Úvodem mi dovolte stručně shrnout stávající stav trhu. První v abecedě je AMD, která je co do zisků či postavení v posledních 10 letech ze všech tří firem nejmenší.
V posledních letech ale díky CPU architektuře Zen, novějším GPU architekturám, otevřenosti v přístupu k ovladačům či softwaru a schopnosti týmu protlačit firemní produkty do herních konzolí stále roste. Roste v mobilních produktech, v desktopech, v serverech i superpočítačích.
Na rozjetou mašinérii jménem Intel je to stále málo, ale podíly na trzích se u AMD s každým kvartálem zlepšují a zlepšují. Má nejpokročilejší procesory na trhu (až 64 jader na 7nm procesu), nejflexibilnější design CPU (s čipletovým uspořádáním), je schopna jako jediná nabídnout kompletní high-end herní platformu (i ve formě pro zákazníky vyladěných čipů pro Xboxy a Playstationy). Má expertní zkušenosti s návrhem CPU i GPU a laděním výroby pro továrny TSMC. Pro ní je nyní jedním z nejvýznamnějších zákazníků, což je poměrně klíčový faktor.
Nvidii musíme přiznat, že na poli high-end GPU a technologií souvisejících a zejména schopnosti prosazovat je na trhu nemá konkurenci. AMD se ani neobtěžovala pořádně porazit její GeForce RTX 2080 Ti a už tu máme nástupce, monstrózní produkty jako GeForce RTX 3090 a z ní vycházející profi karty (už se nejmenují Quadro) s plně aktivním GPU.
Kdo to dnes myslí vážně s hraním her ve 4k, ten má typicky v PC některou GeForce posledních generací.
Intel v současné době (a celkově už delší dobu) nemá nejlepší procesory na trhu. Tečka. O tomto faktu nyní nebudeme vůbec diskutovat, ještě se k němu vrátíme za chvíli. Nemá ani nejlepší GPU a jeho next-gen řada GPU Xe se teprve rodí s porodními bolestmi.
Má zoufale zastaralou výrobní technologii (používá už odhadem osmou generaci 14nm procesu a chystá se na devátou; 10nm linky pak sice přidává, ale proces stále neumí vysoké takty, má malou výtěžnost a tak na velká desktop/server CPU stále čekáme a čekáme a …).
AMD Zen 3 se zaměří na hry
Jedním z faktorů, který marketingové oddělení Intelu nyní maximálně vytěžuje, je fakt, že Intel CPU stále ještě v některých testech ve hrách vykazují vyšší hodnoty fps než nejlepší AMD CPU. Je to dáno tím, že AMD se díky čipletové koncepci mohla „utrhnout ze řetězu“ a velice rychle posunout počet CPU jader v CPU z 8 na 16, pak 32 a nyní tedy 64. Jenže to hry nepotřebují, ty potřebují pokud možno co nejvyšší provozní frekvence.
Právě proto Intel už teď ani nenavyšuje počet CPU jader, spíše se snaží o co nejvyšší frekvence. Různé ty Turbo režimy mají jediný cíl: i třeba jen na pár sekund vyhnat to zoufale topící 14nm CPU na frekvenci, která umožní ve hře odečíst vyšší hodnotu fps. Tak je dnes stropem u Intel cca 5,3 GHz, byť spíše na papíře. Reálně to jeho procesory neudrží, rozhodně ne na více jádrech a delší dobu, upekly by se ve vlastní šťávě.
Ale v testech a firemních propagačních materiálech to může vypadat dobře.
AMD tedy dnes má procesory s nejvyšším výkonem, největším počtem jader, výrazně výhodnějším poměrem výkon na jádro / spotřeba. Šéfka AMD Lisa Su hlásí, že Zen 3 se zaměří také na herní výkon („AMD is taking its PC gaming and content creation leadership to new heights“).
