Historie vývoje počítačových her (125. část – vývoj RPG v rozmezí let 1986 až 1990)

Pavel Tišnovský 24. 4. 2014

V předchozí části seriálu o historii vývoje počítačových her jsme si popsali RPG, které vznikly přibližně mezi lety 1980 až 1985. Hry popsané dnes byly vyvinuty v rozmezí let 1986 až 1990, přičemž je zajímavé, že v tomto období se k sériím Ultima a Wizardry přidala i další úspěšná herní série Might and Magic.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (125. část – vývoj RPG v rozmezí let 1986 až 1990)

2. Wizardry IV: The Return of Werdna

3. Wizardry V: Heart of the Maelstrom

4. Wizardry VI: Bane of the Cosmic Forge

5. Herní série Might and Magic

6. Might and Magic: Book I – The Secret of the Inner Sanctum

7. Might and Magic II: Gates to Another World

8. Obsah následující části seriálu

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (125. část – vývoj RPG v rozmezí let 1986 až 1990)

V předchozí části seriálu o historii vývoje počítačových her i herního hardware jsme se seznámili s důležitými a v některých případech i přelomovými hrami spadajícími do stále populárního a rozvíjejícího se žánru RPG. Tyto hry v naprosté většině případů vznikly v první polovině osmdesátých let minulého století, a to jak pro osmibitové mikropočítače Apple II (které byly z hlediska vývoje RPG pravděpodobně vůbec nejdůležitější platformou), tak i pro osobní mikropočítače, včetně IBM PC a kompatibilních modelů. Minule popsané hry patřily do herních sérií Dunjonquest (v současnosti již poněkud zapomenutá série), UltimaWizardry. Dnes si popíšeme RPG vzniklé v letech 1986 až 1990. Toto období mnoho hráčů považuje za zlatou éru RPG (minimálně tzv. „západní“ větve RPG, protože v Japonsku vznikaly zcela odlišné hry), mj. i proto, že v této době vznikla herní série Might and Magic a začaly se rozvíjet i klasické čtverečkové dungeony v čele se slavným Dungeon Masterem.

Obrázek 1: Titul Dungeon Master je jedním z nejznámějších čtverečkových dungeonů (a současně i RPG) všech dob. Zde je zobrazen ve variantě naprogramované pro herní konzoli SNES. Asi všichni hráči si pamatují na prvního protivníka: mumii.

V tabulce zobrazené pod tímto odstavcem jsou vypsány všechny hry, jimiž se budeme zabývat dnes. Povšimněte si, že všechny vypsané hry skutečně vznikly ve druhé polovině osmdesátých let minulého století:

# Název hry Rok vzniku Kapitola
1 Wizardry IV: The Return of Werdna 1987 2
2 Wizardry V: Heart of the Maelstrom 1988 3
3 Wizardry VI: Bane of the Cosmic Forge 1990 4
5 Might and Magic: Book I 1986 6
6 Might and Magic II: Gates to Another World 1988 7

Obrázek 2: Další klasický čtverečkový dungeon Bloodwych ve verzi pro osmibitové mikropočítače ZX Spectrum. Tento dungeon v některých ohledech dokonce překonal i Dungeon Mastera.

2. Wizardry IV: The Return of Werdna

Monsters are, however, an unruly bunch. They do not follow Werdna's orders directly. To make things worse, most enemies you encounter – Werdna sarcastically dubs them „do-gooders“ – can kill you in one or at most two hits, and you tend to encounter them every other step. An unlucky roll of a die, a wrong step or a foolish decision, and bam! you're dead and have to reload the game.

Obrázek 3: Úvodní obrazovka hry Wizardry IV: The Return of Werdna. Tento screenshot vzniku v emulátoru IBM PC; na počítačích Apple II je grafika hry nepatrně lepší.

