Tak nevim... SpiderOak (skoro spokojene) pouzivam uz dyl, ale pres web. rozhrani se mi nikdy nepovedlo k souborum pristoupit. Z cehoz soudim, ze to asi nejde.
A podporovala by to i nasledujici myslenkova uvaha - kdyz jsou (de)sifrovaci klice ulozeny az v koncovych zarizenich, jak by mi mohl SpiderOak neco naservirovat pres web (bez pluginu)?
Kdyby nekoho zajimalo proc jen skoro spokojene pouzivam, tak to je kvuli obstrukcim, ktere je treba udelat, kdyz clovek omylem do sdilene slozky prskne nekolikagigovou vec a ta se hned zacne uploadovat, ale tim se prekroci limit uloziste. Veskere prikazy na "odsdileni" se totiz pouze zaradi do fronty, ktera ceka, az se nahraje ten nekolikagigovy blob, coz ale uloziste odmita.
SpiderOak na svém webu praví, že jeho Zero-Knowledge funguje jen pokud člověk nepřistoupí ke svým souborům u něj přes jeho webové rozhraní. Což jsem bohužel jednou udělal, protože mi nefungovala synchronizace (už 2,5 roku to s nimi řeším formou bug reportů) a já se nutně potřeboval dostat ke konkrétnímu souboru.
Teď by mě zajímalo, jestli už mě mají na lopatě, když jsem jim to heslo vytelil přes web, nebo jestli si můžu heslo změnit a tím se znovu zachránit. A nechci se jich ptát, protože tuším, že by mi odpověděli tak, aby mě uklidnili. Leda tak prostudovat zdrojáky Android klienta, ale nejsem šifrograf, abych pochopil, jestli změna hesla mění nějak ten šifrovací klíč nebo co.
Ano, tak to tam psali. Aby člověk viděl své soubory na webu, musí je odšifrovat oni, a na to asi použijí ten account password, a v tu chvíli tedy padá celé zero-knowledge.
Jo, vím, že to zní divně, když account password znají od prvního dne, kdy si člověk zřídil účet.
Možná jsem něco nepochopil? Ale tak si to pamatuju z jejich webu.
Tak tady o tom něco píšou. Přijde mi ten protokol zbytečně komplikovaný a je podle mě špatné mixovat heslo, kterým šifruju, s heslem, kterým se přihlašuju ke službě (nedej bože z děravého browseru).