ok, prave jsem upgradoval firmware routeru, aby podporoval lepe IPv6, ale zadrhl jsem se na firemni siti - proste mame ted lokalni sit s podporou IPv6 po kancelari a to je tak vsechno - mame nedostatek IPv4 adres, tak minimalizujeme abychom meli jedno IP na kancelar a ostatni si jedou na necem z 192.168/16.
Jak pan Sury stale opakuje, dokud neni obsah, nejsou konzumenti, kdyz nejsou konzumenti, nikdo negeneruje zadny obsah. Aspon je ale videt aktivita, ze se cas od casu nektere spolecnosti rozhoupou a aspon pridaji podporu... to bych chtel pochvalit. V nasem konzervativnim svete, kde nikdo nedela nic navic, protoze neni zaruceno, ze to hned nekdo zaplati, je to docela uspech. Jen tak dal...
za par let uz se k tomu IPv6 dostaneme skoro vsichni, firewally budou i na lednickach, takze se nebudem muset bat a bude se to dat konecne masove pouzivat.
Jen me desi, ze v IPv6 se od zacatku rozdavaji bloky /16 nebo /24, cimz dojde k uplnemu rozdani behem par mesicu a bude se muset vymyslet neco jako IPv8 s pulkilobitovyma adresama.
U IPv6 se predpoklada, ze koncovy uzivatel dostane /48. To je 65k siti (pro vetsinu dost navzdy). /64 je prefix konkretni site - technicky se sice da dal delit, ale pak nefunguje automaticka konfigurace a dalsi funkce.
Presto zbyva nasobne vice siti (na vyssich urovnich) nez je vsech IPv4 adres. Pokud tedy providet (napr) dostane /24, tak ma nejakych 16M (milionu!!!) /48 prefixu pro sve uzivatele.
Velke prefixy se prideluji prave kvuli stavajicimu stavu IPv4 - tedy neuveritelne rozdrobeny adresni prostor = ohromne routovaci tabulky (a jeste nejakou dobu se to bude vyrazne zhorsovat, prave kvuli tomu, ze IPv4 uz nejsou). Pokud totiz dam nekomu dostatecne velky prefix, dost pravdepodobne mu nebudu muset davat zadny dalsi => jediny zaznam ve smerovaci.
Jinak celkem vychazi cca bilion IPv6 adres na cm ctverecny Zeme. Jinak jeden /16 rozsah +- staci pro vsechny obyvatele planety.
„Coz ukazuje“
Ale vůbec neukazuje :).
„ze i na IPv6 asi bude potreba mit NAT.“
Potřeba sice ne, ale přepis adres je technika, která se používá na mnoho různých účelů než jen na poskytování internetových služeb neoadresovaným částem sítě. Proto se taky překlad adres implementuje jak na IPv4, tak na IPv6.
Tohle pánové vymysleli už v minulém tisíciletí (ono IPv6 je už plnoleté). Řešení je vpravdě vypečené - oni rozdávají jen část adresního prostoru (čtvrtinu?) a až bude docházet, tak začnout rozdávat další část, ale s jinými pravidly. Takže nový protokol netřeba, jen se změní pravidla.
„Jen me desi, ze v IPv6 se od zacatku rozdavaji bloky /16 nebo /24“
LIRové dostávají /32. Takže i pro ty větší, kteří mají na to platit si členství u některého z pěti RIR, je připravených řádově tolik celých velkých rozsahů, kolik bylo v IPv4 pro koncáky. A kdyby se to neosvědčilo, tak zůstává plán B, o kterém tu už někdo psal.