Názory k článku DaNix a Slax - pokus o recenzi

Rad bych jen podotkl, ze verze rozdavana na srazu uzivatelu Danixu, neni oficialni, ale je to pouze beta. Proto by bylo mozna lepsi otestovat oficialni verzi uvadenou na www.danix.cz :-)

To beta CD byl vlastně osvobozený Knoppix mající přeloženy všechny knoppix skripty do češtiny.

Nebyly upraveny fonty, klavesnice ani nastavení, dokonce tuším ani Openoffice.org, takže to v českém prostředí nebylo úplně ono.

Nyní dokončujeme nové CD, bude venku co nevidět. Chtivé Beta a RC testery zvu tímto na IRC, obzvláště pokud jsou z Brna nebo Prahy, budeme v následujícím týdnu hodně testovat.

Jinak si asi tak 2 týdny počkejte na kvalitnější release.

Pomocníky opravdu všichni potřebujeme. Od pisatelů dokumentace, přes grafiky a editory fontů, překladatele, až po právníky a lidi z politiky (např. kvůli patentům).

Pokud máte čas a vůli pomoci, neváhejte. Hlavně v takové oblasti jako jsou patenty na software si nedopřávejte odpočinku. Jinak to tady VŠICHNI vývojáři software mohou zabalit, lidi od free software a opensource především.

Fakt ? Nepripada me, ze by to treba v Americe co se tyce software zabalili.

Ondřeji, předpokládám, ze jsi pouze nepoučený, jinak by mě tvoje reakce dozajista rozzlobila.

Stačí se rozhlédnout, přečist si pár článků a studií a zapojit selský rozum. Doporucuji ti, aby sis napred přečetl, o čem to je.

Vývojáři Free a OpenSource software se v posledních letech stále více vyskytovali v Evropě a Indii namísto Ameriky. Příšte to bude Indie, Afrika a Čína?

Česky si počti určitě:

http://patenty.modry.cz/
http://www.blisty.cz/art/18371.html

jinak anglicky na

http://www.ffii.org/,

výborný příklad, ukázka webshopu,
je na adrese:

http://webshop.ffii.org/

Podívej se na tuto adresu, a řekni mi, je možné v takovém prostředí dělat nějaký software nebo mít elektronický obchůdek?

Možná ano, ale s rizikem, porušujíc patenty stovek vlastníků, kteří mohou kdykoliv zaklepat a chtít svoje miliony za "použití jejich vynálezu".

96 % evropy je proti patentum. Dokonce i valná většina velkých firem.

Ujišťuju tě, že pokud by se zavedly patenty na software, Danix by porušoval tisíce patentů. To bychom si nemohli dovolit.

Nemůžeme si dovolit platit patent na "teploměr" (progress bar). Na doubleclick. Na delší a kratší klik . Na zarovnání slov. Na automatické doplňování slov. Na FAT. Na ztrátovou kompresi obrázků, videa a audia. Patent na záložky. Na user interface s více dokumenty najednou v jednom programu. Musím pokračovat?

Prostě bychom to asi zabalili. Já bych zmizel do dalekých krajů, kde bych se snažil založit vlastní stát, nebo bych počitačů zanechal a živil se muzikou. Teda aspoň pokud si náhodou někdo tou dobou nebude patentovat Blues, Sambu a Hardrock, krátký a dlouhý a opakovaný tón. To už bych se mohl rovnou oběsit.

Musím ťa zklamať, ale nejaká pochybná skupina ďaleko za svojim hudobným vrcholom žijúca už len z minulej slávy (a poplatkov za Copyright) zažalovala inú, aktívne hrajúcu skupinu, za zneužitie ich _Intelektual_Property_ - doslova za použitie gytarového akordu "F", ktorý bol pre danú skupinu typický.

Takže už ani v oblasti umeleckej tvorby si nebudeš istý pred patentami.

PS: Ak nájdeš nejaké príjemné miesto v Afrike, daj vedieť.

hm, jenze to byla kachna :)

Hmm patent na akord "F". To je jako by někdo chtěl mít patent na červenou barvu :-)

Prodpokladam ze nepouceny je tu nekdo uplne jiny.

1. To ze se psani kodu stehuje do Indie a vychodni Evropy je dusledek cen, ne patentu. Ty lidi porad pisou kod pro US firmy. A samozrejme nezapomenme takovy neuspesny firmy jako treba Google, Mozilla, Eclipse a tak dal...