Minule jsme si kromě vzniku série Ultima popsali i první tři díly konkurenční herní série Wizardry: Wizardry: Proving Grounds of the Mad Overlord (1981), Wizardry II: The Knight of Diamonds (1982) a Wizardry III: Legacy of Llylgamyn (1983). Tyto tři hry, které byly vytvořeny Andrewem Greenbergem a Robertem Woodheadem tvoří trilogii, a to jak z hlediska kontinuálního příběhu, hrdinů (vlastnosti hrdinů se mohly importovat do druhého i třetího dílu, později i do dílu pátého, k tomu se však ještě dostaneme), tak i technologií, na nichž byly všechny tři zmíněné hry postaveny. Připomeňme si například způsob zobrazení dungeonů s využitím takzvané drátové neboli wireframe grafiky popř. jednoduchý systém menu a klávesových zkratek (mnoho informací navíc bylo popsaných pouze v manuálu, bez kterého byly první série Wizardry hratelné jen s velkými obtížemi).

Obrázek 4: Začátek celého příběhu – hrajeme zde za „špatnou“ stranu, což může být zábavné.

Zatímco první tři díly série Wizardry si byly poměrně podobné, čtvrtý díl se od nich odlišoval, a to hned v několika ohledech. Nejednalo se o technologickou odlišnost (i když hra vznikla o celé tři roky později než třetí díl, takže by se určitá technologická vylepšení dala očekávat), ale spíše o zcela jiný děj. Tentokrát se hraje za zápornou postavu Werdnu. Jméno Werdna vzniklo mimochodem otočením jména Andrew, což je křestní jméno jednoho z programátorů, jak jsme si již řekli v předchozím odstavci. Tato záporná postava (Werdna, ne Andrew), která byla v předchozím ději (konkrétně v prvním dílu Wizardry: Proving Grounds of the Mad Overlord) zabita pouze zdánlivě, má za úkol utéci z vlastního dungeonu, tj. postupovat přesně opačným směrem než hráči v předchozích třech dílech této ságy. Při svém postupu dungeonem potkává Werdna kladné postavy a naopak proti nim může posílat „své“ příšery (podobný nápad byl využit i v další známé hře Dungeon Keeper, kde však byl mnohem lépe propracován).

Obrázek 5: Zdánlivě jednoduchá úloha – dostat se z první místnosti…

Jedná se o skutečně velmi složitou hru – mnozí tvrdí, že asi o nejtěžší RPG vůbec! –, například i tím, že se nepoužívá klasické zvyšování zkušeností známé z jiných RPG her, což mj. může znamenat, že postavu může i ve vyšších úrovních zabít i relativně slabý protivník. Mnoho hráčů (i autor článku) mělo dokonce problémy se dostat již z první místnosti! Taktéž některé úrovně dungeonu lze projít jen systémem neustálého ukládání a opětovného nahrávání stavu hry – jedná se například o neviditelné minové pole atd. Neobvyklé je taktéž omezení počtu stisků kláves pro dohrání hry. Právě z důvodu velmi vysoké herní obtížnosti (a ne-RPG chování v některých situacích, hra se někdy spíše přibližovala adventuře) se tato hra nedočkala většího úspěchu, i když obsahovala mnoho nových konceptů. Možná i z tohoto důvodu navazují další díly Wizardry na díl I až III a nikoli na díl čtvrtý, což je možná škoda, protože hrát za „špatnou“ stranu bylo vždy zábavné.

Obrázek 6: Stav (záporné) hrdinky na samotném začátku hry. Povšimněte si počitadla stisků kláves; už jen z tohoto důvodu zde nelze použít dnes tak zneužívané „levelování“ (to zde však stejně nefunguje).

Hra obsahuje, podobně jako některé další díly série Wizardry, tři možné konce – „dobrý“, „zlý“ a „Grandmaster“, ovšem dokončení hry posledním zmíněným způsobem je velmi složité (jinými slovy screenshot nebude…).

Obrázek 7: Toto varování bylo nutné brát skutečně vážně…(dnes by podobný počin pravděpodobně byl z komerčního hlediska minimálně diskutabilní :-).

3. Wizardry V: Heart of the Maelstrom

Pátý díl herní série Wizardry nesl název Wizardry V: Heart of the Maelstrom a vydán byl v roce 1988 pro osmibitové mikropočítače Commodore C64, Apple II, osobní mikropočítače IBM PC (minimálně XT, funguje i na AT) a později i pro herní konzoli SNES. Děj této hry se odehrává v podzemí Temple of Sages, který je znám i pod názvem Maelstrom (odtud ostatně vychází i název). Z pohledu hráče je Wizardry V pokračováním prvních tří dílů této herní série, s čímž souvisí i možnost importu postav z těchto dílů. Čtvrtý díl popsaný v předchozí kapitole je z pochopitelných důvodů při importu postav přeskočen, i když by možná nebylo špatné, kdyby existovala nějaká možnost importu Werdny jako hlavního bossa do dílu pátého.

