztrátu času.

Jistě, že to sviňárna je. V případě vložení IE do základní instalace Windows nevidím totiž žádný problém související s monopolním postavením (a dá se říct, že Microsoft monopolní postavení ani nemá, není přeci jediným možným dodavatelem operačního systému).

V případě, že by takováto regulace byla oprávněná, musel by MS vyhodit ze standardní instalace windows téměř vše – outlook, malování, wordpad, kalkulačku, správce hardware, správce připojení k síti a tak dále a tak dále. Operační systém, jako takový, je přeci ke své funkci nepotřebuje…

Když chce EU už něco regulovat, ať jde tvrdě po otevřených formátech, po standardizačních komisích, prodejcích PC nebo něčem podobném a hledá uplatkářskou špínu. Tahle aférka s prohlížeči je směšná

Jenže stejně jako já víte, že o monopolu mluvíme pokud existuje jediný výrobce/prodejce statku, neexistuje substitut, a existují nepřekonatelné překážky pro vstup na trh. V případě MS ani jedna z těch podmínek není splněna. OS i browserů je na světě hromada, řada čtenářů root.cz používá k plné spokojenosti Linux, další MacOS, Solaris, eComStation a kdo ví co ještě (u browserů snad není třeba jmenovat), a vstoupit na trh OS nebo browserů můžete okamžitě. Stačí si doma sednout, a začít psát.
Takže ano, sviňárna.

Podle vaší definice lze říci, že monopol je vymyšlené slovo, jelikož neexistuje scénář, kdy by mohl nastat. Jelikož na trh se dát vstoupit vždy a s čímkoliv. To, že existuje konkurence neznamená, že neexistuje monopol.

Monopol fakt nemůže nastat? Aha :). Máme tu monopol České pošty na doručování listovních zásilek, a dlouhá léta tu byl monopol na telekomunikační služby (Český telekom), pojišťovnictví (Česká pojišťovna) i leteckou přepravu (ČSA). Stát má monopol na sociální pojištění, a dokonce se nemůžete nepojistit; i když nechcete plnění, stejně musíte nedobrovolně platit pojištění. Monopol na výběr daní má také stát. Těžko můžete vstoupit na trh doručování listovních zásilek, nebo třeba provozovat registr silničních vozidel místo státu, když vám to zákon neumožňuje.

A teď zkusme jiný monopol. V ČR máme společnost Moravské naftové doly, která těží prakticky všechnu ropu v ČR. Jak byste chtěl vstoupit na takový trh, když tu není kde jinde ropu těžit? Pokud bychom nedováželi ropu ze zahraničí, tak by měla tahle společnost prakticky čistý monopol. Mohla by říci „od zítra netěžíme“, „od zítřka bude ropa za 10-násobek“, nebo „blonďákům neprodáváme“. Proto jsou tady ty zákony na ochranu spotřebitele. A z nějakého důvodu se nevztahují jen na čistý monopol, ale i na soutěžitele s dominantním postavením na trhu.

Operu nikto nepouziva?
V segmente mobilnych telefonov to uz zdaleka neni jedno percento. Ked je dobra tam, preco by nebola dobra aj na desktopoch? Skusil ste ju niekedy bezne pouzivat? Bezi v nej vsetko, korektne, je bezpecna, rychla, zabera malo pamate, aj miesta po instalacii … Vsetko vlastnosti, ktore IE povacsinou chybaju. Znali vedia o com hovorim.
Sam poznam OEM distributorov, ktori instaluju Operu a aj ju sami aktivne pouzivaju a su to dokonca pomerne velki predajcovia produktov od MS.
Z vlastnych skusenosti viem, ze ludia chcu v prvom rade prehliadac a nie IE. Im je jedno ako sa to vola. Hlavne, ze to splna ucel, takze tvrdenie, ze ludia chcu IE je len dalsi holy nezmysel.
To, ze je vsetko nan optimalizovane mate odkial? Uz davno statistiky v nasich koncinach (a nielen v nich) ukazuju, ze to tak neni. Viem, ze to neni reprezentativna vzorka, ale na jednom zo servrov, ktore spravujem, je registrovanych tesne pod 30 000 uzivatelov. Byval tam pomer viacmenej vyvazeny na cca tretiny. Statistika za posledny mesiac vsak hovori toto. Vedie Firefox (41.8 %), potom Opera (33 %), za nim dlhsie nic, potom IE (15.7 %) a za nimi zvysok. Pricom 93 % uzivatelov pouziva windows. Neni to ziadny odborny web a chodia tam obycajni ludia. Vnimam to tak, ze su asi informovanejsi a zdatnejsi ako ti, ktorych popisujete vy.

