Hlavní navigace

Blíží se konec hudebního DRM?

Petr Krčmář

Ačkoliv by se zdálo, že chráněné hudební skladby by měly z principu vadit jen koncovým uživatelům, opak je pravdou. Kvůli klesajícím tržbám se zvedá vlna odporu i ze strany prodejců a distributorů. Právě ti mají moc celou situaci ovlivnit. Objevují se první vlaštovky. Zbavíme se DRM? Kdo je hlavním tahounem?

Digital Rights Management, neboli Správa digitálních práv je souhrn technických metod, které jsou využívány pro kontrolu nebo omezení použití digitálních médií. Nejčastěji jsou tyto prostředky využívány pro ochranu hudby, filmů a software.

Proč DRM?

Nutnost chránit obsah se z pohledu vydavatelů objevila ve chvíli, kdy se začaly masově šířit digitální formáty. V časech analogových nosičů, jako byly audiokazety nebo VHS, bylo kopírování poměrně problematické a domácí kopie byla vždy jen méně kvalitní napodobeninou původního díla. Konzument tak v případě zakoupení originálního nosiče získal přidanou hodnotu v podobě vysoké kvality díla.

To ovšem v případě digitálních dat neplatí. Jejich kopírování je jednak naprosto triviální a především se vzrůstajícím počtem kopií žádným způsobem neklesá kvalita původního záznamu. Vydavatelé se proto začali cítit ohroženi novými trendy, a proto přišla na řadu technická opatření, která měla zabránit kopírování děl (ač v mnoha zemích legálnímu) a sekundárně pak samozřejmě zvýšit tržby.

Proč ne DRM?

Pochopitelně hned na začátku se snahy o nasazení DRM setkaly s velkým odporem, především od samotných zákazníků, kteří byli novými pravidly příliš svazováni. Řada odpůrců kromě technických obtíží také poukazovala na ideologickou stránku a ztrátu základních svobod. Richard Stallman svůj názor na absurditu DRM vyjádřil v legendárním článku Právo číst.

Dalším velmi častým argumentem používaným proti nasazování DRM je problematická přístupnost chráněného materiálu z historického hlediska. Většina materiálu opatřeného ochranou je totiž čitelná jen v určitém časovém období nebo na konkrétních zařízeních. Už za několik málo let tedy bude tento obsah zcela nedostupný, a z historického hlediska tak může přestat existovat.

Uživatel (a zákazník) je ovšem tvor veskrze praktický a málokdy jej zajímají ideologické pohnutky. V tomto případě se ovšem DRM přímo dotýká i koncového konzumenta. Kromě toho, že si nemůže „přesmahnout” nové album oblíbené kapely od kamaráda, je také omezován při nakládání se skladbami, které sám zaplatil. Obvykle je může přehrát jen na jednom zařízení, nemůže si udělat záložní kopii a podobně. Neplatí tedy klasické pravidlo „teď je to moje a můžu si s tím dělat, co chci”.

Lidé hromadně zasáhli

Každému rozumně uvažujícímu člověku je jasné, že komerční společnosti na ideologické ani jiné nářky neslyší a jedinou silou, kterou jsou ochotny akceptovat, je síla peněz. Protože se vydavatelské společnosti také snaží vydělat, platí to samozřejmě i u nich. Na počátku se zdálo, že DRM je z pohledu vydavatelů velmi dobrým tahem a i přes remcání uživatelů šlo všechno dobře.

Naštěstí trh přirozeně na DRM zareagoval a zákazníci sáhli po tom jediném správném donucovacím prostředku – začali chráněnou hudbu ignorovat. I těm, kteří by za normálních okolností digitální hudbu řádně koupili, došlo, že ačkoliv poctivě zaplatí, dostanou vlastně „zmetek”, který je bude jen omezovat a za své peníze nedostanou adekvátní protislužbu.

Zcela logicky si tito bývalí zákazníci internetových obchodů řekli, že za takový přístup nejsou ochotni platit a raději si svou oblíbenou hudbu seženou někde jinde. Upřímně řečeno – možností je víc než dost.

Drsné probuzení vydavatelů

Protože byla zmíněná reakce dostatečně masová, poměrně zásadně se projevila i na statistikách prodeje u hudebních vydavatelů. Lidem se tak podařilo lidově řečeno „sáhnout vydavatelům na peníze”.

Celkově se tedy příjmy vydavatelství meziročně v roce 2006 snížily o tři až čtyři procenta, což je rozhodně nezanedbatelný výsledek. Představitelé zainteresovaných firem byli samozřejmě čísly velmi nemile překvapeni a začali jednat o tom, co bude dál.

Malá nezávislá vydavatelství se poměrně rychle přeorientovala zpět na klasické mp3 bez ochrany. Překvapivě o tom začaly uvažovat i velké organizace, u kterých byl podobný postoj ještě nedávno naprosto nemyslitelný. Na počátku roku ale bylo vše jen ve velmi hrubých obrysech a nic nebylo jisté.

