Organický systém sa musí starať o svoje prežitie v prostredí. Softvér vytvára takýto článok spojením vývojárov a užívateľov. Ak teda nepresiahnu istú kritickú masu, vytvorí sa slepá vetva, alternatíva stratila svoju vývojovú energiu. Linux svojím spoločenským konceptom má obrovský potenciál, a je nepochybné, že sa presadí ako softvérová chrbtica informačnej spoločnosti. Na strane druhej by mal mať ucelenejší koncept zmysluplnejšieho smerovania hlavných vetiev, pretože sa zbytočne triešti energia pri jeho vývoji.
Ako užívateľa systému ma zaujíma efektivita používania bez zbytočného štúdia čo je pod kapotou, ktorá aplikácie poháňa. Preto je nevyhnutné, aby bol užívateľsky čo najprístupnejší, s ekosystémom pokrývajúcim všetky sféry aplikácií. Na toto by mali hľadieť vývojári, že nimi vyvíjaný systém má byť produktívny a nielen hračka na dlhé zimné večery, ktorej okrem nich nerozumie.
Jak "zbytecne tristi"? Kazda evoluce potrebuje slepe ulicky a slepe vetve, jak jinak zjistit, ze "tudy ne, pratele, tudy cesta nevede"?
Tohle je proste projev evoluce, nezbytny, nevyhnutelny, vyslovene potrebny. Na opacne strane stoji "totalita jednotneho vedeni". S mirnou nadsazkou samozrejme :)
Srovnání biologické evoluce s vývojem SW je povrchní. Evoluce funguje tak že slepě dojde k náhodné mutaci, a pokud se ukáže jako výhodná (zvýší se fitness organismu), tak se ta mutace dále propaguje v dalších generacích. Když si takový přístup představíte u konstrukce auta, tak to znamená náhodně nahradit třeba zrcátko za pneumatiku, a čekat jestli se to náhodou neosvědčí. Modelově to vypadá nějak takhle:
http://boxcar2d.com/
U vývoje SW (a nejen SW) je lepší používat design. Tj. vytvořit mentální model systému, a na něm cíleně designovat změny. Pokud uvažujeme paralelu s automobilem, nemá třeba moc velký smysl hnací kola umisťovat tak, aby neměla styčnou plochu s položkou. Je to slepá ulička, kterou fakt nemusíte projít. Čím víc se toho o problematice naučíte, tím lepší modely pak můžete stavět, a tím lepší produkty budete produkovat. Design *je* iterativní proces, ale na rozdíl od evoluce nikoliv slepý.
V případě open source je tu další problém, a to fitness function. V případě organismů platí, že fitness function lze vyjádřit jako schopnost rozmnožit se. U iterativního designu komerčního SW je fitness funkcí schopnost projektu vydělávat peníze. SW píšete pro zákazníky, a když jsou za něj ochotni zaplatit, investice se vám vrátí a vyděláte. Když zákazníci v SW nevidí dostatečnou hodnotu, dostane se firma do ztráty, musí business ukončit, a zaměstnanci mohou jít dělat na jiných produktech. U open source tohle nefunguje. Například autoři Gimpu píšou od roku 1995 SW, o který si profesionální grafik obrazně řečeno ani neopře kolo. Komerční firma by s takovým SW dávno zkrachovala, a její zaměstnanci by dávno pracovali někde jinde na něčem užitečnějším. Ale protože u open source neexistuje zpětná vazba pomocí peněz, autoři tráví spoustu úsilí výrobou SW který je o několik generací za Photoshopem, postrádá spoustu důležitých funkcí, jeho GUI pravidelně zdobí různé GUI Halls of Shame... A nic se neděje, jedeme dál, močálem černým kolem bílých skal. Takových příkladů je svět open source plný.
Krindy-pindy, jako vždy.
Nebýt Gimpu, tak by 90% uživatelů používalo KRADENÝ Photoshop, protože tu nehoráznou pálku za pár bitmapových operací navíc by soudný člověk nikdy nezaplatil. Možná by ale také mohl použít Mrkvosoftí kreslení, pokud má masochistické sklony.
Každý objektivní člověk musí uznat, že Gimp v současné verzi je velice silným konkurentem Photoshopu a má v podstatě vše co on. A pokud jde o poměr výkon/cena JE NAPROSTO BEZKONKURENČNÍ!!!
P.S. Vy jste si Photoshop koupil domů? Nemusíte odpovídat, hehehe.