Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (102. část – neúspěšné osmibitové herní konzole)

7. 11. 2013
Doba čtení: 17 minut

Sdílet

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se seznámíme s některými neúspěšnými osmibitovými herními konzolemi. Některé z těchto konzolí jsme si již představili v předchozích částech našeho seriálu, ovšem nesmíme zapomenout ani na osmibitovou konzoli RCA Studio II či Amstrad GX4000.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (102. část – neúspěšné osmibitové herní konzole)

2. RCA Studio II – herní konzole s pravděpodobně nejhoršími ovladači

3. Atari 5200 aneb opakování úspěchu „2600“ se nekonalo

4. Atari 7800: alespoň malé napravení reputace společnosti Atari

5. Co zachránilo Atari 7800 od totálního propadu?

6. SG-1000: nepříliš slibný start pro SMS a Sega Mega Drive

7. Amstrad GX4000: osmibitová herní konzole vydaná v době války 16bitových konzolí

8. Grafické a zvukové schopnosti konzole GX4000

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (102. část – neúspěšné osmibitové herní konzole)

V předchozí části seriálu o historii výpočetní techniky i o historii vývoje počítačových her jsme si mj. uvedli tabulku s herními konzolemi, které byly zasaženy krizí na trhu s videohrami, jenž proběhla v roce 1983. Pro zajímavost se na tuto tabulku podívejme ještě jednou. Nejdůležitější je zde údaj o začátku a konci výroby jednotlivých konzolí, protože právě zde získáme informace o míře úspěšnosti či naopak neúspěšnosti těchto elektronických zařízení. Výroba a prodej některých konzolí byla ukončena kvůli jejich morální zastaralosti (částečně se to týká Magnavox Odyssey2), některé konzole byly sice nahrazeny vyspělejší verzí (Sega SG-1000), ovšem další konzole již neměly žádné úspěšné následovníky, což se týká například Vectrexu a z dlouhodobého hlediska vlastně i Atari 2600:

Konzole Vyráběna v letech
Atari 2600 1977–1992
Magnavox Odyssey2 1978–1984
Mattel Intellivision 1980–1990
Atari 5200 1982–1984
Milton Bradley Vectrex 1982–1984
Emerson Arcadia 2001 1982–1983
ColecoVision 1982–1984
Sega SG-1000 1983–1985

Obrázek 1: Hra Adventure 2 naprogramovaná pro osmibitovou herní konzoli Atari 5200. Jedná se o hru pocházející až z 21. století vytvořenou v domácích podmínkách, která se snaží zachovat prvky z původní slavné hry Adventure pro Atari 2600 (viz tvar hráče – čtverečku).

V dnešním článku si k některým výše zmíněným konzolím řekneme podrobnější informace, ovšem budeme se věnovat i dalším známým i méně známým „propadákům“, které je možné v tomto odvětví nalézt. Týká se to především ve světě prakticky neznámé osmibitové herní konzole Amstrad GX4000, která byla vydána v roce 1990, tj. v období, kdy se již na trhu začaly objevovat výkonnější a z komerčního hlediska i mnohem úspěšnější šestnáctibitové herní konzole Sega Mega DriveSNES (ty jsou zajímavé mj. i tím, že jejich výrobci vedli dlouhou válku o co největší podíl na trhu, z čehož z dlouhodobého hlediska samozřejmě profitovali hlavně hráči).

Obrázek 2: Další screenshot ze hry Adventure 2 určené pro herní konzoli Atari 5200.

2. RCA Studio II – herní konzole s pravděpodobně nejhoršími ovladači

Vraťme se však na chvíli ještě do období, které předcházelo „krizovému“ roku 1983, protože nesmíme zapomenout na konzoli nazvanou RCA Studio II. Tato velmi zvláštní osmibitová herní konzole byla vyráběna v letech 1977 až 1979 a vlastně již na začátku její existence bylo zřejmé, že se nebude jednat o příliš úspěšný produkt. Prvním problematickým prvkem se stal grafický subsystém, který dokázal zobrazovat černobílou „bitmapu“ o rozlišení celých 64×32 pixelů, což je velmi málo i s přihlédnutím k době vzniku této konzole. Dále byla RCA Studio II vybavena osmibitovým mikroprocesorem RCA 1802, který se v mnoha ohledech odlišoval od dalších osmibitových mikroprocesorů pocházejících z poloviny sedmdesátých let minulého století (Intel 8080, Motorola 6800 či MOS 6502). Jednou ze zajímavých vlastností tohoto čipu byla možnost snížit hodinovou frekvenci na prakticky libovolnou úroveň (díky technologii CMOS); i kvůli této vlastnosti se vyráběly specializované verze tohoto čipu určené pro prostředí se zvýšenou úrovní záření (družice atd.).

