Vlákno názorů k článku Architektura VLIW aneb pokus o překonání problémů architektur CISC a RISC od RAX - Základní problém v soudobých počítačích je pomalost pamětí,...
-
RAX (neregistrovaný)
Základní problém v soudobých počítačích je pomalost pamětí, paměti už 20 let zaostávají za procesory a dneska jsou asi 50x pomalejší než by bylo třeba. Ideálem by byla latence 50-100 ps a to je sci-fi. Proto je VLIW za těchto okolností mrtvě narozené dítě použitelné leda tak v DSP, RISC je dneska vhodné leda tak pro mikrokontroléry a soudobé počítače používají architektury s tzv. vysokou hustotou kódu jako CISC a ARM-THUMB vnitřně překládané do RISC instrukcí. To vyžaduje miliony tranzistorů navíc a značné množství elektřiny navíc, ale nic lepšího momentálně neumíme.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelTo je pravda, ty pomyslne nuzky mezi rychlosti procesoru a pameti se porad rozeviraji, takze pristup, ktery byl videt napriklad u Motoroly 6800 nebo M6502, tj. minimum registru a maximum adresnich rezimu, by dneska nemel uspech a to ani pres pouziti L1 a L2 cache (ktere stejne puvodne vznikly kvuli RISCum :-)
VLIW ma smysl u Harvardske architektury a u embedded zarizeni obecne, protoze neni az takovy problem dat na jeden cip CPU i ROM se sirokou sbernici a priznejme si, ze spotreba pameti pro programy zaostava o nekolik radu za spotrebou pameti pro data, takze i cenove to neni tak nevyhodne, jak by se na prvni pohled mohlo zdat. U desktopu je to samozrejme neco jineho, to je pravda.
Mimochodem o THUMBu bych rad neco napsal.
-
RAX (neregistrovaný)
V embedded zařízeních je těžký problém s velikostmi pamětí, s paměťma se dost šetří protože zabírají velkou plochu na čipu, průměrná velikost je 64 - 256 KB pro kód a 32 - 64 KB pro data. Za těchto okolností si nedokážu představit že by se vyplýtvalo 64-bit na jedno slovo kvůli VLIW architektuře. Samozřejmě že se dá použít paměť externí, ale pak odpadá výhoda široké sběrnice. Připouštím ale že v budoucnosti to může být jinak, to ale ukáže čas.
