Google si svůj Chrome OS představoval jako ideální operační systém pro firmy i pro domácnosti. Uživatelé v něm nemusí řešit antiviry, firewally, instalaci ovladačů, aktualizace, dokonce nemusí ani řešit, u kterého stroje právě sedí, protože na všech mají díky synchronizaci všechno – téměř. Cr-48 se vyznačoval dobrou výdrží na baterii, velkým displejem a relativně rychlým procesorem schopným zpracovat i HD videa na YouTube.
Na druhou stranu, ať jsem se v článku Čtyři pracovní dny s notebookem Chrome Cr-48 snažil sebevíc, běžný operační systém mi Chrome OS nenahradil. Některé překážky prostě překousnout nešly a nemusel to být jen zoufalý nedostatek aplikací. S odstupem času už závislost na připojení k internetu nevnímám jako problém, protože třeba svůj telefon mám až na pár zvláštních příležitostí vždy online a kdykoli může své připojení propůjčit notebooku, desktopu či tabletu. Telefon nebo notebook s WiFi má dnes velká část uživatelů a samozřejmě mají doma i WiFi a navíc ceny mobilních dat klesají každým rokem.
Problém Chrome OS byl především uživatelské rozhraní, možnosti vývojářů a strohá podpora Web Intents ve webových aplikacích. Film si sice můžu přehrát, dokonce si ho můžu uložit na lokální disk z Google Drive, ale už si k němu nezobrazím titulky, protože interní přehrávač si jich nevšímá. Pokud se Chrome dostane do stavu, kdy kliknu na soubor a objeví se mi okno s nabídkou, kterou aplikací chci daný soubor otevřít, byl by to první krok k úspěchu. Tak se ale zatím nechová ani v nejnovější verzi, o které je tento článek. Když si nějakou aplikaci vyberu, určitě budu chtít takovou, která bude offline a Google by mi to ve svém Web Storu měl jasně říct. Vývojáři se k tomu pomalu dostávají, dokonce byla tento týden přidána záložka, která obsahuje pouze offline aplikace. Stále to ale nejsou pořádné aplikace jako přehrávač multimédií a la Mplayer nebo e-mailový klient s podporou IMAPu. Spíše je vnímám jako nástroje, které umí pomoci u normálního systému s prohlížečem Google Chrome a nemají ambice něco nahrazovat.
Chromium OS 21
Možná jste zmateni, že v titulku článku se nachází Chrome OS a chystám se psát o Chromium OS. V takovém případě pro další čtení musíte vědět, že Chromium OS je svobodná varianta Chrome OS. Největším rozdílem je dostupnost zdrojových kódů a barva loga. Je možné, že chybí i nějaké funkce jako například aktualizace, ale to už pro tento článek není důležité.
Chromium OS a potažmo i Chrome OS si lze vcelku jednoduše vyzkoušet. Stejně jako před rokem a půl, i dnes na chromeos.hexxeh.net zveřejňuje Hexxeh obrazy systému jak pro USB disky, tak pro VirtualBox. Navíc vydává ještě svoji verzi Lime, která by měla být stabilnější a podporovat nějaký síťový hardware navíc. Díky těmto obrazům si může každý uživatel vyzkoušet, jak by mu Chrome OS sedl a případně pak zvážil koupi Chrome OS notebooku.
Na recenzovaném notebooku Cr-48 byl minulý rok v únoru Chrome OS verze 8. Šlo o verzi s ještě teplým odkazem na Web Store a celý systém byl schován „do jednoho okna prohlížeče“. Není to přesná formulace, protože bylo možné spustit několik oken, ale jejich přepínání bylo realizování klávesovou zkratkou a jednotlivá okna působila spíše jako plochy. V Chromium OS 21 už najdete tradiční okna s možností maximalizace tak, aby nebylo nic jiného než prohlížeč vidět. Okno jde jedním kliknutím na ikonku v rohu zmenšit do velikosti, která odkryje seznam otevřených oken, hodiny s nastavením a nabídku aplikací.
V tomto ohledu se u Chromium OS hodně změnilo, protože by se dalo říct, že má náznak plochy, které lze dokonce nastavit i tapetu a že se vývojáři snaží přiblížit vnímání prostředí uživateli tak, jak jsou doposud zvyklí. Po kliknutí na ikonku se seznamem aplikací se objeví malé okno se všemi aplikacemi, které máte v Chromiu nainstalované. Není tedy nutné otevírat prohlížeč a až potom vybírat aplikaci, ale aplikace jsou přístupné i přímo. Spuštěná aplikace se snaží připojit jako tab k již otevřenému oknu a pokud ji chcete ve zvláštním okně, musíte ji pak dodatečně odtáhnout. Pro okna neexistuje něco jako minimalizace. Na spodní lištu lze připnout spouštěč pro libovolnou aplikaci, bohužel ne přetáhnutím, ale volbou v kontextové nabídce spouštěče v seznamu aplikací.
Za hodinami se schovává nabídka se základním nastavením jasu systému a vedle hodin se pak objevují ikonky různých událostí jako třeba přesun souboru z jednoho místa na druhé. Základní nastavení zahrnuje jas, hlasitost a připojení k síti. Kromě toho lze odsud stroj vypnout, uspat, odhlásit se z něj nebo spustit konfigurační dialog. Velkou změnou prošel správce souborů, který už není jen vyskakovacím miniokénkem, ale jde o Google Drive s možností ukládání vybraných souborů offline. Velmi mě potěšilo, že se dalo pracovat i se soubory z USB Flash paměti nebo DVD média. Co mě potěšilo méně, je opět chybějící drag & drop na přesun dat z média do Google Drive. Všechny soubory, jak z Google Drive, tak z USB Flash paměti nebo ze seznamu stažených souborů, lze uploadovat na jakýkoli web.