PS I:
Odkazy na statistiky zverejnovat nebudem. Za prve to nemozem, za druhe by ma tu iste kruhy aj tak obvinili z falsovania, alebo sa to snazili inak spochybnit. Ja svoj obraz vytvoreny mam. Oni nech snivaju dalej!

PS II:
Ako „svinarnu“ skor vnimam, ze je kazdemu uzivatelovi vnucovany s kupou noveho PC len jeden „vyvoleny“ komercny OS a ani neni informovany o tom, ze existuju alternativy (nieto, ze by mu boli aj ponuknute) (kludne mozu byt aj komercne, nech je aj na tom nejaky rabat). Ja by som zaviedol v ramci EU este jedno pravidlo. Vsetci predajcovia vypoctovej techniky, by pod hrozbou sankcie pri kontrolnych nakupoch, boli povinni neodradzujucim sposobom oboznamit uzivatela aj o alternativach k MS OS.

PS III:
Nepouzivam Operu. Pouzivam Firefox (aj ked momentalne som v Safari). Ale ocenujem jej kvality.

Ten problém není v tom, jaký konkrétní browser je v tom kterém OS (nebo kolik browserů tam je). Otázka totiž stojí jinak: kdo má rozhodovat o tom, jaký browser (nebo kolik browserů) zařadí výrobce OS do svého produktu? Odpověď je zcela jasná: výrobce OS. Nevidím jediný důvod, proč by to měla být EK. Čí je to OS a browser? Patří snad EK? Nepatří. Proč tedy chce zasahovat do správy soukromého majetku, svobody podnikání a dobrovolných dodavatelsko-odběratelských vztahů? Protože MŮŽE, a protože z toho má finanční příjem. Fuj.

Takze EK by nemala zasahovat do nicoho co jej nepatri?
To by potom jej existencia postradala zmysel. Nemohla by zasahovat takmer do nicoho. EK ma chranit spotrebitela a umoznit mu pouzivat aj alternativy a tym prispievat ku zlepseniu konkurencneho prostredia. Ma priamo za ulohu obmedzovat monopolne postavenych na trhu.

No a ten kalerab, ktory ste „zavalil“ v poslednej vete je priam perla. To si asi vytlacim a prilepim na stenu, aby som sa na to mohol pozerat. Ked ma zacnu napadat podobne myslienky, je cas vypnut. Ja som tiez este na dovolenke nebol, ale vy by ste ju momentalne asi potreboval viac. Alebo to nechapem a potreboval by som ist na nu viac ja? Vysvetlite mi prosim, aky moze mat EK z alternativneho vyberu IE/Firefox/Ope­ra/Chrome/Safa­ri financny prijem? To ju akoze uplatili z mozilla foundation? Alebo nebodaj Google a je v tom zapletena aj Opera a Safari?

a MS zakazuje pouzivat alternativy? Je tam moznost nainstalovat vsechno-od prohlizece, pres malovani az po prehravace videa… Vlastne i u prehravace videa vyuziva svuj monopol. A co takovy malovani! to je monopol jak svina

BTW. takto bychom mohli pokracovat do nekonecna a nakonec bychom zjistili ze WIN by musel byt totalne HOLY

Myslim, ze EK by mela nastoupit az v pripade, kdy vyrobce OS cilene znemozni pouzivani jineho prohlizece, nez jeho preferovaneho. Do te doby je to neadekvatni a neomluvitelna nespravedlnost.

