Hlavní navigace

Proč se Mozille přestává dařit?

14. 11. 2011
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Posledních několik let byla Mozilla tím, kdo udával tón. Teď ale podíl Firefoxu postupně klesá, což je skutečnost, o které nemůže být pochyb. Podobně ani Thunderbirdu se nedaří prosadit se výrazněji na úkor Outlooku. Co stojí za problémy Mozilly, která byla ještě před dvěma lety považována za technologického tahouna?

Jiří Macich na Lupě poměrně pěkně a systematicky prezentoval situaci, která panuje v oblasti webových prohlížečů, kde je jasně patrné, že s příchodem Google Chrome se začal propadat podíl Firefoxu. Ostatně na první pohled se není čemu divit, neboť je třeba vidět, že Firefox představoval téměř jedinou alternativu k IE. Jistě zde byly Opera či Safari, ale ty se nikdy nedokázaly dostat ze své komunitní uzavřenosti. Safari je spojováno téměř výhradně s platformou Apple a uživatelé Opery představují velmi specifickou komunitu, která nikdy nebude příliš větší.

Firefox byl tedy jedinou svobodnou a funkčně otevřenou alternativou ke zkostnatělému IE, který se tvrdošíjně bránil jakékoli novince a trpěl neustálými bezpečnostními problémy. Šlo o prostředí, které bylo pro alespoň částečně progresivní projekt Mozilly ideální. Zvláště druhá generace Firefoxu byla tou, která jednoznačně odstartovala konec monopolního postavení jednoho prohlížeče.

Jenže marná sláva, objevil se Chrome, který byl mnohem rychlejší a svižnější. Většina lidí nepotřebuje velké množství doplňků a zásuvných modulů (i když jsou uváděny, jako jedna z velkých výhod Firefoxu), ale chtějí rychlost a jednoduchost. A právě na běžného uživatele byl internetový prohlížeč Google od samého počátku zaměřen. To mělo za následek prudký nárůst podílu až někam k současným 17 – 20 % trhu, což jsou čísla téměř srovnatelná s Firefoxem, který bude za několik málo týdnů či měsíců překonán.

Je sice pravda, že Chrome neroste jen na úkor Firefoxu, ale také IE, avšak prvek konkurence dvou solidně fungujících kvalitních prohlížečů vedla k vyrovnání sil. Mozilla velmi prohloupila s otálením příchodu Firefoxu 3, který bylo možné hodnotit jako propadák, neboť nepřinesl téměř žádné slibované novinky, ale jen vylepšení spíše drobnějšího charakteru. Současná snaha o rychlý vývojový cyklus, který by měl vést k rychlejšímu zavádění novinek, je ale spíše kontraproduktivní, neboť přináší řadu problémů do firemních infrastruktur. Ono by stačilo vydávat jednu verzi za půl roku a vždy pečlivě připravit několik novinek, na které se budou moci uživatelé těšit.

Mozilla tak jednoznačně neodhadla trend, jako kdysi Microsoft – zůstala příliš konzervativní a nechtěla jít cestou rychlého a nenáročného prohlížeče. Historie dala za pravdu koncepci Google a dnes téměř všechny prohlížeče vypadají, jako by mu z oka vypadly. V této situaci se ztráta honí těžko, i když je pravda, že se Firefox zlepšuje a zrychluje. Aktuálně mu již ale chybí kouzlo něčeho, co je in, nebo nějaká funkcionalita, která by byla zásadní a přitáhla uživatele.

Stal se z Mozilly dinosaurus?

Thunderbird a ti další

Podobné problémy jako Firefox ale postupně postihly snad všechny projekty, které Mozilla provozuje. Na jedné straně je zde velice slušný e-mailový klient Thunderbird, který je velice slušně funkčně vybavený, podporuje rozšíření a nabízí velice dobrý přístup k organizaci pošty, na straně druhé ale dva zásadní fenomény – MS Outlook a weboví klienti. Drtivá většina běžných uživatelů klasického e-mailového klienta dávno nepoužívá, protože k tomu nemá důvod. Servery jsou zálohované (na rozdíl od osobních počítačů), podpisy nepoužívají a zbytek funkcí funguje solidně online.

Firemní uživatel požaduje funkce, které by umožnily podporu sdílení dat a především kvalitní kalendář, správce úloh a podobné nástroje. Osobně nechápu, proč se nepodařilo ani přes řadu již vydaných verzí integrovat základní nástroje, které firemní uživatelé potřebují. To co je snad ještě méně pochopitelné, že ani za rok existence LibreOffice nevznikl jeden kancelářský balík, který by mohl konkurovat MS Office jako celku. Tato funkční rozdrobenost škodí oběma projektům a zhoršuje jejich uplatnění v komerčním sektoru.

root_podpora

O tom jak dopadly některé další projekty (například na tvorbu webových stránek, běh webových aplikací atp.), se zřejmě nemá cenu nějak dále šířit. Signifikantní pro ně je, že ač šlo o nástroje vesměs kvalitní a dobře udělané, byly k dispozici ve špatný čas. Tedy pozdě.

Budoucnost?

Současný svět internetových technologií se velice rychle mění – očekává se, že již brzy bude velká část provozu na síti realizována mobilními zařízeními, a že tablety, netbooky či SmartTV do velké míry vytlačí klasické stolní počítače. V tomto ohledu je možné očekávat ještě velké přesuny v tržních podílech. Pro Mozillu to může být příležitost ke změně a snaze o to dostat se opět do růstu. Pravdou je, že je to zatím spíše zbožné přání než realita. Soudě alespoň podle nevalných výsledků mobilního prohlížeče Fennec.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudovaný středoškolský učitel fyziky a informatiky, ale dnes vysokoškolský pedagog technologií ve vzdělávání na KISKu na FF MU. Věnuje se především kurátorství digitálního obsahu, online vzdělávání a učící se společnosti.