Jak konkrétně to bude vypadat, na to si ještě pár dnů počkáme. Procesory architektury Zen 3, tedy AMD Ryzen 5000, přijdou již brzy. Dost možná, pokud se informace od AMD potvrdí, vezmou poslední zoufalé a de facto nepodstatné hájemství Intelu útokem, pročež tomu nezbude nic jiného než oči pro pláč. Samozřejmě přiohnuté testy, kde například budou jeho marketingoví experti moci stále operovat třeba výsledky z SVT-AV1, a to díky masivním AVX-512 optimalizacím. Samozřejmě pouze pokud to Ryzeny 5000 nedotáhnou i bez podobně svižného AVX-512 i tak.
Nvidia problémy s 8nm FinFET Samsung i ARMem a Čínou
Naproti tomu Nvidia řeší-neřeší problémy zcela odlišné. Její GPU jsou aktuálně nejvýkonnější na světě, platí to tak už nějaký ten rok a nic se na tom hned teď nezmění. Naopak od uvedení řady GeForce RTX 3000 všichni lační po nových modelech, které se často přeprodávají na násobně vyšší ceny v hlubinách aukčních portálů a karet je a bude málo.
Jenže se také ukazuje, že nové modely nejsou tak odladěné, jak by mělo být. Mnohé mají velké problémy se stabilitou při vysokých Boost taktech (shrnuje no-X). Nvidia podle všeho nenechala výrobcům grafik téměř žádnou rezervu pro OC edice běžící na vyšších frekvencích než referenční karty, navíc jim dala velmi málo času na návrh vlastních napájecích kaskád a tak uživatelé, kteří měli to štěstí a nějakou kartu na trhu ulovili, hlásí problémy.
Vše řeší novější ovladače (spíše snižují agresivitu Boostu než cokoli jiného), nicméně hlavním jmenovatelem, na kterém se testeři zčásti shodují, je horší kvalita/výtěžnost výroby obřích GPU 8nm FinFET procesem v továrnách Samsungu. Nvidia si sama částečně zavřela cestu na již tak přebookované 7nm FinFET/EUV linky v TSMC nevhodnými komentáři Jen-Hsun Huanga na adresu tchaj-wanské velkovýrobce a nyní se jí to vymstívá.
Do toho nelze vyloučit, že Čína možná „hodí vidle“ do obchodu desetiletí, koupě společnosti ARM firmou Nvidia. Má jít přitom o značně zvrácenou právní konstrukci, kdy aby ARM mohl v Číně působit, musí zde mít svoji čínskou společnost (to platí pro každou firmu zvnějšku) a díky tomu má nyní Čína mít právo vetovat schvalovací proces prodeje původně britské společnosti ARM nyní vlastněné japonskou SoftBank do rukou americké Nvidie.
Tlak Donalda Trumpa a čínská snaha uchránit své výrobce ARM SoC od megasankcí tak vše může zmařit. Těžko se přitom Číně divit, když na možnosti používat ARM architektury je závislé značné množství tamních výrobců, které by v případě přechodu ARMu do amerických rukou mohl Trump odstavit od živobytí.
Intel opět odsouvá nové výrobky
Z Intelu nově přichází zpráva, která se dala očekávat: desktopové procesory Rocket Lake-S se odkládají na konec Q1/2021. Připomeňme, že tato řada má být sice stále 14nm, ale nabídnout novou CPU architekturu (čili už ne další reinkarnace letitého Skylake), podporu PCI Express 4.0, to vše s novou paticí LGA1200, novými čipsety a novou integrovanou grafikou Gen12/Xe. Pouze s maximálně 8 CPU jádry (pokles oproti stávajícímu 10core CPU Core i9–10900) – bývaly ne zas tak dávné doby, kdy se v této souvislosti hovořilo o 12 CPU jádrech (na jednu kratičkou chvíli se dokonce objevil drb o 14 jádrech) ve standardní CPU platformě Intelu. To ale zkrátka s 14 nanometry a 1200 piny není možné.