Obrázek 8: Wizardry IV: tahové souboje.

Hra byla dodávána na disketách, k nimž přibyl poměrně tlustý manuál o rozsahu téměř devadesáti stran, ke kterému byly přidány i karty s dalšími informacemi o kouzlech atd. (konkrétně karta kouzel do jisté míry nahrazovala ochranu proti kopírování, protože v určitém momentu se na tyto informace hra ptala). Engine Wizardry V byl oproti předchozím dílům vylepšen, takže umožňoval použít až šest postav ve skupině, ovšem po grafické stránce byla především verze pro osobní mikropočítače IBM PC již v době vydání Wizardry V zastaralá, především v porovnání s tehdy moderními čtverečkovými dungeony i novou herní sérií Might and Magic. Tato hra získala spíše průměrná hodnocení (nicméně lepší, než díl čtvrtý). Novým hráčům, kteří by si chtěli vyzkoušet Wizardry dnes, bych doporučil buď první díl (hardcore možnost) nebo až díl šestý popsaný v další kapitole (ten lze zakoupit v rámci bundle posledních dílů Wizardry).

Obrázek 9: Wizardry IV: tahové souboje.

Poznámka: pozorný čtenář si pravděpodobně povšiml, že v této kapitole nejsou použity žádné screenshoty ze hry Wizardry V. Důvod je jednoduchý – tuto hru nemám legálně k dispozici, ovšem screenshoty si můžete v případě zájmu prohlédnout například na adrese http://www.mobygames.com/game/wizardry-v-heart-of-the-maelstrom/screenshots (tyto screenshoty pochází z verze pro Apple II).

Obrázek 10: Wizardry IV: charakteristiky hrdinky a seznam předmětů posbíraných po několika soubojích.

Obrázek 11: Wizardry IV: tento obrázek a zprávu pod ním uvidí hráči velmi často.

4. Wizardry VI: Bane of the Cosmic Forge

Po určité stagnaci ve vývoji, která byla na výše popsané hře Wizardry V: Heart of the Maelstrom patrná, došlo společně s vydáním šestého dílu pojmenovaného Wizardry VI: Bane of the Cosmic Forge (1990) k významným změnám v celé popisované herní sérii. Některé změny byly patrné již na první pohled. Především došlo ke kompletnímu přepsání herního engine, který začal používat možnosti nabízené tehdy moderními grafickými kartami EGA. Konkrétně byl využit šestnáctibarevný grafický režim s rozlišením 320×200 pixelů, což je ze všech pohledů mnohem lepší grafický režim, než původní čtyřbarevný režim grafické karty CGA (paradoxní přitom je, že Wizardry I až Wizardry V vypadaly lépe na osmibitových mikropočítačích, než na mnohem výkonnějším, ale těžkopádném IBM PC).

Obrázek 12: Úvodní obrazovka hry Wizardry VI: Bane of the Cosmic Forge.
(Autorem tohoto screenshotu i všech následujících screenshotů je Jaromír Hradílek, kterému tímto moc děkuji za ochotu)

Pro mnoho operací v průběhu hraní bylo také možné používat vedle klávesových zkratek i myš, což zjednodušilo ovládání i těm lidem, kteří nehráli žádnou z předchozích her této série. Není tedy divu, že právě tímto dílem se celá série Wizardry opět po několika letech dostala do skutečného mainstreamu žánru RPG, kde úspěšně soupeřila jak s dobovými Ultimami, tak i hrami ze série Might and Magic (navazující díl sedmý byl ještě úspěšnější, o čemž se zmíníme příště).

Obrázek 13: Charakteristika vybrané postavy.

