Vlákno názorů k článku Budoucnost alternativních grafických prostředí je nejistá od D.A.Tiger - Upřímně řečeno, za celých těch deset let co...

Upřímně řečeno, za celých těch deset let co Linux používám se v tomto nic zas tak výrazně nezměnilo. Linuxu pořád na poli DE vládne KDE a Gnome; a jejich Window managery. Ostatní jsou jen alternativy dělané těmi komu tyhle dva desktopové molochy nevyhovují, pro stejně smýšlející uživatele. To že jsou v menšině není zas až tak nic neobvyklého.

Co se týče Trinity, ten byl k záhubě odsouzen už v době vzniku. Těch, kteří se pokusily "forknout" staré dobré KDE 3 nebylo zas až tak moc (ostatní nespokojení se směrováním KDE4 - přiznávám, byl jsem jedním z nich - raději přešli na jiný DE/WM), a už tehdy bylo jasné, že celý ten fork je vlastně o přejmenování KDE 3 na Trinity a jeho následné udržování v jakž-takž provozuschopném stavu. Těch pár vývojářů co na něm dělají nemají ani jinou možnost - je jasné, že pokud by chtěli jej vyvíjet dál museli by jej portovat pod Qt4 a to vzhledem k tomu, že pořád je to obludný moloch (i když KDE4 a Gnome3 podle mě význam tohoto slova posunuli do trochu jiných sfér) je dosti nereálné. Jakmile začne projekt stagnovat, je jen otázkou kdy umře nadobro. Jedinou šanci by bylo, kdyby se pokusily přejít na Qt 5, ale mě to připadá víceméně jako utopie.

Gnome. No to je kapitola sama o sobě. Vývojáři Gnome si stěžují na roztříštěnost desktopových prostředí - to mě fakt rozesmívá. Když by si stěžoval vývojář, který se snaží být na desktopu a frameworcích nezávislý (což je třeba můj případ) to pochopím, ale vývojáři desktopového prostředí, kteří píší svoje prostředí natolik bezohledně, že vznikne hned několik jejich forků... to je docela zábavné. Za sebe musím říct, že s Gnome jsem se rozkmotřil už na Red Hatu 7.1 a od té doby jsme k sobě nenašly nikdy cestu.

Mě se zdá, že se moc přeceňuje vliv Ubuntu, nebo Mintu. A tím pádem se pořád dokola mele o Unity, nebo Mate jak kdyby to měly být nějaké etalony, nebo spása Linuxových DE. Není a hned tak nebude. I přesto, že je Ubuntu momentálně na vrcholu pozornosti uživatelů a na paty se mu snaží šlapat Mint, z globálního hlediska všech distribucí jsou pořád v mešině a zatím pořád vládne KDE a Gnome. Tisíckrát a znovu: LINUX NENÍ SAKRA UBUNTU! Pouze Ubuntu je Linuxové distro. Jedno z mnoha. A zítra po něm nemusí štěknout ani pes - čehož jsme už byli párkrát svědky. A co potom bude s Unity, které se prakticky jinde než na Ubuntu moc neprosadilo? A navíc existuje pořád dost uživatelů, kterým nesedí DE stavěná na dotykové displeje. Ani okopírovaná od Maca.

Podle mě je největší bolístkou Linuxu něco naprosto jiného, než množství desktopů a WM. Ani to tzv. "tříštění sil" - protože každý dělá realizuje svou představu, nějakou myšlenku (na widlích to je také, jen ne v tak markantní podobě, stačí si prohlídnout Slunečnici, nebo Stahuj, kolik projektů se tam zaměřuje na podobné, či dokonce stejné cíle).

Jenže je odsud posud - je jen málo lidí ochotných to přiznat, ale každý projekt (bez ohledu na DE, bez ohledu na platformu - včetně Windows, odkud je to nejvíc Linuxářům vytýkáno) provází a ovlivňuje jistá filosofie, či ideologie pod jejíž vlivem projekt vzniká. Na Linuxu to bývá nejčastěji svoboda. Bohužel, mnoho lidí zaměňuje svobodu za naprostou anarchii, nebo lépe řečeno bezohlednost - Jsem svobodný, mohu si dělat co chci! A ostatní? Co mi je po nich, ti ať si nějak poradí. A z toho potom vychází to, že se kašle třeba na standardy (to je skoro sprosté slovo - protože omezují), a když ne tak se ohýbají jak nejvíc to jde. No a pak např. přijde vývojář a chce nabídnout uživateli spustit program odkazovaný přes "desktop" soubor (prostě zástupce) a zjistí, že pokud chce nabídnout spuštění z daného odkazu bez parametrů, s parametry, nebo uživatelem zadávanými parametry, tak má problém, protože někdo si ohl (třeba KDE, ale i Gnome to občas dělá) standard a nebo používá jen něco. Jsou samozřejmě i tací, kteří na to kašlou úplně (třeba projekt idesk) a dělají to naprosto podle svého. No co má milí vývojář dělat? Pokud chce dodržet standard, tak mu nezbývá, než než do vlastního projektu narvat mraky samoopravného kódu, nebo konverzních funkcí a ještě to celé udržovat - zbytečně, protože někteří lidé jsou prostě papežtější, než papež. A to je jen jeden příklad z mnoha. Stačí se podívat třeba do na konfiguráky jednotlivých DE (každý jiný formát a struktura), jejích ukládání ( některé do ~/, jiné do ~/.config/neco, a jiné bůh ví kam) a následný doslova bordel, který v tom pak je. O nastavení vzhledu a možnosti jejich portu do jiných prostředí se asi nemusím ani zmiňovat - kdo to zkoušel jistě ví. A to nemluvím o tom, že by měli existovat nějaké unifikované funkce, které by poskytovaly aplikacím přístup k službám daného prostředí bez ohledu na použitý framework. Nejsou a obávám se, že se jich nikdy nedočkám...

Tohle je podle mého názoru nejpalčivější problém Linuxu.