EK nemá zasahovat do našich svobod. Úkolem EK má být správa věcí vřejných,a ne neoprávněné zásahy do dobrovolných vztahů soukromých osob a společností. Ochranu spotřebitele před podvodem (špatná míra, špatné složení výrobku) samozřejmě beru. Naopak „umoznit mu pouzivat aj alternativy“ je naprostý nesmysl, takový úkol EK nemá a mít NESMÍ.
U „obmedzovat monopolne postavenych na trhu“ je to složitější. Státy EU paradoxně mají samy monopol na řadu věcí (včetně výběru daní, doručování pošty, schvalování územních plánů atd). Omezovat sama sebe, tomu říkám udělat kozla zahradníkem. Pro spotřebitele je samozřejmě žádoucí, aby EK zabránila například monopolnímu výrobci od zítřka zvýšit ceny na desetinásobek, protože neexistuje alternativa. Ovšem tohle těžko nějak uplatňovat na MS.

EK nemá zasahovat do našich svobod. Úkolem EK má být správa věcí vřejných,a ne neoprávněné zásahy do dobrovolných vztahů soukromých osob a společností.

Zneuzivani dominantniho postaveni nema s moji svobodou nic spolecneho. Ja s MS zadny dobrovolny vztah nemam, naopak mi jeho produkty horem dolem cpou na vsech pocitacich, i kdyz o ne nemam vubec zajem. Kdyz ten OS smazu a budu chtit vratit penize, tak se jeste budu tahat po soudech, abych se vubec dostal.

Stejne tak s moji svobodou nemaji nic spolecneho napr. kartelove dohody mobilnich operatoru a jejich nehorazne odirani zakazniku na cenach za roaming, kteremu taky ucinila pritrz az EU.

To „odírání“ zákazníků na cenách za roaming je blbost. Já bych měl být rád, protože za roaming platím občas i půlku českého průměrného platu. Ale jak se to má opravdu? Operátor jménem T-Mobile NEMŮŽE mít jednu evropskou síť T-Mobile Europe. Musí mít v každé zemi pobočku, separátní síť, mezi pobočkami musí mít uzavřené smlouvy jako mezi různými firmami, a musí účtovat mezinárodní poplatky. V tuhle chvíli mohla EU přijít, a říct „OK, budeme efektivní“. Mohli založit Evropský telekomunikační úřad, a umožnit založení celoevropských operátorů. Takový návrh padl. A byl smeten ze stolu, protože by došlo k omezení MOCI lokálních regulátorů. Místo toho EU zkurvila trh tím, že nadiktovala ceny. A k tomu založila ten navrhovaný úřad, ale bez pravomocí a jen jako poradní orgán EK. Závěr? Zase více úředníků placených z našich daní, a méně svobody trhu.

Chcete další zajímavost? Uvědomil jste si někdy, že když stát vyžene ceny licencí za rádiové pásmo do miliard, tak ty miliardy pak musí zaplatit zákazníci telekomunikačních operátorů? A teď ten paradox. Stát nejprve prodá licenci na síť za miliardy. A potom operátorovi nadiktuje cenu, za kterou bude nabízet hovory. Tohle nepovažujete za humus?

On je rozdíl ve scénářích(zjed­nodušeně):

1. EK nic nenařizovala, jen řekla že současná situace narušuje tržní prostředí a MS s takovým řešením přišel sám.
2. EK nařídila MS, aby umožnil uživatelům snadnou instalaci konkurenčních prohlížečů (nebo něco v tom smyslu)
3. EK nařídila MS, že má nabízet i FF, Operu apod.

Bod 3 se mi zdá velmi nepravděpodobný bez ohledu na interpretaci médií. Nejpravděpodobnější mi připadá bod 1 a proti tomu nemůže být rozumných námitek.