Obrázek 3: Herní konzole RCA Studio II (Zdroj: Wikipedia).

Kromě mikroprocesoru a čipu určeného pro generování grafiky obsahovala herní konzole RCA Studio II paměť typu ROM o kapacitě dva kilobajty, v níž bylo nahráno pět her, jejichž počet bylo možné rozšířit s využitím zásuvných modulů (celkem bylo vytvořeno přibližně třicet různých her).

Obrázek 4: Obal od konzole RCA Studio II.

Ovšem největší problém této konzole nespočíval v malém množství her ani ve špatném grafickém subsystému, ale v ovladačích. Konstruktéři se totiž rozhodli k dosti neobvyklému kroku – ovládání každého hráče bylo tvořeno blokem deseti tlačítek, který vzdáleně připomínal klávesnici telefonu (či numerický blok dnešní klávesnice). Navíc byly oba ovladače přímo součástí konzole, takže je nebylo možné odpojit stylem, jaký známe z prakticky všech ostatních typů herních konzolí (joysticky, paddle, ovladače pro NES atd.). V porovnání s konkurencí tedy tato herní konzole neuspěla a nepomohl ani malý „trik“ s názvem Studio II, který naznačoval, že existovala i nějaká první verze tohoto zařízení.

Obrázek 5: Pět základních her, které byly uloženy v ROM herní konzole RCA Studio II.

3. Atari 5200 aneb opakování úspěchu „2600“ se nekonalo

O poměrně velkém komerčním neúspěchu osmibitové herní konzole Atari 5200 jsme se zmiňovali již v předchozí části tohoto seriálu, takže si jen stručně shrňme, že se mělo jednat o novou generaci herní konzole nahrazující již notně zastaralou konzoli Atari 2600 (1977) a současně měla být Atari 5200 vlajkovou lodí společnosti Atari na tomto poli. Ve skutečnosti se ovšem celý projekt Atari 5200 stal poměrně velkým propadákem, protože se při návrhu této herní konzole její konstruktéři dopustili několika poměrně zásadních přehmatů. Pravděpodobně největším problémem byla zpětná nekompatibilita s původní herní konzolí Atari 2600, která se navíc nešťastně spojila s faktem, že zpočátku pro tuto konzoli neexistovalo dostatečně velké množství kvalitních her (většinou se totiž jednalo o pouhé upravené verze starších her), které by dokázaly hráče a popř. i případné kupce přesvědčit o tom, že má cenu si i přes zmíněnou nekompatibilitu tuto konzoli koupit (a pro mnoho rodin z USA tím zahodit možnost využít v minulosti zakoupené cartridge pro Atari 2600).

Obrázek 6: Poměrně známá hra pro osmibitovou herní konzoli Atari 5200: Miner 2049er.

K tomuto problému se navíc přidaly i problémy s vysokou cenou a navíc i se špatně vyřešenými joysticky, které sice byly ve své době v oblasti domácích herních konzolí (nikoli však videoautomatů) převratnou novinkou (byly totiž analogové, navíc s vlastní klávesnicí a dvojicí nezávislých střílecích tlačítek), ale s jejich konstrukčním řešením to už bylo mnohem horší. Zejména se to týkalo špatného centrování (to v podstatě neexistovalo), což je u mnoha typů her velký problém.

Obrázek 7: První úroveň hry Miner 2049er.

