Vlákno názorů k článku Deset největších průšvihů v historii Linuxu (druhá část) od Franta Kučera - Největší průšvih tu ale stejně chybí: Linux měl...
-
Největší průšvih tu ale stejně chybí: Linux měl přijít dřív. I když totiž dneska Windows dohnal a předehnal, Windows úspěšně žijí jen z toho, že mají velkou uživatelskou základnu a píše se pro ně dost aplikací – což není nějaká objektivní vlastnost operačního systému, to je prostě stav světa – Windows jsou úspěšné ne díky svým kvalitám, ale díky tomu, že se v minulosti rozšířily a ze setrvačnosti jim to pořád funguje a lidé si je kupují.
Otázka je, co dokáže tuhle situaci, začarovaný kruh, prolomit – zlepšování kvalit a funkcí Linuxu je samozřejmě žádoucí, ale samo o sobě nestačí, protože už teď je Linux lepší operační systém než Windows. Takže: co to bude? :-)
-
Slavek (neregistrovaný)
Ano, souhlasím. Pro mne není největší průserem Linuxu ani tak něo z uvedeného seznamu – to jsou často drobnosti z pohledu mimo Linux, ale to, že se nepodařilo zajistit dostatek vývojářů aplikací nebo portací známých aplikací pro Linux. Jelikož se to strašně vleče, tak je nebezpečí z prodlení – že už bude muset přijít jiný nový systém, který to pořeší lépe a rychleji. Nabídka desktopových aplikací je pro mne, který používá na některých strojích Ubuntu, dost žalostná.
-
Slavek (neregistrovaný)
Ad „dostatek vývojářů“: No není to tak dávno, co na root.cz byl článek o tom, jak trpí OpenOffice tím, že nemá lidi a jak je to nemocný projekt. Při úpravách něčeho, co přišlo třeba na složitější korporátní šabloně z Office 2k3 se to sype. Dlouho, ale naděje v nedohlednu. Je jasné, že je problém i u MS (uzavřený formát), ale to se špatně vysvětluje uživatelům, kteří chtějí pracovat. U několika klientů jsem tak musel pokorně dát MSO. tady by asi pomohl větší počet lidí, kteří by měli sílu opravit i takovéto věci.
Podobně je na tom IMHO řada jiných projektů, kdy to nějak základně začne fungovat, přidávají se features, ale již se neřeší doladění projektu, takže i takový GnomeCommander mi hlásí i v nových verzích, že nakopíroval 13600% z 1 souboru atd. (to je jenom pro příklad, důležitějších úprav by potřeboval taky víc).
Můžeme hořekovat nad tím, že MS rozšířil panství tím, že umožnil snadné pirátění MS OS a produktů, i že uživatelé nepotřebují na úpravu fotek drahé komerční produkty typu Photoshop, ale aby se Linux překulil do desktopové éry, potřeboval by řadu něco lepšího, než je (pouze pro příklad!) InkScape a další podobné grafické, vychytanější Office pro lidi, zvyklé třeba na O2k3 z práce, videa se mi také střihají podstatně rychleji aplikacemi na Win, než Lin., kvalita W32 kodeků také není valná…(vím, že je to s licencemi problém) Hodně jsem se věnoval UbuntuStudio, ale mám licencovanou verzi Cubase5, tedy Win/Mac sw, a bohužel ani v hudbě to není v Lin úplně v pořádku (to už ani neberu nutnost vysvětlení uživatelům, jak si kompilovat realtime kernel), to je jenom ukázka – ve většině uživatelských aplikacích nemůžu říci, že by nějak Linux kraloval – a přesto na Linuxu pracuji a mám ho celkem rád. Ale i doma mi skončil přechod na Linux počítačů rodinných příslušníků neslavně, děti mají oproti Linuxu navíc na Win hry, takže Linux v podstatě opustili, manželka (jako totální BFU) odmítá cokoliv jiného, než svůj Corel+Photoshop (dělá takovou menší grafiku…). Takže Linux zůstal u mne (pro běžné použití) + server. no a pak u babiček, kterým je to jedno, tak jsem jim dal Linux, ale ony potřebují pouze stahovat fotky z foťáku, mít mail+webbrowser+ICQ. Když bych se podíval do firem, o které se starám, tak zavedené účetní programy nejedou pod Linuxem a není možné přecházet na jiný systém právě kvůli tomuto… Wine to neřeší.
Co mne hodně v Linuxu mrzí je nástup PulseAudio, nějak jsem se s tím nesžil, Alsa mi přišla vždycky lepší…
-
dustin (neregistrovaný)
Nevím, co na to chceš slyšet.
Pokud je bug v gnome commanderu, který ti vadí, nahlaš, oprav, pošli patch.
