Dovolim si ciste doplnit:
co se tyka "animovaani palzmy" ve starsich demech (na starsich strojich) dost casto se "animace" delala pouhym posunutim palety barev (to ze pozdeji se po sinusovych kryvkach posovalo 2 a vic plazem uz bylo jenom vylepseni), tenhle efekt vznik prave na strojich co meli definovatelnou paletu (napr Amiga,ST),
napr, na zx se to delalo podobne, jenom paleta se musela "emulovat sw", pricemz nezridka kdy byla "plazma" vypocitana v basicu coby pole 32x24B (to jenom fakt frajeri dokazali z 3.5Mhz vytahnout superrychly rutinky na vypocty).
ps: viz program xaos, nechte si udelat treba mandelbrota a nechte cyklovat paletu :-)
V tech lame ano, ale v tech lepsich se plasmy a pdoobne fekty generovaly pomoci par instrukce, takze kdyz clovek delal nejaky pekny efekt, mel treba 30 kilo pameti plnych 'lda/xor/xor/sta' instrukci. Aspon na C64 by se plasma, delana pouhou rotaci barev, povazovala za dost lame vec :)
Ano, posunem barevne palety se da plasma taky animovat - viz napriklad FractInt nebo hoodne stare veci tusim od XoGraphy. Ale uz po par sekundach je ten trik poznat a dema vlastne ani nejsou urcena pro sirokou verejnost, ale pro "odborniky", proto se muselo vynalezt neco slozitejsiho. Nejlepsi demotriky jsou totiz jednoduche na implementaci, ale slozite na pochopeni pro nekoho, kdo ten kod nevidi a musi si ho z te animace odvodit. Takze posun barevne palety ano, ale pouze v tech technicky mene zajimavych demech.
Na pocitacich Amiga se plazmy rozhodne nedelali pomoc nejakeho levneho triku s paletou (prace s paletou v 24bitech nebyla nijak rychla), ale pomoci dumysleneho koprocesoru, ktery byl soucasti grafickeho procesoru, tzv. Copper. Byl programovan pomoci par instrukci v zavislosti na poloze paprsku vykreslujici obraz.
Viz. Amiga Copper
zdravim, chci se zeptat, jestli autor nebo nekdo tusi, jak byla vytvorena plasma v second reality po te scene rotujicimi dabliky. Prekryva se tam nekolik jednobarevnych nebo je to delane uplne jinak? Treba ta druha plasma je slozena z nekolika barev a zda se, ze se kazda barva animuje nezavisle na ostatnich a cele se to pak nejak sklada...
Myslite tech nekolik "plasem", ktere vzdycky odskroluji k okraji obrazovky nebo krychli s namapovanymi plasmami? U te krychle je to IMHO klasicky "sinus efekt", ty skrolujici plasmy si moc nepamatuju, jen vim, ze se mi vice libily ty grasyscalove misto barevnych.
Musim si to demo zase po dlouhe dobe nekde pustit (nostalgie), vzhledem k tomu, ze to DOSBox nestiha, tak asi oprasim starou dobrou 486ku.
Jsem rád, že i na ROOTu je zmínka o demoscéně, jenom si nejsem jist, jestli všichni ví o co jde. Samostatný článek by neškodil, obzvláště zaměřený na (prozatím velmi chudou) Linux demoscénu. Jinak samozřejmě Second Reality je k mání jako video, hledejte na wikipedii, SR tam má samostatný článek.
Pod dosboxom to ide sialene pomaly (presnejsie sa to skor plazi nez by to islo), ale u kolegu vo vmware win32 verzia ide v poho (akurat obcas sa objavia nejake artefakty, neviem ci je to emulaciou, vyberom bilinearnej interpolacie, tym portom alebo nejakou kombinaciou toho vsetkeho).
sice se to samozrejme moc nehodi, ale hodne vydarene 64k demo pro win32 je dle meho nazoru fr-08: .the .product - k nalezeni na http://www.theproduct.de/
kdyz jsem ho pred temi lety poprve videl, tak me hodne ohromilo a od te doby stale nevychazim z udivu :-)
su - \mathfrak{M}ĦĒNJMARCHON (neregistrovaný)
Wooow. Myslim, ze som to uz raz videl, ale aj tak nevychadzam z udivu :-)
IMHO hlavne usetrili dost na tom, ze vo Win dll's je uz toho dost napisane, ale aj tak je to super.