Na druhou stranu se však po grafické i zvukové stránce jednalo o jednu z nejlépe vybavených herních konzolí druhé generace, protože se o tvorbu grafiky starala dvojice čipů GTIA společně s ANTIC a o generování zvuků pak čip POKEY. Ani na operační paměti se tentokrát nešetřilo, protože RAM měla kapacitu celých šestnácti kilobajtů a kapacita paměťových modulů s hrami mohla dosahovat třiceti dvou kilobajtů, a to bez nutnosti používání přepínání paměťových banků. Ve zbylých šestnácti kilobajtech volného paměťového prostoru byl umístěn firmware o velikosti dvou kilobajtů, z nichž celý jeden kilobajt zabrala znaková sada, a byly zde taktéž mapovány hardwarové registry (mikroprocesor MOS 6502 měl jediný paměťový prostor, takže nepotřeboval těžkopádné instrukce typu IN/OUT, jako tomu bylo/je u mikroprocesorů firmy Intel). Nicméně i přes tyto klady se – nikoli poprvé a už vůbec ne naposledy – ukázalo, že v oblasti herních konzolí záleží i na jiných vlastnostech než na čistě technických parametrech.

Obrázek 8: Další hra pro osmibitovou herní konzoli Atari 5200: Gyrrus (relativně dobře zpracovaná kopie automatové hry).

4. Atari 7800: alespoň malé napravení reputace společnosti Atari

Po výrazném komerčním neúspěchu herní konzole Atari 5200 je již možné mluvit o krizi, kterou společnost Atari na poli videoher prožívala (tato krize souvisela i s prodejem celé společnosti – viz další odstavec). Zpět na výsluní měla tuto firmu dostat další osmibitová herní konzole nazvaná – opět poměrně příznačně – Atari 7800 (7800=2400×3, tj. třetí pokus :-). Již zde si můžeme říci, že zatímco v roce 1977 se společnosti Atari podařilo vytvořit jednu z nejúspěšnějších osmibitových herních konzolí vůbec (Atari 2600), o devět let později se již plány zcela nevydařily a Atari 7800 byla hned z několika důvodů vlastně již na samotném začátku svého prodeje odsouzena k neúspěchu, resp. přesněji řečeno k postupnému úpadku. Jediným světlým bodem v tomto neúspěchu byl fakt, že návrh a výroba konzole Atari 7800 byla alespoň zisková, na rozdíl od výše zmíněné konzole Atari 5200.

Obrázek 9: Osmibitová herní konzole Atari 7800 (Zdroj: Wikipedia).

Původně měla být tato herní konzole vydána již v roce 1984 (což by nebylo špatné načasování, zejména s ohledem na konkurenční NES a konzole firmy Sega), ovšem ve skutečnosti byl její prodej zahájen až v roce 1986, a to především z toho důvodu, že firmu Atari mezitím koupil Jack Tramiel, takže se vývoj nových zařízení zdržel, resp. byl pozastaven po dobu konsolidace. Jack Tramiel se chtěl soustředit především na vývoj šestnáctibitových a 32bitových osobních počítačů, jelikož se předpokládalo, že osmibitové konzole jsou již slepou vývojovou cestou (to se ovšem v případě Sega Master SystemNESu ukázalo být poněkud předčasné tvrzení, které nejvíce poškodilo právě společnost Atari). Při zpětném pohledu do historie se dá říci, že právě toto zdržení vydání Atari 7800 o dva roky, tj. přesun z roku 1984 na rok 1986 bylo jedním z hlavních důvodů neúspěchu této konzole, protože právě v roce 1986 již kulminovala obliba NESu a navíc – kvůli licenčním podmínkám, nikoli kvůli technickým obtížím – nebylo možné na Atari 7800 vydávat stejné hry, jako na NES.

Obrázek 10: Hra Ballblaster (Ballblazer) určená pro jednoho či dva hráče. Tvůrcem byla společnost Lucasfilm games.

5. Co zachránilo Atari 7800 od totálního propadu?

V jednom ohledu se však inženýři poučili – herní konzole Atari 7800 je totiž plně zpětně kompatibilní s oblíbenou konzolí Atari 2600, a to dokonce bez nutnosti použití jakýchkoli konverzních zařízení – Atari 7800 jednoduše akceptovala i původní cartridge určené pro Atari 2600 a při použití těchto paměťových modulů se přepnula do režimu plné zpětné kompatibility.

Obrázek 11: Několik her, například výše zmíněný Ballblaster či Rescue on Fractalus, vzniklo pod hlavičkou společnosti Lucasfilm games.