Import z wordu asi neopravíš. Pokud firma jede na složitých šablonách z officů, pak tam prostě nemá openoffice místo a pojedou dál na officech. Ani officy neumí kvalitně naimportovat ODT. Mimochodem, docela často nám přijde v mailu ODT, obzvláště od menších firem. Někdy i následně pošlou omluvný dopis s „opravou“ :)
Pokud umíš dobře ovládat konkrétní win aplikace, samozřejmě se ti bude s jinými pracovat hůřeji, než si na ně zvykneš. To je i příklad tvé ženy. Tipnul bych si, že by byla stejně (možná i více) produktivní v kombinaci vhodných OSS programů, jen by se je musela chtít pořádně naučit. Což nechce skoro nikdo, to chápu. Taky proč, když už mají soft buď nakoupený, nebo snadno ukradený. Tomu taky rozumím.
Ad hry – debata bez významu. Znám několik domácností (neberu tím v žádném případě tebe), kde děti na PC neumí nic jiného než jenom pařit. Ani tu hru si neumí pořádně nainstalovat, jejich rodiče jim na to zvou své známé. Ani o windows neví v podstatě nic. Proč bych je měl tlačit do linuxu?
Firemní IS – existují cenově rozumná profi multiplatformní řešení s lokální podporou výrobcem, školením, pravidelnými aktualizacemi, jen se o nich nepíše v konzumních IT časopisech. Pokud si firma jako jedno z kritérií nezvolila multiplatfomnost (serveru i klientů), pak se nesmí divit, že je uvázaná k jedné platformě. Nemá cenu nad tím hořekovat, je to jejich věc.
Zvuk – ano, pulseaudio je ještě syrové a také jej na svých strojích zatím obcházím a jedu rovnou přes alsu. Však oni to do roka dvou doladí.
-
Slavek (neregistrovaný)
Já jen reagoval na dotaz, myslím, že odpovědi znám. To není ani tak můj nářek nad tím, že něco nejde (nebo je bug), ale pokračování toho původního postu, že je to asi celé pozdě. V tuhle chvíli je slušné jádro, ale kulhají aplikace. Aby na Linux přešli masivně uživatelé, museli by být aplikace alespoň kvalitativně shodné. A to mi zatím přijde, že spíše jsou pozadu (což je škoda, když je již jádro OK). A propos – Představa, že řeším s uživateli, kteří vyndali nb z dokiny a odjeli na prezentaci, co dělat v případě, že jim projektor nezobrazuje (a jak se pohrabat v xorg.conf a restartovat x-ka), není moc příjemná. Jsou prostě body, které nejsou úplně přesně to pravé, VGA ovladače jsou jeden z nich. Mne se to úplně netýká – já si to tak nějak nastavím, ale diskuze byla o tom, kde to vázne. Já jsem admin, ale když se podívám na schopnosti mých uživatelů, kteří s PC pracují, tak bych Linux nabízel skutečně opatrně. Teď mám jednu firmu, kde jsem je začal očkovat, ale právě přechod z existuijícího účetnictví to zcela hatí a přechod není možný. Škoda… Tak zatím tam šířím alespoň openOffice (nemají zmíněné šablony).
-
dustin (neregistrovaný)
Dnes to ještě není, ale když vidím, jaký pokrok udělalo X.org/ovladače za poslední dva tři roky v automatické detekci rozlišení a podpoře více monitorů, tak jsem do budoucna velký optimista. Ve většině oblastí jde linux hodně dopředu.
OpenOffice bohužel stále trpí svou úzkou vazbou na Sun (chápu, dali za ni balík) a hlavně složitou kompilaci. Kdyby hlavní vývojáři zdokonalili/zjednodušili její buildovací infrastrukturu, aby i běžný vývojář dokázal v rozumně krátké době vyrobit vlastní build s vlastními úpravami/opravami a uměl to oddebugovat, počet vývojářů by určitě hodně narostl.
Mimochodem, nedávno jsme pořádali větší konferenci a kolegové na prezentačním NTB pro speakery – klíčové klienty nenainstalovali licenci PPT. Znajíc slabosti impressu, měl jsem docela zaťato. Ale ani vystupující si nevšimli, že to nespouští v PPT. Grafika, efekty, vše v pořádku. I když příště bych to již nerisknul :)
-
Slavek (neregistrovaný)
Ad ppt: ano, taky se mi to stalo (asi pred 2 lety), ze jsem nastesti chvili pred prezentaci testnul svoje ppt vytvorene nad – klasicky – sablonou me nemecke materske firmy na svem cestovnim linuxovem notebooku v Impressu a mel jeste par minut na to se domluvit, ze to z flashky odprezentuju na tom, co tam zrovna byl. Ta kompatibilita a pripadny problem s fonty muze slusne zatopit…
-
Ad „Aby na Linux přešli masivně uživatelé, museli by být aplikace alespoň kvalitativně shodné.“
Přijde mi, že svobodné programy často i předstihnou svoje alternativy z Windows. Např. na správu fotek je skvělý digiKam. Jasně, na Windows je ACD See (jeden z mála programů, který jsem si koupil :-)) ale za ten člověk musí zaplatit. Za Gwenview se taky platit nemusí – a nic tak pěkného jsem ve Windows (zadarmo) neviděl. Hodně aplikací a desktopová prostředí (KDE, Gnome, v jistých bodech vyniká i E17) je před Windows a jejich desktopem napřed. Ale bohužel to IMHO blokuje pár aplikací, které přechod zhatí – člověk by i rád přešel, v mnoha ohledech by si polepšil, ale jedna či dvě klíčové aplikace prostě nejsou… a tak dál přežívá s Windows.