EK se tradičně vyjadřuje mlhavě. Nařídí MS uvést Windows XP bez WMP, které nikdo nechce. Jméno produktu nesmí být odrazující, takže „Windows XP Crippled by EC“ nepřipadá v úvahu. Ovšem na jméno „Windows XP Reduced Media Edition“ EK neoficiálně sdělí, že se jí takové jméno nelíbí. Takže MS neoficiálně navrhne jména, a EK mu neoficiálně řekne, že žádná jména schvalovat nebude, protože to nemám v popisu práce. Terpve pokud se EK jméno nebude líbit, tak může udělit vysokou pokutu.
Podobně EK nařídí MS zveřejnit dokumentaci API. Když to MS udělá, tak si EK pozve někoho spojeného s konkurencí, aby to ohodnotil. Pak EK řekne, že se jí dokumentace nelíbí, a udělí MS pokutu. Na otázku jak má dokumentace vypadat EK neoficiálně odpoví, že to specifikovat nebude, a bude posuzovat až doručenou dokumentaci. Pokud se nebude líbit, MS dostane další pokutu.

Takhle nějak vypadá jednání s orgány EU. Nic konkrétního se nedozvíte.

:-)))) Právě jste popsal fungování státní správy a samosprávy všude na světě.

Ubuntu ponúka presne jeden predinštalovaný prehliadač. To, že je niečo v repozitároch, je to isté ako to, že na prvom freewarovom serveri sa aj pre Windows ponúka množstvo browserov. Inak, keď som posledne inštaloval Ubuntu, Opera v oficiálnych repozitároch nebola.

Ubuntu je jedine linuxove distro? Ubuntu ma monopol na trhu desktopovych OS?
Nerozumiem. Asi som prepracovany.
Aj keby sme vyber zuzili len na Ubuntu, neni Vase prirovnanie repozitarov s freeware servrom jedno a to iste. Ked si pustite napr. to Vami spominane Ubuntu, otvorite si konzolu a napisete napr konqueror, alebo epiphany, lynx, links … , oznami Vam, ze este momentalne neni nainstalovany a nainstalujete ho prikazom „sudo apt-get install XXXXX“, kde XXXXX je nazov balika obsahujuci pozadovany browser. Potom ho uz mozete bezne pouzivat. Podla mna je toto korektne a neni to niektory produkt zvyhodnujuce. Ponukne Vam Vas MS OS takuto moznost? Nie. A o takuto (alebo podobnu) moznost, aku mate uz X rokov v roznych linuxovych distribuciach, sa EK zrejme jednalo. Navyse, na tom „prvom freewarovom serveri“ nikdy neviete co si stiahnete a co je k tomu pribalene, naproti tomu v distribucnych repozitaroch mate o starost menej. Ja nikdy neinstalujem co najdem na „prvom freewarovom serveri“, radsej priamo u autora, ci vyrobcu produktu. Tam mam vacsiu istotu v tom, ze si instalujem len to, co v skutocnosti aj chcem instalovat.

Netreba dokonca ani nic pisat do konzoly. Staci otvorit menu a tam kliknut na Pridat/Odstranit Programy a ponuka browserov sa ukaze sama.

a nájdem tam aj Operu? ;-)

Príspevok, na ktorý som reagoval bol o Ubuntu. Mantru o monopole môžete kľudne vynechať. OK, je to argument  – najúspešnejšiemu treba pristrihnúť krídla, nechcem polemizovať, či toto staré pravidlo gréckych tyranov má niečo do seba alebo nie. Ale ak je toto jediný relevantný argument, prečo potom všetci horúčkovito vymýšľajú iné (aj nepravdivé) pseudoargumenty?

V Ubuntu môžem do konzoly písať meno iného browsera (Opery nie, však? :-)), ale musím to meno poznať, musím o tom browseri vedieť a musím ho chcieť používať. Aj vo Windows ak chcem Operu, tak len napíšem do Googlu „Opera download“ a za pár minút ju mám. A zaručene najnovšiu verziu, čo u Linuxu zaručené nebýva (u Ubuntu určite nie). V Ubuntu si môžem browsovať v nie príliš prívetimom prostredí Synapticu alebo použiť prívetivejšiu utilitu pre pridanie softvéru. Ale stále musím o tom softvéri vedieť. Len dement bude hľadať nový browser štýlom „skúsim všetky a uvidím“. Normálny človek si prečíta recenzie na webe, prejde rôzne fóra, a až potom inštaluje. A po tomto vynaložení času a úsilia je už celkom irelevantné, či mi samotné naištalovanie tej Opery zaberie o 3 minúty a 4 kliky viac. V prípade Ubuntu to znamená (znamenalo?) pridanie neoficiálneho repozitára, čo nebolo práve User friendly. Skutočnosť je taká, že Ubuntu propaguje Firefox a „zenužíva“ svoje postavenie (nie monopolné)na jeho rozširovanie.

