Názory k článku Ako som inštaloval Debian 3.0

Dselect sice v debianu je, ale doporucuji Vam vrele apt.To je hlavni vyhoda debianu.

Takze
apt-get update - aktualizace seznamu balicku
apt-get install <nazev baliku> - instaluje balik se zavislotmi
apt-get remove <nazev baliku> - vymaze dany balik
apt-cache search <priblizny nazev baliku> - najde odpovidajici baliky

Hehe. Pokud nebudete vedet, doporucuji na ircnetu take #penguin.cz


Krasny den
Pet

K tomu bych jen dodal, ze jeste existuje funkce "purge", ktera (na rozdil od "remove") odstrani i konfig. soubory, takze mate system zase cistoucky jak detskou prdelku... :-)))

Jinak, dselect (a vlastne i tasksel) jsou vazne na nic. APT to vsechno resi, pohodlne a elegantne...

Tasksel je skutecne TEMER na nic (pro zkuseneho linuxaka), ale na dselect (ciste jen frontend k apt*) nedam na nej dopustit. Precijen je potreba mit pekne strukturovany prehled o nejen nainstalovanych, ale i dostupnych, update-abilnich a zastaralych verzi balicku. Prace ciste s apt je dobra jen v pripade, ze presne vite co chcete nainstalovat, jak se balicek jamenuje a jake jsou zavislosti. Jinak se s tim budete patlat pekne dlouho. :)

Jaky zavislosti? Ty si apt vyresi sam. Kdyz mu neco chybi, taxi to sesosne taky, to sis nikdy nevsiml, ze si dal instalovat trebas jen jeden balik a stahly a nainstalovaly se tri?

Jeeezis... >:-/ Tak to samozrejme vim, ale nektery balicky maj zavislosti, ktery se bijou s necim nainstaloavym atd, atd... pak se to nabaluje a jeden balik navic muze znamenat pridani 12 novejch, z nichz 2 kolidujou, ale to s cim kolidujou potrebujes, takze pak delas ruzny triky... navic sem to zminoval jako "jednu z" PRO dselect.

apt lze pohodlne pouzivat v kombinaci se zshellem. ten umi tabelatorem nabizet a doplnovat dostupne balicky tak, jak jsme tomu zvykli treba u souboru ci adresaru.

to umi i bash (v devianu staci odkomentovat radeky
if [ "$PS1" -a -f /etc/bash_completion ]; then
. /etc/bash_completion
fi
v /etc/bash.bashrc

8564 baliku je fajn. Divim se, ze jsou nektere zbytecne :)

Vazne nechapu, jak se muze nejaky Slackar pozastavovat nad tim, jak vypadaji fonty pri instalaci a kolikrat se ho instalator pta na zdrojove medium. Pokud chcete system, kde skvele a cesko/slovensky funguje instalace, budete asi muset prejit na RedHat nebo Mandrake (ev. SuSE). Skoda, ze instalatorem funkcnost a pohodlnost techto systemu konci... :-(

Debian je o tom, co je "uvnitr", ne o tom, jak vypada...

Mimochodem, Woodyho jsem instaloval asi predevcirem a hlasku o vyndani CDcka rozhodne obsahuje!

Nemuzu nez souhlasit. Pri prechodu na Linux (z UNIXu) jsem vyzkousel RH, Slack, Mandrake - furt mi "bylo nejak divne". Necejtil jsem ten spravny kontakt se systemem... (karma a tyhle veci ;)) Pak sem zashech o Debianu a zkusil to. Prave uz instalace me zaujala pristupem (instaloval jsem z ftp) a naprostou prehlednosti. Zadne otazky zbytecne, ale na vsechno dulezite se zepta (navic uroven dotazovani debconf jde nastavit). dselect resp. dpkg resp. apt mi po hruze s rpm prisla jako prochazka rajem. Skutecne. Nechci aby to vypadalo, ze tu delam reklamu, ale moje pocity byly vskutku ryze kladneho charakteru. Co se tyce nepritomnosti nekterych programu, jadra 2.2 a podobnych, mozna pro uzivatele mandrake/rh/suse az uchylnych, zalezitosti - je vysvetleni nasnade: Debian ma silnou politiku co se tyce dodrzovani GNU standardu a plne respektuje veskere pripadne pozadavky tvurcu sw (jako zakaz distr. binarek apod) ne uplne GPL licenci... Dalsi veeci je snaha o maximalni bezpecnost. Ta se promita napriklad do zcela odlisneho pristupu k vyvoji stable verzi od vetsiny ostatnich distribuci. Ja kdyz si stahnu "stable" RH, tak me ceka slusna prace se zaplatovanim podle errata + dalsi jak se lihne jeden exploit za druhym. Hlavne, ale ze ma verzi 8 a vsichni uz jooo, jooo vyleze nam novej redhet, to bude novinek. To jo, a taky prekvapek. U debiana vim, ze stable je STABLE. No, nebudu to tu prehanet... to jen ze sou 4 rano a neni co spat :)

Ja som mal presne ten isty dojem. Zacal som MD8.1, potom RH7.3. Ale stale mi tam nieco chybalo a zacali my vadit rpm. Dobre na tychto distribuciach je, ze pri instalacii nakonfiguruju niektore subsystemy a potom sa staci pozriet, ako to spravili a inspirovat sa (pre zaciatocnikov).
Potom som presiel na debian a s pomocou kolegov som ho naistaloval a nakonfiguroval. A teraz som spokojny. Ani openoffice nie je problem naistalovat (pridat apt source).
Zo zaciatku mi vadilo, ze nove verzie aplikacii nie su sucastou debianu, ale zase za tu stabilitu to stoji - kedze na nom pracujem (doma som skusil prejst na gnome 2 a boli problemy, takze som sa vratil spat k 1.4).

no - ked sa ti zda potrebujes vzdy najcerstvejsie programy tak skus unstable sid (dalsia verzia po woodym) - fakt cerstvejsie programy asi v ziadnej inej distribucii nenajces. A to ze je unstable vobec neznamena ze je nestabilny (bezia na tom normalne servre a je vzdy bezpecnejsi ako hociaka ina komercna distribucia (z pochopitelnych dovodov - update vyjde ovela skor pred tym nez sa nejaka diera rozkrikne))

V strucnosti: pouzivam aktivne na masine Redhata (z nepochopitelnych dovodov), Mandraka (predsalen nie kazdy v rodine je programator) a Debiana (ten riesi vsetky problemy suvisiace s predoslimi dvoma distribuciami). Fakt doporucujem - ak chce mat niekto svaty pokoj nech skusi debiana. Trosku konkretne - po zakladnej instalacii, niekolkych apt-get install som bez problemov mal v mozille nadherene fonty - co teda v mandrake 9 alebo redhatovi 8 nehrozi. Tiez niesu problemy s nestandardnym hardwarom, -- no od dokonalosti ho oddeluje snad uz len to ze je nezmysel mat ho na masine ktore neje pripojena k sieti. Jo a k tomu clanku: MD5 a shadow passwords su nastavene na "No" koli kompaktibilite so starsimi systemami (kedy neexistovalo /etc/shadow a hesla boli max. 8znakove). A ta instalacia: neviem sice kto ju pouziva (sam som ju skusil len zo zvedavosti). Normalny debianista instaluje tar -zxf baseX.X.tgz;boot z diskety;apt-get update; apt-get upgrade (sory ak som nejaky detail vynechal)

"Skoda, ze instalatorem funkcnost a pohodlnost techto systemu konci..."

zíííííív. to nejde, trumberko, takhle na mne po ránu vytahovat těžkých kalibrů. smích a zívání je na mne moc.

Taky jsem nedavno instaloval Debiana a pripadalo mi to jako bych nasedl do stroje casu a vratil se o 3 roky nazpet. Takovych problemu s konfiguraci jsem uz nemel ani nepamatuju. Namatkou jmenuju rozchozeni X, pocesteni konzole, apod.

Myslim si, ze na server je Debian skvela volba pro jeho stabilitu, ale na desktop bych si ho nedal.

Ja mam zkusenosti presne opacne, ja jsem si udelal takove kolecko, hledani sebe sama. Muj prvni tux se rozbehl asi pred dvema rokama, byl to starickej Debian 2.1, pak jsem uz zkousel, nez jsem ho poradne rozbehal, musel jsem ho asi petkrat reinstalovat a pak uz to slo. Samozrejme, ze jsem chtel zkusit take neco jineho, takze jsem zkusil Red Hat (verzi si nepamatuju), ten mi pripominal Win, takze jesto toho vecera sel zpatky Debian, pak jsem na uvidel Corel Linux, ten byl docela zajimavy, ale na mem pocitaci se nerozbehl instalator. Jedine, co jsem si z nej vzal byl xmms, ktereho jsem v D 2.1 nenasel.

Pak jsem vsak na CD z Chipu nasel Evaluation verzi SuSE 6.4, musim rict, tehdy me to uchvatilo, vsechno bylo pekne, opravdu musim SuSE pochvalit. Ale jak distribuce zastaravala, mel jsem chut zkusit neco noveho.

Tenkrat jsem si objednal Mandrake 8.0, instalace pekna, baliku spoustu, ale tim to tak asi haslo. Postupne jsem vyhazoval vsechny ty graficky "vychytavky" az pod tim Mandrake nebyl skoro poznat.

Kdyz tu jednoho dne prisel Debian 3.0. Tedy mel prijit, na Linux na CD jsem si dal objednavku, bylo to nekdy v brezny, Woody byl anoncovan na konec dubna. Jenze pak se odkladalo, odkladalo, pak prisla maturita a ja mel 4 mesice volna.

Kdyz jsem se pak dostal zpatky do pracovniho tempa, s ohromnou radosti jsem zjistil, ze Woody vysel, sup na Linux@CD a slo to, do konce tydne jsem ho mel doma a pres viken jsem ho nainstaloval.

Reknu vam, ze instalace probehla uplne bez problemu, takhle snadno se mi snad v zivote nepodarilo X nakonfigurovat, vsechno uzasny, proste Debian forever!