Ad „Představa, že řeším s uživateli, kteří vyndali nb z dokiny a odjeli na prezentaci, co dělat v případě, že jim projektor nezobrazuje (a jak se pohrabat v xorg.conf a restartovat x-ka), není moc příjemná.“
Co jsem viděl pár prezentací od lidí ze Sunu, tak měli na noteboocích Linux (Ubuntu) nebo později OpenSolaris (což je ještě menší mainstream) a nikdy s připojením na projektor neměli problém.
Co se týče OpenOffice, nejvhodnější mi přijde postupný přechod – nějaké licence na MSO už jsou koupené, takže je možné je na počítačích nechat, jen už nekupovat další verze od MS. Vedle toho (a na nové počítače) dát OpenOffice. Interní dokumenty začít psát v ODF. Staré formáty a Office postupně dožijí a časem už nebudou potřeba vůbec.
BTW: A pokud někde opravdu záleží na vzhledu a má být reprezentativní, stojí za to vysázet tu např. nabídku, leták, katalog v InDesignu (grafikem) než je smolit v officech (ať už jakýchkoli).
-
Slavek (neregistrovaný)
Ano, celkove souhlas. Mozna by se dalo rici, ze jeden klient pozaduje na svem pocitaci ACDSee, dalsi zase neco jineho, ale prave to je ten realny stav klicovych programu. V repozitarich je spousta programu dost ruzne kvality a pri pohledu na jejich celkovou kvalitu az tak nadseny nejsem. Mam treba v oblibe K3B – po otresnych zkusenostech s linuxovym Nerem musim potvrdit, ze se mi i po letech K3B libi. Ale treba u rady spravcu souboru a ftp klientu jsem porad nespokojen: jeden umi tohle, ale neumi pasivni ftp rezim, dalsi neumi rovnou prochazet archivy, dalsi umi neco se soubory, ale nema vubec ftp klienta- jasne, bezpecnost Total Commanderu a hesel je znama, jeho podpora UTF-8 taky, ale porad je to v „globale“ prijemny a rychly program. A tak i kdyz jsem zkousel radu ruznych „Commanderu“, pres vsechny jeho chyby mi Total Commander prijde podstatne lepsi (hromadne prejmenovavani, viewer, archivy, deleni souboru…atd). A bohuzel v rade oblasti je stav podobny. Sily se tristi, misto aby se spojovali vyvojari a treba dodelali ten GnomeCommander par blbostma do diamantoveho stavu.
Ad prezentace: pracuju jako admin v nadnarodni zahranicni firme, takze mi obcas uzivatele volaji, ze jim tu a tam nejde projektor na prezentaci a tak je po telefonu naviguju, jak obsluhovat projektor a laptop. Vim, ze zkusenejsi uzivatel se s tim popere spravne, ale taky vim, kolik kroku mi v Xorgu obcas zabere prechod mezi dvema monitory na dokine a nasledne 1 lCD na notebooku a nasledne nb s projektorem dohromady. Oproti Xorgu jsou Win intelovske ovladace pro uzivaele zlate. Nevim, jestli je Xorg v roce 2009 to prave orechove. V kancelari i doma pouzivam na PC 2 monitory a i s timhle jsem si uzil v Ubuntu spoustu veselych chvil s konfiguraci xorg.conf (xinerama a spol., abych mel 2× plochu na kostce Compizu, cili 8 ploch a Gnomepanel jen na leve plose).
Ad OpenOffice: v tuto chvili to casto resim u nekterych klientu instalaci obou sw (Win, OO a obvykle najdu v dane firme starsi licenci na MSO) a vysvetlovanim, proc pouzivat radsi OpenOffice. Neni to super, ale v rade pripadu mi to uzivatele berou. Slysi na docx, exporty do PDF, ale jedna reditelka mela problem, kdyz jeji manzel – majitel sw firmy – ji rekl „proc pouzivas tu sracku?“ a hned jsem ji musel koupit Office2007, aby si doma neprisla blbe. A jelikoz ma Office 2007 takovou neprijemnou chybku, tak ji pravidelne umira (registry), takze kdyz ji nejede, pouziva OO (tu sracku podle manzela).
-
Jen k tomu FTP: mám rád curlftpfs – prostě si jen připojím vzdálené FTP někam do stromové struktury, třeba do /mnt/ftp/example.com a můžu s těmi soubory pracovat z jakéhokoli programu – to mi přijde jako obrovská výhoda Linuxu – dělení na vrstvy: práce se souborovými systémy (i síťovými) má na starost OS a program pracuje jen se soubory a může mu být jedno, na jakém souborovém systému jsou, nebo jestli jsou třeba na druhé straně zeměkoule. Nemusím tak mít (kvalitní) implementaci FTP (a dalších protokolů) v každém programu, stačí jedna na systémové úrovni a programy pracují normálně se soubory.
