Nemuzu si pomoct, ale v WinXP travim stale vice casu. Na desktop Wokna s Unixovym terminalem, na server Linuch..., pripadne Linuch do nejakeho virtualniho PC, ktere bezi pod Windows. Krome rozdrbaneho desktopu ma Linux jeste dalsiho nepritele, to je Grub2, ktery se snazi byt univerazlnim bootloaderem a pritom neumi bootovat s CD, FD anebo USB. Pokud si nedate Grub2 do MBR, tak si rikate o velky problem, pokud zacnete manipulovat s rozdelenim disku (nutne po prechodu na novy dsk, pripadne pro migraci na SSD). A vubec, Linux ma sebevrazedne sklony, jeden se mi smazal pote, co byl nekolik dni vypnuty, protoze uzivael byl na dovolene a v PC byla slaba RTC baterie. BIOS se resetoval do defaultniho nastaveni, tim doslo ke zmene nastaveni adresovani disku z "LBA modu" na defaultni, coz je "bitshift" a Linuch (LTS Ubuntu, snad ext3) to vyhodotil jako chyby v FS a zacal je opravovat.... Ubuntu uz nenabootovalo; Windows na NTFS na stejnem stroji se vyporadal lepe, prezil bez problemu. Takze nejden vyvojari GNOME a KDE siri destrukci, take Linux sam o sobe je sebedestruktivni. Znam i jine priklady sebedestrukce, ale jsou tezsi na pochopeni a vysvetleni, snad za to muze take Grub2; s prechodem od PATA na SATA se vse zkomplikovalo, a zrejme obcas dojde k zamene disku... :-(
Tak zrovna grub2 umi bootovat z vami zminencych zarizeni i a ma spoustu dalsich krasnych vlastnosti. Jeho problemem je ale, ze to neumi "out of the box" ale musi se spravne nakonfigurovat, na coz potrebujete pokrocile znalosti bootovaciho procesu. Ja jsem si napriklad svuj grub2 vyladil natolik, ze dokaze run-time autodetekovat nejnovsi nainstalovany kernel, a kdybych mel potrebu tak by run-time detekoval i windowsove partitiony. Hlavnim jeho problemem je ale nedostatecna dokumentace a prilis slozity system instalace, ze ktereho je zjednodusena pro normalniho uzivatele jen ta standardni cesta distribucniho bootu z mbr. Problemem grub2 je totiz zase jen nedostatecne velka komunita, ktera by dodelala ty skripty pro snadnou instalaci.
I kdyby, porad to neresi ten problem, ze kazdy Linux si chce do MBR nacpat svuj vlastni GRUB o kterem je presvedcen, ze je nejlepsi. Tento model funguje skvele, pokud mate na PC jen jeden Linux, pripadne mate dualboot s Windows. Pokud mate na PC dva Linuxy, treba LTS verzi a posledni verzi, pripadne jinou distribuci, zacina pretahovana o MBR, zacinaji problemy s upgrady. Resil jsem to tak, ze jsem daval GRUB do primarniho oddilu, ale neni to dobre, protoze nedokazi obnovit bootovani v pripade, ze zmenim rozdeleni disku, at uz proto, ze SSD potrebuje zarovant oddily, nebo migruji na vetsi disk. Po techto zkusenostech jsem se pokusil na testovacim stroji vratit k LILO, ale nedopadlo to uplne dobre i kdyz si myslim, ze jsem dodrzel doporuceny postup...
Co se tyka bootovani z USB, CDROM, atd, tak jsme to resil tak, ze jsem do GRUB daval polozku, ktera volala PLoP boot manager. Ale jak jsem uz naznacil, mnohem lepe mi vyhovuje kdyz je PLoP jedinym bootmanagerem v MBR a z nej volim systemy k nabootovani; GRUB je kanon na vrabce...
v tom pripade zkompilovat grub2 s podporou Lua, udelat mu vlastni oddil, nainstalovat ho tam a pomoci Lua ho nechat detekovat kernely (mozna to jde i jinak, kdyz jsem to delal, byla to pro mne nejrychlejsi cesta). A distribucim jen vysvetlit, ze zadny bootmanager nepotrebujete. Ja jsem delal neco podobneho pro svuj debian based router, abych mohl upgradovat rootfs bez prepisu bootfs. Na flashce se totiz pocita kazdy zapis.