PS: Jak dlouho tak v prumeru doinstalovavate balicky, kdyz prejdete k nove distribuci? Woodyho mam uz mesic, ale jeste porad casto si vsimnu, ze to a to jsem opomnel.

ale asi ona hlaska nebyla slovensky???

PS: sory ze sem tak tvrdej, ale clanek podobneho razeni bych si nedovolil napsat ani po 5ti letech uzivani tohto systemu, natoz jako novacek!!!

Je to pravda. Takovejhle "clanek" patri do diskuse a ne nad ni. Osobne si myslim, ze Debiana jako distribuci poskozuje a pritom z jeho principu, kvality, usporadani a zralosti by se ostani distra mohly jedine ucit. Vazne nechapu ani smysl clanku, kterej popisuje jak nekdo (evidentne _nezkusenej_) si instaluje novou distribuci linuxu a nejde mu to. Bral bych nesouhlas po nejaky dobe prace a testovani - debian.specific zrejme nemuzi sedet kazdymu, ale tohle... Clanek se mi nelibi a na root.cz bych neco podobnyho vazne necekal. :-/

Clanek je od zkuseneho linuxare, ktery poprve videl debian. Takovych nas je hodne a poskytnuti techto zkusenosti je uzitecne. Ja jsem tomu rad, je to uprimna vypoved o debianu, coz vam zrejme neni prijemne. A ja aspon vim, ze ho ani nemusim zkouset.

Zajimave je, ze mam naprosto stejnou zkusenost. Bezne pouzivam Slackware, rekl jsem si ale, ze na svoji pracovni stanici zkusim neco s vice baliky a lepsi spravou. Tak jsem si stahl asi 10megove iso pro instalaci ze site a zacal. Po dvou pokusech se mi podarilo system nainstalovat a uspesne poupgradovat na unstable. A zaver? System baliku je skvely, konfigurace je obcas v trosku jinem duchu nez na Slacku, ale da se zvyknout. Na server bych Debian osobne nedal, jako pracovni stanice mi plne vyhovuje.

Hmm, tak u me je situace naprosto opacna. Nicmene rozhodne bych na server nedal unstable.

Taky pouzivam Slack. Shodou nahod jsem zrovna ted o vikendu instaloval Debian. Instalace je celkem friedly, ale kdyz jsem chtel ugradnout XFree na 4.2 kvuli memu radeonu 7500, tak jsem tvrde narazil. Stahl jsem si na disk neoficialni binarky od maleho jardy, pak jsem tam se pral s Packages, potom jeste s source.list. A kdyz jsem dal v dselectu obnovu seznamu balicku stale mi to vracelo error 100. Kdyz jsem dal apt-get install jmeno_balicku, tak mi to reklo, ze nemuze najit nejaky libproxy(ci jak se to jmenovalo), ALE ten tam byl. Kontroloval jsem dokonce, zda presne souhlaci jmena a verze balicku v zavislostech a v Packages, ale tam chyba nebyla. Tak jsem tam hodil zpatky slack. Ale planuji se na debian jeste podivat, kdyby jste nekdo mel nejaky tip, budu rad. Ale radsi na email, nechci tuto diskusi nejak zaneradit. Diky Karel

Hmm, skoda ze nikdo nenapsal, ze ma problemy s balickama z maleho jardy, urcite bych se na to podival. Mi jedou bez problemu ne ruznych PC a ruznych masinach. Jarda (alias MalyJarda.cz)
PS: BTW. XFree 4.2.1 nejsou MalehoJardy... Viz. link na XFree 4.2.1 na http://debian.malyjarda.cz

Podivej se na debian.org - Debian Packages a dej si vyhledat Xfree Distribuce Unstable a muzes zacit :)

Jo, jo... je to tak, clovek, ktery se do ted hrabal ve slacku se jako "nezkuseny linuxar" fakt oznacit neda... :-) Ale trochu me prekvapilo, ze mu instalace pripadala obtizna a neprijemna. Co jsem si kdysi hral s nejakou uz ani nevim jakou verzi debianu, tak instalace byla k zesileni. Od te doby se v te instalaci u debianu doma hodne zmenilo a v soucasnosti je to uplna pohoda. Nechci se do autora navazet, jen me to prekvapilo...

K te instalaci, jestli to taky nebude tim, ze instalak slacku se vas krome vyberu baliku nepta temer na nic? ;-)

Inštalátor Slacku sa pýta v podstate na to isté ako ten Debianovský. Vrátane voľby fontu :) a podobných zbytočností.

To je ale Vase velika skoda. Debian je opravdu jedna z nejlepsich distribuci, mozna nejlepsi vubec. Nehlede na to, jestli se pri instalaci objevi nejaka anglictina nebo ne, a podobne "detaily". Distribuce neni preci tak uplne o instalaci, ale o tom, jak je co pekne a chytre vyresene a KVALITNI, stabilni. A toho je u Debianu dostatek. Takove veci jako pekna isntalace je spis dobra pro lidi, co s GNU/Linuxem zacinaji, a Ti by si rozhodne Debian vybirat nemeli, ale ne pro "zkuseneho linuxare" - myslim autora clanku, nikoli sebe :).

Ja osobne mam s Debianem 5ti letou zkusenost. Stavel jsem na nem routery, bezdiskove stanice do uceben jedne skoly a mam jej i na jednom serveru.
A po techto zkusenostech bych nikdy nemeli.

Zkuste jej nejdriv vyzkouset a potom hodnotit. (Vyzkousenim ale nemyslim instalaci ! )

Debian pouzivam uz cca dva roky (v skole), a len preto ze sa mi pozdaval som sa ho rozhodol instalovat aj doma. A vacsina chyb s ktorymi som sa stretol pri beznej praci bola chybou sw, nie distribucie. Viem, ze distribucia nie je len o instalacia, ale hlavne o tom, co je neskor :)

To ve presne to o cem mluvim.

> A ja aspon vim, ze ho ani nemusim zkouset.

Nad tim se mohu snad jen pousmat. Pristup "jo, tak vono se to nekomu _prej_ blbe instaluje - nepodporuju, konec" je skutecne hodny `schopneho admina'. Me osobne se Maya 4.5 instalovala snad nejhur ze vseho, presto je to jeden z nejlepsich soucasnych (a profesionalnich) 3D animatoru/rendereru. Navic si myslim, ze "skutecny linuxar" ma Debiana uz davno doma i v praci. Uz jen pro takovey zalezitosti jako /etc, implicitni prava na adresarich nebo napr. suid binarky...

...no mel bych se trochu zmirnit (prave jsem vstal:). O tom co ma "skutecny linuxar" si asi rozhoduje sam a vi proc tak cini. To odvolavam :) Nicmene, Debian, si myslim, je vyborna volba. Cau. :o)

Ja si myslim, ze kdo nechce aby se mu debian libil, mu nikdy se mu libit nebude. Vzdy je mu co vycist, protoze to neni ve stylu RH, MDK. Nebo na to prijde casem. A takove lidi bych ani nenutil k tomu, aby se do debianu nejak pletli ani bych jim neargumentoval. At si pouzivaji sve shitdists a jsou s nima spokojeni, vzdyd my prece vime o co se okradaj. Az jednou dostanou od sve oblibene dist poradnou tafku, pak jim mozna dojde ze superklickinghitechczechfont instalator asi neni uplne vse. :-)

Akorat mne take zarazi, ze takovyto clanek napsal zkuseny slackware(ista) na serveru root.cz. Argumenty v clanku tykajici se kvality distribuce jsou ponekud detinske (i kdyz pro nekoho jsou zajiste duvodem klicovym pro chod celeho systemu :-).

kolisko

Ja jsem instaloval nedavno a nemuzu si stezovat (BTW: Problemy s cestinou jsou vsude i kdyz mozna ne takove jsko v Debianu, ale o cestinu prece zase tolik nejde). Debian ma sve mouchy, ale ktera distribuce je nema? Myslim, ze Debian mouchy odstranuje rychleji nez kterakoliv jina distribuce. Mimochodem, kde muzete instalovat treba v esperantu? :-D

Co se tyce OpenOffice, me treba v ostatnich distribucich chybi zase kvanta veci, ktere v Debianu jsou (treba super parba liquidwar :-)

Nevim, ze se me instalator ptal na neco dvakrat? Snad jen kdyz jsem ho o to sam vyslovne pozadal. :-)

Vam se nezobrazila hlaska, ze mate vyndat CD z mechaniky? A jak jste tedy nakonec prisel na to, ze ho mate vyndat a nezacyklil se v instalaci? A nebyl to vlastne ten duvod, proc se Vas instalator ptal na neco dvakrat? :-D

"Tu by sa mi viac páčila voľba medzi súčasným stavom a možnosťou zadania počtu CDčiek (1,2,3,...), ale to len tak naokraj." - to jsem nejak nepochopil? Me pripada tahle volba jednodusi a rychlejsi. Clovek nemusi pocitat pocet CD a v prubehu nacitani CD si jeste muze treba vzpomenou, ze nektery CD vlozi nebo nevlozi. Je to trochu blbost, ale to vidim jako klad a nevidim nic kladnyho na tom, ze se me nejdrive zepta na pocet a ja ted musim premejslet, kolik vlastne tech CDcek je? Dalo by se to jeste rozebrat, ale pripada mi to tak trochu zbytecny se timhle zabejvat.

"Keby to bolo niekomu málo, tak si môže zvoliť ešte aj iné zdroje a doplniť bezpečnostné záplaty do systému." - Debian neni od toho, aby clovek vybiral v menu a vsechno se to nastavovalo samo. Takhle to pro laika muze vypadat, ze Debian ma uplne spatnej system security updatu, ale opak je pravdou, totiz, ze Debian ma snad nejlepsi security system. Debian se vas zepta na to co je potreba, pro vetsinu standardnich instalaci, to ostatni uz si udelate sam a netrva to zase tak dlouho. Vyhodou je, ze ten system poznate blize a vite na cem jste.
Nebo vam snad dela problemy pripsat do /etc/apt/sources.list radek 'deb http://security.debian.org/ stable/updates main'? A navic, kdyz uz instalujete z bootovatelnyho CD a nabidnete mu tu spoustu baliku, pak se nepredpoklada, ze budete chtit polovinu baliku instalovat z FTP. Vetsina uzivatelu pri instalaci nainstaluje zaklad, nakonfiguruje pocitac a pak pridava ostatni baliky. Mozna jste si chtel vypalit netiso a ne klasicke isoimage?