A neberu to jako nějaký „workaround“ k nekvalitním FTP implementacím v aplikacích – ale naopak jako přidanou hodnotu – připojím si FTP (SSHFS, cokoli…) jen jednou jako souborový systém a pak nad ním pracuji s různými programy, v mc kopíruji soubory, v Netbeans upravuji XML, ve vimu…, v gimpu upravím obrázky…
-
Slavek (neregistrovaný)
Ad grafické aplikace: pracoval jsem léta s různými grafickými aplikacemi – od 386SX s různými Bitedity přes Corely a Photoshopy až já nevím kam… Jestli bych si něco přál pro Linux za editor (kromě pár dalších), tak by to byl Fireworks. To je podle mne hodně podceněná aplikace, ve které jsem já tedy ultrarychlý. Jsem zvyklý pracovat rychle třeba ve Photoshopu (klasicky perfektní klávesové zkratky…), ale ten je jenom jeden. Kdyby tak pro Linux udělal něco podobně perfektně rychlého pro práci, jako je Fireworks, ať mi napíše, já si to hned koupím (nebude-li pod GPL). Těch pár bitmapových editorů, které mám pro Linux, jsou pořád i přes snahu pomalé… Beru to pouze tak, jak rychle dojdu k výsledku. A nepomohly ani snahy typu GimpShop.
-
„Proč bych je měl tlačit do linuxu?“
Možná proto, aby se na tom počítači naučili něco víc než hrát hry. Neříkám, že si občas taky nezahraji, je to normální, ale ani u dětí by neměla většina času tráveného u počítače spočívat v hraní her. Můžou se učit práci se soubory, grafikou, psát textové dokumenty a používat u toho styly (to se jim bude hodit do školy)… a všechny tyhle produktivní věci se dají dělat v Linuxu. Na hry můžou mít dualboot, aspoň bude vidět, kdy si hrají a kdy dělají něco smysluplného :-)
-
Slavek (neregistrovaný)
Jj. treba syna jsem docela trenoval. V deviti mel zaklady prace v prikazove radce, umel normalne pracovat v DOSu, aby pochopil, co tak nad tim GUI dela, slo mu to. Dneska je mu 16 a i kdyz pred 2 rokama delal prezentace Linuxu ve skole, dneska moc nebootuje do Linuxu – zustava nekde mezi hrama a chatem, tak se mu nechce. Ovsem ted jsem ho odstrelil od internetu, protoze oba synove svorne si tenhle Win stroj zavirovali, na coz jsem trochu cekal a znova jim daval skoleni proc Linux… Ten mladsi bootoval do Ubuntu kvuli Blenderu, ale pak zjistil, ze si ho muze nainstalovat do Win a neprebootovavat. Takze taky nic moc vysledek.
-
Kiron (neregistrovaný)
A proč si většina lidí zde na rootu myslí, že by se všichni měli učit ovládat linux a rozcházet věci a pracovat s počítačem na admin úrovni? Nikdy jsem neslyšel, že by houslista chtěl po nehrajících lidech aby uměli naladit housle, po fotbalistovi abysme my ostatní uměli dávat hlavičky či po automechanikovi abych se já naučil vyměňovat a zalepovat defekt. Uvědomte si prosím, že svět je daleko bohatší a že spějě ke specializaci v každém oboru. Spousta lidí (grafiků, ouřadů, teenageru, hudebníků) potřebuje svůj počítač k tomu, aby jim ulehčil práci či zábavu. Ne aby se v něm hrabali a učili se něco nového co je vůbec nezajímá. Viz příklad s utem, televizí (kolik z vás si jí umí opravit?) atd. atd. Trochu soudnosti prosím :o)
-
Však ano – vždyť s Windows po čisté instalaci je více práce, aby se dostaly do použitelného stavu než s takovým Ubuntu – to se svými nároky na uživatele blíží Mac OS X, v podstatě může u počítače sedět úplný blb (počítačový analfabet) a bude s ním schopný pracovat a bezpečně.
Co se týče specializace – souhlasím, doba počítačové renesance už je pryč – doba kdy každý „od počítačů“ uměl trochu programovat, administrovat systém, byl trochu grafikem, uměl ovládat kancelářské programy, rozuměl sítím a taky hrám a… tahle doba už je pryč, informatika je tak široký obor, že už nikdo nemůže rozumět všemu, specializace je nutná. Ale to neznamená, že člověk rezignuje i na úplné základy oboru – stejně jako se v autoškole učí, co je pod kapotou, velmi obecně a povrchně, stejně jako každý ví, kolik voltů je v elektrické zásuvce a že tam nemá strkat hřebíky.
Znalosti počítačů jsou něco jako jazyky – teoreticky je taky nepotřebujeme, můžeme si zaplatit specialistu, tlumočníka. Ale přesto se je děti učí. V tomto věku se člověk učí velmi dobře a je škoda to nevyužít – určitě je užitečnější získávat znalosti o Linuxu a IT obecně, než zabíjet čas hraním her.
