Hmm, budou datové typy 3. část? Je třeba interface také typ? Tj. je možné mít pole (fat?) ukazatelů na "něco, co implementuje daný interface", a poté třeba pole procházet a volat na tom "něco" polymorfní metody?
Pak ještě jedna otázka spíš k předchozímu dílu. Je tam odstavec věnování kopírování polí. Jak kopírování probíhá, je to prostě memcpy, nebo v go existují nějaké copy constructory? Je možné kopírovat úplně všechno? Co když mám pole handle k souboru nebo socketů?
Dobrý den, ano bude ještě jeden díl. Bude věnován pouze dvěma typům, ale hodně do hloubky - interface (jak správně píšete) a kanály. Jinak ano, je možné mít například pole rozhraní atd.
klasické konstruktory se v Go nepoužívají, spíš tovární metody.
Důležité nebylo to slovo "konstruktor", ale to "copy", má druhá otázka zjišťovala, jak přesně probíhá kopírování jednotlivých prvků pole při kopírování pole.
jj chapu, ale ten koncept je porad stejny - "primitivni hodnoty" se kopiruji, struktury a pole se rekurzivne resi jako primitivni hodnoty, pointery se kopiruji (ale ukazuji na stejnou pamet, pochopitelne). Pokud potrebujes vlastni implementaci, je nutne si to napsat a explicitne uvest.
Ok, díky, to je odpověď na mojí otázku. Předpokládám, že kopírování pointerů musí pod kapotou nějak interagovat s GC, ale to je asi pochopitelné.
Pole interfaců samozřejmě lze mít, ale proměnná pro interface má velikost dvou slov (ukazatel na typ a ukazatel na instanci), takže například na amd64 16 bajtů.
Jen pro informaci, v Go existuje zabudovaná funkce func copy(dst, src []Type) int, která zkopíruje jakýkoliv datový typ.
Pobavilo mě, že poznámka "v jazyce Go se všechny unární operátory zapisují před operand" je o pár řádků níž hned popřena příkladem "*p_i++" :)
Dakujem za clanok. Styl akym pisete cloveka nuti si to vyskusat, a zatial sa mi to paci. Celkom by bolo zaujmave ak by sa z go vyvynulo nieco ako go++, alebo skor gogogo ? :-)
Omlouvám se, že pedanticky opravuji nepřesnosti :), ale drobná připomínka. V kapitole 6, ukázka deklarace a inicializace pole současně je v druhém případě inicializován řez (slice) a ne pole. V daném příkladě v tom není rozdíl, ale v realitě se rozdíly mohou projevit a je potřeba s tím počítat. Správný zápis druhé části příkladu měl být:
var users2 = [...]User{
User{
id: 1,
name: "Pepek",
surname: "Vyskoč"},
User{
id: 2,
name: "Pepek",
surname: "Vyskoč"},
User{
id: 3,
name: "Josef",
surname: "Vyskočil"},
}
fmt.Println(users2)
to znamená [...]Users místo []Users. Místo tří teček kompilátor dosadí počet prvků pole.
K pointrům bych jen dodal, že existuje možnost pracovat s nimi stejně, jako v jazyce C přes balík unsafe. Díky němu lze obejít typovou kontrolu, což může být, jak už z názvu vyplývá, nebzezpečné.
Není proč se omlouvat, naopak! Děkuji za upozornění. V Gitu je to už opraveno a v článku to bude za několik minut taky správně (tedy s ellipsis).