Navíc se dozvídáme, že iGPU Xe má problémy (konkrétně v aktuálně nejnovějších mobilních CPU Tiger Lake). V mnoha hrách padá či obsahuje chyby v renderingu a zdá se, že vývojáře Intelu čeká ještě obrovské množství práce, než budou vůbec moci uvažovat o tom, že by jejich GPU ovladače pro Xe dosáhly kvalit AMD či Nvidie.
HEDT platforma X299 bude žít i dál
Možná ještě zajímavější informací z aktualizované roadmapy je to, že HEDT platforma stojící na čipsetech řady X299 bude žít i v roce 2021. Intel zkrátka nemá nic, čím by navázal, nemá výrobní proces, kterým by to vyrobil. Ne letos.
Intel X299 2021
Písnička to bude podobná jako u Zenu 3 výše: dosud se v některých scénářích dalo hovořit o tom, že 18jádrové Core i9–7980XE / 9980XE / 10980XE (mimochodem TDP 165 W) v některých aplikacích bylo lepší než AMD. Jenže s řadou nových Ryzenů přijde i 16jádrový model Ryzen 9 5950X, který díky výraznému nárůstu IPC oproti předchozí generaci, a tedy model 3950X, patrně s procesorem Intel 10980XE také zamete. Vyčkejme samozřejmě praktických testů, ale pokud AMD ve svých slajdech narozdíl od Intelu nijak nemanipuluje (a AMD toto opravdu nemá ve zvyku), pak má Intel problém a možná to je důvod, proč s X299 nic nedělá: vyjde výhodněji nechat tuto platformu zhynout/vyhnít přirozeným procesem, než se křečovitě snažit vydat něco jako Core i9–11980XE, které by beztak bylo jen převlečeným Core i9–10980XE (rok 2019), které je beztak jen převlečeným Core i9–9980XE (rok 2018), které je víceméně jen převlečeným a mírně vylepšeným Core i9–7980XE (rok 2017).
Na tomto místě jsem původně chtěl alespoň pár drobností deskám s X299X přičíst k dobru. Ono nebývá zvykem, aby na deskách pro AMD byla věci jako Thunderbolt 3, 10Gbit/s LAN, či USB 3.2 Gen 2×2 a konektor U.2. Jenže letmý pohled do nabídky trhu říká, že tyto věci se najdou už i na deskách pro Ryzeny a Threadrippery a pokud náhodou ne pohromadě, tak třeba ona „10GLAN“ je zde jako „5GLAN“ či „2,5GLAN“ a USB 3.2 aspoň jako Gen 2. Čili i tato argumentace padá, zvláště když si k ní člověk přičte podporu PCI Express 4.0.
Trápení roku 2020
Sečteno a podtrženo. AMD si jede dál ve své Zenové rychlodráze. Nvidia nadále žije z toho, že AMD nedělá hi-end grafiky a možná získá ARM. Intel pořád přikládá do parního kotle 14nm brikety a ladí páčky, aby to jelo aspoň ještě o fousíček rychleji. Zapomněl na staré indiánské přísloví Dakotů o tom, že když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni.
AMD má jedinou smůlu, a tou jsou nedostatečné výrobní kapacity v TSMC. Zkrátka výrobních linek pro 7nm EUV litografii je jen tolik, kolik EUV zdrojů do TSMC dodala nizozemská ASML. Víc není a o výrobní kapacity se AMD dělí s dalšími, včetně velikánů formátu Apple. Také vede boj s letitou zakonzervovaností trhu, kde se uctívají dogmata jako „do serverů platí Xeon“ či „AMD se přehřívá“ – tohle poslední mě baví nejvíc, protože jeho základ položili ignoranti z TomsHardware, jejich kultovní zmanipulované video z roku 2001 stále obíhá po internetu:
Tohle nebyla pravda ani před cca 18 lety a není to pravda ani dnes. Spíše naopak. Ten, kdo „topí a žere“ je Intel, jenže setrvačnost v IT světě je mnohdy překvapivě velká. Dobré pro Intel.
Ryzeny 5000 jdou na trh začátkem listopadu. Špatné pro Intel.