-
Kiron (neregistrovaný)
Jste si tím jistý? Pokud berete instalaci kodeků, pár driverů které je třeba doinstalovat tak ano. Jinak stačí mít od známých dpoporučeno pár aplikací a na internetu stáhnout instalátor a spustit. A ono to běží. A funguje. Když si nainstalujete linux, ono se to tváří jako že to běží, ale pak to příjde. Za sebe: Instalace myši Logitech VX Revolution, přehrávání archívu české televize, v podstatě většina tiskáren, kamery, stříhaní videa z dovolené, iPod, některé softwary pro mp3 přehrávače, práce se zvukem který si nahraju (Audacity grrrr), telefon přes bluetooth (např. PC Suit od Nokie), sw pro anglinu pro děti co dostaly ve škole atd. atd. Nejsem zrovna začátečník, ale s tímhle každým problémem jsem ztratil minimálně den. X kompilací sw k telefonům které stejně pak nefungovaly apod (jedině snad přenos souboru). Ono dnes je počítač především nástroj, nicméně použitím linuxu v běžné rodině se stáváte jeho otrokem. A co je špatného na tom když si děti taky někdy zahrajou hry? Co jste dělal vy jako dítě? Linux je koníček, pro někoho i práce, ale na desktopu se fakt všestranně použít jednoduše nedá. Netvrdím že se všechno nedá nějak „rozchodit“ nebo obejít ..... ale výsledek není 100%. Tak proč ztrácet čas. Když to někoho baví, prosím, taky mě to bavilo, ale osobně bych linux na desktop domů nedoporučil. A ani té babičce. Co bude mít z toho, že se naučí pár kliknutí v linuxu, když pak příjde ke své kamarádce a bude za vola že neumí s Windows. Dobrý pocit z příslušnosti k Open Source komunite? Mám linux celkem rád, ale tvrdit že je na desktopu použitelný pro někoho jiného než pro linuxáky (a představte si pod tím pojmem cokoliv :o) je zcestné a nepravdivé.
-
mat (neregistrovaný)
„Můžou se učit práci se soubory, grafikou, psát textové dokumenty a používat u toho styly (to se jim bude hodit do školy)… a všechny tyhle produktivní věci se dají dělat v Linuxu.“
panebože, tyto věci se na Win nebo MAC díky opravdu bohaté nabídce komerčních i GNU programů dají dělat mnohem efektivněji…
-
MArtin (neregistrovaný)
2Slavek
přidal bych neexistující (rozuměj profesionálně používaný) CAD o 3D nemluvě. Návrh desek plošných spojů zachraňuje poloamatérský eagle. Vývojová prostředí pro DSP a uCPU ani ve wine (protože obyčejně nerozchodíš jtag nebo rs232)…ještě, že se ten Matlab pořád drží (ale např. klávesnice a klávesové zkratky jsou porod a nemožnost zpracovávat komprimovaná videa…škoda slov).
2dustin PS: zkus si někdy používat notebook a přepínat mezi externím monitorem a LCD. Dodnes porod, v 9 z 10 případů ok, v 10. případě přijdeš o rozdělanou práci, když musíš restartnout Xka a to tě začne po týdnu pěkně krkat.
rady typu: Pokud je bug v gnome commanderu, který ti vadí, nahlaš, oprav, pošli patch. si strč někam – na to mají čas jenom IŤáci, normální člověk potřebuje, aby to makalo – protože má dost své vlastní práce.
-
krakonoš (neregistrovaný)
Na desky plošných spojů existuje, kromě placeného Eagle, také free KiCad. Bohužel nemá tak bohaté knihovny a je poněkud neohrabanější, ale zase se k němu dá na netu najít český manuál. Co mi u Linuxu ale poněkud vadí, je nedokonalé nastavování zejména barevných tiskáren, konkrétně ICM profily a velmi chudý Xsane. Mám A3 skener Mustek a v podstatě jen kvůli němu a práci se zvukem ještě používám Windows.
-
koso (neregistrovaný)
Obavam sa ze k prelomeniu kruhu za dnesneho stavu nedojde. To je linux ako operacny system ma navrch je tu asi kazdemu zrejme, ale co z toho? V jednom starsom dokumente je spominane spojenie „killer application“ a to je podla mna to, co chyba. Nech prizmurim oci ako len chcem, tak dostupny software pre linux je slaby odvar oproti tomu, co sa vyvija pre konkurencnu platformu – a to nie len mnozstvom, ale aj celkovou kvalitou.
Ak teda linux neponukne softwarovu vybavu, tak zostavaju len tie klasicke … bezpecnost a cena. Casto sa naraza hlavne na cenovu vyhodnost, avsak to je skor pre skoly a domacnost. Pre podnikovu sferu to nie je velmi zaujimave.
-
dustin (neregistrovaný)
Obávám se, že nelze generalizovat. Každá firma to má jinak. Pokud se dobrovolně uváží k win-only řešení (firemní IS, outlook, atd.), nic jiného jim nezbývá. Pokud se trochu snaží, mohou jet ve win/lin klientech. Grafikovi necpu linux, stejně jako vývojáři javovských aplikací necpu win. Běžní uživatelé (helpdesk, asistenti, brigádníci) mohou jet klidně na obojím.
