Bricscad V11: profesionální linuxový CAD

Který je ten správný?

Pojďme si nejprve říct, co nám Bricscad nabízí. Potenciální uživatel má na výběr hned tři verze programu, a to Classic, Pro a Platinum. Z názvů logicky vyplývá, že rozdílem mezi jednotlivými verzemi je množství dostupných funkcí. Zjednodušeně řečeno, Classic nabízí veškeré funkce pro 2D kreslení a velmi omezenou možnost práce ve 3D. Ve verzi Pro již budeme schopni pracovat s 3D modelem a ve verzi Platinum jsou dostupné všechny potřebné funkce pro 3D kreslení. Program je řádně počeštěn, ovšem pro uživatele Linuxu je v české lokalizaci pouze verze Classic, linuxovou verzi Pro lze zakoupit pouze v anglickém jazyce.

Kterou verzi zrovna vy potřebujete? Abychom dostali odpověď na tuto otázku, je nutné se zamyslet, v jaké profesi hodláte Bricscad využít. Mluvíme-li o plně profesionálním nasazení, neobejdete se bez profesní nástavby. Překvapením je velké množství těchto nástaveb pro architekturu, stavebnictví, inženýrské sítě a samozřejmě strojírenství. Tvůrcem těchto nástaveb však již není samotný Bricsys, nýbrž další vývojářské firmy. Počítejte tedy i s pořizovacími náklady na potřebnou profesní nástavbu či knihovnu. Teď k jádru věci, pro spoustu těchto nástaveb postačí Bricsad ve verzi Classic, nicméně zdaleka ne ve všech případech. Některé budou vyžadovat verzi Pro a vyšší, buďte tedy obezřetní a vyberte si verzi Briscadu současně s profesní nástavbou.

Pracuji s DWG

Nativním formátem souborů je .dwg od r14 až po 2010, s kompatibilitou mezi jinými CAD aplikacemi tedy neočekávejte žádný problém. Samozřejmostí je pak podpora univerzálního formátu .dxf, též od pradávné r9 až po současnou verzi 2010. Jako problém s přenosem souboru na jinou CAD aplikaci nepočítám chybějící tvary, fonty, či knihovnu čar. Tento nešvar lze řešit příkazem eTransmit či trvalým přidáním dotyčných knihoven.

Uživatelské prostředí: přehledný bratr

Jak jsem již naznačil v nadpisu, Bricscad nevybočuje z řady a používá standardní schéma uživatelského prostředí, které definoval Autodesk svým AutoCADem. Součástí obrazovky je tedy nutné roletkové menu, pod kterým jsou k dispozici panely nástrojů, včetně přepínačů hladin a vlastností. Na pravé straně obrazovky je umístěn panel pro editaci vlastností entit. Ve spodní části obrazovky nalezneme příkazový řádek a doplňující záložky modelu a rozvržení a samozřejmě přepínače kreslících módů (orto, uchop, krok, polar apod.). Příjemným společníkem v programu je dialog „Průzkumník“, ve kterém jsou koncentrovány definice uložené s výkresem (vrstvy, typy čar, kótovací styly, styly textu atd.).

Grafické zpracování a rozložení uživatelského prostředí působí příjemně a přehledně. Určitě nebudete mít problém se zorientovat a adaptovat se. Bricscad tedy neuchvátí novými nápady v oblasti UI, nicméně vzhledem k široké konzervativní uživatelské základně je tato vlastnost naopak výhodou.

Uživatelské nastavení: vylaďte jak chcete

Veškeré předvolby programu jsou dostupné v jediném okně stromové struktury. Možná by se slušelo jednotlivé oblasti roztřídit do záložek, přispělo by to rychlejšímu pohybu mezi jednotlivými přepínači. Nicméně možnosti přednastavení jsou bohaté a troufám si říci, že překračují potřeby běžného uživatele. Ovšem někteří z nás ocení detailní vyladění programu dle osobních preferencí, a také existuje spousta proměnných hodnot, se kterými jednou za čas bojuje každý uživatel. Takže díky bohatému zpracování možností nastavení se můžete vyhnout hledání proměnných v nápovědě.

Kreslící a editační funkce: slušný standard

Program obsahuje standardní sadu kreslicích a editačních nástrojů. Jmenovat jednotlivé příkazy tedy nemá smysl. Jen bych se zmínil o detailech, kterými mne Bricscad zaujal. Jako první bych zmínil dobře zpracovanou správu hladin s velmi šikovně fungujícím filtrováním. Zajímavou pomůckou jsou také přepínače barvy entit, pro které je vytvořen samostatný ovládací panel s ikonami. Pro nastavení nejpoužívanějších barev entit tedy nemusíte rozbalovat roletku, jednoduše kliknete po dotyčné ikoně a barva je nastavena jako aktuální. Když pomineme fakt že rozumnější je dodržovat nastavení barev jakož i typů a tlouštěk čar „DleVrstvy“, tak je to poměrně zajímavá funkce.

Samozřejmou schopností programu je práce s bloky a jeho atributy. Jejich tvorba, editace a používání se provádí standardním způsobem jako v ostatních CAD aplikacích. Ve verzi 11 postrádám pouze podporu dynamických bloků, což by se mohlo s příchodem další vývojové verze změnit. Vždyť právě dynamické bloky jsou dnes již neodmyslitelnou pomůckou, pakliže nejsme uživateli profesní nástavby.

Připojení externích dat: vše je možné

Jako externí referenci můžete připojit výkres ve formátu .dwg, .dxf a dále pak obrázková data v mnoha různých formátech. Velkou výhodou je možnost připojení dat v .pdf formátu, což může být v praxi také důležitý pomocník.

Tisk a export výkresu

Při tisku se setkáte s běžným cadovským tiskovým dialogem, vše najdete na svém místě. Tisk entit probíhá dle přednastavených tabulek stylů .ctb nebo .stb, které samozřejmě můžete upravit podle svých představ. Jediným chybějícím nástrojem je pro mne uložení různých tiskových nastavení pro jedno rozvržení.

Závěr: slušný výkon

Na samý závěr musím konstatovat, že Bricscad předčil má očekávání. Jako velkou přednost programu hodnotím kvalitu zpracování, nemalé množství profesních nástaveb a také samotnou cenovou politiku výrobce. Poměr výkon/cena je opravdu velkým lákadlem a zřejmě také hlavním marketingovým esem Bricscadu. Přestože do segmentu 2D CAD aplikací vstoupil Draftsight, který je nabízen bezplatně, si myslím, že Bricscad najde své spokojené uživatele díky zmiňovaným profesním doplňkům. Tato možnost uživatelům Draftsightu zatím chybí.