Shrnuto a podtrženo, uživatelské rozhraní v Chrome OS a Chromium OS udělalo mezi verzemi 8 a 21 obrovský skok. Systém je teď blíže uživatelům, kteří přecházejí z běžného desktopového prostředí ale zároveň zůstává věrný svým webovým aplikacím.
Chrome OS hardware
Uživatelské prostředí se blíží uživatelům, ale po Chrome OS se shání jen jejich minorita. Uživatelé si své stroje ze dne na den rozhodně nepřeinstalují z něčeho, na co jsou zvyklí, na něco úplně nového, kolem čeho se ještě veřejně točí pochyby. Prohlížení webu a e-mailu je možná dost pro 80 % uživatelů jejich 80 % času na počítači, ale na zbylých 20 % už Chrome OS nestačí. Jednou z šancí pro Chrome OS, i když ne moc velkou, by mohl přinést hardware, který Google nedávno uvolnil.
Je to Chromebook a Chromebox. Chromebooky jsou celkem tři, dva od Samsungu a jeden od Aceru. Chromebox vyrobil Samsung a je to relativně výkonný stroj určený pro připojení monitoru a klávesnice. Tady je jeho specifikace zkopírovaná ze stránky produktu:
Samsung Chromebox
- Intel® Core™ procesor
- 4 GB RAM
- Built-in dual-band WiFi 802.11 a/b/g/n
- Gigabit ethernet
- 6 USB 2.0 ports
- 2× DisplayPort++ Output (compatible with HDMI, DVI, VGA)
- DVI-I single link output (compatible with VGA)
- Bluetooth 3.0™ compatible
- Kensington™ key lock compatible
Cena v googlím e-shopu je 329 USD (6500 Kč). Bohužel, stejně jako v mnoha jiných případech, ani zde Google moc nezajímá Česká republika, takže k nám žádné Chromeboxy nezasílá a ani v našich e-shopech nejsou k sehnání.
Podobné parametry jako Chromebox má i jeden z Chromebooků, a to Samsung Series 5 550.
- 12.1" (1280×800) display
- 1.48 kg
- 6 hours of continuous usage
- Intel® Core™ processor
- 4 GB RAM
- Built-in dual band Wi-Fi 802.11 a/b/g/n, Gigabit ethernet, and 3G modem (opt)1
- HD Camera
- 2 USB 2.0 ports
- 4-in-1 memory card slot
- DisplayPort++ Output (compatible with HDMI, DVI, VGA)
- Kensington™ key lock compatible
V googlím e-shopu je prodáván za cenu 449 USD (9000 Kč). Další dva modely Chromebooku jsou postaveny na procesorech Intel Atom N570. Jsou to Samsung Series 5 za cenu 349 USD (7000 Kč) a Acer AC700 za 299 USD (6000 Kč)
Samsung Series 5
- 12.1" (1280×800) display
- Starting at 3.06 lbs / 1.38 kg
- Up to 8.5 hours of continuous usage
- Intel® dual-core Atom Processor N570
- 2 GB RAM
- Built-in dual-band Wi-Fi and 3G modem (opt)
- Built-in Webcam3
- 2 USB 2.0 ports
- 4-in-1 memory card slot
- Micro-VGA port with VGA adaptor
Acer AC700
- 11.6" (1366×768) display
- 3.19 lbs/1.45 kg
- 6 hours of continuous usage
- Intel® dual-core Atom Processor N570
- 2 GB RAM
- Built-in dual-band Wi-Fi and 3G modem (opt)1
- HD Webcam
- 2 USB 2.0 ports
- 4-in-1 memory card slot
- HDMI port
- Bluetooth 3.0™ Compatible
Zákazník, který si ve vybrané zemi koupí Chromebook s 3G modemem, dostane 100 MB mobilních dat zdarma a může si zaplatit i další rozšiřující balíčky (PDF). To uvádím jen pro zajímavost, hlavně kvůli relativně vysokým cenám i na naše poměry. Nabídka pro ČR samozřejmě neplatí.
Informace k novým Chromebookům Google zveřejnil na google.com/intl/en/chrome/devices/.
Shrnutí
Chrome OS na mě působí jako perfektní systém pro uživatele internetu, potažmo prohlížeče Chrome. Jeho prostředí je propracované a až na chybějící drag & drop jsem prakticky s ničím neváhal a hned věděl, jak to používat. Stejně jako před rokem a půl jsou dnes problém aplikace. Google do Chrome OS dostal WebGL, WebRTC, Native Clienta a další technologie, které dovolí aplikacím běžet rychle i uvnitř prohlížeče a nejsou svazovány JavaScriptem, HTML5 a CSS. Ani to však nepomohlo, aby se do Web Storu dostaly pořádné aplikace a nepůsobil jako reklamní portál pro pár webů, jejichž odkaz se dostal dostatečně vysoko.
Doufám, že za další rok a půl budu psát článek o tom, jak se Chrome OS rozšiřuje a Chromebooky se ani nestačí vyrábět. Byl bych moc rád, kdybych svým rodičům mohl dát Chromebooky, protože bych se o jejich počítače už nemusel téměř starat, ale nejde to, Chrome OS není připraven a ať se Google bude snažit jakkoli, bez aplikací to nepůjde.
Kdybych měl Chrome OS hodnotit postupně za ten rok a půl, nedopadlo by to dobře. Důležité vlastnosti přicházely pomalu a současné weby či webové aplikace se nesoustředí na Chrome OS jako na platformu, ale na to, jak být dobrým webem pro všechny, a v takovém prostředí se těžko volá po změně.