Na druhou stranu, pokud již mají profi pořešený win desktop (domény, zálohování, centrální správa updatů, centrální výroba instalačních obrazů – což je u menších firem spíše výjimka), linuxový desktop pro běžné uživatele jim úspory nepřinese.
-
Ad „V jednom starsom dokumente je spominane spojenie „killer application“ a to je podla mna to, co chyba.“:
Možná by stálo za to víc propagovat Linux (resp. nějakou jednu distribuci) jako operační systém pro lidi, kteří nechtějí nic řešit, nic nastavovat a chtějí prostě používat pár svých oblíbených funkcí.
Je to úplný opak toho, jak je Linux dnes většinou vnímán (jako variabilní systém, který si každý přizpůsobí jak chce) – což bohužel v mnoha lidech evokuje pocit, že si ten systém musí přizpůsobovat a musí si s ním hrát, aby byl vůbec použitelný (což byla pravda v dřevních dobách Linuxu).
Neznamená to rezignovat na Linux jako nejvariabilnější operační systém pro pokročilé uživatele, variabilita by měla zůstat. Pokročilí uživatelé už beztak přešli na Linux. Vedle toho by ale mělo existovat ještě nějaké distro, které lidem práci co nejvíc zjednoduší – něco, co by šlo ještě dál než Ubuntu. Hlavní je, přizpůsobit DE (ať už KDE nebo Gnome, případně něco jiného), maximálně ho zjednodušit, aby z toho bylo přívětivé menu i pro lidi, kteří si s počítačem moc nerozumí a vlastně se ho bojí. Mělo by to perfektně a spolehlivě přehrávat Flash (videa na webu), maximálně jednoduchý, ale hezký prohlížeč obrázků (když vnoučata přinesou CD s rodinnými fotkami), přehrávání MP3 a filmů na DVD, mít na ploše velkou ikonu s nápisem „Internet“, která bude spouštět Firefox s předvolenou domácí stránkou (jednoduchý rozcestník)…
-
dustin (neregistrovaný)
IMO Ubuntu se takovému jednoduchému desktopu každou verzí docela blíží. Samozřejmě nemluvím o instalaci, ale z kdo z úplných BFU si instaluje OS sám…
Velká oficiální distribuce zaštítěná firmou distribuovaná zdarma nemůže rovnou obsahovat podporu např. DVD, to by si na ní právníci smlsli. Ale stávající řešení na pár kliků mi přijde schůdné.
-
Slavek (neregistrovaný)
Jenonomže je trochu protimluv v tom, že Linux je známý jako serverový systém a pro odborníky a najednou ho budete propagovat jako něco pro BFU, kteří nechtějí nic nastavovat. Taková reklama podle mne nebude fungovat – musel by být distribuován jako něco jiného, v tom je právě šance Googlu: vzít slušné jádro, dodělat k němu trochu nadstavby a poslat do boje jako něco jiného. Nemusí se říkat otevřeně, že to je Linux-based. Pokud budete nabízet „pouze“ linux, tak vzhledem k tomu, jak je to stará značka, můžete narazit na problémy – lidi ho nemusí vzít.
-
dustin (neregistrovaný)
Skutečné BFU nezná linux jako serverový systém, nezná jej totiž vůbec. Rádoby „Windows power usera“ stejně nepřesvědčíš, protože by tím ztratil své dlouho budované „know-how“.
A opravdu zvídavý uživatel desktopový linux zná. Myslím si, že je celkem jedno, jak se to bude jmenovat, když to bude mít velkou mediální masáž a navíc to taky bude rozumně fungovat. V tom je ubuntu docela dobré. Nakonec v tom prvním i google se svým vaporware OS (zásluhou novinářů).
-
Slavek (neregistrovaný)
To je trochu zavadejici. Jako BFU nefunguje pouze moje manzelka, ale podle mne i rada lidi, kteri si doma instalujou Windows, z warezovych serveru vsemozne zavirovane cracky a podle ruznych for splacavaji system aniz by vedeli, co vlastne delaji. Mozna je to nadnesene, ale v podstate jsou tak nejak blizko oznaceni BFU a je jich hodne. Obcas nekomu ukazu, jak funguje Linux, utikaji domu, ze jdou instalovat, ze vedeli, ze je to bezva system, ale netusili, ze takhle, tak stahnou, chvili s tim blbnout a jdou zpatky k Windows. Je to podobne, jako se slusnymi smartphony: podle vyzkumu jsou max. pro 6%. Chvili mi trvalo, nez jsem to uznal a prestal je cpat lidem z te 94% skupiny. Linux v tomto pripade je IMHO pro uzkou skupinu, kam patrim treba ja, ale nyni jiz akceptuji stav, ze v tuto chvili pro majoritu jeste neni. Delsi dobu jsem ho ale cpal i lidem, kteri byli mimo cilovou skupinu a uznavam, ze to byla chyba.