2. Nemuzete si dovolit platit za ty patenty co tu vypisujete? Kdo po vas chtel platbu? A co takhle pridat nejaky odkaz na soud kdy nekdo musel platit za progress bar, ruzny kliky, a tak dal.

Vas prispevek je klasickej FUD... Je smutny ze open source se musi takhle snizovat.

A samozrejme pokud potrebujete vsechny ty lidi - proc nejaky neprijmete? Nezamestnanost je v CR docela vysoka.

Niekto asi nesleduje pravidelne dianie na scéne SW patentov.

Minulý týždeň sa opäť nejaká firmička (ktorá nič nevyrába, iba skupuje patenty) vytasila s patentom na katualizáciu SW pomocou sťahovania dát cez internet. A vzápätí rozposlala požiadavky na zaplatenie poplatkov.

O firmičke menom EOLAS a jej súdnom spore s MS ste snáď tiež nič nepočul ?
A výber poplatkov za používanie formátu GIF ste zrejme prespal.

"2. Nemuzete si dovolit platit za ty patenty co tu vypisujete? Kdo po vas chtel platbu? A co takhle pridat nejaky odkaz na soud kdy nekdo musel platit za progress bar, ruzny kliky, a tak dal. "

Aha, takze podle Vas nam ma spatny zakon vadit az v okamziku kdy jej nekdo 'pouzije' proti nam. Dokud se spatny zakon neuplatni je dobrym zakonem?

Lidi,
prosím dobře si uvědomte, že někteří lidi na tomto diskuzním fóru nemluví za sebe. Někteří jsou dokonce profesionální lháři, jako je tuším například Jerry III. Ještě jsem neviděl jeho příspěvek, kde by nebludil. Sprostě nadává RMS, L. Zajíčkovi, vychvaluje Windows NT, plive na Linux, Mozillu a další projekty, vysmívá se nám, šíří FUD... A mě z FUDU obviňuje, hulvát.

A nenechte se mýlit, že to vypadá, jakože Jerry III dění kolem patentů a Linuxu nesleduje. Sleduje moc dobře, ale jedná tak, aby se patenty podařilo prosadit a Linux zlikvidovat. Snaží se o to vší silou. Kdo mi nevěři, zkuste dotaz na google:
"jerry III" site:cz

Většinou se na takové lidi snažím nereagovat, ale kvůli těm čtenářům, kterým to nedochází, odpovím:

1) Mluvil jsem o opensource a freesoftware vývojářích. Takže peníze nehrají takovou roli.

Například srovnejte počet vývojářů distribuce Debian v Americe a Evropě: http://www.debian.org/devel/developers.loc


Co se týká úspěšných firem: jedna vlaštovka jaro nedělá. Několik úspěšných firem - to je přesně to, co patenty přinášejí :) Zamezují vstup na trh dalším. Patenty jsou státem garantovaná privilegia (monopoly) na použití určitých postupů.

někomu pomohou fakta:
* 80 % velkých firem v EU je proti patentům na software
* 95 % malých a středních firem v EU je proti patentům na software


2) Pokud se použije GOOGLE, příkladů plateb za patenty se dá najít plný internet. A i kdyby ne, problém je ten, že tu platbu kdykoliv mohou vlastnící patentu po nás chtít. Nemám rád Damoklův meč nad hlavou či procházku po minovém poli.


A Proč lidi nepřijmeme?
Ale my je přijímáme :)

V Africe je porad lidi dost. To asi ten HIV zas tak zivotu nebezpecny neni.

Tim prosim nerikam, ze patenty=AIDS, pouze upozornuji na logickou chybu ve ondrejove uvaze. (A nevymyslel jsem to sam, tenhle vykrik mam od RMS.)

Netvrdil jsem ze nejde o problem, reagoval jsem na katastroficke scenare typu "muzeme to VSICHNI zabalit".

No, omlouvám se za nepřesne vyjádření.
Všichni to nezabalí.

Existuje tu v Evrope například 20% velkých firem, kterým to naopak prospěje. Ale musíš si uvědomit, ze za ty jsem nemluvil.

Ostatních 80 % velkých firem je proti patentům. Stejně jako 95% malých a středních,

Pokud se odsouhlasí patenty na software, je to katastrofa, JE to katastrofický scénář. A pokud nepomůžou demonstrace, tak to asi opravdu zabalím. Se software bude konec. Budu řešit závažnější problémy než svobodnou volbu software.