Aby byla zajištěna plnohodnotná zpětná kompatibilita s původní herní konzolí 2600, obsahovala konzole 7800 mj. i čip TIA (Television Interface Adapter) a osmibitový mikroprocesor MOS 6502 mohl pracovat buď s hodinovou frekvencí 1,79 MHz (stejně jako u konzole 5400 a osmibitových mikropočítačů Atari) nebo s frekvencí 1,19 MHz, která odpovídala frekvenci mikroprocesoru MOS 6507 nainstalovaného v původní konzoli 2600. Aby byla navíc zpětná kompatibilita úplná, obsahovala herní konzole 7800 ještě i integrovaný obvod MOS 6532 slučující na jednom čipu paměť RAM o kapacitě 128 bajtů, časovač a dva osmibitové porty. Opět se jednalo o obvod použitý již v původní konzoli 2600, přičemž paměť integrovaná do čipu MOS 6532 byla používána právě v režimu kompatibility s konzolí 2600 (procesor mohl v tomto režimu využívat skutečně pouze 128 bajtů, takže například docházelo ke korektnímu přetečení adresy, podtečení zásobníku atd.).

Obrázek 12: Hra Rescue on Fractalus, jejíž varianta pro Atari 7800 není zcela dokončená.

6. SG-1000: nepříliš slibný start pro SMS a Sega Mega Drive

Další sice známou, ale komerčně nepříliš úspěšnou herní konzolí je zařízení nazvané Sega Game 1000, které je však známější pod svým zkráceným názvem SG-1000. Opět se jedná o osmibitovou herní konzoli druhé generace, která vznikla, podobně jako mnohé další herní konzole, o nichž jsme se v tomto seriálu již zmiňovali, v první polovině osmdesátých let minulého století, konkrétně v roce 1983 (mimochodem: datum uvedení na trh se přesně shodovalo s datem uvedení konkurenční herní konzole Nintento Entertainment System/Famicom).

Obrázek 13: Herní konzole SG-1000 (verze určená pro asijské trhy).

Relativně pozdní rok uvedení SG-1000 na trh mj. znamená, že se technické parametry tohoto elektronického zařízení přibližují například k parametrům konkurenčních konzolí, například výše zmíněné Atari 5200, zatímco herní konzole představené již na konci sedmdesátých let (jednalo se o Fairchild Channel F, Atari 2600, Magnavox Odyssey2 atd.) mají výrazně menší kapacity operačních pamětí a obecně mnohem horší grafické i zvukové schopnosti.

Obrázek 14: Herní konzole SG-1000 (konstrukčně odlišná varianta).

Základ herní konzole SG-1000 tvoří trojice integrovaných obvodů. V první řadě se jedná o mikroprocesor, kterým je slavný osmibitový čip Zilog Z80. Druhý čip se staral o generování zvuků. Pro tento účel byl použit integrovaný obvod Texas Instruments SN76489, který byl používán i v některých domácích a osobních počítačích, například BBC Micro nebo v nechvalně známém (spíš už úplně zapomenutém) počítači IBM PCjr, kterým se firma IBM snažila vstoupit na trh s domácími počítači.

Obrázek 15: Osmibitový mikropočítač Sega SC-3000 vznikl úpravou herní konzole SG-1000.

Třetím čipem v herní konzoli SG-1000 byl integrovaný obvod Texas Instruments TMS9918 popř. Texas Instruments TMS9928, jehož úkolem bylo generování grafiky. Zajímavé je, že vylepšená verze tohoto integrovaného obvodu byla později použita i v herní konzoli Sega Master System a další varianta Yamaha YM7101 byla použita v Sega Mega Drive (díky tomu a taktéž díky použití dvojice mikroprocesorů Motorola 68000 a Z80 byla dodržena částečná zpětná kompatibilita Sega Mega Drive s jejími předchůdci).

Obrázek 16: Hra Castle určená pro herní konzoli SG-1000.

Herní konzole SG-1000 sice nebyla po komerční stránce příliš úspěšná, nicméně pro společnost Sega znamenalo vydání tohoto zařízení (její první herní konzole) velké zkušenosti, které následně úspěšně mohla zužitkovat v mnohem úspěšnějších projektech Sega Master System (SMS) a ještě více pak ve slavné herní konzoli Sega Mega Drive/Sega Genesis. To se však již dostáváme do období, kdy světu vládly herní konzole z východu, zatímco firmy z USA či Evropy postupně tento trh opouštěly.