Jeste tu nikdo nezminil aptovsky frontend aptitude, kterej mozna muze uspokojit nekoho s vetsim ocekavanim (ale nevim co vic si lze prat? clickar by mozna vedel :-).

Debian proste neni pro lenochy. Nikdo, kdo Linuxu rozumi si nestezoval na Debian (nikoho takoveho neznam).

Dodatek: Jestli se vam neco nelibi na instalaci, tak si to opravte. Vsechno je pod GPL. Nekde tu moznost nemate. Debian nejverneji dodrzuje myslenky volneho softwaru.

Omlouvam se, ale takovyhle clanek se tu objevil snad jen pro to, aby ho lide poradne okomentovali. Snad nejaka zkouska, zda jeste zijeme.
Ano, zijeme. :-D

- vytiahnutie CD z mechaniky. ad1) ako bolo napisane, tak doteraz som z CD nebootoval. co ma neospravedlnuje. ad2) poznam systemy, ktore sa ta spytaju, ci fakt chces instalovat, ked to tam uz mas. nepovazujem to za nijak zavaznu chybu.

- co sa tyka zadavania poctu CD podla mna by to bolo celkom sympaticke. ked si stiahnem vsetky binarky, tak viem kolko je tych CD.

- bezpecnost ma na pocitaci, co mam doma prilis netrapi. ak by som fakt chcel bezpecnost, tak si nainstalujem medusu ;)

- Dodatek: pomaly zacinam mat z bug reportov zly pocit. po viacerych pokusoch v neho prestavam verit, je pravda ze v Debiane som este nebugreportoval nic.
- To, ze instalacia v cestine je len kde tu chapem tak, ze proste ten clovek nemal dost casu. cest mu patri uz len za to, ze nieco robil. Ale tej veci s bootovacou disketou by stacilo si ju raz vyskusat.

vsjo,

Co se tyce zadavani poctu CD - bylo by to fajn, taky by se mi to libilo ale takhle je to schopne obslouzit i mnou sestavena neoficialni CDcka (treba s OpenOffice ;-))

Dobry den.
Nepocitam se mezi zkusene linuxaky, ale s linuxem uz par let delam a mam zkusenosti s ruznymi distribucemi.
I kdyz ted z firemnich duvodu pouzivam suse, na debian bych taktez nedal dopustit, s lepsi distribuci jsem se jeste nesetkal. Asi opravdu neni pro uplne zacatecniky, ale ja se s ni seznamil skoro na zacatku meho klani s linuxem a zvykl jsem si rychle a nemuzu si stezovat. Jak jiz bylo receno, dulezite je co je uvnitr a to co je navenek, to si snad "zkuseny" uzivatel uz zaridi sam, ne?
Doporucuji autorovi clanku nainstalovat debian/gnu hurd, mozna pak na debian zanevre uplne ... :P

Tak tu mame dalsi clanek jako delany pro to, aby se mohli rozhoret vasne a kazdy mohl strucne vylozit jak dlouho a jakou distribuci pouziva a ze je nejlepsi. No, vzhuru do toho, vsichni se na to uz tesi :)
S pranim hezkeho startu do noveho tydne
BEDA

presel jsem z RH na Debian, dselect je naprosto supr, snad poprve v zivote jsem nainstaloval bez problemu Xka. Na RH se mi to porad nedarilo nainstalovat. Sice to mam jako pracovni stanici, ale uvazuju o tom ze zkusim dat Debian i na server a uvidime, co to bude delat.

myslis, ze ti pak jeste pojede brutus? ;-))))
enjoy

http://slashdot.org/article.pl?sid=02/10/20/206226

:)

Ahoj,

pouzivam Debian asi tak 6 let. Mam ho v praci (jsem zamestanec jednoho nejmenovaneho mobilniho operatora) na vice nez 80 multiprocesorovych serverech a jsem s nim maximalne spokojen (i pri provozovani komercnich aplikaci - Oracle, BEA, atd.). Pri tomto mnozstvi serveru ocenite jeho neprekonatelne vlastnosti a vymozenosti pro spravu systemu. Rad bych jeste pripomenul, ze Debian neni pouze Linux. V soucasnosti jsou k dispozici i Debian GNU/Hurd, Debian GNU/NetBSD, Debian GNU/FreeBSD a na ceste je i Debian GNU/OpenBSD. Dalsi vybornou vlastnosti je podpora no-x86 platforem. Zde bych vyzdvihl predevsim porty pro Sun SPARC/UltraSPARC (Sun), ARM (podpora PDA), Alpha (Digital/Compaq/HP) a MIPS (SGI). Vsechny tyto (a dalsi porty) dosahuji stejne urovne jako x86 port. Debian je propracovan do posledniho detailu. Muj osobni nazor je - lepsi distribuce neni!

Marek

Debian pro OpenBSD? to zni jako rajska hudba. byl by nejakej link, kde by se dalo dozvedet vic?

s debianom pracujem uz asi dva roky. zacal som s nim a s nim aj zomriem. :) tolko asi k privetivosti systemu.

ked som raz skusal SuSE (na laptop svojho dievcata) a videl GUI na uplne vsetko co som potreboval nakonfigurovat, mal som dost. 70% moznosti bolo nedosiahnutelnych -> do konfigurakov sa clovek jednoducho MUSEL pozriet, ked chcel mat nieco po svojom.

mam ale problem s KDE vo woodym. casto mi zamrzne. nefunguje klavesnica, ani KDE. kurzor sa hybe, ked hybem trackpointom, ale prostredie nanho nereaguje. klikanie nic nerobi, prepnut do konzoly sa neda. iba reboot.
WindowMaker a Gnome su v pohode, iba KDE mrzne. okrem pozadia na ploche je vsetko tak, ako to nainstaloval aptitude. skusal som aj kompletny --purge na vsetko suvisiace s kde, odstranil som ho uplne bez stopy a odznova nainstaloval - same story again. stale, ked otvorim nieco napr. v control paneli alebo nieco narocnejsie na pamat, mrzne.

hardverom to bude tazko: ibm thinkpad600x, 128 ram, 300mb swap, 500mhz.
please help. ked spustim Knoppix3.1 (live debian cd), tak tam je kde3.03 a to ide v pohode. lenze ja chcem len oficialne debain baliky, zalezi mi na stabilite. uvitam hociaku (rozumnu) radu.

Co se tyka debiana a KDE, tak vsechny potrebne "-dev" balicky staci nainstalit podle toho jak si bude kompilace stezovat, pripadne informovat o tom, ze disabluje nejakou feature a cely si to stahnout a zkompilovat na miru. Me to tak maka vsude, bez namahy, configure && make && make install, usadi se do /usr/local/kde a mam vystarano. Bezim posledni beta2 verzi v keramiku se spesl ikonama a pochybuju, ze neco lip vypada a drzi. Este mi to nespadlo a Xka mam nabehly treba 14 dni. Osobne podle zkusenosti je debian nejlepsi zaklad, ale OOo_cz, mozilla, KDE, Maya si kompiluju na miru. Prijde mi to nejlepsi. A nakonec, vzdycky si muzete z kompilace udelat .deb balicek a nahodit ho "ciste" pres dpkg.

Teda to je jen jako priklad :) Pochopitelne, Mayu si nekompiluju! :D

Pane autore,

myslim, ze vase znalost slacku prameni mozna pouze z toho, ze jste jej NAINSTALOVAL. Protoze jinak si vas clanek nemohu vysvetlit. Debian je o necem uplne jinem nez instalaci. Oproti instalaci pred nekolika lety je dnes instalace prochazkou ruzovou zahradou. Ale mohu vas ujistit, ze o instalaci debian neni. Je to o sprave balicku, bezpecnosti a pohodli a JISTOTE.

Ne nadarmo se rika, ze kdyz na serveru bezi Debian, muze spravce v klidu spat.

Vas clanek velice poskodil tuto podle meho nejlepsi distribuci linuxu na svete.

A ted mala perlicka na zaver. Pres 85 procent vyvojaru GNU programu pouziva jako svuj system Debian. Co vy na to?...

a tenhle prispevek ma byt o cem?

To je pekna volovina, uz jsem ti jednou rikal, abys to nejak dolozil :-)).

Skutecnost je takova, ze nejvice instalacnich balicku je pro RH a Mandrake. Uz vidim tech 85 % vyvojaru, jak delaji balicky pro RH a na debian kaslou :-))))).

Chyba lavky. Kdyz shanim software, z 90% je pro nej v Debianu balik. Tenhle balik pak nema cenu vystavovat na nejakych strankach. RedHat a M jsou bohuzel tak blbe delany, ze vyvojari chte nechte musi vystavovat na strankach i RPMka, ktere ale vetsinou nedelali oni sami.

To jsem rad, ze se konecne nasel nekdo, kdo se v situaci skutecne vyzna, a konecne mi to vysvetlil.

Doted jsem zil v bludu.

Ja na to len tolko, ze 6-7 rokov pouzivam Slackware a nemenil by som ho za nic. Ani ako desktop, o servere ani nehovoriac.Ked som pred casom rozmyslal, ze co ine skusit, povedal som si, ze jedine Debian (podla toho, co som o nom pocul). Este som sa k tomu nedostal.
Btw: som alergicky na RH ....

Aby som vas ubezpecil. Slackware skutocne pouzivam nie na jednom stroji a nie v jednej firme. Kazda distribucia je o comsi inom ako o instalacii, je o tom ako sa s nou pracuje. A instalacia je jedna z casti, ktore na to vplyvaju. Nie som si isty v com sa podla Vas zmenila instalacia, ale podla mna sa toho az tolko nezmenilo (porovnam Slack kedysi, 7.x a Debian).