Cau,
netusite nahodou, jestli se nekde da sehnat KDE tema (pozadi, ikony, splashscreen) ze Slaxu? Nejakou jednodussi cestou nez stahovat a vypalovat Slax. :)

Vypalovat to urcite nemusis, staci kdyz si ten .iso soubor mountnes ...

slax pouziva standardni Plastik, ktere je v KDEckach od verze 3.1.neco (asi 3.1.1?)

nebo 3.2.1 ?
hm uz nevim :)

Podle meho nazoru by bylo vhodnejsi vytvorit jednu "funkcni" distribuci, misto tisice jednoucelovych.
Pokazde kdyz vidim, ze se vyvoj rozdelil a nekolik skupin zacne mezi sebou valcit kdo ma patent na pravdu, tak je mi smutno.
Jsem zastance "distribuuce" bez SW, ktera nema zadny OO, zadny Apache, MySQL, PHP a dalsi.

no coveče, a co by tam teda mělo být mimo software .... muzika a video ?

A to je právě ono! Já nebudu používat "distribuci", kde je jen kernel a bash, abych si pak musel z internetu stahovat 10GB software; navíc ani nemám dostatečně výkoný stroj, abych to mohl mít za den vše zkompilováno (KDE, OOo, Gnome, LaTeX, gcc, fpk, Apache, PHP, mám pokračovat???...).

Zkompilujte mi to, zaplaťte mi účet za GPRS a budu s Vámi souhlasit.:-))) Do té doby, než to pro mě uděláte, budu kupovat distribuci na DVD, kde mám vše co potřebuji BEZ INTERNETU!

off-line rulezz forever!

PS.: Slovy paní Pólové: "Já bych všechny ty počítače a internety zakázala!" by se vyřešily jak distribuce tak patenty:-)))

Ja osobne jsem taky spis pro vetsi podporovani a lokalizaci uz hotovych distribuci misto tvorby novych. Kdyz budeme lokalizovat uz hotove distro, muzeme se soustredit na lokalizaci, protoze dalsich X tisic necechu dela na vychytavani chyba. Kdyz ale bude par clovicku delat ceskou distribuci, tak musi krome lokalizace hledat i dalsi chybicky, ktere tam (treba tou lokalizaci) vnesl. Je mi jasne, ze na jedno 700MB CD se nemuze vejit vsechno ve vsech jazycich, ale spis bych teda sel cestou jako jedna distribuce, kde si clovek to CD vytvori pomoci modulu a posklada jen to, co chce (fakt si ted nevzpomenu na jmeno). Pripadne holt neco jako Knoppix, kde zaklad je nejaka obecna distribuce a pro EN a DE se pak vytvori dva ruzne image.

Modularni distribuce: No nikdy jsem o tom neslysel, ale kdyz si to predstavim ... misto toho aby clovek nainstaloval distribuci a vybiral SW, tak si na webu vybere SW ktery chce, architekturu, zmackne "vytvorit ISO", server mu to sestavi z cache nebo zkompiluje kdyz to v cache nebude, udela iso image a hodi ke stahnuti. Podobne by se dalo resit update. Hele to zni skvele ...
Akorat se nemuzu zbavit dojmu, ze jediny kdo ma server s dostatecnym diskovym prostorem na provoz takovehle srandy kratce po vydani nove verze hyper-ultra-super-skveleho-baliku (MPlayer,KDE,Gnome, ...) je Google. Ale mozna precenuju oblibenost te hypoteticke distribuce ...

Kromě google taky například NSA :) Od těch bych ale takovou věc nebral.

Debian je tady této představě ale docela blízko.
Zdrojové balíky procházejí teda lidskýma rukama, než se zavedou do Debiana SID. Ale pak se to na farme zkompiluje na vsechny platformy... a je to na mirroru.
Balíčky je možné si vybrat po jednom a instalovat na počitač... je to velmi dobře vyřešeno, upgrade většinou je v pohodě.

Aby se z toho dělalo Live CD, to není neprekonatelný problém. Domnívám se, že do roka a do dne takovou službu bude pro debian nebo gentoo někdo provozovat. Ale protože to 100% zatíží server na asi 10-50 minut, asi to nebude lidově dostupné každému :) To asi dříve budete dělat CD pomocí naších nástrojů, které pro vás vyrobíme -- tyto zatíži hlavně počítač zájemce.