Obrázek 17: Hra H.E.R.O. ve variantě pro SG-1000.

7. Amstrad GX4000: osmibitová herní konzole vydaná v době války 16bitových konzolí

Další neúspěšný pokus o vstup na trh s herními konzolemi udělala firma Amstrad v roce 1990. Připomeňme si nejdříve, jak vlastně tento poměrně specifický trh v roce 1990 vypadal. V té době již byla prakticky ukončena válka mezi výrobci osmibitových herních konzolí, z níž vyšly vítězně společnosti SegaNintendo se svými konzolemi Sega Master System (SMS)Nintendo Entertainment System (NES). Již před rokem 1990, popř. do konce tohoto roku (v závislosti na regionu) navíc byly vydány mnohem výkonnější šestnáctibitové herní konzole, především slavná Sega Mega Drive/Sega Genesis, Super NES (SNES) a taktéž TurboGrafx-16 a Neo Geo. Začalo se schylovat k další válce mezi výrobci těchto konzolí, přičemž hlavními aktéry měly být opět společnosti SegaNintendo.

Obrázek 18: Herní konzole Amstrad GX4000.

A právě v tento okamžik, kdy se hráči mohli těšit na nové hry využívající (tehdy) velmi výkonné šestnáctibitové mikroprocesory, vydala společnost Amstrad svoji herní konzoli Amstrad GX4000, která byla založena na sice velmi populárním, ale již notně zastaralém osmibitovém mikroprocesoru Zilog Z80. Na jednu stranu je možné tuto volbu chápat, protože konzole Amstrad GX4000 byla vlastně „přebaleným“ osmibitovým mikropočítačem CPC484+ stejné firmy – došlo jen k odstranění klávesnice a zbytečně drahé kazetové jednotky a změnil se vnější design celého stroje. Z pohledu firmy Amstrad tak byl návrh a výroba relativně jednoduchá, neboť bylo možné použít původní díly, části OS, již vytvořené hry apod. Jenže ani tyto přednosti nedokázaly skrýt fakt, že mikroprocesor Zilog Z80 taktovaný na 4 MHz již nemohl konkurovat například čipu Motorola 68000 s frekvencí 7,6 MHz (Sega Mega Drive).

Obrázek 19: Snímek obalu herní konzole Amstrad GX4000.

8. Grafické a zvukové schopnosti konzole GX4000

Osmibitové počítače Amstrad a tím pádem i herní konzole GX4000 nabízely v porovnání s mnoha dalšími osmibitovými mikropočítači poměrně dobré grafické režimy, které konkurovaly (v případě použití monitoru) i některým osobním počítačům (IBM PC + CGA je typickým příkladem). Grafický subsystém byl původně založen na řadiči Motorola 6845 doplněného o zákaznický čip. Standardní grafické režimy měly rozlišení 160×200 pixelů při použití šestnácti barev (mnoho her tento režim využívalo), 320×200 pixelů při použití čtyř barev a dokonce i 640×200 pixelů při použití dvou barev. Původní barvová paleta obsahovala 27 barev, u modelů „plus“ i u herní konzole GX4000 však došlo k rozšíření na 4096 barev, podporu pro zobrazení spritů a scrolling. Zvukový systém byl postaven na čipu AY-3–8912, o němž jsme se již v tomto seriálu několikrát zmiňovali (byl součástí ZX Spectra 128, Atari ST atd). Naproti tomu se u konkurenčních 16bitových konzolí již objevovaly čipy s hardwarovou podporou PCM, vícehlasou melodií (AY-3–8912 jen tři hlasy) apod.

root_podpora

Jak jsme si již řekli v předchozí kapitole, nebyla herní konzole GX4000 po prodejní stránce příliš úspěšná, protože se jí vyrobilo přibližně 15000 kusů. Porovnejme si tato čísla s dobovou konkurencí: Sega Genesis přibližně 40 milionů prodaných kusů a SNES dokonce dosahoval až na 50 milionovou hranici. O válce 16bitových konzolí si řekneme více podrobností příště.

Obrázek 20: Dobová reklama na herní konzoli GX4000.

