Vlákno názorů ke zprávičce Zemřel Jaroslav Střeštík, dlouholetý člen představenstva sdružení NIX.CZ od anonym - Mladej chlap, sakra. :-(

Biolog, ne virolog nebo epidemiolog.

Predikovat se da ledacos, ale hraje v tom obrovskou roli nahoda. Mutace jsou (s nejakymi omezenimi) nahodne.

Co zatim vypada dobre jsou vakciny, po dvou davkach maji minimlane dve masivene vyrabene celkem slusny vliv na vsechny zname mutace (nejslabsi je to u "jihoafricke", ale i tam ochrana je) a minimalne mRNA vakciny jde rozumne rychle iterovat s upravami pro nove mutace. Vicemene to nekdy od minuleho brezna je tak, ze podstatne vetsi vliv na prubeh epidemie maji lide, ne virus.

Nic jako promutování se ke konci neexistuje. Ani tak populární promořenost zřejmě nemá význam. Ani očkování není stoprocentní ochranou před nákazou (zrovna v tomhle je covid podobný chřipce).

Pandemie skončí, až to drtivá většina lidí začne brát vážně a přestanou si to předávat. Alternativou je mnohaletá série lockdownů, naprosté vyčerpání a ekonomický a společenský úpadek. Jinou šanci nemáme.

- . Ani tak populární promořenost zřejmě nemá význam.
Na to jsi prisel jak?

- Ani očkování není stoprocentní ochranou před nákazou (zrovna v tomhle je covid podobný chřipce).
To u niceho, ale radikalne snizuje sanci na tezky prubeh a pravdepodobne dost snizuje sanci na samotnou nakazu.

- Pandemie skončí, až to drtivá většina lidí začne brát vážně a přestanou si to předávat.
Pokud by to bylo tak, tak pandemie neskonci. Coz je v rozporu s tim, co jsme u vetsiny ostatnich pandemii pozorovali.

A existuje nějaký odborný názor, proč španělská chřipka po dvou sezónách tak rychle zmizela? Lidi tehdá měli mnohem míň prostředků na boj s virem než dnes. Je to dáno samotnou agresivitou toho viru? Tedy že si zlikvidoval sám své hostitele příliš brzo a na to zašel?

AFAIK neexistuje konsensus, ale moc jsem to nedohledaval.

- . Ani tak populární promořenost zřejmě nemá význam.
Na to jsi prisel jak?

Nevím jak on, ale třeba vychází z faktu, že covidem může člověk onemocnět i několikrát za rok. Osobně znám i případ 3 onemocnění. Sice lehčích, ale i tak. Když k tomu přidáme zvýšenou šanci na mutace, tak za takové situace, nelze považovat promnořování za jakoukli cestu ven.

- Pandemie skončí, až to drtivá většina lidí začne brát vážně a přestanou si to předávat.
Pokud by to bylo tak, tak pandemie neskonci. Coz je v rozporu s tim, co jsme u vetsiny ostatnich pandemii pozorovali.

Které ostatní, s podobnými vlastnostmi co do přenositelnosti a nakažlivosti, u kterých to populace nebrala vážně, máte na mysli?

Muzes onemocnet znovu, ale pravdepodobnost se snizuje.

Jinak plne souhlasim s tim, ze promorovani neni cesta ven (m.j. kvuli mutacim - jak protoze mutace omezuji imunitu po prodelani, tak protoze promorovani zvysi mnozstvi mutaci, coz je neprijemna pozitivni zpetna vazba), ale neda se to odmavat jenom s tim, ze "nema vyznam".

Naopak rychlost mutace koronaviru je velice malá. Menší než u HIV a výrazně menší než u chřipky. Problém je, že když si vynásobíte velmi malou pravděpodobnost s velkým množstvím infikovaných, tak už vyjde větší číslo, ale to by mělo taky řešit očkování.

1. Protože i ve svém okolí už mám zkušenosti s reinfekcí u lidí, kteří to prokazatelně odstonali i poprvé. Pravděpodobnost nákazy se tím sníží, ale opatrnost daného člověka zřejmě také.

2. Očkování u řady nemocí funguje skvěle. A s covidem pomůže také, jen si to nesmíme malovat na růžovo. Dokud bude mít (jakýkoli) virus dost hostitelů a současně bude pod velkým evolučním tlakem, tak brzo vznikne životaschopnější mutace, která bude vyžadovat přeočkování.