Možná ti uniklo, že Danix je vlastně lokalizovaný Debian + Knoppix + několik balíků navic + nastavení.

Není to samostatná distribuce neděláme vše znova. Všude používáme pokud možno Debian balíky. A naše překlady (např. knoppix scripty, xchat, quanta, kvirc, amarok) postupně lezou do cvs příslušných projektů, takže z toho mají prospěch i ostatní distribuce.

Je fakt, že často se při lokalizaci podaří udělat chybku - stačí uložit soubor ve špatném kódování nebo ve skriptu zapomenout uvozovku. Několik takových chybek jsme právě odladili - nový danix bude doufám 100% ok >:]

Máš recht, ale ani ta lokalizace není úplná prča. Dělali jsme na distribuci pro Edunix, kde jsme základ víceméně převzali z RedHatu a snažili se dotáhnout češtinu + vylepšit nějaké věci v "high userspace", ale byla to makačka jak hrom. Při té příležitosti jsem si všiml, že lokalizace není nijak koordinovaná - např. www stránky, které se o to kdysi snažily jsou dost mrtvé - a pak dochází k situacím, že např. maintainerovi dojdou 2 různé češtiny do stejného programu (kamarád např. lokalizoval gabber a asi v půlce práce zjistil, že na tom maká taky někdo jiný), maintainer je většinou cizinec a tak je nucen ti slepě důvěřovat, že dodaná lokalizace je ta nejlepší, nebo jsem několikrát poslal autorovi programu kompletní a up to date lokalizaci jistého programu, ale zmíněný autor už uvolnil od té doby několik release svého programu s původní zastaralou a s přibytím nových funkcí nekompletní češtinou.

Můj čistě soukromý názor je, že by se s tím mělo něco udělat a v daném případě spojit síly - Open Source je sice decentralizované, demokratické a zdravě diversitivní, ale někdy to není úplně ku prospěchu věci. Přinejmenším by měla vědět pravice co činí levice (a nejen v politice :-)) Jsem tomu ochoten pomoci nejen hubou, ale i činem, respektive skromnými prostředky, kterými disponuje Edunix (bohužel momentálně ne finančními :-( ).

Mne osobne ani tak nevadi, ze vetsina dokumentace nebo prostredi ve SLAXu je primarne anglicky - problem je spis nefungujici ceska klavesnice (mrtve klavesy) a zatim evidentne nemoznost ji nejak nastavit (alespon v nynejsich verzich), viz napr. tema na foru:

http://slax.linux-live.org/forum/viewtopic.php?t=1615

Kdybyste nekdo vedel, jak tohle nastavit (v ramci distribuce SLAXu - tj. bez toho, abych si musel iso rozbalit, upravit a znova vypalit), napiste to prosim Tomasi Matejickovi. Vdecni cesti (i dalsi jinojazycni odkazani na psani akcentu pomoci deadkeys) uzivatele vam budou odmenou :)

PS. SLAX by byl jinak idealni distribuci pro praci na cestach.

Tento clanek bych smazal naprosto okamzite hned!
Co je toto za cloveka?
On se me pred mesicem zepta, jestli jsou ceske stranky, a ja mu odpovim ze nejsou, do mesice je udelam, releasnu KOMPLET CESKY SLAX a on tady pise ze podpora cestiny NENI ZADNA a ze stranky nejsou cesky ....

Hm ... diky za mistifikaci !
Jsem dooost hodne nastvany, jak je mozne ze muze na root.cz neco takoveho vyjit.

No, ok, uz jsem se trochu uklidnil ...

Prvni vec, Johanko diky za zminku o www.slax.cz
Jsem rad ze moje investice 1200,- korun do domeny nebyla zbytecna :)

Moc me mrzi, ze na root.cz muze vyjit takto neaktualni clanek. Ja jsem si dal dost prace s tim, abych udelal ceske stranky, a abych releasnul komplet pocestenou verzi SLAXu. Proto jsem zklamany, kdyz autor clanku jen napsal ze "Bohužel tahle distribuce do určité míry češtinu ignoruje" ... To prece neni pravda. Jediny kdo neco ignoruje je sam autor, zminka o ceskem SLAXu vysla na root.cz i na nekolika dalsich portalech.