Zkusim primer z jine oblasti: Ptali se E.Parmy (zil v Londyne, kdysi kapelnik od J.Korna), jestli ma ve svete sanci ceska kapela. On rikal, ze nema. Ze proste na to svet neni pripravenej, vzit ceskou kapelu. Ze by se treba ta kapela musela uhnizdit venku, vubec by se nerikalo, odkud je a pak, az se prosadi, s tim prijit na svetlo a udelat z toho prednost. Myslim, ze podobne by to mohlo fungovat i zde – teda myslim, ze to bude i pripad Googlu (nebo podobne Applu): neuvadet prilis casto, ze je uvnitr linux, aby si uzivatel nerekl „zase ten linux“, ale kdyz pak zjisti, ze to funguje a ze je vlastne uvnitr nejaky *nix/linux, proc ne. Pak uz je to jedno.
-
Staticky kompilovaná a pro správnou CPU architekturu?
Pokud závisí na X knihovnách, tak se nejde divit… Na druhou stranu distribuce a jejich balíčkovací systémy jsou jedna z největších výhod Linuxu – uživatel má všechny programy jako na dlani a instaluje jedním příkazem. A pokud to má být uzavřený SW, taky to jde – viz třeba Opera.
-
Hugo (neregistrovaný)
Ziarivy a negativny priklad je instalacia Oracle na Linux, kde by staticka instalacia (alebo aspon striktne pouzivanie vlastnych kniznic) vyriesila kopec problemov. Neverim tomu, ze to nerobia schvalne … Domixovane 32bit/64bit kniznice a podobne … Pricom vobec netusim, co hladaju 32bit casti v 64bit verzii…
-
MArtin (neregistrovaný)
celá koncepce sdílených knihoven a impotentní instalátory jsou toho příčinou – kdysi dobrá myšlenka spočívající v úspoře místa a dnes prokletí!
Dnes máš 1T disky za pár kaček, tak proč si sakra každá aplikace nenaleje všechny závislostní knihovny sebou. O kolik by se zvětšila čerstvě nainstalovaná distribuce? o 1GB? vždyť je to k smíchu ať si má jeden sw u sebe zlib1:1.2.3.3.dfsg-14 a druhý 1:3.1.4.3.dfsg-12 a bude pokoj. A ty instalátory – už jsem to psal v minulém díle – průserová záležitost dodnes. Pod wokny si člověk aspoň může vybrat, kam to šoupnout, případně jak to dopadlo. Pod lin ne (tedy pokud se nepohrabeš v konfigurácích – což mimochodem u balčkovacích systémů moc dobře nejde).
Takže typická situace v /usr máš už jenom 300MB volnýho místa, vedle prázdnej 100GB disk, ale je ti k prdu, pokud to nemáš na LVMku…
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Ano, pan bude expert… od pohledu. Sdilene knihovny jsou na nic, lepsi je kazdou bezpecnostni diru opravovat v tisicich aplikaci nez v jedne spolecne knihovne. Vubec nejlepsi si je pak danou knihovnu pro kazdou aplikaci priohnout, abych nemusel opravovat prasacky napsany kod, napr. z privatnich symbolu udelat verejne, atd. To je teprv to spravne labuzo pro fajnsmekry! Nejses ty Laeluv pribuzny?
-
Předpokládejme, že v knihovně ve verzi x.y.z je chyba. První možnost je, že si každý program bude tahat kopii knihovny s sebou. Druhá možnost je, že tato knihovna bude v systému jen jednou.
V případě chyby ve verzi x.y.z jsou bezprostřední následky v obou případech stejné – chyba postihne všechny aplikace. Významný rozdíl je ale v možnosti následné opravy – zatímco v prvním případě je potřeba upravit a přeinstalovat všechny programy a vyžaduje tou součinnost ze strany jejich autorů. V druhém případě stačí aktualizovat knihovnu na jednom místě. V důsledku toho je druhý model celkově bezpečnější.
-
kozec (neregistrovaný)
> PS: upřímně, přiznejte si kolik z vás kolikrát za poslední rok nějak vážněji (ztráta dat, průnik do systému…) ohrozila nějaká chyba v knihovně ;).
Mna dneska. Na source engine postavena hra sa pokusila zobrazit uvitaciu spravu a nasledny pad tridentu ju kompletne zlozil. Nasledkom toho ma zabili ;-)
-
1 – automatický update vyžaduje nějakou aktivitu autora programu – musí vydat novou verzi. Při sdílených knihovnách stačí, když opravu začlení správce distribuce: jednoduše, na jednom místě. Navíc ne každý program ve Windows má automatické aktualizace a většinu těch programů nejde aktualizovat centrálně (že bych zadal příkaz pro aktualizaci všeho SW, co v počítači mám – ve Windows bych musel proklikávat všechny programy jednotlivě).
2 – kolikrát tě postihlo „dependency hell“? Mne za poslední roky ani jednou. Na svého distributora si nemohu stěžovat :-)
-
Vždyť o místo na disku dnes vůbec nejde. Ke sdílení knihoven je jiný důvod ;-)
A pokud dochází místo? V případě LVM je to snadné. Když LVM nemáš, ale máš jiný disk 100 GB, vytvoříš si na něm třeba 20 GB oddíl a ten si připojíš do jako /usr (předem na něj nakopíruješ původní data). To můžeš udělat i za chodu.