Celkový počet ras, ze kterých bylo možné vybírat jednotlivé postavy, se zvýšil z původních šesti na dvanáct, počet profesí dokonce na čtrnáct (k dispozici byl hráčům jak klasický bojovník, mág či zloděj, tak i valkýra, alchymista nebo ninja). Celkový počet členů ve skupině dosáhl šesti (opět viz screenshoty), což mj. znamenalo nutnost pečlivého výběru na začátku hry i možnost několikerého dohrání Wizardry VI různým způsobem (s tím souvisí i alternativní ukončení hry zmíněné dále). Zajímavé také je, že existovalo více možností jak hru dohrát (tři známé konce plus dva konce relativně neznámé, podobné alternativní konce jsou známy i z předchozích her), přičemž způsob dohrání šestého dílu mohl ovlivnit i začátek následujícího (sedmého) dílu série.

Obrázek 14: Vstup do dungeonu vyvedený v šestnácti barvách s využitím ditheringu.

V několika ohledech byl vylepšen i systém kouzel, která byla rozdělena celkem do šesti kategorií a bylo možné, podobně jako v některých dalších RPG hrách, zvolit sílu každého kouzla na základě zkušeností kouzelníka a počtu dostupných bodů (spell points).

Obrázek 15: Školka na výletě.

Taktéž došlo ke změně samotného příběhu hry, který do původního fantasy světa přinesl i prvky ze sci-fi, jasně patrné je to však především ze sedmého dílu (to ovšem není v oblasti RPG nic nového, stačí jen zmínit sérii Ultima, konkrétně již první díl). Ostatně právě v šesté části se jednotlivé mozaiky celého světa Wizardry spojují dohromady, takže se některé hádanky předchozích dílů začínají vyjasňovat. Podobně jako Wizardry IV: The Return of Werdna, i zde se jedná o poměrně složitou a rozsáhlou hru, není neobvyklé, že její úspěšné dohrání zabralo i zkušeným hráčům několik měsíců (ovšem to není možné považovat za zápornou vlastnost).

Obrázek 16: Souboj již je v šestém dílu Wizardry proveden názorněji, než v dílech předchozích.

Obrázek 17: Charakteristiky jedné z postav + nezbytný inventář.

Obrázek 18: Co se asi skrývá uvnitř?

Obrázek 19: Někdy lze v dungeonu objevit skutečně zajímavé a užitečné věcičky…

Obrázek 20: Červi přece mají být fialoví!

5. Herní série Might and Magic

Jedna z nejrozsáhlejších, nejpopulárnějších, v určité době nejprodávanějších i nejdéle vydávaných herních sérii, které kdy byly vytvořeny, se jmenuje Might and Magic, zkráceně též M&M či jen MM. Autorem této poměrně obtížné herní série je Jon Van Caneghem, který sám naprogramoval prvních několik dílů (Might and Magic: Book I pochází ve verzi pro počítače Apple II již z roku 1986) a na dalších dílech se podílel jak ve funkci programátora, tak i – a to možná především – architekta celé hry (Jon stojí i za strategickými hrami odehrávajícími se ve stejném světě).

dungeons3

Obrázek 21: Mapa hry Might and Magic: Book I. Tato mapa se nezobrazovala na obrazovkách počítačů, ale byla dodávána v tištěné podobě spolu se hrou (v pozdějších vydáních). Jednalo se o obvyklý způsob, jak k samotné hře (programu) přidat další hodnotu, což mělo omezit softwarové pirátsví. Podobně byly dodávány různé artefakty (včetně pěkné mapy) i ke hrám ze série Ultima, o čemž jsme se ostatně zmínili již v předchozí části tohoto seriálu.

Prakticky všechny díly ze série Might and Magic jsou RPG hrami, ovšem jejich herní prostředí (a vlastně i celý herní svět) byl použit například i ve strategických hrách Heroes of Might and Magic, které jsou však žánrově od původní série v mnoha ohledech odlišné. My si dnes popíšeme úvodní dva díly celé série, které patří do zlatého fondu RPG a současně vznikly v popisovaném období druhé poloviny osmdesátých let minulého století.

dungeons3

Obrázek 22: Might and Magic V – Darkside of Xeen bude popsána příště.

