Ešte ich pár u našich zákazníkov vidno... ale pravda, obvykle už len s HP-UXom, nie Linuxom. Svojho času na tom bežali minimálne v jednej banke aj Windows servre, i keď bolo s tým trochu mrzenia.
Kto by to kedysi povedal, že tak "odpadová" architektúra ako x86 (áno, viem, že x64 už nie je úplne to isté, ale základy sú tam) prevalcuje skoro všetky enterprise riešenia s oveľa čistejším návrhom...
x86 je bastl a amd64 už to nemohlo zachránit. Naštěstí pro x86 procesory v té době x86 byly vyráběny lepším nodem než ostatní architektury, takže se problém pro zákazníka skryl. Nicméně nápady z Itania se ukázaly taky jako liché - kompilátor neví některé věci nutné pro optimalizaci. Dnešní CPU se silnou out-of-order logikou dané informace v době běhu kódu mají.
I když dnešní architektury jsou tak optimalizované, že v běžném použití je výkon dán jen TDP, ale i tak jsou rozdíly, např.:
- kvůli rozdílné délce instrukcí zvládne x86 dekódovat jen 4 instrukce za cykl (prochází strom všemožných kombinací a přidáním dalších instrukcí ten strom roste exponenciálně, takže by dekodér zabíral moc velkou plochu čipu); Apple spolupracoval na AArch64, aby tenhle limit nebyl (instrukce mají stejnou délku, takže můžete dekódovat současně, kolik chcete - aktuálně M1 dekóduje 8 najednou); jsou triky, jak x86 tohle obchází, např. uvnitř má cache na 6 mikroinstrukcí pro použití v inner loops a skrz AVX-512 dokáže protáhnout dost práce, pokud jde o CPU co zvládne dekódovat AVX-512 instrukci za 1 cykl (Intel a AMD); bez rychlého dekodéru je jedno, kolik máte výpočetních jednotek v jádře CPU, protože je nedokážete krmit; x86 to obchází Hyper Threadingem, kdy na jedno jádro jsou 2 dekodéry 4 instr./cykl, tzn. Multi Thread výkon je +- stejný jako 1 dekodér 8 instr./cykl, ale to má vliv jen na MT výkon a ne na Single Thread
- některé architektury mají takzvaná malá či efektivní jádra, která jsou vhodnější pro delší výdrž na baterii při menší zátěži; u x86 je to trochu problém, protože čím víc výpočetního výkonu uberete pro změnění jádra, tím víc je vidět ten balast specifický x86; ale to není zas takový problém, spíš že tzv. efektivní jádra v podání Intelu nejsou o spotřebě (spotřebu mají dokonce vyšší než "velká" jádra), ale o ploše čipu (jde jich nasázet do křemíku víc a marketingově tak bojovat s AMD ohledně počtu jader)
Akorat ze ten problem byl uplne jinde, bylo to totiz prakticky nepouzitelne i v enterprise, jednoduse proto, ze to bylo 100% nekompatabilni. Intel se to snazil resit emulaci x86, ktera byla mizerna jak co do funkcnosti tak predevsim co do vykonu - libovolna lowcost nativni x86 tomu natrhla rit.
A pak prislo AMD64, coz bylo vpohode na HW urovni kompatabilni s x86. Jednoduse proto, ze AMD neudelalo nic jinyho, nez ze vzali standardni x86 instrukcni sadu, a skorpirovalo ji vicemene 1:1 na x64 variantu.
Ackoli itanium melo nejake i z dnesniho pohledu zajimave vlastnosti, tak prave nekompatibilita to dokonale pohrbila.