Tu uz trocha odbocim (prave to demo ma inspirovalo): C obfuscation contest: http://www.ioccc.org/years.html (viz "vik1" medzi vitazmi roku 2004)
-*zdrojak* velkosti 2935 bytov, vysledok je X11 "hra", bere to aj nejake command line parametre, ktore ovplyvnuju jak to vyzera
Ona by ta 64kB intra (nemluve o kategorii 4kB) ani jinak nesla delat. Bud budeme mit primy pristup na hardware ala DOS/Amiga/STcko/gamesacke konzole nebo alespon knihovny, ktere ten HW co nejjednoduseji zpristupni (DX, castecne OpenGL). Dokonce se udelalo par dem pouze pod WinAPI (zadne DX), ale spis to byl takovy proof of concept, nez neco pouzitelneho, protoze zrovna grafika je ve WinAPI dost pomala, o zvucich a casovacich radeji nemluve.
Jednu dobu existovala snaha o vytvoreni jakehosi univerzalniho loaderu pro Windowsacka dema a nebyla to zas tak spatna myslenka, zejmena pri porovnavani 4kB a 64kB dem.
Toto ma zrovna cez 4kB, AFAIK existovala aj 4kB verzia. Tiez sa mi zda, ze povodny zdrojak, co som videl, bol v C a nie v asm (ten zdrojak vyzera byt zjavne disassemblovany nejakym toolom).
O Marsu se zminim priste v popisu metod zobrazovani 3D terenu. Taky od toho mam zdrojaky, ale jenom ten assembler (je to snad pro MASM, v TASM to tusim neslo ani "prelozit"). Ve skutecnosti byl jeste ten vysledny executable zpakovan necim na zpusob PKLITE, takze se to do 4kB veslo.
Mimochodem, ten pruvodni text keca, puvodni Mars fungoval i na 286 (ale strasne pomalu).
No prave, pokud by to mel byt clanek o demoscene, tak by to spise bylo o minulosti (devadesata leta) a/nebo o jine platforme nez Linux. Ne, ze by nic neexistovalo, ale prece jen: jedna generace demomakeru odrostla (a delaji komercni projekty :-) a dalsi nikde nevidim.
Když dovolíte, tak s vámi naprosto nesouhlasím. To že je demoscéna věcí minulostí je naprosto mimo realitu. Demoscéna se vyvíjí jako všechno okolo a dnes vypadá trochu jinak než v 90-tých letech. Podívejte se na každoroční vyhlašování scene.org awards http://www.scene.org/awards.php
Ano Linuxová demoscéna je, slušně řečeno, nevýznamná. Je to naprosto logické, demosceneři jsou lidé kteří chtějí aby jejich díla vidělo co nejvíce lidí, proto je taky dělají a kdyby to psali pouze pro Linux, tak by splakali nad výsledkem. Pokud jste to myslel tak, že Linuxová demoscéna "už byla", tak to také není tak. Podle mého (subjektivního) pohledu, Lin. dem. nezaniká, naopak rozrůstá se. Jde to ale strašně, opravdu strašně pomalu. Když jsem měl na mysli článek o demoscéně, tak jsem hlavně myslel na to, že by se mělo napsat, že i na Linuxu demoscéna existuje http://unixscene.kameli.nethttp://www.linuxdemos.org
a že i na linuxu je nezanedbatelný počet kvatiltních děl, ať už portů z Winů (např. VIP2/Popsy team, Variform/Kewlers, produkce od Traction), nebo přímo psaných pro linux jako je Yellow Rose of Texas/Fit&Bandwagon, kultovní věc a 4kb vítěz scene awards 2003.
Myslel jsem to tak, ze demoscena na Linuxu nikdy ani poradna nebyla, alespon ne v takovem rozsahu, jak si to pamatujeme z dob Amig, ST-cek a DOSu. Vim, ze nejaka dema existuji, ale jaksi uz nevidim tu demoscenu jako celek (pamatujete Assembly a spol.?), spise par docela izolovanych skupin. Nevim, mozna je to dane odlisnou filozofii Unixu, resp. relativni nevyzralosti multimedialniho rozhrani, ktere Linux nabizi (neni to ostatne problem pouze Linuxu, to stejne plati i pro dalsi platformy - SGI, Solaris). O Applech nevim, ale mohla by to byt pro dema idealni platforma (hardwarove, ne uzivatelskou zakladnou).
myslim tech nekolik plasem, jsou tam 3 - cerveno modra, hodnebarevna a BW a ta hodnebarevna by me hodne zajimala. nikam to moc nescroluje, je to na miste a je to roztazeny z nejakyho malyho rozliseni (cimz by se asi dalo vysvetlit, ze se toho i tenkrat zvladlo hodne pres sebe...)
ja to poustim v dosboxu 0.65, slape to celkem bez problemu v [cpu] mam nastaveno
core=normal
cycles=10000
mozna zkuste mensi pocet cyklu, myslim, ze je lepsi dat min nez vic - aby pocitac stihal a demu to stacilo