Co sa tyka bezpecnosti, tak so spankom nemam problemi. Keby som vsak kvoli bezpecnosti nemohol spavat, tak si nainstalujem medusu na vsetky stroje :)

Debian nepouziva viac nez 85% vyvojarov GNU programov, za realne povazujem cislo od 30 do 50 percent.

Hele, mam kamose a ten nespi klidne, i kdyz ma na serveru debose. Bo porad resi nejake zavislosti.

Druhy kamos server nema a chodi mu za zenou.

Hele toho druheho kamose znam, ale tu zenu ne. Kdo to je ? A ona ma server ? S debosem ?

Hele ten prvni kamos je vlastne jeden fotr. Ten druhy jeho syn. Ale o tom jsem tady moc mluvit nechtel...

A ta zena je manzelka manzela matky toho fotra? Ona ma debosa ?

... clanok nekomentujem. Instaloval som Woody uz asi 10 krat, a nevidel som problem, rovnako ako s update.
Pre pracu s apt sa mi paci balik aptitude a celkom odporucam.

Dodo

No co sa tyka Debianu, nepouzivam ho osobne, ale us som ho instaloval a pracoval som s nim na niekolkych serveroch. Teda instalacia Debianu je to najlepsie co som videl od Redhatu 6.0 :-)). Setky ostatne su horsie (RH, MDK ...). Osobne pouzivam Slack. Aj ked mne to je jedno. Ja si dost systemu dorabam sam zo zdrojov. Co sa tyka dselectu, pre mna bol na zaciatku kus neprehladny, ale zvykol som si. System balikov je v Debiane to najlepsie co som kedy videl. Nechapem ako autor dospel k takemu zaveru. Po pokusoch s neskorsimi RH (7.0 a vyssie) a s MDK (taky 7.0 a viac) som konecne az v Debiane videl poriadne spravenu instalaciu. kazdy co aspon raz instaloval nejaku linuxovu distro, musi zvladnut instalaciu debianu :-))

Ahoj,
Linux neni prvni ani jediny unix-like OS, ktery jsem pouzival|pouzivam, zacinal jsem s UNIXy cca pred osmi nebo 9-ti lety.

Co se Linuxu tyce, bylo to:

caldera - slackware - RH - debian, mandrake a suse byly tak bezvyznamne odbocky na teto ceste, ze je nezminuji (nestaly za rec).

Dnes jsem v pozici, ze lide z firmy, kteri zacinaji (zacinali) s linuxem, se vetsinou obraci na mne.

Rikam jim uprimne, ze instalovat si maji Debian, pokud jsou ovsem ochotni precist si dokumentaci a instalacni manual (je v cestine), a ze to chce chvili casu a cist dokumentaci.

Stejne tak uprimne jim reknu, ze pokud jim staci klikaci GUI a zaludnosti systemu, vyvoj a kompilace baliku je nechavaji chladnymi, budou mit rychleji nainstalovano SuSe nebo RH (v tomto poradi).

Vetsinou zacnou SuSe. Specificke pro Linux ovsem je, ze uzivatelovy naroky vzrustaji a jeho obzory se rozsiruji primou umerou. Drive ci pozdeji jejich naroky presahnou schopnosti windows-like vyse uvedenych distribuci, a zacnou mit v systemu lehce receno bordel.

Zopakujeme si vstupni rozhovor, a oni vetsinou sahnou po RH.

Do verze 6.2 uz u nej vetsinou zustavali, a kdyz prisly windows-like zverstva verze 7 a 8, vetsinou se snazili prezivat a upgradovat. Nekteri se drzi, se zatatymi zuby, a life-time jejich linux workstation je zhruba trojnasobkem windows varianty (reinstalace se konaji).

Nicmene mam uz i "sve verne" na Debianu, a musim poctive rici, ze Ti "otravuji" nejmene. Faktem zustava, ze u prvni instalace jsem obvykle asistoval, poctive receno proto, ze predpokladane cteni instalacni prirucky se nekonalo (nestezuju si, sam jsem nebyl jiny).

Rozdil je v tom, ze s Debianem zvladnou vytvorit balicek s jadrem pomoci make-kpkg a tento pak obsahuje i "system.map", ".config" a leccos, co bohuzel na stroji zadneho z RH i SuSe postizenych notoricky nenalezam.

Taky si dokazou s pomoci tri stazenych souboru a dvou prikazu vyrobit balicek z package-toolu.

Na rozdil od uzivatelu RH chapou rozdil mezi instalaci a upgrade a konfiguraci baliku (navic se o to stara sam system baliku). Lide s RH zhusta instaluji nove baliky pomoci "-Uhv" jen proto, ze to po nich potom "nic nechce".

Rovnez jsem nezaznamenal zadne fatalni problemy s nalezenim konfiguracnich souboru nejakeho sw. U SuSe mam sam problem dohledat, kam mam pridat svuj oblibeny wm, aby se spoustel via kdm, a nemusel jsem prepisovat zadne hotove scripty.
RH totez. Pote, co system uspesne ignoruje .xsession i .xinitrc, diky chybe ve scriptu zavede default to, co je v .Xclients :-)

Update debianu pomoci aptu zvladne kazdy, navic na rozdil od RH nejde o placenou sluzbu.

Na stupidity typu OpenOffice bych reagoval tak, ze dotycny by si mel precist, co si stahuje.

"Official" CD s debianem obsahuji striktne sw s GNU licenci, veci s moznym nebo nejasnym stavem ohledne exportu sifrovacich technologii nebo legalnosti mimo US jsou striktne v non-US, ostatni muze byt v contrib, ale na oficialnim CD s debianem to NEMA CO DELAT.

OpenOffice krome kodu s GPL (LGPL) licenci obsahuje i kod s SISSL licenci (Sun). Za to maintaineri debianu nemohou. Pokud mate za to, ze OpenOffice je GPL, pak maintaineri Debianu zatim asi nikoliv. Nejspis si tu licenci precetli.

Na poznamku ohledne poctu CD bych reagoval tim, ze kolik CD zalozite a nechate oscanovat, tolik jich system "zna" a tolik baliku pak pro instalaci nabizi. Po kazdem se Vas znovu zepta, jestli mate jeste nejake dalsi. Zaprit je samozrejme muzete, system Vam na stul nevidi. I v dokumentaci je tento rys zohlednen.

V RH jsem narazil na balik, kde byl uveden pouze puvodni autor. Napsal jsem tedy misto RH, kteri problem ignorovali, autorovi sw. Citil se dotcen, i ocitoval jsem mu kus "jeho" kodu. Citil se nasran, protoze ten jeho kod nejake prase nesikovne ohackovalo a to uz v popisu baliku anonymni maintainer RH neuvedl.

SuSe zrovna tak rado resi problem hackovanim puvodniho sw. Nez odstranit duvod chyby (knihovna), je rychlejsi presunout a ohackovat to v binarce, ktera ji ma pouzivat. Windows-like, zlobte se jak chcete.

Debian ma striktne naprosto konkretni lidi odpovedne za konkretni balik. Udaje o autorech a patch-ich take sedi - musi, je to nutna podminka.

Co se tyce workstation, obvykle instaluji windowmaker a Login.App verze 2. X-y bezi s "-nolisten tcp" a bez KDE rychle a spolehlive. Jedine, co "komplikuje" novackum zivot, je absence kudzu. Co se jim libi, je automaticke generovani menu podle stavu instalovanych packages pro vsechny wm.

Co se tyce serveru, osobne davam rovnez prednost debianu kvuli mensimu objemu minimalni distribuce, kvuli backportovani chyb do starych a stabilnich verzi software namisto nahrazovani neotestovanym sw.

S kompilaci jadra problemy nemam, na rozdil od SuSe neobsahuje ovladace s non-GPL licenci (3c90x a'la intel). Rovnez notoricke praseciny typu jadro 2.4.18 a kernel-headers verze 2.4.7 se nekonaji (RH). Taktez kompilace ostatnich sw je bezproblemova, problemy typu default egcs z predchozich verzi RH nebo vadna verze glibc se nekonaji.

Lame users obvykle sami ocenuji, ze nemuseji rozlisovat, zda se balik instaluje ci upgraduje, ze system se pta, zda ma ponechat puvodni konfig. soubory, upozornuje na bezpecnostni rizika, generuje konfig. soubory po zjisteni nastaveni via dialog s uzivatelem etc.

99% problemu s debianem je IMHO zpusobeno nectenim dokumentace. Sam tim trpim. 99% problemu uzivatelu aktualnich verzi SuSe a RH je zpusobeno tim, ze system prejima trapne zvyky jinych OS a snazi se pracovat a konfigurovat za uzivatele vice, nez by bylo zdravo. Krom toho, vydavat novou verzi jen proto, ze konkurence uz tak ucinila, a ze kdyz oni 8.0, tak my 8.1, to je ryzi marketing a nemuze tomu ani byt jinak.

Upozornuji, ze clanek je silne predpojaty a ze jsem tomu rad.

Můžu jenom souhlasit. První moje linuxy byly RH a Suse. Doufal jsem, ze rozchodi okamžite moji síťovku (nikterak exotickou), nerozchodily. Debian sice taky ne, ale nainstalovali mi to kluci z matfyzu.
Druhou instalaci jsem zvládl sám (dokonce z ftp), síťovku jsem rozchodil tak, že jsem obšlehl starý konfigurák (fungovala hned), instalátor mi nabídl vytvoření českých locales atd.
Protože mám slabý stroj, tak mám X s Wmakerem a chodí bez problémů. Dá se nastavit tak, že zbytečnosti prostě zruším.
Největší problém jsem měl s nastavením--vybrat si obrázek na pozadí, jaké barvičky chci mít na ploše, ikonkách...
Shrnuto, největší problém jsem měl s tím, abych věděl, co vlastně chci, udělat to, byla hračka.