Posledni vec, trochu me udivilo, ze me nekdo cituje bez meho svoleni ... To co je zde uvedeno je pravda, presne takto jsem to rekl, ale netusil jsem ze bude muj nazor prezentovan ve verejnem mediu ... Nejsem expert, ale tohle se muze? (bez dovoleni to zde uvest) No ale co uz... Uz sem se uklidnil takze je mi vlastne vsechno fuk :)

|Tomas
|http://www.slax.cz

Ja myslim ze citovat se muze ne?
Kdyz se uvede zdroj...
je to popsano v autorskem zakone. Ikdyz tady muze jit o vyzrazeni soukromeho rozhovoru, coz nevim zda se smi ci nesmi.


jinak potvrzuju, ze slax-cs je pocesteny az moc, vcera jsem to zrovna zkousel, ceska klavesnice je voprus ;)

Pavel

At uz se to smi nebo ne, je to od autora silne neslusne. Cely clanek na me pusobi spichnuty horkou jehlou. Doporucuji overit si fakta a napsat znovu. Nebo ze by se z root.cz staval novy blog? :-)))

Pro pana Sniff, nečetl jste celý članek? Prosím věnujte pozornost prvnímu a poslednímu odstavci. Horka jehla je spíš Váš příspěvek, pokud ovšem nejde jen o to, abyste dělal reklamu pro své stránky. Když se podívám na ostatní reakce, pak myslím většina pochopila.
V. Januš

Uuuuh, pro ty co se porad ptaji po mailu...
Oficialni informace z oficialniho zdroje:

SLAX ktery se da stahnout z www.slax.cz JE komplet cesky.
http://www.slax.cz/download.php

Je tam cestina do KDE, automaticky nakonfigurovana ceska klavesnice, a taky textovy rezim ma loadnuty cesky font, midnight commander ma podporu cestiny a uvodni splashscreen je cesky.

V KDEckach jsou nejake mouchy s psanim hacku/carek nad velkymi pismeny, tady cekam az to za mne nekdo vyresi protoze ja nevim jak :)

ta ceska klavesnice v xkach by me taky zajimala. je podivuhodne, ze treba v mozille jde napsat hackovane velke pismeno, ale v jinych aplikacich ne

Já jsem do skriptu xconf, který generuje konfigurák pro Xy jednoduše vložil cosi jako

if echo $LINE | grep -i Section | grep -i InputDevice 1> /dev/null ; then
echo "Option \"XkbModel\" \"pc101\"" >> $XFConfig
echo "Option \"XkbLayout\" \"cz\"" >> $XFConfig
fi

ale to je nastavení "natvrdo". Píše velká písmena s háčky všude (Mozilla, OOffice, vim na KDE konzoli) a mě osobně vyhovuje.

Přišel jsem jakýmsi způsobem do kontaktu s oběma "živými" distribucemi, tak bych se pokusil o malé srovnání ze svého pohledu. Předem ovšem říkám, že jde o srovnání dvou zcela odlišných světů a trochu mi chybí, že se autor článku omezil na technické popisy a ne více na to, co je "za".

Danix je skutečně velmi živý komunitní projekt, jak je možno přesvědčit se na jeho webu a zejména na kanále #danix IRC sítě FreeNode, na kterém se koncentruje veškeré aktuální dění kolem distribuce. Vedle širší vývojové základny je jeho předností také návaznost na známý Knoppix, i když v poslední době bylo učiněna řada emancipačních kroků. Distribuce se zaměřuje hlavně na začátečníka - tedy jakýsi "linuxový předkrm" pro klasického BFU. Z kapacitních důvodu tedy musíme oželet některé programy zaměřené spíše na "náročného diváka", například TeX (který jsem já osobně oželel velmi hlasitě :-)). Sympatický je i aktuální důraz na co možná důsledné používání Free Software všude kde je to možno (ideálem je podle autorů CD, které by bylo "100% free"), jakož i orientace na uživatele, který je klasickými linuxáky (někdy se mi chce říci spíš "takylinuxáky") odbýván pověstným "man, man, rtfm, rtfm". Řada kluků z DanixTeamu také pracovala na různých projektech v rámci našeho Edunixu a Danix je leckde použit i jako školní distribuce (desktopy na žákovských počítačích) právě pro svoje zaměření na uživatele, který není *NIX guru. Pro budoucnost Linuxu má bezpochyby význam získat co nejvíce uživatelů ve sférách dosud nezatížených předsudky - tedy mezi dětmi. A právě zde může Danix prokázat neocenitelné služby.

