Vlákno názorů k článku Brownův pohyb a reálně vypadající modely rostlin od me - No ja nevym, jestli tohle jsou realne vypadajici...
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelExistuji (vyvojove) nizsi a vyssi rostliny, ty algoritmy difuze jsou urceny pro rozsirenejsi druh :-) Mam dojem, ze struktura tech rostlin zavisi na mnozstvi jejich dedicne informace, napriklad kapradiny ji maji malo a proto je lze generovat pomoci velmi jednoduchych IFS - systemu iterovanych funkci. -
Fred (neregistrovaný)To se mi nezdá. Dokonce si myslím že to je nesmysl. Nevím co má být množství dedičné informace, ale velikost jaderného genomu v kapraďorostech má asi 450tinásobné rozpětí. Jasně, jednodušší věcy se modelují jednoduššeji, ale komplexita obrysu organismu podle mě nesouvisí s množstvím genetické informace, ať už si pod tím mám představit cokoli.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelNo, já jsem to konkrétně četl v knize Chaos od Gleicka (vyšla i v češtině). Má jít o to, že kapradiny jako vývojově hodně staré rostliny nemají v genomu místo pro "přímý" popis svého tvaru, proto vlastně musely využít algoritmu - rekurzi tvaru při stavbě svého těla (samozřejmě s modifikacemi). A proto se dají velmi jednoduše modelovat právě pomocí rekurze/iterace. Ale nevím, o genomu toho moc nevím, akorát mi to připomíná dvojkovou soustavu :-)
-
su - \mathfrak{M}ĦĒNJMARCHON (neregistrovaný)Ja do genomu tiez moc nevidim, ale este fakt, ze nejaka rastlina/bytost ma dlhy genom neznamena, ze genom obsahuje "vela informacii". Narazam tym na Shannonovu definiciu entropie informacie. IMHO je kludne mozne, ze rastlina s dlhym genomom ma mnoho redundancie, tj. ze je mozne ju skomprimovat do kratkeho zapisu, co IMHO prave ten algoritmus na kapradiny aspon z casti potvrdzuje -- tj. aspon co sa tyka viditelnej struktury listov.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelJa si presny vztah ke genomu nepamatuji, ale zkusim to dneska v literature dohledat a potom se ozvu jo? (abych tady zbytecne neplacal bludy).
ČLÁNKY DO MAILU