Opera má problém s tým, že takmer nikomu za vyššie popísané úsilie nestojí, tak chce získať bezplatnú reklamu na OS Microsoftu. Keby MS vytvoril repozitáre a Opera by sa v nich stratila medzi desiatkami miliónov balíčkov, nič by nezískala. Takže ona chce viac, než ponúka trebárs bežné linuxové distro, ona chce, aby defaultne nebol predinštalovaný žiadny browser, aby užívateľ bol prinútený vyberať.

Netusim ako sa u Vas definuje pojem „pseudoargument“, takze na to nemozem zareagovat, ale isto by som to vedel pouzit aj na Vasu argumentaciu, ci argumentaciu inych zastancov MS monopolu.
Napriklad na tento: „V Ubuntu môžem do konzoly písať meno iného browsera (Opery nie, však? :-)), ale musím to meno poznať, musím o tom browseri vedieť a musím ho chcieť používať.“
MS tiez nebude davat na vyber vsetky browsery, Ubuntu ich ponuka na rozdiel od neho rozhodne viac a nerobi rozdiely podla ich pouzivanosti. Alebo je v Ubuntu diskriminacne aj to, ze neponuka moznost instalacie MS IE (ja ho napr. vo svojom pracovnom derivate Ubuntu Minte nainstalovane mam, lebo linksys manazovatelne switche bez active-x neurobia ani tuk)? Dalej by som za zavadzajuce oznacil aj tvrdenie, ze o konkretnom browseri musite vediet a chciet ho pouzivat. To podla Vas kazdy uzivatel MS OS v jeho cistej instalacii browser IE pozna, pozna aj jeho meno a chce ho pouzivat? Z danej vety mi to totiz akosi nepriamo vyplyva.
Na instalovanie cohokolvek do cisteho linux systemu, vsak oproti MS OS neni u ziadnej distribucie urcenej pre desktop, ktoru poznam, primarne nutny browser, ani konzola a v gui instalatoroch staci dat vyhladat slovo „browser“ a aj BFU uzivatel ma na vyber hned ponuku browserov. Pricom nemusi dumat a chodit po forach ohladom funkcnosti, povodu balicku a bezpecnosti, ci inych vlastnosti. Ked mu neni zname slovo „browser“, slovo „Internet“ vo vybere kategorii softwaru na instalovanie, by mu uz malo nieco hovorit. Mint ako derivat Ubuntu v tom ide este dalej. Jeho instalator ponuka viacmenej vylucne najbeznejsie pouzivany software a ponuka ho aj s obrazkami v prehladne usporiadanych kategoriach. Takze na to vazne staci par klikov bez stuknutia jedineho pismenka na klavesnici, co je samozrejme mozne aj s pouzitim synapticu, kde si taktiez mozete fitrovat zobrazeny software podla kategorii.
Privetivost, ci neprivetivost synapticu a inych instalacnych gui, je cisto subjektivna zalezitost, cize moze byt konkretne pre Vas neprivetiva. Pre ineho moze byt vsak aj privetiva, ba dokonca aj prakticka. Neni to v ziadnom pripade fakt, alebo nebodaj argument, je to len Vas nazor, ktory sa moze, alebo aj nemusi, zhodovat s nazormi inych uzivatelov.
Podla mojich skusenosti bezny uzivatel (po vasom „normalny clovek“) software vyskusa a ak sa mu paci, alebo mu vyhovuje, zostane, alebo skusa dalej.
Nech je to uz tak, ci onak, instalator (a je jedno ci konzolovy, alebo gui) je sucastou kazdej desktopovej linux distribucie. Cize linux priamo ponuka moznost pouzivat ten, ci onen web browser prostrednictvom vlastnych standardnych integrovanych sluzieb. Co momentalne ani jeden v sucasnosti podporovany OS od fy MS, urceny pre segment desktopov, neumoznuje. Na to, aby sa v MS OS v sucasnosti dal nainstalovat nejaky iny web browser ako predvoleny, je potrebne k jeho stiahnutiu pouzit bud iny web browser, alebo FTP klient (kde vsak musite poznat minimalne public FTP server, kde sa dany instalator nachadza, co rozhodne neni trivialny sposob instalacie pre BFU). Navyse to bude az v ich nastupujucom produkte. Jedna sa len o ponuku predvoleneho web browsera, nie zasah do toho, ktory browser tam ma byt nainstalovany a ktory nie. Nik nenuti MS, aby odinstalovali IE z ich OS. Ide len o vyber pouzivaneho web browsera s moznostou jeho instalacie.
A aj preto schvalujem tento konkretny zasah EK. Rozhodne je to krok spravnym smerom a pre dobro uzivatelov, o ktore tu ide predovsetkym. Alebo nie?

