Vzdy ma zaujimalo, ako tie obvody funguju. Vsetky zaciatocnicke tutorialy vysvetluju logicke hradla a binarnu sustavu (veci, ktore som davno pochopil). Ale neviem najst nieco, co by mi vysvetlilo, ako to spolu funguje, ked sa tam hodi nejaky ten rezistor a kondenzator. Ako moze fungovat uvedeny oscilator, ktory kombinuje logicke hradla a rezistory? Ako to, ze ziaden z tych oscilatorov nema ziadne napajanie? generuje tie signaly len tak "zo vzduchu"?
Holt fungovaniu pocitaca sice rozumiem, ale fungovaniu elektronickych obvodov uz nie :-/
To je dobrá otázka! V prvé řadě je zapotřebí si uvědomit, že i když to na schématu není nakresleno, jsou všechny logické obvody napájeny. Třeba klasická 7400 obsahuje 4xNAND a napájení +5V (Ucc) a 0V (GND). Takže přísun energie tam existuje, nejedná se o žádné perpetuum mobile :-)
Potom se sice u většiny zapojení tiše předpokládá, že logické obvody skutečně pracují v režimu logických obvodů, tj. jsou na ně přiváděny logické jedničky a nuly, mezi nimiž je ideální skok. To samozřejmě nemůže být pravda - k tvorbě ideálního skoku by bylo zapotřebí dodat či odebrat nekonečné množství energie. To v praxi nenastává, takže na vstupu logických obvodů jsou více či méně zkosené signály (někdy se to i kreslí).
Aby se eliminovaly přechodové jevy, jsou hradla uvnitř uspořádána tak, aby k přepnutí z 0 na I či naopak došlo co nejrychleji, tj. aby skok byl co nejkratší (nejstrmější). V určitém ohledu to připomíná invertující či neinvertující Schmittův klopný obvod (i když zde nemusí docházek v takové míře k hysterezi). A právě této vlastnosti klopných obvodů se využitívá u těch oscilátorů. Přes R se nabíjí či vybijí C s časovou konstatnou tau=RC - to je zpětná vazba, která spolu s rychlostí klopných obvdodů určuje kmitočet oscilátoru. Všechno se to většinou ještě "jistí" krystalem, který nahrazuje rezonanční obvod a celý oscilátor tak naladí na požadovaný kmitočet.
Alébrž je čas kvantovaný, nekonečná energie nehrozí. To jsou jen takové matematické onanie.
V případě že čas není kvantovaný, je neslučitelně inkonzistentní vůčí Kvantové-Mechanice.
"V současnosti se přední odborníci v kvantové gravitaci domnívají, že i čas může být roztrhán na kvanta časoprostoru."
"Je možné, že i náš čas na Zemi má zrnitou strukturu a není spojitý, jak si ho představujeme. Trvání částečky času by představovalo nesmírně kratičkou část sekundy - až na 43. místě za desetinnou čárkou by byla jednotka."
"Onou hranicí je primární prostorové kvantum, Planckova délka: 4,05 x 10 –35 m. Přísluší jí nejmenší kvantum času, chronon, za nějž by světlo tuto miniaturní vzdálenost proletělo - činí 1,351 x 10 –43 s. (Vydělení Planckovy délky jedním chrononem podle rovnice rychlost = dráha/čas vede k oněm necelým 300 tis. km/s). Na této hranici ztrácí lidské vědomí jistotu objektivní představy časoprostorové mřížky, a tak tu může platit „ano“ i „ne“ současně – je po kauzalitě, stěžejnímu znaku času, jak ho vnímáme. Čas-míra je tedy nespojitý, jako ostatně i jeho indikátor světlo."
Tak dobre :-), je to tedy strasne velke mnozstvi energie, ktere je zapotrebi k tomu, aby se v tom casovem kvantu odsaly vsechny elektrony z brany tranzistoru, popr. aby se tam naopak elektrony "nasunuly" (nehlede na to, ze se musi zmenit elektricke pole pod branou). Protoze na vysokych frekvencich brana (popr. baze u bipolaru) tranzistoru funguje jako malinky kondenzator a ten taky neni mozne jen tak libovolnou rychlosti nabit ci vybit.
No jo, ale když k tomu dáš myšlení Danikena tak ti vyjde, že celý vesmír je jen počítačová simulace. :-) Na jakém to procesoru a operačním systému asi tak běžíme ...