Názory k článku Debian Lenny finišuje a vyjde možná 14. února
-
Google it (neregistrovaný)The Debian Project is governed by the Debian Constitution and the Social Contract which set out the governance structure of the project as well as explicitly stating that the goal of the project is the development of a free operating system. Debian is developed by over one thousand volunteers from around the world and supported by donations through SPI, a non-profit umbrella organization for various free software projects.]
Thus, the Debian Project is an independent decentralised organization; it is not backed by a company like other Linux distributions such as Ubuntu, openSUSE, Fedora, and Mandriva. The cost of developing Debian 4.0 etch, assuming paid programmers from a single organization and based on source lines of code, has been estimated to be close to US$13 billion. -
Těch 13 miliard by určitě odpovídalo celému zdrojovému kódu všech obsažených balíčků, to je OK.
Mě ale spíš zajímalo, jestli to je třeba jako s linuxovým jádrem nebo Open Officem, že spoustu lidí zaměstnává IBM, Sun apod. Nebo jestli to jsou opravdu dobrovolníci. Třeba lidi, kteří učí na univerzitách, a mají dost času. Nebo studenti univerzit. Nebo programátoři z komerčních firem, které moc nebaví práce jejich zaměstnavatele, a tak ve volném čase dělají Debian.
Tj. vím, že za Debianem není komerční firma, ale zajímalo by mě něco jako skutečná struktura vývojářů Debianu. -
Google it (neregistrovaný)Debian is developed by over one thousand volunteers....
Takze dobrovolnici. Nevim jestli studenti, ucitele nebo taxikari. IMO proste lidi co to delaji ve volnem case, protoze je to bavi. Nekdo je pravdepodobne za svoji praci na Debianu placen, vetsina lidi ale ne.
Par let zpatky hodne lidi pracujicich na Deb dokonce "stavkovalo", protoze se jim nelibilo, ze par vyvolenych dostava za udrzovani distribuce financni odmeny.
Netusim presne kolik lidi je placeno, kolik ne a kdo na Debianu (ne)vydelava. Nejak me to nikdy nezajimalo. Kazdopadne muzeme s jistotou rict, ze vetsina to delala zadarmo. -
Já to třeba dělám ve svém volnu a starám se o balíčky, které potřebuju pro svou práci. Mám dvě možnosti, buď si to opravím jenom sám pro sebe na svém laptopu, nebo investuju pár minut navíc a opravím to v celém Debianu pro všechny, tj. i pro mě, jakmile přejdu na jiný počítač s Debianem. Kromě toho jsem se přes Debian seznámil se spoustou lidí, takže když potřebuju s něcím poradit, tak vím, na koho se obrátit.
Jinak jsem si ale dřív klad stejnou otázku, proč to lidi dělaj. Tady mám nějaké dojmy, jaké to je potkat lidi, co na Debianu dělaj:
http://ondrejcertik.blogspot.com/2007/12/mrida-wrap-up.html
http://ondrejcertik.blogspot.com/2008/05/ubuntu-developer-summit-in-prague.html
Dělání na opensource je návykové. Jakmile to člověk jednou zkusí, už se mu pak nechce opravovat si chyby jenom na svým počítači, ale opraví to pořádně rovnou v Debianu. -
Jirka P (neregistrovaný)Sice to nebylo na mně, ale odpovím.
Seznam aktuálních problémů je v BTS (bug tracking system), http://bugs.debian.org/. Daj se používat URL http://bugs.debian.org/jméno_balíku, http://bugs.debian.org/číslo_bugu a některá další (na titulní stránce je to vysvětleno, dokonce česky).
S BTS se pracuje normálně po emailu. Pokud je nějaký bug v BTS, ke kterému máte opravu a (nutná podmínka) maintainer je rozumný, pošlete mail s patchem na číslo_bugu@bugs.debian.org. Maintainer to pak může dát do další verze.
BTS má tagy, kterými se značkují bugy s některými vlastnostmi. Pokud má bug například patch, označuje se tagem patch. Dělá se to tak, že pošlete mail s textem
---
tags číslo_bugu +patch
thanks
---
na control@bugs.debian.org (můžete to taky napsat na začátek mailu s patchem a CC: control@...) -
Jirka P (neregistrovaný)Další level je stát se maintainerem nějakého balíčku, nebo členem týmu spravující nějaký balíček.
Pokud jde o ten tým, tak tam jde o to jim napsat. Týmy mají své repozitáře atd.
Pokud se chcete stát maintainerem, tak (velmi zjednodušeně) si vyberete software, který chcete spravovat, vytvoříte balíček a necháte ho někým (kdo musí být DD - Debian Developer) uploadovat (k tomu slouží stránka http://mentors.debian.net).
Zdroje:
Vše je popsáno v Debian new Maintainer's Guide - http://www.debian.org/doc/maint-guide/
Na abclinuxu byl před nedávnem seriál Michala Čihaře o vytváření .deb balíků -
Jirka P řekl vše podstatné. Možná bych ještě zmínil, že je dobré se zapojit do debian-devel mailinglistu a debian-mentors taky a prostě se zeptat, že chceš pomoct třeba opravit něco v pythonu, nebo nějaký konkrétní balík co potřebuješ. Pak je ještě dobré se zapojit do IRC channelů, kde můžeš komunikovat přímo s lidma.
Rozhodně se nebát stát se Debian Maintainerem a pak i Debian Developerem. Nemusíš dělat nic, co nechceš, takže tě to nestojí zádný čas, a naopak pokud chceš, tak máš velké možnosti co dělat a časem pak mít pravomoce uploadovat balíky sám. -
MilanK (neregistrovaný)Nemůžu si pomoci, ale celé mi to připomíná blížící se porod očekávaného dítěte: "Podívejte, jak s sebou chruje, myslím, že bude venku, co by dup'."
"Kdepak, to si ještě počkáme, vždyť ještě nevykukuje ani hlavička..."
(Nyní několikrát zopakovat různé názory a náznaky.)
A nakonec měla pravdu tetička a všichni jsme se dočkali ;-) -
jurasek (neregistrovaný)Zdar
Dnes jsem instaloval lennyho s rc2 installerem, jazyk instalace czech, klavesnice americka anglictina na raid 1 /mirror/ a po zrizeni MD zarizeni a urcovani ktere MD zarizeni bude ktera partisna / / /usr /var /tmp - dohromady s vyberem FS / to padlo na nejaky UTF-8 error a znovu se spoustel disk partitioner, ale zmrzl na 52%. Ted nevim jestli to bylo tim, ze se uz synchronizovaly ty partisny v raidu, ale kdyz jsem to otocil reset cudlikem a novou instalaci rozjel jako language english, keyboard american english tak bylo vse ok. Co vy na to diskuteri ?
jurasek -
anonymníTaky me to padlo. Co si mam myslet o distru, ktere roky neni schopno udelat stabilni graficky instalator? At udelaji fork Anacondy a nebo jineho overeneho instalatoru.
Textovy mi nestaci: vypada blbe v rozliseni 1650x1050 a vice, vytvareni disk layoutu je pohodlnejsi v GUI a mohu si behem instalace precist kompletne release notes.