Definícia: Pseudoargument = argument toho typu, ako používa Bodlinka :-) Skúste sa zamyslieť nad relevantnosťou vašich argumentov, a to aj vo svetle toho, že Opera už požaduje, aby bola ponúknutá aj v Ubuntu… 99% vašich argumentov má vo vzťahu k otázke, či má MS ponúkať dialóg pre výber browseru, relevanciu 0–1% a nebudem na ne reagovať, už bez toho sú naše príspevky neúnosne dlhé. Odpoviem na podstatu: Východiskový stav je vo Windows aj bežnom Linuxe rovnaký – mám tam jeden browser a nejakú ikonku, ktorá znamená Internet. Pokiaľ to BFU stačí, nebude ani vo Windows, ani v Linuxe zháňať ďalší browser. Urobí to len vtedy, ak sa v problematike vyzná. Ale u toho, kto sa vyzná vonkoncom nezaváži, či sa k tomu inému browseru dopracuje o trošičku ťažšie alebo ľahšie (medzi napísaním názvu do Googlu a do Synapticu, či prezeraním nejakej ponuky „Pridať programy“ nevidím žiadny principiálny rozdiel). Zhodeme sa, dúfam. že ani linuxové riešenie (repozitáre, konzola, Synaptic a p.) nikoho nijako nemotivuje, aby si browser vyberal. Ak je spokojný s východzím, tak si ho nechá a nebude nič vyberať. A Opere sa nepáčil práve tento fakt – to, že veľa ľudí sa uspokojí s defaultnym browserom. Čiže aj u Linuxu by Opere vyhovovala len možnosť, že by bol user nútený voliť browser už počas inštalácie, alebo možnosť, že pri prvom pokuse spustiť browser na mňa vybehne dialóg pre jeho výber. Nič menej Opere nevyhovuje.

Takže časom budeme po nainštalovaní nového OS odklikávať desiatky dialógov pre výber prehrávača, rôznych editorov, čítať rozmanité marketingové kecy výrobcov.

„Východiskový stav je rovnaký“ – nezmysel. Východiskový stav by bol rovnaký, keby: 1, Ubuntu a Micro$oft mali rovnaký podiel na trhu 2, Ubuntu vyvíjalo operačný systém a prehliadač 3, Ubuntu zneužívalo svoj prehliadač na presadenie nekompatibility na web, v podobe patentovaných uzavretých formátov, pokriveného HTML a ďalších vecí 4, „Ubuntu prehliadač“ by fungoval jedine pod Ubuntu OS 5, Ubuntu OS bol komerčný produkt za ťažké peniaze.

1. Podiel na trhu je samostatný argument, ktorý som na počiatku diskusie vyhlásil za jediný, hoci pochybný. O tom ďalšia diskusia nebola.

2. Nemyslím si, že skutočnosť, že niekto zaradí do inštalácie nie vlastný produkt, ale produkt niekoho iného, ho robí „silnejším v kramflekoch“, skôr naopak – práve toto je porušovanie zásad férovej súťaže. S vlastnými produktmi si totiž naozaj každý môže robiť čo chce, u produktov tretích strán je to sporné a skôr za tým možno hľadať lobing,či nekalú súťaž. Pokiaľ by sa MS rozhodol bundlovať aj Office, je to jeho vec – musel by tomu dať vyššiu cenu a komu by sa nepáčilo, nekúpil by. Apple „bundluje“ k svojmu OS aj hardvér, a nikomu to nevadí.

