Čtyřjádrový procesor už na linuxový desktop opět stačí

4. 4. 2025
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Haswell Refresh v roce 2025
Autor: David Ježek, podle licence: Rights Managed
Haswell Refresh v roce 2025
Loni v létě jsem možná měl pravdu, nicméně softwarový pokrok linuxového desktopu ze mě udělal během pár měsíců lháře. Není pravdou, že by na běžný linuxový desktop nestačilo stařičké čtyřjáro od Intelu.

Starý čtyřjádrový procesor a nový linuxový desktop

Poslední měsíce zažívám různá rozčarování. To si takhle předpokládám, že není cesty zpět, že telefony fotí stále líp a líp. Zrcadlovky, které za něco stály, postupně stárnou a jistota, že člověk dobře koupí, se pomalu začíná limitně blížit nule. I kdyby člověk sehnal Nikon D700 či Canon 5D Classic v dobrém stavu, už mu beztak nikdo za 5 let neudělá výměnu závěrky. A hle, vyvede mě z omylu jeden starý Pentax za pár drobných.

Nebo si takhle předpokládám, že kódování do AV1 je pořád tragicky pomalé oproti x265, abych jednoho dne zjistil, že SVT-AV1 v FFmpegu 7.x kóduje videa ve vyšší kvalitě, rychleji a do menšího souboru než x265 z téhož balíku.

Nakonec třeba také zjistím, že můj předpoklad o čtyřjádrových procesorech zase přestal platit. Loni v létě jsem tu tvrdil, že čtyřjádrům odzvonilo, a to na základě zkušenosti s procesorem Intel Core i5–4590, tedy čtyřjádru s taktem 3,3 – 3,7 GHz. Poslední týdny v té desce nemám tento model, ale Core i5–4670, lišící se pouze tím, že jeho takty jsou 3,4 – 3,8 GHz. Integrované GPU je stejné, DDR3 paměť taktéž, prostě vše při starém, jen 100 MHz taktu navíc. Dokonce je 4670 o rok starší než 4590, nicméně … jde prostě o stejné procesory.

Jenže co se změnilo, a to zjevně velmi moc, je software. Víme, že i pro tento stařičký Haswell z let 2013 až 2014, a jeho iGPU, se objevují čas od času některé patche zlepšující to či ono. Ale zatímco loni v létě šlo o Mageiu či novější Manjaro s jádrem 6.9, dnes se bavíme o jádru 6.12 či 6.13 (a čerstvě vyšlo 6.14) a k tomu nejnovější verzi Plasmy 6.3.

Po zhruba necelém tři čtvrtě roce jsem se rozhodl oprášit onu microATX bednu, co mi stála v rohu místnosti a zjistit, v jakém je stavu. Rovnou dostala čerstvou instalaci Manjara s Plasmou na PCIe NVMe SSD strčené ve slotu pro grafickou kartu. A nestačím se divit. Desktop bootuje rychleji, běhá rychleji, animace jsou zcela plynulé (stále s 1920×1080 LCD) – a tím SSD to není, s tím jsem experimentoval už dříve.

Krajní mez: 4k video

Mimochodem spotřeba PC je v klidu cca 25 W, u 1080p VP9 videa na YouTube jde o 40 W, u 1440p AV1 zhruba 53 W, u 4k VP9 jsme na 80 W, ale také už se to trhá (ve Firefoxu; v MPV takové věci běží plynule), nicméně to mě s ohledem na rozlišení monitoru netrápí. Trochu jiná situace je při puštění klidně i 4k AV1 videa přes MPV, kde vytížení CPU kolísá mezi 40 % až 90 %. Čili jen tak tak, ale plynulé to je zcela. Bavíme se samozřejmě o „normálním“ 4k AV1 videu, nikoli o videích ve vyšší technické kvalitě (nadstandardně vysoký datový tok, 10bit/HDR apod.).

Jelikož Core i5–4670 nemůže vypovídat celý příběh dnes již zastaralé platformy Haswell / Haswell Refresh, osadil jsem do téhož stroje i Core i7–4790. Tento procesor představuje zhruba 90 % možností této platformy, neb je svými takty oproti Core i7–4790K zhruba na 90 % maxima. Pro představu jde ale o vhodného kandidáta. A dlužno ve stručnosti doplnit, že s tímto procesorem si stroj poradí se 4k videem bez ohledu na formát (H.265, VP9, AV1), a to s dostatečnou rezervou a i ve Firefoxu. Spotřeba přitom jde oproti čtyřjádru mírně dolů.

Zajímavostí, kterou jsem vypozoroval náhodou, je to, že na takto starém stroji se naopak vyplatí používat Wayland. Při přehrávání videí v MPV na X11 totiž vytížení CPU dosahuje o zhruba 5 až 10 % vyšších hodnot, než když totéž běží na Waylandu, přičemž tento rozdíl může být tím, co rozhodne o plynulosti. Tak trochu to koresponduje s tím, co naměřil Phoronix s hrami.

Malá vsuvka: X11 versus Wayland

Přiznávám na rovinu, že od chvíle, kdy slušné desktopy netrpí tearingem u videa o jiném fps než je zobrazovací frekvence (na což třeba LXDE na X11 trpí enormně), tak mám tendenci neřešit, zda mi „to“ zrovna běží na X11, nebo Waylandu. Pročež po dobu prvních týdnů jsem si ani nevšiml, že mi Plasma 6.3 v Manjaru na Intelu jede přes X11. 

