Vlákno názorů k článku Digitální signálové procesory zpracovávající hodnoty s plovoucí řádovou čárkou od Josef Pavlik - > (64 MB, kde MB v mých článcích...
-
> (64 MB, kde MB v mých článcích odpovídá 2^20 bajtům)
Proc radsi nepouzivas MiB?
Je to technicky spravnejsi a bylo by dobre tohle znaceni propagovat mezi verejnosti. Me se tohle znaceni sice ze zacatku taky hrozne nelibilo, ale nakonec jsem pochopil, ze pak aspon nejsou pochyby o tom, kolik to vlastne je.
Uplne nejhorsi ovsem je, kdyz nekdo oznacuje kapacitu pameti v milibitech (mb) :-) -
ogar (neregistrovaný)
No ja si myslim ze cele to zverstvo ohledne KiB, MiB, GiB, TiB (a podobne, tj. prefixy s 10^3) byly zavedeny pouze a jenom kvuli slunickarum a politicke korektnosti a hlavne vyrobcum disku, kteri pouzitim 'prefixu' s 10^3 (=1000) misto 2^10 (=1024) 'ziskali' vice mista: X/1000 > X/1024 :-(
Obecne u procesoru/paralelnich zbernic/..., mame X dratu kde kazdy muze byt ve stavu 0 nebo 1, takze ono tady jednotky s nasobkem 2^10 davaji vetsi smysl!!
Treba tento procesor ma fyzicky vyvedenych 22 dratu (A23-A2; A1 ani A0 'neni' potreba, protoze processor umi adresovat pouze po 4 bytech).
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelNo právě, mě to vůbec nejde přes ...klávesnici :-) tak jsem si řekl, že už starýho psa novým kouskům nenaučí...
-
Hele, ty nerikej nic o stari, jsi o jednu studentskou generaci mladsi nez ja :-). Muj spoluzak te ucil.
Jak potvrzuje i vetsina dalsich diskutujicich, je v tom zmatek, ktery je resitelny jedine pouzivanim prefixu Ki, Mi, Gi, Pi, Ei, Zi a Yi. Libil se mi ten nazor, jak nekdo psal, ze predpony k, M a G byly "zneuzity". To pojmenoval dobre.
Jinak ten zmatek v harddiskach, to byvalo uz za dob 40M hardu. Vzpominam si, ze jeden zakaznik se strasne rozciloval, ze jsme mu prodali 40M harddisk a on ma jenom 38.147mega (presneji 38.147MiB a on ocekaval, ze to bude mit 40MiB. Samozrejme nerekl MiB, tahle jednotka tehdy neexistovala, ale z jisteho hlediska mel proste pravdu. My jsme tomu pak rikavali "programatorsky mega" a "obchodni mega" :-) -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Nojo a už i tento věk stačí k tomu, abych se podivoval nad některými "novinkami", které vlastně novinkami vůbec nejsou :-)
Já souhlasím s tím, že je v tom někdy zmatek (u RAM ovšem doufám ne), jen mi prostě to MiB nejde přes prsty no. Jo a ten zákazník - neměl nakonec srdeční záchvat, když si koupil diskety? Protože 1,44MB je takový marketingový oříšek, kde si nevystačíš ani s MB ani s MiB :-) [taky to 2.0 unformatted je lež, pardon čistý marketing]
-
Diskety byly taky peknej zazitek. S nima jsem si uzil hodne.
Tech 1.44 je opravdu ani MB, ani MiB, to proste vychazi z toho, ze je to 2x720KiB, takze 1.44 kilo-kibi-bytes :-)
Vzpominam si, ze standardni 5 1/4" disketu jsem formatoval na 880KiB. Normalne se na ni veslo 720KiB = 9 pulkilovych sektoru na stopu. Ovsem mezi sektory jsou gapy, takze kdyz se formatovala na kilove sektory, dalo se tam dostat 5 kilovych sektoru, coz je 800KiB. Ale jelikoz diskety byly drahe a mista malo, dostal jsem na ni 5 kilovych sektoru a jeste jeden pulkilovy. Sice gapy uz nebyly standardni a nedal se prepsat jeden sektor bez zniceni sousednich sektoru, ale udelal jsem to tak, ze se vzdy cetla cela stopa najednou a cachovala se. Pri zmene se pockalo, az se bude potrebovat jina stopa, pak se vsechno zapsalo a teprve potom se cetla dalsi stopa.
Bylo to fantasticky rychle a dostal jsem na diskety o 10% vic dat. Skoda jenom, ze to nebylo citelne v nicem jinem :-).
Jeste byla sranda s bootem - CP/M vyzadovalo 128 bytove sektory, moje byly kilove a loader cetl natvrdo prvni sektor 128 bytes. Tak uvnitr tohoto prvniho sektoru byl na 129 a 130. byte validni CRC prvnich 128 bytes, takze i kdyz se sektor cetl jako 128 bytovy, proslo to :-) -
xxxxx (neregistrovaný)
Drobná technická. 720/1.44 to by třiapůlky. Pět a čtvrtky měly 360/1.2 ... ale i na nich se dalo pohrát se sektory. Jo a když byla mechanika a hlavně disketa nová, značková, ještě neochozená, tak někdy zvládla i "track-at-once" i s (vlastně stále stejným) "šumem" mezi sektory a nevyhodila chybu. To pak byla kapacita. Ale na to se vůbec nedalo spoléhat, začalo selhávat i po pár hodinách či dnech.