Požadavky na diskový prostor pro programy a knihovny se dá odhadnout v pohodě, takže se moc nestává, že by místo došlo. Co může růst nečekaně, je /var – např. se zdvojnásobí objem dat v SQL databázi, nebo soubory poskytované www serverem. Není nic jednoduššího než přidat disk/oddíl a data umístit na něj. Pak ten disk připojíš na příslušné místo (např. mount do /var/lib/postgresql/) nebo vytvoříš symbolický odkaz (ln -s).
-
> O kolik by se zvětšila čerstvě nainstalovaná distribuce? o 1GB? vždyť je to k smíchu ať si má jeden sw u sebe zlib1:1.2.3.3.dfsg-14 a druhý 1:3.1.4.3.dfsg-12 a bude pokoj
Tomu sa tusim vravi „dll hell.“ Obdobnym systemom sa preslavil Windows a v linuxoch k pouzivaniu niecoho takeho nastastie nieje ziaden dovod.
> Takže typická situace v /usr máš už jenom 300MB volnýho místa, vedle prázdnej 100GB disk, ale je ti k prdu, pokud to nemáš na LVMku…
Presunies /usr na vedlajsi disk a potom ho pripojis spat symlinkom alebo cez mount -bind (mimochodom, skus toto spravit pod Windowsom ;-)
-
1 – Kdy a jak tě naposledy postihl dependency hell?
2 – Jakýkoliv adresář jde přesunout, klidně i root nebo /var. Programy a knihovny nezabírají moc místa – pár giga, není problém to odhadnout a s nějakou rezervou vyžiješ na věky. To co roste, jsou data. Ty jsou jednak v /home a jednak ve /var. Obě tyto složky si můžeš dát na zvláštní disky a můžeš to rozdělit ještě dál, třeba data uživatelů první půlky abecedy na jeden disk, data uživatelů druhé půlky na druhý disk, data webového serveru na jeden, data databáze na druhý atd.
-
espinosa_cz (neregistrovaný)
Nedělám si velké iluze, že by včasnější nástup linuxu nějak zvlášť pomohl. Bohužel. Linux má většinu nectností tehdejších Unixů, takže by mu na desktopových (konzumních) OS zase natrhl frak. A ve chvíli kdy obsadíte konzumní sektor máte dostatečnou finanční základnu pro útok na servery a enterprise sféru.
MS nabídl JEDNOSTNOST, od UI až po široce pojaté API, proti tehdejší Unixové roztříštěnosti. K tomu běh na laciném železe a relativně nízkou cenu OS. To byla jeho „killer feature“. Díky tomu uspěl i když jednotlivosti za konkurencí zaostávaly, speciálně UI.
Linux proti tehdejším Unixům může nabídnout tak leda ten běh na laciném HW. S cenou je to diskutabilní, lze namítnout že linux zdarma je reakce na dominanci MS, kdyby MS nebylo, můžeme jen spekulovat, jaká by byla. S tím modelem komunitního otevřeného vývoje, mno, to je taky hodně diskutabilní. Mě přijde vývoj unixu byl dost otevřený až komunitní no a to samo o sobě nestačilo. Nebyla tmelící autorita.
-
Sten (neregistrovaný)
MS hlavně nabídl zvláštní obchodní model firmě IBM, kdy SW není součást dodaného počítače, ale je licencovaný (a všechny zdrojáky zůstanou MS; to potom MS použil k výhře Windows nad OS/2). „Killer feature“ byla pouze cena železa, resp. to, že PC protlačilo IBM včetně takových podmínek, jako jsou dva nezávislí výrobci procesorů (Intel a tehdy neznámá a malá firma AMD).
Hnutí GNU je starší než MS a bylo reakcí na placené UNIXy, takže Linux by byl zdarma i bez MS.
-
Ten první odstavec zněl jako by MS málem vynalezl samostatně licencovaný SW a díky tomu prorazil. To snad proboha ne. Unixové licence byly na prodej někdy od konce 70tých let a nemělo to návaznost na HW. Na ten si ho platící zákazník obvykle musel naportovat.
Microsoft je o něco starší než GNU, MS byl registrován v r. 1976, GNU oficiálně oznámeno 1983, ale tehdy měl MS ke světové dominanci daleko a GNU vzniklo jako reakci na licencování Unixu, potud máte pravdu.
Článek ale není GNU OS, ale o linuxu (malé l) jak jej známe dnes (obvykle ve formě nějaké distribuce) s jádrem Linux a se všemi těmi aplikace které ho dělají použitelným, včetně OOo, je primárně rekací na dominanci produktů MS. Kdyby toho nebylo, jeho „cena“ a vůbec existence diskutovatelná.
GNU je pro linux zdrojem kromě několika základních nástrojů (jako gcc, binutils) primárně licence a ta zpoplatnění nevylučuje (i když pravda komerční využití dost komplikuje).
Stačí se jen podívat, kolik aplikací má duální licencování a pod GPL/LGPL vyšla teprve když bylo jasné, že se nemá šanci prosadit proti konkurenci nebo obecně pod vnějším tlakem – OOo, Qt, MySQL, Java…