9. Odkazy na Internetu

  1. Nejhorší herní konzole na světě
    http://www.8bity.cz/2012/nejhor-hern-konzole-na-svete-rca-studio-ii/
  2. Top 25 Game Consoles
    http://www.ign.com/top-25-consoles/
  3. The Atari 7800 Page
    http://www.atari7800.org/
  4. Schéma zapojení herní konzole Atari 7800
    http://www.atari7800.org/sche­matic.htm
  5. Emulátory Atari 7800 a dalších počítačů a konzolí firmy Atari
    http://www.atariportal.cz/sta­tic_emulace.php
  6. Atari 7800 (Wikipedia EN)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Atari_7800
  7. Atari 7800 ROMs
    http://www.atariage.com/sys­tem_items.html?SystemID=7800&I­temTypeID=ROM
  8. The Unofficial Amstrad WWW Resource
    http://www.cpctech.org.uk/
  9. Amstrad CPC Wiki
    http://www.cpcwiki.eu/index­.php/Main_Page
  10. GX4000 Games Console (Amstrad CPC Wiki)
    http://www.cpcwiki.eu/index.php/Plus
  11. Amstrad CPC (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Amstrad_CPC
  12. Amstrad GX4000 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Amstrad_GX4000
  13. Adventure for the Atari 2600 Video Game Console by Warren Robinett
    http://www.warrenrobinett­.com/adventure/index.html
  14. Mapa hry Adventure
    http://www.warrenrobinett­.com/adventure/adv-map1.gif
  15. TRANSPORTING ATARI COMPUTER PROGRAMS TO THE ATARI 5200
    http://www.atarimuseum.com/vi­deogames/consoles/5200/con­v_to_5200.html
  16. Atari A8 Games vs 5200 Games
    http://www.atariage.com/fo­rums/topic/169528-atari-a8-games-vs-5200-games/
  17. ATARI 5200 SUPERSYSTEM FREQUENTLY ASKED QUESTIONS
    http://www.atarimuseum.com/faq­s/5200faq.html
  18. 3 Generations of Game Machine Architecture
    http://www.atariarchives.or­g/dev/CGEXPO99.html
  19. Atari 5200
    http://www.atariage.com/sof­tware_search.html?SystemID=5200
  20. Atari 5200 Hardware and Accessories
    http://www.atariage.com/5200/ar­chives/hardware.html
  21. Atari 5200 Screenshots
    http://www.atariage.com/sys­tem_items.html?SystemID=5200&I­temTypeID=SCREENSHOT
  22. Atari TIA
    http://www.atarihq.com/danb/tia.shtml
  23. TIA Playfield
    http://www.atarihq.com/dan­b/TIA/Playfield.shtml
  24. Atari Age: Mythicon company
    http://atariage.com/compa­ny_page.html?SystemID=2600&Com­panyID=37
  25. Atari Age: Fire Fly
    http://atariage.com/softwa­re_page.html?SoftwareLabe­lID=178
  26. Atari Age: Star Fox
    http://atariage.com/softwa­re_page.html?SoftwareLabe­lID=490
  27. Atari Age: Sorcerer
    http://atariage.com/softwa­re_page.html?SoftwareLabe­lID=451
  28. Atari Age: E.T. The Extra-Terrestrial
    http://atariage.com/softwa­re_page.html?SoftwareLabe­lID=157
  29. Atari Age: Custer's Revenge
    http://atariage.com/softwa­re_page.html?SoftwareLabe­lID=119
  30. Atari Age: Pac-Man
    http://atariage.com/softwa­re_page.html?SoftwareLabe­lID=342
  31. Top 10 Best-Selling Atari 2600 Games
    http://www.ign.com/articles/2008/08/26/top-10-best-selling-atari-2600-games
  32. Atari 2600 ROMs
    http://www.atariage.com/sys­tem_items.html?SystemID=2600&I­temTypeID=ROM
  33. Atari 2600 ROMs – #, A through E (582K)
    http://www.atariage.com/2600/e­mulation/RomPacks/Atari2600_A-E.zip
  34. Atari 2600 ROMs – F through J (298K)
    http://www.atariage.com/2600/e­mulation/RomPacks/Atari2600_F-J.zip
  35. Atari 2600 ROMs – K through P (432K)
    http://www.atariage.com/2600/e­mulation/RomPacks/Atari2600_K-P.zip
  36. Atari 2600 ROMs – Q through S (539K)