EMI jako první průkopník

Společnost EMI patří do nejsilnější čtyřky hudebních vydavatelů. Má přes šest tisíc zaměstnanců a její roční obrat činí dvě miliardy dolarů. Takto velká společnost má rozhodně potenciál změnit celou situaci na trhu. O to víc je potěšující včerejší oznámení.

Firma EMI společně s Apple oznámila, že začne veškerou svou hudbu prodávat přes iTunes bez ochrany. Nová nabídka by se měla objevit už v květnu. Zákazníci se tak budou moci na iTunes rozhodnout, zda si koupí chráněný či nechráněný obsah.

Bohužel cena toho nechráněného bude zhruba o 30 % vyšší. Zatímco chráněný obsah pořídíme stále za 99 ¢, za nechráněnou variantu si připlatíme 30 ¢ a cena jedné skladby se vyšplhá na 1,29 USD.

Aby EMI tuto cenu pro uživatele nějak kompenzovala, nabídne za ni přidanou hodnotu v podobě dvojnásobné kvality skladeb. Za vyšší cenu tak dostanete hudbu v 256 kbps proti původním 128 kbps.

Společnost se domnívá, že tento model bude pro zákazníky zajímavý. „Věříme, že když zákazníkům nabídneme možnost zakoupení skladeb s vyšší kvalitou, které budou moci poslouchat na libovolném zařízení a platformě, jejich volba posílí prodeje digitální hudby,” řekl na tiskové konferenci výkonný ředitel EMI Eric Nicoli.

Také společnost Apple už nějakou dobu kritizuje DRM, zřejmě také proto, že jeho iTunes před časem Norsko postavilo mimo zákon. Tak či onak je Steve Jobs krokem EMI potěšen.

„Dáme zákazníkům iTunes na výběr – aktuální verzi skladeb za 99 centů nebo novou verzi bez DRM a s vyšší kvalitou o 30 centů dražší,” řekl Jobs a dodal, že trend bude určitě pokračovat. „Naši zákazníci to budou milovat a očekáváme, že do konce roku nabídneme na iTunes více než polovinu skladeb bez DRM.”

Co bude dál?

Zdá se, že je vše na dobré cestě. Důležité je, že se k tomuto kroku rozhodla právě firma EMI ve spolupráci s iTunes. Protože se jedná o nejsilnější hráče na trhu, ostatní firmy zřejmě pocítí silný tlak a budou muset přistoupit k podobným změnám. Obecný názor je takový, že se zbytek velké čtyřky hudebních vydavatelství (čili Sony BMG, Universal a Warner) velmi brzy k EMI přidá.

Také Eric Nicoli z EMI se domnívá, že se firmě podaří hnout se zbytkem trhu. „EMI a iTunes se znovu spojily, aby posunuly trh kupředu a nabídly uživatelům vyšší kvalitu, která je nerozeznatelná od originálu a nemá žádná omezení.”

Pro nás jako zákazníky je tedy situace velmi pozitivní, protože opět získáme možnost svobodně (v rámci zákona) se svými zakoupenými skladbami nakládat. Pro nás jako uživatele alternativních operačních systémů a aplikací to znamená, že nebudeme muset složitě provozovat software, nutný k přehrání chráněných skladeb.

Anketa

Koupili jste si někdy hudbu na internetu?

Našli jste v článku chybu?

3. 12. 2007 17:33

Windows Vista jsem ještě neviděl, ale pokud mám věřit informacím z druhé ruky, SPDIF audio výstup není dostatečně důvěryhodný k přehrávání DRM obsahu.

Kabel na analogovém výstupu (zatím) dostal výjimku, protože by jinak byli bez zvuku skoro všichni. Ale nahráváním zde přijdete dvojí konverzí o kvalitu.

Ideálem společností vytvářejících DRM je šifrovaná komunikace se zesilovačem, nebo nejlépe rovnou s reprobednami. A samozřejmě míchání vodoznaku do vysílaného zvuku. Ten by zablokoval nahrávací …



2. 12. 2007 11:14

BigLama (neregistrovaný)
"Komplexní systémy řeší i odchytávání dat na sběrnici: Data cestují po sběrnicích v zašifrované podobě, nebo je sběrnice fyzicky chráněná."
To mate pravdu, ale nejaka ochrana nezabrani tomu aby ste nemohli prepojit vystup a vstup na zvukovke a zo vstupu to nahrat. Urobit taky "kabel" dokaze kazdy a vyde ho to cca 100 SK :)
120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

120na80.cz: Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

DigiZone.cz: Velká cena v Abú Dhabí: 131 ti­síc diváků

Velká cena v Abú Dhabí: 131 ti­síc diváků

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Měšec.cz: Stavební spoření: alternativa i pro seniory

Stavební spoření: alternativa i pro seniory

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?