V následující tabulce jsou vypsány hry, které do této série patří. V tabulce je též vypsán rok vydání daného titulu, firma, která titul vydala, i typy počítačů (platformy), pro které byl titul vytvořen. Právě v tomto sloupci je zajímavé sledovat trend v unifikaci počítačů – z původních sedmi platforem je nakonec podporována jen platforma Wintel (což by se však možná mohlo brzy změnit):

Název Rok vydání Platforma Vydal
Might and Magic: Book I 1986 Apple II, C64, DOS, Macintosh, MSX, NES, TurboGrafx CD NEC Avenue
Might and Magic II: Gates to Another World 1988 Amiga, Apple II, C64, DOS, Genesis, Macintosh, MSX, SNES Electronic Arts
Might and Magic III: Isles of Terra 1991 Amiga, DOS, Macintosh, SEGA CD, SNES, TurboGrafx CD CSK Research Institute
Might and Magic IV: Clouds of Xeen 1992 DOS New World Computing
Might and Magic V: Darkside of Xeen 1993 DOS New World Computing
Might and Magic Trilogy 1993 DOS New World Computing
Might and Magic: World of Xeen 1994 DOS, Macintosh New World Computing
Swords of Xeen 1995 DOS New World Computing
Might and Magic VI: The Mandate of Heaven (LE) 1998 Windows 3DO Company
Might and Magic Sixpack 1998 DOS, Windows Ubi Soft Entertainment Software
Might and Magic VI: The Mandate of Heaven 1998 Windows 3DO Company
Ultimate Might and Magic Archives 1998 Windows Interplay Entertainment
Might and Magic: Millennium Edition 1999 Windows 3DO Company
Might and Magic VII: For Blood and Honor 1999 Windows 3DO Company
Might and Magic VIII: Day of the Destroyer 2000 Windows 3DO Company
Might and Magic IX 2002 Windows 3DO Company
Might and Magic (Platinum Edition) 2002 Windows 3DO Company
Might and Magic X: Legacy 2014 Windows Ubisoft

Obrázek 23: Úvodní obrazovka hry Might and Magic: Book I, která je popsána v následující kapitole.

6. Might and Magic: Book I – The Secret of the Inner Sanctum

Úvodní díl série Might and Magic byl jeho autorem Jonem Van Caneghemem vydán v roce 1986 pro osmibitové domácí/osobní mikropočítače Apple II, a to po celých třech letech vývoje (ovšem vzhledem k obrovskému rozsahu celé hry se nemůžeme relativně dlouhému času vývoje divit). Původně Jon kupodivu nemohl sehnat distributora pro tuto hru, takže se rozhodl, že si ji vydá sám. Jakmile přišly první úspěchy a o hře se začalo psát i v odborných časopisech, podepsal Jon smlouvu se známou společností Activision, Electronic Arts a později též s firmou New World Computing, se kterou je taktéž celá herní série (minimálně úvodní díly) nejčastěji spojována.

Obrázek 24: Výběr členů skupiny hrdinů je v RPG vždy velmi důležitý.

Tato hra se systémem ovládání v mnoha ohledech podobala klasickým dungeonům (i když samotné herní prostředí bylo zaměřeno i na exteriéry), a to i systémem výběru postav. Celkem bylo možné mít ve skupině šest postav (viz screenshoty), přičemž každá postava mohla ovládat jedno ze šesti povolání (bojovník, mág, zloděj…), mohla být různé rasy (člověk, elf, půlelf, trpaslík atd.) a pohlaví. Výběr pohlaví měl smysl v některých konkrétních lokacích, protože například do určitých částí města mohli vstupovat jen muži.

Obrázek 25: Klasický čtverečkový dungeon – račte vstoupit.

Boje jsou ve hře řešeny tahovým způsobem (tj. ne v reálném čase, jak to například známe z Dungeon Mastera). Zajímavé je, že protivníci se na obrazovce ukazují až ve chvíli, kdy stojí přímo před hráčem (pravděpodobně byl tento systém zvolen kvůli urychlení výpočtu celé scény na pomalejších platformách), což však v některých případech neumožňuje, aby se hráči vyhnuli nerovnému souboji. Poměrně specifické jsou další omezení hry – celý herní svět je rozdělen do několika map, přičemž velikost každé mapy je limitována velikostí 16×16 políček (pravděpodobně opět omezení plynoucí z optimalizace výpočtů scény nebo použitých datových struktur).