Mojim problemom nie je, ze by som nevedel, co chcem, ale ze neviem, ako to v Linuxe spravit. Pritom chcem uplne "jednoduchu" vec:
1, taku distribuciu Linuxu, ktora ked jej poviem, ze mi ma nadavat po slovensky, a ona sa tvari, ze jej to nerobi problem, tak nebude 80% textov v anglictine (toto by som este dokazal ozeliet, po anglicky rozumiem)
2, ked poviem, ze chcem klavesnicu SK_QWERTY a alternativnu US a prepinanie Alt+Shift, tak aby to system RACIL VZIAT NA VEDOMIE (zatial sa mi to v Debiane nepodarilo)
3, ked som systemu povedal, ze ho chcem po slovensky, nech si na patricnych miestach nastavi aj SLOVENSKE FONTY (ani toto som zatial v praxi nevidel fungovat, raz sa mi to neznamym sposobom podarilo vydupat)
4, chcem lepsi konfigurator XVindow, ktory bud zisti, aku mam grafiku, zvukovku a mys, alebo mi to dovoli testovat kym sam nenajdem spravnu konfiguraciu. A to, co nastavim, bude aj v skutocnosti fungovat! (zase sci-fi)
Skusal som RH6.0, 6.1, 6.2, 7.0, MDK8.1 a najnovsie beznadejne skusam Debian 3.0. S X-ami zapasim uz tyzden ci dva a stale to nechodi. Raz sa mi to podarilo, az na klavesnicu, ale potom mi prestalo fungovat prihlasenie pod inym uziv nez root. Odvtedy marne zapasim co i len o funkcny X, po 5-tom reinstale. Niekolkokrat som dopadol tak, ze po starte systemu nabehlo prihlasovacie okno X a pocitac totalne stuhol, ani len prepnutie medzi konzolami neslo. Boot z diskety -snivajte s nami. Zase reinstal.
Povedzte mi, je to taky problem, aby aspon zakladna instalacia fungovala podla mojho zelania? Aby mi system nastavil slovensku diakritiku a klavesnicu, aby mi dovolil alebo dokonca POMOHOL nastavit (staci, ak DOVOLI) korektne mys, graficku kartu a zvukovu kartu? Ked to dokazal M$, preco to stale nefunguje v Linuxe? Mys je hotove peklo, uz na 3 masinach som to absolvoval a nie vzdy uspesne. Co ak nefunguje ani jedna z moznosti v GPM? Pritom jeden 8kb DOSovsky program, CTMOUSE, mi zatial AUTOMATICKY rozpoznal a spojazdnil akukolvek mys v DOSe. Je to taky problem?
V RedHate sa mi stalo, ze som v instalatore nastavil korektne rozlisenie monitoru a graf.karty, pri teste fungovalo, ale po spusteni X to uz zrazu neslo. Do kelu aj s RH, som si pomyslel. V Mandrake mi po par dnoch spontanne prestal fungovat napalovaci sw a odvolaval sa na chybajuci konfiguracny subor. Kam sa mu podel, ked ja som s nim nic nerobil a doteraz fungoval dobre? Mozno ani sam nevie.
Teraz sa uz neodvazujem preinstalovat Debian na svojom pocitaci z obavy, ze druhykrat sa mi uz nepostasti rozchodit ho, aj ked mi vadi, ze po pokuse o nastavenie vyssieho rozlisenia mi aj pri 800x600 dava 60Hz a nedokazem ho ziadnym konfiguratorom (dpkg-reconfigure xserver-xfree86, xf86config) donutit, aby to zmenil. Hoci zo zadanych frekvencnych pasiem 30-65,50-120 vyplyva 800x600@100Hz.
Pouzivam ICEWM, staci mi to, aj sa mi to paci, nepotrebujem KDE ani GNOME, ale font je kostrbaty -chyba mi antialiasing. Bezna to vec vo W98. V Linuxe som zaciatocnik, v pocitacoch ako takych sa povazujem za stredne pokrocileho. Informatiku som vystudoval. Ale doterajsi marny boj o zakladne veci je pre mna stale viacej znechucujuci. Uz pred 3 rokmi som chcel prejst na Linux, ale RH bol vtedy tak nanic, ze som sa rozhodol rok pockat. Potom som skusil znovu, ale zakladne veci -diakritika, zvuk, grafika ma opat dostali. Niektora z tych debilnejsich distribucii (RH alebo Mdk, uz si nepamatam) si neracili nastavit pre LILO LBA32 rezim, takze po reboote to krasne stuhlo. Bratovi sa vtedy na jazyk tisli vulgarizmy. Teraz po case skusam znovu, a zase to iste -diakritika -snivajte s nami atd. Uz ma nedesi predstava, ze na kazdom pocitaci budem musiet kompilovat vlastne jadro, aby fungovali zvukovky, sietovky, CD mechaniky apod. To by som prezil. Aj mountovat som sa naucil, aj upravovat fstab v mene aspon funkcnosti niektorych diskov, aj upravovat nastavenia pristupovych prav pre uzivatelske skupiny, aby som sa na tie disky aj dostal, a ine veci, ktore vam, velkym linuxakom, asi pripadaju smiesne. Ale dokelu je toho na mna privela, zapasit o kazdu blbost. Mys, grafiku, zvukovku, fonty, klavesnicu, sietovku, pouzivanie CDRW aj ako mechaniky, nielen napalovacky (ked v jadre zapnem SCSI, podla odporucani v howto, uz sa na CD nedostanem, mozem len palit)... Som znechuteny a zdeprimovany. Nechcem porovnavat, nemam rad Windows, ale tam aspon zakladne veci funguju.

Myslím, že pro vás je jako dělaný SuSE Linux 8.1CZ,
většinu toho co píšete s touto distribucí docílíte;
čti naklikáte. Nicméně jakmile budete chtít něco jiného, tak se budete stejně jako u jiných distribucí (a ostatně stejně jako u MS-Win) prokousávat dokumentací editovat konfigurační soubory, ptát se konferencích (či volat na helpdesk)...

Konecne vycerpavajici argumentace :-)

kolisko

Plne suhlasim.
Snad by som rad zdoraznil, aj ked to nikde nie je explicitne uvedene, ale z profilacie a sw skladby distribucie je Debian jednoznacne tzv. technicka a vedecka distribucia (ak to tak mozno nazvat), to prave orechove pre matematikov, programatorov, fyzikov, biologov, radioamaterov, elektrotechnikov, elektronikov, atd.

Ja nevim, ale tady se o uzivatelich RedHatu predpoklada, ze snad doopravdy pouzivaji rpm balickovaci system. V davne minulosti, kdy jsem s Linuxem zacinal, jsem se skutecne snazil spolehat na rpm - a taky mi v tech dobach skoro nic nechodilo, nechapal jsem, co se v systemu deje. RedHat je dnes naopak JENOM o instalaci - naprosto vsechny aplikace, desktopove i serverove, stahujeme ve firme z .tar.gz zdrojaku, a instalujeme do /usr/local nebo dokonce /usr/local/appname (/opt by bylo asi lepsi, jenze veci jako Apache nejsou moc "optional", ze ;-)
takze zadne rpm -huhu, ale ./configure --prefix a spousta dalsich voleb. Trvalo to par let se k tomu dopracovat, ale ma to radu vyhod. Vlastne ani nevim, jestli jsou package debianu binarni nebo zdrojove ;), ale jakymkoliv binarnim distribucim uz neverim. Jde o to, ze co se na mem pocitaci prelozi ze zdrojaku, to potom opravdu chodi - zlinkovalo se to s aktualnimi verzemi knihoven, zarucene se resolvly vsechny symboly, apod. Pri upgradu knihovny neni problem zavisle baliky rekompilovat. Duvodem meho odklonu od rpm bylo mozna to, ze jsem casto pouzival --nodeps: v te dobe jsem se na internet pripojoval pres modem, nebo na nej chodil ve skole, kde se rozhodne potrebne rpm baliky nevesly na disketu ;-), takze byl problem stahnout vsechno, na co melo instalovane rpm dependence... resenim bylo .tar.gz, v zasade je daleko pohodlnejsi dat "./configure --wihout-neco", kdyz to "neco" nepotrebuju, nez pouzit binarni distribuci, a muset si stahovat rpm s knihovnou pro podporu toho neceho co me nezajima. Je fakt, ze na RedHat jsem si sveho casu zvykl kvuli tomu, ze existovaly jeho pocestene verze - ted uz nevychazeji, je pocesteny primo RedHat, takze jde mozna o setrvacnost. Ale rozhodne trvam na tom, ze u Linuxovych distribuci jde hlavne o instalaci, a pak pripadne o konfiguracni nastroje zejmena pro Xy. Na serveru se vsechno stejne konfiguruje primo z textovych konfiguraku... no a na desktopu se podstatne aplikace (Mozilla, OpenOffice.org) stejne stahuji v aktualnim vydani a instaluji vlasnim instalatorem, a vse ostatni se taky vyplati prekladat ze zdrojaku. Ja zadnemu balickovacimu systemu neduveruju - podle me pokud ma mit aplikace binarni verzi, a nejen .tar.gz se zdrojaky, tak by se o to meli starat primo autori te aplikace, jako to je u uz zminovane Mozilly nebo OpenOffice - ovsem takovy instalator by pak mel byt jeste o neco sofistikovanejsi a doinstalovat i ikony do KDE/GNOME, mime-typy do browseru a filemanazeru, apod.

Sam jsem pred casem uvazoval o nejakem balickovacim systemu nebo vlastni distribuci Linuxu, a kdyz jsem dukladne promyslel situaci ohledne implementace sdilenych knihoven v GNU systemu, apod., tak mi prijde spis ze velke Linuxove distribuce jsou celkove blbost. Totiz - kdyby aplikace pouzivaly na mene dulezite knihovny volani dlopen() a dlsym(), tak by to mozna slo (to dela tusim treba libSDL...), ale ve chvili, kdy jsou binarky linkovane sice dynamicky, ale "vynucene", primo pres "-lknihovna", tak to je cesta k tomu, cemu se mezi anglicky mluvicimi pocitacovci rika "bloatware", a co nekteri lide nesnaseji snad jeste vic nez Microsoft.

Jestli Debiani baliky obsahuji zdrojaky, a delaji podminene configure --with a --without podle aktualne instalovanych knihoven, modulu, apod., tak klobouk dolu - to ale tenhle clanek ani komentare pod nim nezminuji, takze jestli me chcete na Debiani system baliku nalakat, meli byste psat spis o tehle vecech ;-) Na Debiani instalator me nenalakate zcela urcite, protoze ziskam hned na startu pomerne neaktulni system, rekl bych...