3. Ve skutečnosti braní vážně je přesně důvod, proč se nám po světě nerozeběhla ebola, MERS a SARS. Vzhledem k bezprecedentní hustotě obyvatel budou podobné pandemie přicházet každých pár let. Musíme se naučit je zastavit včas, tak jako se to naučily východoasijské země.

To je ta ignorace zkušeností, protože my jsme nejlepší (západ) a víme všechno nejlíp. Takže my "úspěšně" promořujeme a opatrně zjišťujeme, že to řešení není, zatímco v zemích se zkušeností vir izolují dosti agresivní karanténní politikou, protože promořování jen situaci zhoršuje ve všech ohledech, ovšem s nulovým ziskem.

No, ne, no. Těch důvodů je několik:

1) Malá připravenost infrastruktury. Když máte jako u nás hygienu jako otloukárna a zašívárnu, tak se nelze divit, že při pandemii zkolabuje. Naopak v zemích JV Asie byla infrastruktura vytrénována na předchozích, méně agresivních epidemiích, které k nám nedošly.

2) Reálná propojenost zemí, které nejsou moc politicky integrovány. Zdravotnictví jede v každé zemi Evropy prakticky zcela po vlastní ose. Sice můžete mít v jedné zemi dobré trasování, ale pokud vám neustále courají sem a tam pendleři, kamioňáci atp., tak je to problém :/ Austrále a Nový Zéland jsou taky mentálně "západ", ale epidemii docela zvládly, protože si mohou dovolit nekompromisní čtrnáctidenní karanténu pro všechny příchozí.

3) Velký individualismus obyvatelstva. Třeba ve Vietnamu AFAIK mají všichni povinně státní mobilní aplikaci, která je hlídá při karanténě, ukazuje vám status rizikovosti podle kontaktů a pokud ho nemáte v pohodě, tak do některých budov prostě nevstoupíte atp. Výsledek? 2500 případů a 35 úmrtí. Na 97 miliónů obyvatel. U nás se udílí Big Brother Award za nápad, že by operátoři poskytovali data uživatelů pro kontrolu karantény, když se má rozjet pravidelné testování dětí aby mohly do školy, tak se houfují "odbojové" organizace rodičů...

Nepřipravenost bych pochopil a omluvil pro jaro 2020. Ale od podzimu 2020 je to už především fušerství, lajdáctví a kverulatství. Ruku v ruce s božstvím individualismu (svoboda začíná a končí tam, kde jsou mé vlastní zájmy, nikoli u hranic svobody dalších jedinců) tu máme to, co tu máme, a obávám se, že jen zázračný Pfitzer tohle "nevyléčí"...

Pravda. Kdyz hygiena ani neumi pouzivat pocitace jak se na zacatku ukazalo... Segra ma zkusenost s naborem na KV hygienu. Ona mela primo obor vystudovany a pouzivani pocitacu v jejim pripade nebyl problem vcetne znalosti ciziho jazyka.
Misto ni vzali nejakou slepici ktera mela jenom oko a nemela ani kvalifikaci.

Co se tyce statni aplikace... nejen mentalita "sila skupiny" hraje roli ale vec je ze nejen CR ale i jine zeme maji historicky spatnou zkusenost s uchovavanim a zneuzivanim osobnich dat. U nas nacismus, komunisti,exe­kutori, zvule statnich uradu. Je to historicky podlozena neduvera obyvatel. A nezalezi uplne na odstupu generaci.

Novy Zeland - tady jen dodavam ze lide kteri zustali v karantene dostali docela slusne vsimne. Protoze si nekdo spocital ze se to vyplati i tak.

Australie - tezko posuzovat. Mozna srovnani s velkymi mesty. I Australska mesta maji nizkou hustotu zalidneni. Plus svoji roli hraje i klima.

17. 3. 2021, 10:31 editováno autorem komentáře

Nepletu-li se, Ebola MERS i SARS jsou mnohem smrtnejsi (a proto ta vetsi opatronost), ale infikovany clovek minimalne v prvnim pripade nakazi mnohem mene lidi, protoze v infekcni fazi ma problemy vubec jen existovat, natoz aby jako u infekce SARS-CoV2 nekde pobihal mezi ostatnimi.

Fatalni bude pokud vir dokaze byt smrtnejsi a u toho mit bezpriznakove jedince, nebo protahne bezpriznakove obdobi.

Ono paradoxně větší smrtnost je výhoda. Protože se ti mnohem lépe obhajují tvrdá opatření proti viru, co má smrtnost skrz populaci 20%, než proti viru, který má pro většinu lidí smrtnost pod jedno promile. Akorát i tak zvládne přetížit zdravotnictví, protože poutá lidi na JIPce hodně dlouho :/