DanixTeam není žádná uzavřená lóže a jedinci ochotní přikládat ruku k dílu jsou vítáni - zejména testeři a autoři dokumentace. IMHO i někdo, kdo by občas opravil chybky a doladil již uvolněné verze, jelikož hlavní proud vývoje Danixu letí dravě vpřed... Pokud byste měli zájem s něčím pomoci, rozhodně na web nebo IRC kanál přijďte - můžete zjstit, že prospěšná věc může někdy být i velká zábava ;-)

SlaX je zcela jiný svět. Je na něm patrná intence "já a můj Linux stále se mnou" a z toho plyne i odlišný cílový okruh uživatelů. Při sledování tohoto cíle obsahuje 2 geniální myšlenky:

1) Ďábelsky jednoduchý remastering. Díky skriptům, které pan Matějíček vytvořil a jakýmsi způsobem udržuje, je možné vytvořit poměrně snadno vlastní verzi CD. Stačí někde nainstalovat Slackware a překopat si ho k obrazu svému, pak skripty spustit a výsledné ISO vypálit. Pro hloubkové kutění je samozřejmě nutno poněkud pohax0rovat i skripty samotné, to však není problém, jelikož je jich málo a jsou celkem přehledně napsány.

b) Modularita. Pokud chcete přidat do svého CD nové funkce, programy apod. nemusíte vůbec měnit originální systém - pouze k němu připojíte modul (v podstatě komprimovaný ISO image), který potřebné soubory doplní. Moduly je možno vytvářet i samostatně. Typickým příkladem může být můj vlastní případ - potřeboval jsem živé CD, ze kterého by mi běhal TeX a jeho podpůrné programy. Jelikož z Danixu zmizel a já potřeboval v TeXu české prostředí a řadu neběžných věcí, sáhl jsem po SlaXu a TeX jsem vytvořil jako modul - v podstatě jsem nainstaloval celé CD TeXLive, které se po vytvoření modulu smrsklo kompresí asi na něco málo přes 300 MB, což se dalo v pohodě připálit k originálnímu SlaXu (a což jsem neučinil, protože jsem hračička a i ten SlaX jsem si překopal tak, že by ho asi jeho tvůrce ani nepoznal). Čistě teoreticky by takto bylo možno vytvořit CD, které by obsahovalo valnou část celého archívu CTAN.

"Pan Matejicek", to je hezkeee :))))
Mi je teprv 24, tak toho "Pana" muzete vynechavat,
rikam si 'Tomas' :)

no dobre, chctel jsem jen vyjadrit, ze kluky od Danixu znam osobne, ale s Vami jsem se videl jen 1x v zivote (vzpominate? na LinuxExpu jsme diskutovali o detekci monitoru). A ostatne: komu cest tomu cest :-)

Na Danixu mi vadí uzavřenost jeho vývoje, když postrádáte testery tak proč tu betaverzi nedáte na ftp ?

Daruj nám dobrý počítač na páteři bez limitů přenosu po celem světě, s fyzickým přístupem v Brně a bude to hned lepší.

UPC nám dává limity na přenosy, počítače jsou pro nás drahé.

Nicméně už se na tom pracuje...
Co se týká serverovny už jsme dokonce s někým domluvení, akorát nám chybí lepši železo na server. Divil by ses, ale prací na Danixu jsme si moc nevydělali :). Nějaká stará MB mi právě jede poštou, pokud dojde ok, bude to 1200 athlon on vděčného uživatele a možná mi dnes jiný člověk donese 256 MB RAM a 40GB harddisk.

S tím zkusíme hned něco dělat a přestěhujeme vývoj z našich pracovních stanic na internetový server, včetně takových věcí jako veřejně přístupné SVN archivy apod.

Pokud chceš BETA verzi testovat, nebo se podílet na vývoji jako ostatní, musíš být pravidelně na IRC. Tam si vše říkáme, rozdělujeme si práci. Nejsme uzavření, jenom musíš zvednou nohy (IRC klienta) a přijít. Nemá asi cenu dávat beta verzi někomu, kdo nám nedá zpětné informace, kdo s námi není v kontaktu.

Ja na SLAX vlastni server nepotrebuji (i presto ze mam).
Lidi po celem svete mi nabizeji vlastni prostor pro zrcadleni slaxu, i v cechach existuje spousta projektu (vetsinou na akademicke pude) poskytujicich mirroring, na spouste z nich je uz i Danix davno mirrorovan.

