Jaký dopad bude mít finanční krize na Linux?

Krácení rozpočtů IT oddělení. Omezování nových investic. Redukce a rušení schválených projektů. Racionalizace. To jsou pojmy, které jako přízrak následují špatné burzovní zprávy a vypadá to, že je ještě nějakou dobu následovat budou. Každá krize má ale – jak praví ekonomové a vědí praktičtí lidé – také své vítěze. Ty, kteří na ní, rozumějme na neštěstí jiných, nakonec vydělají.

Vítězem finanční krize se obvykle rozumí chytrý investor, největší firma, která přežila krach konkurence, případně průmyslový obor, který ač se dříve nacházel na periferii zájmu, byl krizí vynesen do centra pozornosti. Právě tomu poslednímu by odpovídalo centrální téma tohoto serveru a otázka, na níž si pokusíme odpovědět v tomto textu, operační systém GNU/Linux. Může být Linux vítězem finanční krize? Pokud ano, za jakých okolností? A co, když nemůže?

Ve víru úspor

Dosavadní poznatky působení tak zvané finanční krize na IT oddělení ve středních a větších organizacích ukazují na souběh dvou trendů, které v konečném důsledku vedou k nekompromisnímu utahování opasků. Prvním trendem je všeobecná snaha šetřit i u těch společností, kterých se finanční problémy bezprostředně nedotkly. Úspory se týkají především investičních a strategických výdajů, mnohem méně se na útratu tlačí u výdajů provozních a udržovacích. Tento trend zažívá nejenom IT, ale prakticky všechny úseky všech firem.

Druhým trendem je zaostření pozornosti organizací na předmět jejich podnikání. Prostředky, a to zdaleka nejen finanční, jsou směřovány k udržení produkce primárního produktu a to na úkor sekundárních činností. Rozvoj informační infrastruktury je přitom často chápán jako sekundární činnost. IT je u mnoha firem něčím, co produkci podporuje, ale co k ní není bezprostředně nutné a pokud ano, tak v relativně malém množství.

Důsledek kombinace obou trendů je utahování opasků tak, jak bylo popsáno v prvním odstavci. Omezuje se především rozvoj, jsou vyvíjeny tlaky prodlužování životnosti stávajících technologií namísto toho, aby byly pořizovány nové. O implementaci nejnovějších trendů si mnozí CIO mohou nechat zdát.

Důsledky pro Linux

Prvním argumentem pro otevřený software v dobách krutých úspor by mohla být jeho nulová pořizovací cena, kdyby však ve skutečnosti byla nulová. Linux – a na open source založené technologie – mohou přinést výraznou úsporu na straně investic do software, otázkou však je, zda se vyplatí i po zakalkulování provozních a udržovacích nákladů. Ty totiž mohou reálnou cenu za otevřené řešení přiblížit nákladům za plně proprietární. Na druhou stranu ale zbývající úspora při pořízení komerční podpory instalovaného softwaru může být tím vyšší, čím více otevřených produktů je jednou organizací implementováno.

Vzhledem k povaze trhu s operačními systémy není pravděpodobné, že by se tak zvaná finanční krize nějak významně dotkla velkých hráčů. Zde nehovořím jen o Microsoftu, ale také o Apple, a o hlavních dodavatelích komerčním implementací Linuxu. Naproti tomu menší firmy mohou být postiženy, a to zejména v případě, je-li implementace Linuxu jejich hlavním provozním artiklem.

Linux může být v některých ohledech využit způsoby, které u konkurenčních systémů nepřicházejí v úvahu. Pokud je například snahou prodloužit fyzickou životnost stávajícího hardware, lze to udělat dvěma způsoby. Prvním je konzervování jeho softwarové výbavy (sázka na stabilitu), ten s sebou ale nese celou řadu negativních vlivů. U otevřeného softwaru není tak velikým problémem jako u proprietárních systémů vytvoření modifikovaného, respektive kustomizovaného softwarového prostředí, a jeho následná implementace na stávající hardware. Jinými slovy, instalace softwarové platformy založené na Linuxu může přispět k prodloužení fyzické životnosti stávající hardwarové výbavy organizace, aniž by došlo k morálnímu zastarání (ukončení podpory softwaru dodavatelem, jeho kompromitace atd.).

Kdyby u přeživších investic došlo ke krácení výdajů na hardware, může otevřený software a platforma postavená na Linuxu představovat solidní alternativu zachovávající výkon u serverů i u pracovních stanic. Netbooky byly původně distribuovány ne náhodou s Linuxem, a poté, co se jejich centrální platforma založená na procesorech Atom a podobných přesunula do sektoru desktopových PC, mohou spolu s ním představovat úsporu a současně zachovávat využitelnost.

Otazníky

Pokud by tak řečená krize měla trvat delší dobu, nepochybně se podepíše na malých firmách dodávajících Linuxová řešení. Celkově však časy úspor mohou pro tuto platformu představovat spíše šanci, než jen příval špatných zpráv. Je otázkou, zda se implementátorům a vývojářům podaří této šance využít. A vysvětlit manažerům, že úspora nemusí být vždy jen na úkor funkce.