Obrázek 26: Ve hře najdeme i mnoho dialogů.

Ukládání stavu hry je možné pouze v hostinci, ovšem s tím, že se po zpětném nahrání stavu obnoví všichni nepřátelé – jinými slovy to znamená, že se ukládá pouze pozice skupiny v herním světě, atributy jednotlivých hráčů a jimi držené předměty, nikoli stav celé mapy. Celkem bylo možné použít 94 různých kouzel (!), 250 předmětů a potkat cca 200 příšer, což nejsou na tehdejší dobu malá čísla.

Obrázek 27: Kromě dungeonů se lze pohybovat i v exteriérech.

Jak jsme si již řekli v předchozích odstavcích, byla hra Might and Magic: Book I původně naprogramována pro osmibitové domácí počítače Apple II vybavené mikroprocesorem MOS 6502 a grafickým subsystémem, jehož jediný skutečně prakticky použitelný barevný režim měl rozlišení 280×192 pixelů v šesti barvách (čtyři základní barvy + dvě barvy v závislosti na sudém/lichém sloupci pixelů, tj. ne každý pixel mohl skutečně být vybarven jednou ze šesti barev). Právě tento grafický režim hra, přesněji řečeno její originální verze, používala.

Obrázek 28: Mnoho postav a předmětů si hráč musí domyslet.

Vzhledem k tomu, že se hra stala poměrně úspěšná (jak po komerční stránce, tak i vzhledem k získaným oceněním), následovaly její portace na další platformy, především na osmibitový mikropočítač Commodore C64 (zde byla situace relativně jednoduchá, protože byl použitý stejný mikroprocesor), Macintosh (pouze monochromatický grafický režim) a posléze i na počítače kompatibilní s IBM PC. V roce 1992 byla dokonce vydána verze portovaná na Nintendo Entertainment System s vylepšenou grafikou a pozměněným ovládáním (což je logické vzhledem k tomu, jaké ovládací prvky NES obsahuje).

Obrázek 29: Zkusíme uplatit vlka?

Obrázek 30: Souboje.

Obrázek 31: Nemilá zpráva.

Obrázek 32: Návštěva u sousedů.

Obrázek 33: Mnoho postav a předmětů si hráč musí domyslet.

Obrázek 34: Ovšem slovní popis je dostačující.

Obrázek 35: Poměrně jednoduchý způsob zobrazení NPC.

Obrázek 36: Poměrně jednoduchý způsob zobrazení NPC.

Obrázek 37: Ztraceni v lese.

Obrázek 38: Hmm, řeku překročíme jindy.

Obrázek 39: Souboj s obrovskými mravenci.

Obrázek 40: Souboj s obrovskými mravenci.

7. Might and Magic II: Gates to Another World

Druhý díl série Might and Magic, jenž byl vydán v roce 1988, nesl název Might and Magic II: Gates to Another World. Samotný herní systém této hry sice zůstal ve svém principu zachován, ale v několika ohledech došlo k jeho vylepšení. Nejviditelnější změny se samozřejmě odehrávaly v grafickém výstupu, především na platformách IBM PC a Amiga – viz přiložené screenshoty získané z různých platforem (přesněji řečeno z emulátorů těchto platforem).

dungeons3

Obrázek 41: Mapa hry Might and Magic II: Gates to Another World.

Dále se změnily některé parametry postav, například k šesti základním povoláním, jenž byly známé již v prvním dílu, přibyla další dvě povolání, nebo spíše „povolání“ – ninja a barbar :-). Do hry byly navíc přidány i různé hádanky a počet takzvaných mini questů (tj. podúkolů, které sice není zapotřebí splnit, ale mohou vylepšit vlastnosti postav či rozšířit jejich inventář o nějaký zajímavý a důležitý předmět) se více než zdvojnásobil, stejně jako rozloha samotného herního světa a počet kouzel, která je možné použít.

Obrázek 42: Úvodní obrazovka hry Might and Magic II: Gates to Another World.