Přepnul jsem tedy v SDDM na Wayland a porovnal náročnost při přehrávání videa. A nestačil se divit: na Waylandu stejná videa ve stejném MPV pouštěné na stejném rozlišení displeje (ve zkratce: všechno je stejné a vlastně i ten kompozitor KWin žejo) běží s nižším zatížením CPU. Na 16jádrovém Ryzenu 9950X to asi bude rozdíl mezi 0,000nic a 0,001nic procent, ale zde na 12 let starém Haswellu jde o rozdíl v jednotkách procent. Rozdíl, která může rozhodnout plynulosti či neplynulosti nějakého náročnějšího AV1 videa.

Doporučuji tedy: kromě nového jádra a nové Plasmy vyzkoušejte i vliv Waylandu. A hlavně se držte MPV, vykazuje nejnižší zatížení CPU (osobně pak používám holé MPV bez GUI).

Součet malých pokroků dává pokrok velký

Od loňského roku se tedy dokázaly nasčítat pokroky jak v efektivitě linuxového jádra pro Haswell, tak v efektivitě chodu desktopového prostředí KDE Plasma, webového prohlížeče Firefox, dekodéru AV1 formátu dav1d, svižnějšího GIMPu 3.0 a cojávím čeho všeho dalšího natolik, aby bylo opět možné na 12 let starém čtyřjádru bez potíží a v klidu provozovat Linux bez kompromisů v podobě současné verze Manjara se současnou verzí KDE Plasmy.

Na tomto stroji funguji posledních několik týdnů a nevím o ničem, co by ukazovalo méně plynulý chod čtyřjádra Intel s iGPU oproti šestijádrovému Ryzenu se samostatným Radeonem. Na tomto stroji pouštím jak 1440p videa na YouTube (2160p pro mne na FullHD monitoru už nemá žádný vizuální benefit), tak bez problémů pouštím cokoli, co mám osobně zpracované do 1080p AV1, stejně tak bez prodlev zpracovávám 14,6Mpix RAWy z Pentaxu a běžně brousím internetem s desítkami panelů denně.

Pozor na hry, 3D rendering či AI

Toto řešení samozřejmě není pro každého a s každým dalším rokem to platí víc a víc. Takže zatímco staré hry typu Skyrim (2011) a Fallout 4 (2014) či Witcher 3 (2015) a jim podobné lze po doplnění vhodné grafické karty na čtyřjádru (případně osmivláknu) hrát bez potíží, o jejich přímých následnících to už platit nemusí.

Bethesda už pro Starfield (2023) udává jako minimum AMD Ryzen 5 2600X či Intel Core i7–6800K (pro oba platí: 6 jader / 12 vláken a vyšší takty i velikost cache), a to je opravdu pouhé minimum, doporučeno je užití ještě něčeho rychlejšího a také výrazně výkonné grafické karty. Minimem je také 16 GB RAM, což je shodou okolností maximum mé základní desky.

Nemluvě o pouze PCI Express 2.0 či 3.0 sběrnici. A podobně v požadavcích bobtnají prakticky všechny současné velké hry. Ostatně již zmíněný Starfield si žádá alespoň 125GB prostor na SSD.

Nemá smysl ani více rozjímat nad tím, jak hloupým nápadem by bylo čtyřjádrový či osmivláknový Intel s iGPU používat pro Blender či výpočty AI modelů. To jen tak naokraj.

Skromnost rovná se spokojenost

Před časem se mě kdosi (na jiném webu) ptal na pokračování mé „Socka PC“ série, pravidelných přehledů mizerného zastaralého železa, které s oblibou používám v souladu s vlastním dogmatem o používání minimálně 7 let starých PC. Toto tedy můžeme považovat za letošní díl. Nikde netvrdím, že tento stroj nezhyne na nějakou hardwarovou závadu zítra – za týden – před Vánoci. 

Považte, že základní deska je z roku 2013, jmenované Haswell procesory jsou 2013, resp. 2014 a napájecí zdroj i chladič CPU jsem kupoval v roce 2010 a i ten 1920×1080 VA monitor Acer z února 2014 stále věrně slouží (stejně jako 20" TN Fujistu-Siemens, který jsem kupoval v roce 2007 – to jen tak naokraj). Pokud dobře počítám, tak se strojem „H81 + Haswell“ jsem za posledních 11 let celkem strávil přesně 7 let v provozu. Docela slušný výkon na low-end komponenty, od jejichž koupě jsem byl před 11 lety několika lidmi zrazován.

Ona spokojenost ale plyne i z klesajících požadavků na techniku. Jak už jsem zmiňoval vícekrát, díky tomu, že významná část věcí se přesunula buď na internet, nebo do smartphonů a mě nezajímají nové hry (naštěstí pro mě to pořád vypadá, že Starfield je předražený propadák), ubylo potřeby výkonu CPU a GPU.

Kupříkladu postupem doby točím stále méně a méně rodinných videí a když už, tak nejde o 4k H.265, ale o 1080p H.265, později překódované do AV1. Nic, co by tento Haswell, který nyní slouží jako sekundární TV pro služby typu Max / Disney+ a případné e-shopování, nezvládl. 

Z poplašné zprávy „Opouštějte čtyřjádra!“ tak nyní přecházím ke konstatování, že bude zajímavé sledovat, jak dlouho ještě tyto stroje vydrží.

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.