Co potrebujeme, je univerzalni linuxova platforma, ne univerzalni linuxova distribuce - ktera bude bezpecna, stabilni, bude se chovat predvidatelne, a bude mit dlouhou zivotnost - a potom spoustu vyvojaru aplikaci (open source nebo komercnich, to je jedno), kteri se budou starat sami o to, jak jejich aplikace po nainstalovani vypada. V podstate dneska se linuxove distribuce lepi z toho, co uploadnou programatori do CVS archivu - ale to je spatne, kazdy softwarovy balik by mel vyvijet zodpovedny tym, ktery ma sveho release manazera (neprogramatora), ktery zna pravidla pro integraci aplikace do systemu, co to vyzaduje, s cim se to tluce, apod. Tzn. jednak zdrojaky pro lidi, co si vsechno radi prekladaji sami ze zdrojaku, jednak nejaky neprustrelny instalacni skript, ktery pohlida daleko vic veci, nez muze uhlidat nejaky balickovac.
Teda ne, ze by balicky, dependece, apod. byly samy o sobe tak spatny napad, ale prave se mi nezda, ze by lidem s Debianem vsechno tak chodilo, jak oni sami vykrikuji - alespon od nich casto slysim "to v Debianu jeste neni, je to nestabilni, apod." (v minulosti treba hw akcelerovane OpenGL, Xfree 4), zatimco pro me je zcela samozrejme , ze "to v redhatu neni" - vybrane aplikace mam proste stazene mimo system rpm, ze zdrojaku nebo oficialni distribuce, a basta. A vetsinou to chodi docela slusne... asi bych mel Debian nekdy zkusit, jenze problem je, ze ty vychozi verze byvaji vetsinou slozene z beznadejne zastaralych verzi zakladnich baliku, vcetne kernelu. Takze proste pouziju aktualni RedHat jako vychozi stav, a pak uz na balickovaci systemu kaslu, a instaluju aplikace z aktualnich zdrojaku. Ony totiz treba bezpecnostni chyby se casteji v novych verzich opravuji, nez ze by se objevovaly - zda se, ze se vyvojari konecne naucili programovat ;-)

Muj pristup asi bude zpusoben tim, ze zatim bezne neinstaluju Linux na velke mnozstvi pocitacu - mam ho pouze na nekolika malo firemnich a jednom soukromem pocitaci. Jsme wehostingova firma, takze resime spis klasickou unixovou otazku "jak administrovat server ktery pouziva 2000 uzivatelu", nez PC-like dilemata "jak radit deseti majitelum PC s jejich deseti instalacema Linuxu". Ve vsech distribucich, destopech a vubec ve vsem na Linuxu me pak posledni dobou zacinaji citelne chybet groupwarova reseni - tzn. jemnejsi cleneni nez jen root vs. uzivatel... protoze veci, ktere si jsou uzivatele schopni nastavit a udrzovat sami, je priserne malo. Uz jsem o tom na Rootu nekolikrat psal... podle me u multiuzivatelskych systemu jde hodne o to, jak snadne bude pro jednoho administratora udrzovat system pohodlny pro desitky (X11,shell) nebo stovky az tisice (FTP, web, SQL, POP/IMAP...) koncovych uzivatelu, aniz by jim musel neco osobne vysvetlovat, apod.

No, asi nejlepsi bude, kdyz si prectes http://www.debian.org/doc/manuals/apt-howto/index.en.html
zejmena # 6 Working with source packages,

V Debianu vsechno chodi, tak jak vykrikuji.

Zrovna jsem narazil na neco co zde musim doporucit:
http://linuxwatch.org/modules.php?op=modload&name=Reviews&file=index&req=showcontent&id=7

U vas bych chtel hostovat ;-)))) (Nic ve zlem...)

BTW: Debian umi takove hezke veci jako preference repository, takze udelate apt-get source balicek, zmenite pravidla pro kompilaci nahrajete do vlastni apt repository a vas system bude preferovat vami vytvorene balicky misto balicku originalnich.

O.

jj, je to tak, kdo zkusil apt-*, nikdy se k rpm nevrátil (já taky ;)

Hmm, dnes uz existuje kombinacia apt+rpm.

podle meho je clanek slusne napsany, pokud ho ovsem bereme z pohledu zacatecnika ktery hledi na veci jako jsou fonty, lokalizace ..., no a o ostatnim se v nem nepise zhola nic. coz je cerstve po installaci jasne.

PS: mate radi lokalizovany linux a nezvladate se orientovat v eng systemech, tak to pro vas Debian neni ta spravna cesta ke stesti
PSS: jedine co dle meho debian postrada je posledni Xfree a pokud mate radsi Gnome tak gnome 2, ososbne si myslim ze KDE 3 je KDE2.2 s hezcima ikonkama a propracovanejsima panylkama, ale jinak nic(asi ne z programatorskeho hlediska)

zdravim,

dakujem za konstruktivnu kritiku

PS: nikdy pred tym som neinstaloval distribuciu v slovencine/cestine/polstine/madarcine a tak som si to chcel vychutnat. hlavne preto, ze neskor tu instalaciu nebudem robit len ja.

PSS: mne bohate staci windowmaker a aj ten pouzivam sposobom, ktory vacsina ludi opovrhuje. Xy som zacal pouzivat (pred rokom) len preto, ze mi odinstalovali lynx.

v unstable je Xfree 4.2.1.
JV

Viz http://debian.malyjarda.cz (XFree 4.2.1, KDE 3.0.3, Quanta...) :-)

jojo Slackware je jedina mne znama distribuce, ktera nedela trapne za mne neco co nechci a nemusim to pak stejne cely predelavat. A to je jeste Deb v pohodi oproti shitu jako Suse

debian 3.0 jsem si nainstaloval asi pred tydnem, nejsem uplny zacatecnik a doufam ze budu vic spokojen nez s jinymi distribucemi, postupne jsem prisel na to ze tzv 'userfriendly' distribuce dodavaji akorat spoustu konfiguracnich nastroju ktere v systemu nadelaji bordel. stejne pak vetsinu nastaveni delam rucne.
system nepouzivam jen ja a potrebuju mit nainstalovany taky nejaky novy graficky prostredi. treba kde3 (3.1) nebo gnome2. daji se nekde sehnat binarky na webu? nemuzu to stahovat pres apt (mam modem). potrebuju to najit v prehledny forme na webu aby si je moh stahnout na zipku. bohuzel jsem nic takovyho nenasel, uzivatele debianu asi zadny unstable graficky prostredi nepouzivaji, nebo jim staci zdrojaky :-(
muzete mi poradit kde bych neco takovyho nasel?(kde3.1, gnome2)
diky

KDEcko je na http://download.kde.org/ - odkaze na vhodne ftp a tam uz to jde davkove stahnout bez problemu. GNOME2 netusim.

Lehci je na konec souboru sources.list pridat:

"deb http://kde3.geniussystems.net/debian-3.0.8/ ./"

deb http://shakti.ath.cx/debian/kde3.1-beta2/ ./

mozno by ti pomohlo
apt-get --print-uris gnome2

No, clankem se citim ponekud dotcen, protoze jsem velkym priznivcem Debianu.

Zacinal jsem na nem shruba pred 7mi roky. A popravde jsem tomu rad. Na vsech serverech, ktere spravuji ho mam naistalovan, stejne tak na vsech pracovnich stanicich. A jako jediny admin, ktereho znam, spim v klidu. Jednou za den udelat apt-get update; apt-get upgrade se mi nezda jako dvakrat tezke. Predstava toho, ze bych nekde na RH strankach hledal objevene security holes + plus checkovat 3x za den bugtraq se mi opravdu hnusi. Kdysi jsem chtel neco zkompilovat pod RH6 - soft chtel novejsi libc. Tak jsem stahl libc, dam rpm a najdnou to chtelo updatnout i dalsi baliky. Tak jsem musel najit a stahnout _rucne_ i ty - prace na hodinu. V dselectu to je dselect; s; space;space; najit balik; insert; enter; enter; quit. O nic vic se nestaram.

Dalsi vyhodou Debianu je perfektni standardizace adresaru. Kdyz chci neco nakonfigurovat, proste _vim_ ze je to v /etc a nemusim nikde pobihat po disku a hledat kde si soft odlozil konfiguraky.

Dalsi vec je, ze z Debianu jde opravdu udelat minimalisticky system bez toho, abych rucne neco smazal. Baliky jsou rozdeleny vetsinou na vice (dev,doc) - tzn. nemusim instalovat docy, kdyz vim, ze je nebudu potrebovat.

O tom, ze Debian je jeden z mala Linuxu, kde se idea UNIXu neztratila za 20ti miliony Xovych konfigurovacich aplikaci, ktere beztak nedelaji, to co chci, snad nemusime polemizovat.

V RH lze nástroj up2date jednou denně spustit a stáhne všechny aktualizace sám, čili Vše tvrzení je neplatné. Minulý pisatel si zase stěžoval na kernel-headers, že prý nejsou stejné, jako je jádro. To je pochopitelné, protože v systému mají být hlavičkové soubory, se kterými byla kompilována Glibc (viz její README). Navíc již dost dlouho jsou kompilované programy závislé na hlavičkových souborech Glibc a ne jádra (dá rozum, že kvúli aktualizaci jádra nebudu měnit všechny programy nebo se alespoň děsit, že něco přestane fungovat, protože je něco v hlavičkách jádra jinak). Pokud nějaký takový program v Debianu je, pak je to chyba a základní neznalost tvůrce balíčku. Taky bych chtěl vidět šmudlu z Horní Dolní, který po každém bezpečnostním problému aplikuje záplatu a rekompiluje aplikaci. Kdo bude dělat QA? A kdo bude posuzovat správnost té záplaty a její případné side-efekty? No, až se snese sprška nadávek od jeho 2000 uživatelů, možná pochopí, že něco dělá špatně.

Ale jinak je celkově vidět, že se zde sešly náboženská dogmata jistých lidí, které nelze nazvat techniky, natož alespoň částečně objektivními.