Takze kvuli prenosum si rozhodne hlavu lamat nemusite :) to jsem si jisty :)
A i kdyby, nedavno tady na rootu probehla reklamni kampan Globe internet, kteri nabizeli server housing na 10 MBit/s (sdilene) lince za celkem slusne ceny, bez omezeni datovych toku.

Ja jsem beta verzi SLAXu releasnul jen jednou, a vim ze vickrat bych to uz neudelal. Problem je predevsim v tom, ze lidi pak akorat otravuji s tim ze "nefunguje mi mys!!!!" apodobne, ale jen malo z nich napise "nefunguje mys protoze je chyba na radce 123 v souboru /usr/bin/xconf" ... Beta verzi nema smysl mezi BFU sirit, to je plytvani vlastnim casem.

BTW: Uz se tesim az z Danixu bude firma jako RedHat nebo Mandrake, Linux pro BFU vzdy byl a bude dobrym generatorem penez :)))

<cite>Takze kvuli prenosum si rozhodne hlavu lamat nemusite :) to jsem si jisty :)</cite>

David tady má na mysli spíš problém "poslední míle", protože konečnou podobu (iso image) dává Danixu právě on a jakožto homeworker je odkázán buď na možnosti, které mu nabízí kabelový operátor (s limitem na přenos dat), nebo na spolupráci s kolegy, kteří mají možnost spojení ve škole apod. Jakmile se Danix dostane na nějakou primary site, není pak problém rozkopírovat je na mirrory. Pamatuju ještě doby, kdy se to přetahovalo BitTorrentem a podobnými prostředky (jednu dobu byl primary site i na edunix.cz, který byl tehdy připojen vzduchem na 256 kbps). Ostatně, když jsem s Michalem Hepplerem (t.č. druhým hlavním vývojářem Danixu) spolupracoval na původní edunixácké distribuci, připomínalo to někdy špatnou detektivku nebo béčkový špionážní film - CDčka s prací jsme si chodili vyměňovat na parkoviště... :-)

<cite>Ja jsem beta verzi SLAXu releasnul jen jednou, a vim ze vickrat bych to uz neudelal. Problem je predevsim v tom, ze lidi pak akorat otravuji s tim ze "nefunguje mi mys!!!!" apodobne, ale jen malo z nich napise "nefunguje mys protoze je chyba na radce 123 v souboru /usr/bin/xconf" ... Beta verzi nema smysl mezi BFU sirit, to je plytvani vlastnim casem. </cite>

Tazatel "ufo" se asi ptal kvůli možnosti aktivního podílu na vývoji. Možná, že dobrým řešením by bylo něco jako CVS, Subversion nebop BitKeeper - kdo tomu rozumí, ví jak se k tomu dostane a BFU si počkají na ostrou verzi...

Myslím, že cílem DaNixu není být pohlcen, koupen, nebo nevím co zahraniční firmou. V tom případě by totiž zcela jistě přestal sledovat /plnit/ svuj cíl, býti vhodnou distribucí pro školáky v českých školách, seznamovat školní mladež s bohatým a širým světem svobodně šířeného SW, podněcovat jejich touhu po poznání. A na závěr myslím že DaNIx není v pozici /např. je příjemné nezatěžovat se finanční otázkou/, kdy si může vybírat své partnery, přesto si myslím že býti spojován s určítm společenstvím se v konečném důsledku může ukázat jako kontraproduktivní.
V. Januš

Sel jste se podivat na Pecko, nebo na PCcko? Dle me jsou obe veci dost rozdilne. Ty 3 minuty na pecko,... Nevim:)))

Omlouvám se, vedlejší počitač. Neměl jsem v ruce stopky a taky jsem váhal napsat odpovídající adresu, nebo na tu chvilku něco volného napsat.
V. Januš

Tedy to je slovní průjem.
Chtěl jsem také vyzkoušet nějaký ten Linux. Stáhl jsem si Slax, byl krásný, ale nebyl tam ovladač mé grafické karty (nVidia MX/MX 400), ani mého adaptérku do USB, abych se připojil k internetu přes Wi-Fi (http://www.micronet.info/products/wireless/sp907bb.asp).
Zkusil jsem tedy Mandrake 10, kde to nebylo rovněž. Abych někde něco mountoval, když tomu houby rozumím a s Linuxem nikdy před tím nedělal, na to také moc nejsem. Furt jsem se musel někde přihlašovat, nic nešlo, HDD s programy byl neviditelný...