Měl jsem za poslední roky notebooky se čtyřmi, šesti a teď mám s 12 jádry. Ani jeden z procesorů mi nebyl brzdou na rozdíl třeba od 16 GB RAM .. a to nejsem žádný běžný Joe notebookář, ale používám ten stroj na všechno od práce vývojáře, přes hraní až po nějaké pokusy s AI modely. Počet jader sám o sobě nic neznamená.
Moje zkušenost s běžným obyvatelstvem je taková, že jdou a koupí největší šrot co najdou v Datartu nebo Tescu a kterej nefunguje dobře už po rozbalení z krabice. V lepším případě koupí něco mírně lepšího, kde sice už je nějaká paměť, CPU a disk, ale na displeji je něco vidět jen v rozsahu 5° a na konstrukci se šetřilo i na plastu. Jsou schopní takový stroj používat i když boot trvá pět minut, další 2 si vezme Chrome a displej raději nezavírají, protože už před lety prasklo víko a teď drží jen na vlásku vteřinového lepidla. U desktopů je situace ještě horší. Ty nemají tendence pojít na fyzické mučení a tak se je daří držet při životě klidně 15 let, po kterých už zaříznou podporu i ty největší konzervy jako je Microsoft.
Tak v mém okolí, modulo dva jablíčkáři, je to s desktopem tak, že dokud to jde, tak se jede na tom, co je k dispozici, upgrade se dělá zásadně ve chvíli, když to přestane stačit (nová žravá hra - výměna grafiky, nestačí RAMka, tak se koupí větší, přestalo stačit CPU, no to je horší, to už většinou končí novým boardem+cpu+ram, nestačí disk - koupí se větší nebo další) případně když příslušný díl odejde, u nás co máme děti navíc uvolněný díl putuje dál do rodiny.
Takže krabice sice ano, ty se naposledy měnily s příchodem ATX, ale střeva jsou v podstatě mnohem novější.
"dokud to jde, tak se jede na tom, co je k dispozici, upgrade se dělá zásadně ve chvíli, když to přestane stačit"
Tak, tak. A chudáci výrobci a prodejci HW a SW, jak mají udržet svoje cash flow? Novinky, které nepřinášejí viditelný pokrok se musí protlačovat tím, že starší HW odejde, SW se napíše tak, aby tomu starší HW nestačil nebo se přejde na model předplatného.