V předchozích částech tohoto článku jsme si řekli, že některé dungeony se snaží v poměrně velké míře simulovat skutečný život postav, takže například v Dungeon Masteru je nutné postavy krmit, při přetěžování postavy postupně ztrácejí sílu, takže musí spát atd. V Might and Magic II: Gates to Another World se jde ještě dále, protože jednotlivé postavy postupně v průběhu hry stárnou a v cca 75 letech (v závislosti na rase) umírají.

Obrázek 43: Tvorba nových postav mnohdy zabere mnoho času.

Pro omlazení postav je možné použít kouzlo, ovšem pokud se nepovede (a to je v této hře pravděpodobné), postava začne stárnout rychleji. Další možností omlazení je návštěva lázní. Tato vlastnost hry je vcelku unikátní, protože ve většině dalších RPG her se postavy většinou neustále vylepšují, pokud tedy herní kód neobsahuje chybu a nějaká vlastnost po určité době „nepřeteče“ zpět na nulu (viz například nepatchovaná verze hry UFO, což ovšem není čisté RPG).

Obrázek 44: Obrazovka s vlastností postavy a inventářem.

Vzhledem k poměrně velké obtížnosti této hry nebylo nijak výjimečné, že ji hráči dohráli až například po jednom roce, což je srovnatelné snad jen s některými díly série Wizardry (tedy kromě Wizardry IV, která se svojí obtížností všem srovnáním s existujícími RPG vymyká :-).

Obrázek 45: Dungeon.

Obrázek 46: Jeden z dialogů ve hře.

Obrázek 47: To není podomní obchodníček.

Obrázek 48: Schody, tedy pouze v popisu scény.

Obrázek 49: Zombie se objevují i ve fantasy světě.

Obrázek 50: I zde je nutné si spoustu věcí do scény domyslet.

8. Obsah následující části seriálu

V následující části tohoto seriálu dokončíme popis herní série Wizardry a zabývat se budeme i dalšími díly herní série Might and MagicUltima. Nesmíme zapomenout ani na Ultimu Underworld, což je hra používající ve své době přelomový grafický engine.

Obrázek 51: Might and Magic II: Gates to Another World.

Obrázek 52: Might and Magic II: Gates to Another World.

Obrázek 53: Might and Magic II: Gates to Another World.

Obrázek 54: Might and Magic II: Gates to Another World.

Obrázek 55: Might and Magic II: Gates to Another World.

Obrázek 56: Might and Magic II: Gates to Another World.

Obrázek 57: Might and Magic II: Gates to Another World.

Obrázek 58: Might and Magic II: Gates to Another World.

Obrázek 59: Might and Magic II: Gates to Another World.

widgety

Obrázek 60: Might and Magic II: Gates to Another World.

Obrázek 61: Might and Magic II: Gates to Another World.