    http://www.atariage.com/2600/e­mulation/RomPacks/Atari2600_Q-S.zip
  37. Atari 2600 ROMs – T through Z (260K)
    http://www.atariage.com/2600/e­mulation/RomPacks/Atari2600_T-Z.zip
  38. Top 10 Best-Selling Atari 2600 Games
    http://retro.ign.com/arti­cles/903/903024p1.html
  39. Top 100 Games Hits (past week) Atari 2600 VCS
    http://www.atarimania.com/top-atari-atari-2600-vcs-_G2_7.html
  40. Visitor Top 25 Total Downloads
    http://www.atarimania.com/pge­mainsoft.awp?type=G&system=2
  41. Atari 2600 FAQ
    http://www.atariage.com/2600/faq/in­dex.html
  42. Atari 2600 Consoles and Clones
    http://www.atariage.com/2600/ar­chives/consoles.html
  43. Atari 2600 Programming (odkazy)
    http://www.atariage.com/2600/pro­gramming/index.html
  44. Design case history: the Atari Video Computer System
    http://www.atariage.com/2600/ar­chives/design_case.html?Sys­temID=2600
  45. Atari 2600 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Atari_2600
  46. Schémata zapojení Atari 2600 (překresleno)
    http://www.atariage.com/2600/ar­chives/schematics_pal/index­.html
  47. Schémata zapojení Atari 2600 (skeny původních schémat)
    http://www.vintagegamingan­dmore.com/atari-2600-schematics
  48. Magnavox and the Odyssey systems
    http://www.pong-story.com/odyssey_other.htm
  49. Magnavox Odyssey First home video game console
    http://www.pong-story.com/odyssey.htm
  50. The Odyssey in France
    http://www.pong-story.com/odypubfr.htm
  51. Magnavox Odyssey at old-computers.org
    http://www.old-computers.com/museum/photos­.asp?t=1&c=883&st=2
  52. Magnavox Odyssey Series (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Magnavox_Odyssey_Series
  53. MAGNAVOX ODYSSEY (1971)
    http://balduin.wordpress.com/2007/10/15/mag­navox-odyssey-1971/
  54. Magnavox Odyssey FAQ
    http://www.pong-story.com/o1faq.txt
  55. The Video Game Console Library: Fairchild Channel F
    http://www.videogameconso­lelibrary.com/pg70-fairchild.htm
  56. Fairchild Semiconductor F8
    http://www.nyx.net/~lturner/pu­blic_html/F8_ins.html
  57. Fairchild Channel F 101: A Beginner's Guide
    http://www.racketboy.com/re­tro/fairchild-channel-f-101-a-beginners-guide
  58. The Great CPU List Part II: Fairchild F8, Register windows
    http://jbayko.sasktelwebsi­te.net/cpu2.html#Sec2Part2
  59. Fairchild F8
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Fairchild_F8
  60. Sega Wiki
    http://sega.wikia.com/wiki/SG-1000
  61. Playing the SG-1000, Sega's First Game Machine
    http://www.wired.com/game­life/2009/10/sega-sg-1000/
  62. Porovnání základních parametrů herních konzolí druhé generace:
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_video_game_con­soles_(second_generation)#Com­parison
  63. Sega Computer SC-3000 + SF-7000
    http://membres.multimania­.fr/mavati/sf7000/
  64. SG-1000 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/SG-1000
  65. SC-3000H
    http://homepages.ihug.co.nz/~pin­whiz/sc3000.htm
  66. Sega SC-3000 Survivors
    http://www.sc-3000.com/
  67. bee – The Multi-Console Emulator
    http://www.thebeehive.ws/
  68. Sega Retro: H.E.R.O.
    http://segaretro.org/H.E.R.O.
  69. Sega Retro: The Castle
    http://segaretro.org/The_Castle
  70. Sega Retro: Star Force
    http://segaretro.org/Star_Force
  71. Sega Retro: Girl's Garden
    http://segaretro.org/Girl's_Garden
  72. Sega Retro: The Black Onyx
    http://segaretro.org/The_Black_Onyx

Byl pro vás článek přínosný?