3. MS nezneužíva svoj prehliadač na „presadenie nekompatibility“ o nič viac, než ktokoľvek iný (Adobe, Macromedia…). Zavádzanie nových technológií je právo každého výrobcu, dovolí si to samozrejme len silný výrobca, a buď s nimi uspeje, alebo naopak prehrá. Neexistuje povinnosť, aby akékoľvek softvéry boli plne kompatibilné, a ani nebývajú (ani v rámci Linuxu, ani inde). Neplatí to ani u iných výrobkov a Opere o to ani nešlo.

4. To, či prehliadač funguje aj pod inými OS je úplne irelevantný argument. To, že funguje pod menej OS nikoho nijako nepoškodzuje.

5. To, že je Ubuntu zadarmo, nie je pre Operu alebo iný softvér, nijakou výhodou a nijako to neznamená, že ju podpora Firefoxu v Ubuntu neohrozuje. Alebo mám tomu rozumieť ta, že vy tvrdíte, že ak je niečo zadarmo, tak do toho nemá nikto právo kecať? Potom odpoviem tým, že ak je niečo za „ťažké peniaze“, tak do toho tiež nemá nikto právo kecať. (V skutočnosti je práve Ubuntu podozrivé z dumpingových cien, čo je porušením zásad voľného trhu.)

Este, ze ta definicia bola brana s usmevom. Aj ja som sa nad tym pousmial, takze to viem ocenit. Lebo vacsinou sa mracim, na vsetko somrem a vsetkemu protirecim. Ked nemam komu, tak aj sebe. :)
Ale trosku nerozumiem Vasim obavam z toho, ze by bola konkretne Opera defaultne v „mainstream“ linuxovych desktop distribuciach, ci majoritnom desktop OS. Bezne pouzivam „ne-mainstream“ LiveCD distra na servisne ukony a tam je default iba Opera a vobec to mne a mozno ani inym, co ich pouzivaju neprekaza. Napriklad Mandriva, Kubuntu a.i. KDE based distra je tiez mozne povazovat za mainstream. V tych su vacsinou defaultne dva web browsery bez jedineho kliku potrebneho na instalaciu (Konqueror, Firefox), takze Vase „argumenty“ o vychodzom stave a predvolenom browseri tiez niesu krystalovo ciste. Uznavam, ze medzi takou, alebo onakou instalaciou nemusite vidiet rozdiel. O tom ani tato diskusia neni. Tak isto uznavam, ze hladanie instalacie browsera, nech je kdekolvek, neni pre bezneho uzivatela browsera ten faktor, ktory by ho ovplyvnil vo vybere ci zmene pouzivaneho browsera.
Jedna sa vsak len o moznost vyberu, nie o marketingove kecy. O tych nikde nepadlo ani slovo, navyse MS by to ani nepripustil. Nemyslim, ze by fakt, ze je moznost vybrat si z roznych web browserov, ci uz pri instalacii, alebo pri prvom pouziti v akomkolvek OS bola nejako obmedzujuca, alebo prinasala nejake zvysenie mnozstva marketingovych kecov. Ja osobne by som to vo vseobecnosti u akehokolvek OS len uvital. Ciastocne zdielam Vase obavy, beztak tych marketingovych kecov uz je pri instalacii MS produktov dost (BFU nevie, ze sa vacsinou daju aj vypnut).

Windows jsou jediný desktopový OS? Windos mají monopol (jediný výrobce/prodejce, A není náhrada, A existují nepřekonatelné překážky pro vstup na trh)?
Proč by MS měl nabízet více browserů? Chtete automobilkám ukládat povinnost nabízet volanty, klimatizace, sedačky a autorádia jiných výrobců, a kecat jim tímto způsobem do toho, co budou vyrábět? Asi ne.