9. Odkazy na Internetu

  1. Temple of Apshai
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Temple_of_Apshai
  2. Dunjonquest
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dunjonquest
  3. 10 Classic Computer RPGs
    http://www.pcmag.com/slideshow/sto­ry/295139/10-classic-computer-rpgs
  4. The History of Computer Role-Playing Games Part 1: The Early Years (1980–1983)
    http://www.gamasutra.com/fe­atures/20070223a/barton_pfv­.htm
  5. The History of Computer Role-Playing Games Part 2: The Golden Age(1985–1993)
    http://www.gamasutra.com/fe­atures/20070223b/barton_pfv­.htm
  6. Dungeon (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_(computer_game)
  7. Ultima (series)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Ultima_(series)
  8. Wizardry
    http://en.wikipedia.org/wiki/Wizardry
  9. Moby Games: Wizardry Gold
    http://www.mobygames.com/game/wizardry-gold
  10. Wizardry: Proving Grounds of the Mad Overlord
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry:_Proving_Grou­nds_of_the_Mad_Overlord
  11. Wizardry II: The Knight of Diamonds
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_II:_The_Knight_of_Di­amonds
  12. Wizardry III: Legacy of Llylgamyn
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_III:_Legacy_of_Llyl­gamyn
  13. Wizardry IV: The Return of Werdna
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_IV:_The_Retur­n_of_Werdna
  14. Wizardry V: Heart of the Maelstrom
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_V:_Heart_of_the_Ma­elstrom
  15. Wizardry VI: Bane of the Cosmic Forge
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_VI:_Bane_of_the_Cos­mic_Forge
  16. Wizardry VII: Crusaders of the Dark Savant
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_VII:_Crusader­s_of_the_Dark_Savant
  17. Oldgames.sk: Wizardry 1
    http://www.oldgames.sk/en/ga­me/wizardry-1-proving-grounds-of-the-mad-overlord/
  18. Wizardry 7 on Best Old Games
    http://www.bestoldgames.net/eng/old-games/wizardry-7-crusaders-of-the-dark-savant.php
  19. Wizardry IV: The Return of Werdna
    http://www.gameswin.org/ga­meen.php?id=1177
  20. History of role-playing games (stolních)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_role-playing_games
  21. Role-playing video game
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_role-playing_video_games#Histo­ry_and_classification
  22. Roguelike (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Roguelike
  23. Dungeon crawl (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_crawl
  24. Don D. Worth Home Page
    http://worth.bol.ucla.edu/
  25. Beneath Apple Manor (PC verze)
    http://worth.bol.ucla.edu/ap­plemanor.ZIP
  26. Beneath Apple Manor (Moby Games)
    http://www.mobygames.com/game/beneath-apple-manor
  27. Chronology of roguelike video games (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chronology_of_roguelike_vi­deo_games
  28. Roguelike wiki
    http://roguebasin.rogueli­kedevelopment.org/index.php?ti­tle=Main_Page
  29. Rogue Temple (fórum)
    http://www.roguetemple.com/fo­rums/index.php
  30. Top MUD Sites
    http://www.topmudsites.com/
  31. ASCII-GAMES – Play and Review
    http://ascii-games.org/
  32. Tribute to text-mode games
    http://www.textmodegames.com/
  33. Text-based game (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Text-based_game
  34. Wasteland
    http://www.mobygames.com/ga­me/wasteland
  35. Wasteland
    http://www.gamefaqs.com/pc/564602-wasteland
  36. Wasteland
    http://www.moddb.com/games/wasteland
  37. The Year Isometric RPGs Returned
    http://www.strategyinformer­.com/editorials/21612/the-year-isometric-rpgs-returned
  38. Daimonin
    http://www.daimonin.org/
  39. Ultima VIII Pagan
    http://tcrf.net/Ultima_VIII:_Pagan
  40. Project Eternity
    https://www.kickstarter.com/pro­jects/obsidian/project-eternity
  41. Cadaver (story + manual)
    http://www.lemonamiga.com/ga­mes/docs.php?id=272
  42. Cadaver (oficiální stránky)
    http://www.bitmap-brothers.co.uk/our-games/past/cadaver.htm
  43. Cadaver
    http://theodor.lauppert.ws/ga­mes/cadaver.htm
  44. Cadaver (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Cadaver_(video_game)
  45. Isometric RPGs
    http://theodor.lauppert.ws/games/rpg-iso.htm
  46. Angband na rephial.org
    http://rephial.org/
  47. Angband.oook.cz
    http://angband.oook.cz/
  48. Angband – stránka s možností downloadu hry
    http://angband.oook.cz/download.php
  49. Angband a její klony (varianty)
    http://angband.oook.cz/variants.php
  50. Další seznam klonů hry Angband (podrobnější)
    http://roguebasin.rogueli­kedevelopment.org/index.php?ti­tle=List_of_Angband_varian­ts
  51. Angband (pevnost ve Středozemi)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Angband
  52. Angband (hra)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Angband_(video_game)
  53. BASIC Computer Games (published 1978) – Hammurabi
    http://atariarchives.org/ba­sicgames/showpage.php?page=78
  54. Hamurabi – zdrojový kód v BASICu
    http://www.dunnington.u-net.com/public/basicgames/HMRABI
  55. Hamurabi (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Hamurabi
Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Vitalia.cz: V Kauflandu už začaly Vánoce

V Kauflandu už začaly Vánoce

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

DigiZone.cz: Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Vitalia.cz: Tradiční čínská medicína a rakovina

Tradiční čínská medicína a rakovina

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

DigiZone.cz: Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Wimbledon na Nova Sport až do 2019

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Vitalia.cz: Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

DigiZone.cz: Technisat připravuje trojici DAB

Technisat připravuje trojici DAB