Sám jsem deb jeste nnezkousel.Pouzivam mandrake a to jenom kvuli urpmi ale asi brzo prestoupim k debianu.
Dnesni userhardcorefriendlydistribuce me opravdu desi napr. pri nahlednuti do /etc co tam dela tolik souboru a dalsi veci.Pod ruce se mi nestastnou shodou nahod dostalo SuSE jeho superhypermoderni instalace Yast2 byla pro mne opravdu desiva mozna ze ikonky byly moc hezke a fonty a lokalizace taktez ,behem cele instalaci jsem nemel poneti co se deje. A tak po instalaci pro me nebylo zadnym prekvapenim ze jsem mel o jednu partisnu navic kterou jsem opravdu neplanoval po spusteni GUI me sice uvitala nadherna hudba ale buhozel system nebyl shopen namontovat ani CD v fstab nebylo zapsano samozrejme vse spravne :p. System je opravdu nainstalovan za par kliknutí ale vysledek.. Linux se rozdelil na 2 vetve debian,slackware a dalsi distribuce zastavajici klasickou filozov. unixu a (klasickeho linuxu) a potom MDK,RH,SuSE, s jejich win-like configatory dalsi priklad je Lindows vzdyt ani nerekli na jakym je to jadru .Uzivatele potrebuji kvalitni system a ne spraseny system postaveny na linuxu!!!!

> Uzivatele potrebuji kvalitni system a ne spraseny > system postaveny na linuxu!!!!

Bohuzel toto je prave omyl vsech pravovernych (nejen) linuxaru. Uzivatele potrebuji ten nejhorsi a nejmene stabilni a nejvice narocny system na kterem beha spousta barvice, vsechno se animuje a hejbe, aby bylo videt, ze tech 50KKC za nove P4@2.5GHz nebyly vyhozene penize. M$ vsechno predesle splnuje a vidite, kde je dnes. A *bohuzel* Linux smeruje stejnou cestou: hlavne hodne okynek a "zjednodusujicich" konfiguraku, ktere maji usnadnit konfiguraci, ale v podstate pouze cloveka odvadeji od podstaty problemu.
Budme vdecni za 'old-school' distribuce, ale neohrnujme nos ani pred okenimi, je to trend a nikdo z nas to nezmeni.
P.S. sam ted pouzivam SuSE a krome par veci, ktere me dovadi k infarktu jsem si zvykl a vyhovuje mi...
Lukis.

Tak tak, Jenomze sekretarka kdyz (se ji) neco pokazi tak zavola servisniho technika a ten to spravi. Navic diky sekretarka NEVI co ma na stole a NECHCE to vedet. Chce odvezt praci a pokud mozno pouzivat ty nastroje, ktery se naucila ve skole. Jaky ma OS (pokud tusi co je to OS) ji nezajima, dokud se chova jak je zvykla. A pokud se neco pokazi, je tu ten clovek z IT. A takovych sekretarek je podle meho skromneho nazoru daleko vic nez tech kteri si umi svuj OS sami nainstalovat a spravovat.

Ahoj Andulo, ty jsi Linuxacka? Hmmmm. Divka dle meho gusta..:-)))) Neumis Debian?

Ale to, ze si pri instalacii nemal ponatia, co sa deje a ze si mal o jednu partisnu navic, je len a len tvoja chyba. Nemal si tak zbesilo klikat a citat, co yast vypisuje.

skusal uz niekto JIGDO? (tzv. jigsaw download) ked si updatujete iso images tym, ze sa stiahne do vasho uz ulozeneho .iso iba updatovana cast a nemusite stahovat cele iso?

vzniklo to kvoli faktu, ze momentalne je k dispozicii 96 cd-iso-images pre WOODYho (vsetky architektury). Pre POTATO to bolo 27 cd. Mirrory su tak zatazene, ze zatial co ostatnym distribuciam mirrory pribudaju, debianu ubudaju. cize odteraz staci iso stiahnut raz, a iba ho jednoducho updatovat. setri cas, peniaze, nervy (ako vsetko v debiane);)

som zvedavy, kedy to skopiruju aj ostatne distribucie, tak ako apt (apt4rpm). Debian/rules (10637 official packages - 09/09/02)

Ja tomu hovorim Dominant Distro.

ja jsem z RH zacinal a celkem jsem spokojeny. argumenty pro:
- pohodova instalace
- pohodove nastaveni X, akorat si potom musi clovek musi trochu pohrat s pismy a nacpat tam nejaky z Windows (hlavne kvuli Internetu)
- cestina, napr. takovych aplikaci jako je TeX to hodne pomuze

argumenty proti:
- rpm je priserny: system zavislosti je obludny. chybi balicek X, instalace X vyzaduje odinstalaci Z, Z nejde odinstalovat .... nakonec jsem se na cele rpm vys... a kompiloval si vsechno sam
- to implicitni nastaveni X a ty pisma nic moc

Ahoj,

pro priznivce BSD systemu posilam nekolik odkazu:

Debian GNU/NetBSD:
http://www.debian.org/ports/netbsd/

Debian GNU/FreeBSD:
http://www.debian.org/ports/freebsd/

Debian GNU/OpenBSD (zatim unstable alfa verze):
http://non-us.debian.org/~andreas/obsd/GETTING_STARTED

a dalsi non-Linux Debian distribuce:

Debian GNU/Hurd:
http://www.debian.org/ports/hurd/

Debian GNU/w32 (pro win32 :-):
http://debian-cygwin.sourceforge.net/

Dalsi informace nelezne pripadny zajemce na:

http://www.debian.org/ports/

Marek

Ahoj,

pro priznivce BSD systemu posilam nekolik odkazu:

Debian GNU/NetBSD:
http://www.debian.org/ports/netbsd/

Debian GNU/FreeBSD:
http://www.debian.org/ports/freebsd/

Debian GNU/OpenBSD (zatim unstable alfa verze):
http://non-us.debian.org/~andreas/obsd/GETTING_STARTED

a dalsi non-Linux Debian distribuce:

Debian GNU/Hurd:
http://www.debian.org/ports/hurd/

Debian GNU/w32 (pro win32 :-):
http://debian-cygwin.sourceforge.net/

Dalsi informace nelezne pripadny zajemce na:

http://www.debian.org/ports/

Marek

V prvom rade vdaka Marekovi za clanok o Debiane. Skutocne by som to nedaval zaciatocnikovi instalovat, par veci pekne vypichol. Velmi vsak nesuhlasim s tym, ze by sa mal spytat na pocet CDcok. Totiz, Debian vam umoznuje pekne lahko vytvorit vlastnu distribuciu. Mozete kludne spravit taku vec, ze si stiahnete oficialne netinstall cdcko a s nim nainstalujete vlastnu distribuciu. Na rozdiel od ostatnych distribucii, je presne popisany sposob tvorby novych CDcok (pokusal som sa vytvorit si DVD Mandraku a k tomu dokumentacia nie je takmer ziadna!).<p>
Dolezite je, ze Debian je community project. Co sa po najnovsich informaciach o redhate (ako zamedzuju komercnu distribuciu) neda povedat. Bol som v beta teame redhatu a musim povedat, ze az teraz citim, co to znamena, ze v debiane je na prvom mieste pouzivatel. Nejde tu o to, kolko sa preda CDcok v krabici, ale o to, ako system bude naozaj fungovat. gcc 2.96, neincludovanie niektorych balickov z toho, ze sa rozhodli, ze budu mat 3 CD a podobne hluposti ma fakt vytacali. Debian je vzdy na vasej strane.<p>
A posledna vec, o ktorej sa zmienim, ktora nie je az taka znama. Je mozne nainstalovat na live boot CD debianovsky installer (debootstrap), je to pomerne dobre zdokumentovane. Takto je mozne spravit napriklad to, ze si zistim sietovu kartu, IP adresu, netmasku a ine parametre masiny, ktoru chcem nainstalovat, spravim CD, dam ho (vo vacsine pripadov mojmu klientovi, kedze sa zivim spravou systemov) klientovi stiahnut alebo mu ho poslem postou, on ho nabootuje a ja ho cez siet, bez fyzickej pritomnosti(!) nainstalujem. Usetri mi to cas a klientovi peniaze za cestovne naklady, ktore by mi inac musel preplatit. Co je este vacsia sila, nie je nutne byt fyzicky pri masine ani pocas upgradovania! Z potato na woody som kopec masin upgradoval a to dokonca tak, ze som vobec nebol pri masine. Toto sa mi doteraz podarilo asi iba s freebsd. Ak vsak nechcete kvoli takej banalite ako upgrade celeho systemu rebootovat, nemusite (ak nepotrebujete novy kernel). Debian sa v kazdom momente snazi udrzat v takom stave, aby vas neodpilil a aj ked sa jednotlive upgradovane sluzby restartuju, vsetko ide bez najmensich problemov. Toto mi ukazte u nejakej inej distribucie. Osobne som presiel aj mandrakom, redhatom a podobnymi vecami. Aj ked zapajaju komunitu do projektu (predsalen chcu mat co najnizsie naklady), niektore veci utajuju. Debian je otvoreny, mozete si ho zobrat, menit, robit si s nim co chcete. A teraz nemyslim ani tak licencne, ako ze je to naozaj zdokumentovane. Ako hovoria moji kamarati z projektu lnx-bbc.org, ked nieco nevedia: ,,Let's see how debian does it''. Su to tiez debianisti :))).