Co tu furt meles o nejakem monopolu? Problem je ve zneuzivani dominantniho postaveni na trhu. Auta uz si strc k sipku, zadny z vyrobcu tady nema ani 95% jako MS, ani onech 40%, ne – ani Skodovka. A ano, legislativa na ochranu hospodarske souteze se vztahuje stejne na vyrobcu automobilu jako na MS.

Existujuca konkurencia nevylucuje monopol.

Cože? To je vtip? Existujuca konkurencia samozrejme vylucuje monopol.

Vychadzam z tejto definicie.
„Monopol predstavuje, že v odvetví je len jeden výrobca a neexistuje odvetvie, ktoré by vyrábalo substitút veľmi podobný jeho produktu. Existencia monopolu, ako jediného ponúkajúceho, preto súčasne znamená obmedzenie konkurencie. Často sa v tomto význame používa pojem „čistý monopol“, alebo „absolútny monopol“.“
Mozno to neni presna definicia, neni som koniec koncov ekonom. A pokial ste mal na mysli nieco podobne ako „absolutny monopol“, potom sa kajam a davam Vam za pravdu v definicii pojmu. Pre upresnenie mojho chapania pojmu, mal som na mysli pasaz „Existencia monopolu, ako jediného ponúkajúceho, preto súčasne znamená obmedzenie konkurencie“, kde je podstatne slovko „obmedzenie“ a nie vylucenie, ci nieco podobne.

Dakujem za upozornenie na roznorodost ponimania slova monopol, ktore je v mediach dost casto pouzivane a potom aj verejnostou chapane v dost sirokom zabere. Tiez sa mi nepaci, ked media oznacuju koderov, ci vyvojarov (bez rodielu zamerania na urcity OS) zlocincami a rozsirovatelmi spamu.
V zaujme lepsej zrozumitelnosti sa budem v buducnosti snazit tomuto konkretnemu terminu vyhnut.

z cehoz plyne, ze to uz dnes neni aktualni problem a proto neni treba do trhu nijak zasahovat ;)

Ano. A zrovna tak aj Firefoxu, ktory bude zas o priecku vyssie, s vyssou sancou vyberu uzivatelom.

Jedná se o zneužívání dominantního postavení minimálně na čtyřech (geograficky) různých trzích. Zkuste si to najít, je to poučné, zejména americký případ je vysvětlen velmi dobře. Chce si ale ten rozsudek opravdu přečíst a pochopit ho (to nemyslím ve zlém, mě to taky chvíli trvalo – je to dlouhé a záleží na každém slovu). Nejde tedy pouze o EU, Microsoft (a další firmy zneužívající své dominantní postavení) mají problémy i jinde.

Ve zkratce – Microsoft dělá vše pro to, aby svoji dominanci jednak udržel, jednak rozšířil na další oblasti – zábava, mobilní telefony, Internet, distribuční kanály PC… To je z jeho pohledu jistě legitimní snaha, ale jako společnosti s dominantním postavením jí nejsou některé praktiky dovoleny (stejně na tom jsou třeba Intel a zvolna také Apple s iTunes/iPod).

Problém je ten, že státní orgány pracují velmi pomalu. Státy měly zasáhnout už v době, kdy Microsoft začal IE nabízet zdarma (hlavně proti Netscape Navigatoru). Podobně, jako AT&T měla zakázáno podnikat v mnoha oblastech, protože měla dominantní postavení v telekomunikačních službách (zákazy padly spolu s rozdělením AT&T v r. 1984).

Ja to zas vidim tak ze krajina ma pravo si stanovit podmienky, ktore musi vyrobca automobilov splnit, aby jeho vozidla mohli byt predavane a nasledne premavat na jej komunikaciach. Ako priklad moze byt zakaz pouzivania „sportovych“ (maly priemer) volantov v osobnych automobiloch. Nezakazuju vyrobcom dodavat auta s volantom. Len nesmie byt sportovy. Dovod je samozrejme iny ako majoritne postavenie na trhu, jedna sa tu o bezpecnost.
Celkovo je podla mna toto prirovnanie minimalne nevhodne.

Minimálně u automobilů je legislativa harmonizovaná v rámci EU. Navíc ve vámi popsaném případě mluvíte o bezpečnosti. V případě browserů o bezpečnost zjevně nejde.