Debian je MEGA distribucia,s ktorou som sa mal moznost zoznamit dost dobre.Nepaci sa mi jej konzervativnost a ak chces bezat nove veci musis switchnut zo stable na testing alebo este lepsie na unstable.No co ja viem... Menezment balikov je z RPM distribucii asi najlepsi ale dependencies!? saize!Nikdy nevies ked spustis taky update co vsetko sa poserie.Co tak vratit sa k Slackwar-u,pripadne spravit si linux from scratch;)Ale na to treba vediet co robim a co potrebujem riesit.To ale vacsina FBU nevie;)

Závislosti jsou od toho, aby se Vám nestalo, že nainstalovaný program nebude fungovat (nebo některá jeho část), protože Linux hojně využívá společných knihoven (např. pro práci s JPG nebo PNG obrázky). Každý program pak použije tyto knihovny a nemusí se vše programovat znovu a znovu kolem dokola (a nasekat v tom X krát tolik chyb). Ovšem pokud takové knihovny v systému nemáte (mohou to být i podpůrné prostředky - např. pokud máte v Gimpu plugin napsaný v Perlu, tak bez Perlu ten plugin protě fungovat nebude). Takže kdo nevěří závislostem, brzy spláče nad výsledkem. Pokud si něco přeložíte sám, pak díky configure skriptu (pokud je správně) bude do programu začleněna podpora jen toho, pro co máte v systému podporu, tj. například se pak budete divit, že Gimp neumí PNG (protože v systému nemáte vývojářskou část PNG knihoven). Naopak kolega Hužva ocení, že si disk nebude muset zasvinit vývojovou podporou pro knihovny (když si stejně nic překládá).

Proto bych prosil kecavou část zdejších vychvalovačů, aby se zamysleli nad svými argumenty (zejména proto, že balíčkovací systém ve Slackware neřeší téměř nic a údržba takového systému je práce pro vraha - tedy pokud nechcete dělat celé dny nic jiného).

Výhodou balíčkovacích systémů tedy je, že tvůrce balíčku může ošetřit desítky skrytých podrobností, které běžný uživatel vědět nepotřebuje (a odborník je chápe). Proto jsou v distribuích některé programy rozlámány na části - uživatel si pak nainstaluje jen to, co potřebuje. Například chci-li PHP, potřebuju balíček php. Chci-li v PHP podporu MySQL, potřebuju k tomu balčíek php-mysql, který ovšem závisí na balíčku mysql (pochopitelně, protože používá knihovny, které jsou v něm ukryty). Je vidět, že je to naprosto logické. Pokud bych si přeložil PHP sám a neměl v době překladu v systému MySQL, musel bych vše znovu přeložit. Pokud použiju balíčky, budu mít v systému vždy jen to, co nutně potřebuju. Navíc při překladu nebudu muset vynalézat kolo (použiji výsledek práce tvůrců balíčku) a budu se moct věnovat tvůrčí činnosti. O jednoduchosti aktualizace se už nemusím zmiňovat asi vůbec (kdo si "vše" překládá sám, spotřebuje na údržbu systému spoustu zbytečně promrhaného času). Když už někdo nutně potřebuje něco "navíc", je jednodušší upravit originální balík z distribuce, protože opět bude snadnější aktualizace a navíc se budeme moci o svoje výsledky podělit s ostatními.

Mimochodem - závislosti řeší u RH automaticky nástroj up2date (stačí třeba napsat up2date ntp a dojde k automatickému stažení knihovny libcap). V RH 7.x můžete pro určení jmen závislých balíků (bez připojení k Internetu) použít volbu --redhatprovides (potřebujete k tomu mít v systému nainstalován balíček rpmdb-redhat) a v RH 8.0 tuto radu dostanete dokonce automaticky (zase je potřeba mít v systému přítomen stejný balíček). Takže zde zmíněné výhrady "že jiné systémy" mají neschopný balíčkovací systém, jsou nesprávné.

Je však pravda, že existují distribuce, které místo tvorby všeobecně prospěšného nástroje vsadily na existenci proprietálního produktu, který sice pohodlnou práci s balíčky řeší, ale jen a pouze pro vlastní distribuci (což je obrácený přístup vůči filozofii ostatních GNU nástrojů). Ovšem i tak existuje například kpackage, gnorpm, rpmfind a další.

slackware a dependencies:
kazdy inteligentni clovek ktery udela nejaky balik do slacku vyzadujici neco spec... , vyvori bud take balik splnujici ony pozadavky, anebo k info o svem baliku pripise co zvlastniho je vyzadovano, a prip. kde k tomu prijit pokud to neni primo od nej nebo slackware.com.

Tohle se mi libi podstatne vice nez automaticke reseni, protoze mam jednoduchy prehled. Pravda, v Deb. to jde treba taky, ale cely ten zakladni mechanismus je precejen trosku jiny a mne protste nevyhovuje, protoze ja potrebuju uz od zakladu 100% prehled. Kdyz se mi neco nezda, balik si prohlednu, co obsahuje a prip. ho jednoduse upravim.. (to jde ale v Deb. snad taky takze tahle poznamka jen tak na okraj.)

A nakonec..taky spise preferuju cestu..stahni source, zkompiluj si ho... . Z kazde veci kterou si vytvorim si tky vytvorim balik ktery pak mohu pouzit v budoucnu treba na jinem PC. Vim totiz jak jsem ten balik udelal, co v nem je a tak mu aspon muzu celkem verit.

Nekompiluju maximalne tak ty rozsahlejsi veci typu XFree a dalsi, protoze by to trvalo ponekud dele nez jsem ochotny cekat. Nemam zrovna extra vykonny pocitac.

Ale je treba rict ze kazdy ma sve preference, kazdemu samozrejme vyhovuje neco jineho. Proto tady mame na vyber ze spousty ruznych distribuci a staci jen nalezt tu svou. Pripadne kdyz na to mate, muzete si vytvorit svou vlastni.

Ano - toto je presne ten dovod, preco sa budem vzdy zastavat Slackwaru - 100% prehlad a zrozumitelnost. Ziadne ultra/mega/hyper instalacne automaticke procedury, ci nastroje s minimalne 5D grafikou :-)

A vo vseobecnosti musia byt balicky (binarne) predkompilovane, aby chodili vsade, tym padom nejaka optimalizacia (procesor,kniznice,features) asi mozna nie je.

Takze panove, nedalo mi to, debian (woody) jsem si stahnul, vypalil a zde jsou moje dojmy. Apt-get a spol...skutecne bozske nastroje.Jenze mi to dost kazi dojem ze pokud zadam pri instalaci ze chci jadro bf24 a dostanu se ke konfiguraci modulu, tak tam NENI modul pro Realtek RTL8139 od Micronetu.V potato pro zmenu byl a fungoval. :o( No ale to neni vsecko. Kdyz si pro zmenu pri vyzve boot klepnu enterem aby se mi nainstalovalo jadro 2.2.XX tak tam ten ovladac je, system ho nacte a jak konfiguruji sit, uz tam mam 2 zarizeni a to eth0 a eth1. No a to nejlepsi na konec. Po rebootu najede jadro 2.4.18 a v /lib/modules jsou moduly pro jadro 2.2.xx. Abych se uzjistil ze jsem opravdu neudelal hloupost tak jsem to timto zpusobem zkusil nainstalovat po druhe se stejdnym vysledkem. A pokud mi nekdo rekne ze jsem si mel zkompilovat kernel tak mu muzu rict ze mi to nepomohlo. Mam neurcity pocit ze se nejak blbe zkompilovaly moduly. Jsem vice mene jemne pokrocily BFU a ne programator. Pokud mi nekdo bude ochoten poradit, budu mu hodne vdecny, protoze se mi Debian libi, ale nehodlam byt odpojeny od site. Diky moc...

To bootovani kernelu 2.4.18 a moduly pro 2.2.20 jsem uz vyresil...byla to samozdrejme moje blbost :o) mam totiz jeste Slacka a ja Debiana nenechal prepsat MBR jeho lilem :o) Takze za tohle se omlouvam, kazdopadne me ale prekvapuje abstence 8139too v jadre 2.4.18 :o((( snad to prekompiluju...

Tohle bych rad uvedl na pravou miru. Nejdriv me to taky prekvapilo, kam se ztratila podpora pro moji sitovku, ale ma se to nasledovne: pri instalaci se to pta na MODULY. Par typu sitovek vcetne 8139 jsou zkompilovane primo v prilozenem 2.4-jadre.

Mate pravdu, moc Vam dekuji.Uz to vsecko fachci.Jenom nemuzu prijit na to jak vypnout ten zatraceny framebuffer.Instalace se vydrzet jeste da, ale prace uz ne.Vhledem k tomuz e mam kartu od nvidie tak pry vice nez 60 Hz nenastavim :o( a stejnak mam radsi klasickou textovou konzoli bez frame.Prosim, jak se to vypina?Z lilo.conf jsem vyhodil vse co jsem neznal, nebo tam bylo slovicko vga.Stejne mi to najelo zase s framebufferem. Prosim poradte, nechci prijit o oci. Diky

Opet jsem mel stejny problem :) Na bootpromptu (nebo v lilo.conf do append="") staci pridat parametr 'video=vga16:off'.

Kdyz vas tak ctu, premyslim, proc nezkusite FreeBSD.Taky jsem zkousel RedHat, SuSE, Corel, Mandrake... a skoncil jsem znovu u FreeBSD. Jasne , prehledne, zadne roztahane konfiguraky vsude mozne, zadne rpm. Nic nekoliduje a vykon (samozrejme subjektivne porovnany) na stejnem stroji FreeBSD+KDE a SuSE+KDE - FreeBSD jednoznacne lepsi.
U WM jeste vetsi rozdil.

Neznám jinou distribuci než Debiana. A je i pro začátečníky, já začínal na slinku a ani jsem neměl na koho se obrátit aby mi pomoh. Ale díky skvělý dokumentaci to vcelku šlo. Pokud jde o instalaci tak ta je přehledná a stejně tak mi připadá dselect. Zároveň je jasný, že nikomu se nebude nějaká distribuce líbit bez výhrad. Když mi něco chybí tak si to seženu a sám skompiluju. Já to někdy dělám i u programů, který v Debianu jsou (např. Apache). Pokud jde o lokalizaci tak ta je ve Woodym až moc jednoduchá (čekal jsem něco horšího).
Další plus vidím, že se vše nekonfiguruje v grafickém režimu, neboť X server není vždy potřeba a taky je ruční editace konfiguračních souborů hodně nezávislá na distribuci.
Většinou si nejvíc stěžujou ty co sami nic pořádného neudělali (proč si neudělají svojí distribuci?) a jsou taky líný číst dokumtaci (nebo ohrnujou nos nad anglickou).