-
ARM (neregistrovaný)
nejnovejsi kombinace disket + 3 1/2" mechanik zvladaly i 2,88 MB, ale to bylo uz v dobe, kdy toto medium nikoho moc nezajimalo (resp. pro flashovani BIOSu popr. instalacku bylo lepsi byt kompatibilni s 1,44MB a pro vetsi kapacity uz byly CD-ROM). Vlastne jsem snad ani nevidel, ze by to nekdo pouzival v praxi, vi nekdo?
Existovala pry i 5 1/4" mechanika pro 10 MB diskety s kolmym zaznamem, ale to je taky asi hodne rarita.
-
j (neregistrovaný)
Protoze MB je odjakziva dvojkova jednotka. Proto musej byt i vsechny nasobky mocninou dvou a cokoli jinyho je totalni kravina.
Pokud nekdo vytvori neco v sedmickovy soustave, bude platit totez pro sedmicku. Takze u sedmickovy soustavy bude k 7^4 = 2401. M pak bude 7^8 ... protoze je naprosta hovadina aby to bylo jinak, v desitkovy soustave to taky neni jen tak nejaky cislo, ale 10^3, 10^6 atd. Jinak to totiz ani nemuze fungovat.
Pokud nekdo chce vyjadrit pocet bajtu, tak to lze vyhradne tak, ze napise ze to je 1,487x10^9 bajtu. Pak to ma smysl.
-
atarist (neregistrovaný)
Já to chápu tak, že u pamětí, které se adresují "paralelní" adresovou sběrnicí, je to vždy 2^n, kdežto u disků je to dneska počet bajtů (u mnoha SSD skoro přesně na bajt :-), tady zrovna mám disk s 128.0 GB, 128035676160, což je oproti 128000000000 rozdíl asi 0,02%, tedy nic).
Takový ten mezistav, který existovat u disket, to je už asi jen na historky u piva :-)
PS: jak je to u přenosových rychlostí mi nikdy moc nedocvaklo. Mám pocit, že provideři používají desítkový MB.
-
ehmmm (neregistrovaný)
Tak jeste vic offtopic si myslim, ze se to vzdy pise "bar".
A co se tyka MiB, tak az do okamziku, kdy to zacali vyrobci HDD, tak vsichni spokojene zili s kB (myslim, ze se dokonce psalo velke "KB", jako ze to neni "kilo=1000") a MB. Jenze u 1 GB uz to dela cca 70 MB a to se vyplati. -
Nejde jen o výrobce disků. V telekomunikacích se "odjakživa" (od začátků digitálních přenosových systémů) vyjadřují přenosové kapacity v bitech za sekundu. A odvozeně pochopitelně v kilobitech, megabitech, gigabitech. Jelikož tyhle kilo/mega/giga jednotky nejsou adresovány žádnou paralelní n-bitovou sběrnicí, ale jsou přenášeny za sebou v čase, nedávají mocniny 2^10 žádný smysl a nikdy se v tomto prostředí nepoužívaly.
Takže co přenosové rychlosti, kolik u nich má být kilo? 1024? Proč? Nebo v případě bitů k=1000, a u bajtů k=1024? To taky moc nedává smysl.
A jinak - dvojkové mocniny dávají smysl u RAM, kde je skutečně v naprosté většině paralelní adresování. A zde úplně původně došlo ke "zneužití" předpon k/M/G a od toho se odvíjí ty další problémy. U disků je to podstatně složitější, tam nic takového není, u moderních managed storage jako sjou SSD už vlbec ne...
-
Trident (neregistrovaný)
Pouzivat baudy na vyjadreni rychlosti je ta sama kravina jako pouzivat newton na metr pro rychlost auta. Ty baudy se tenkrat pouzivaly kvuli tomu ze baudrate diky primitivnim modulacim odpovidala rychlosti. Pri pouziti lepsich modulaci baudrate prestalo davat smysl. Hlavne pouzivat tuhle puvodne dalnopisnou jednotku (Baudot) uz tehdy byla kravina na n-tou.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
No ono se to hlavne pouzivalo v dobach modemu s 300Bd a 600Bd. Potom uz to prestalo davat smysl (protoze u 1200bps a 2400bps je to porad 600Bd kvuli pouzite modulaci). Ale je pravda, za bych jeste nasel krabice s Atari modemy, kde je napsano 300 Baud (samozrejme v nasich podminkach nepouzitelne, uz jenom kvuli placeni za provolane minuty ;)
-
j (neregistrovaný)
V nasich podminkach se tenkrat platilo ne za minuty ale za impuls, pricemz v ramci "okresu" (bylo to trochu slozitejsi, ale zhruba) stal hovor presne jeden impuls. Takze dokud nebyl prerusen, bezelo i modemovy spojeni.
A samo existovaly vice ci mene znamy zpusoby, jak vytocit za nulu i mezimesto.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Jj to je pravda. Ja tedy v te dobe zazil i starsi 1200 bps, ale to clovek brzy zjistil, ze kdyz uz tedy mit internet (nebo BBS) doma, tak radeji sehnat 2400 bps. Ale je fakt, ze my to doma s brachou (po prvnim mesicnim vyuctovani) vyuzivali stylem "pripojit, stahnout postu, odpojit, odepsat v offline rezimu, pripojit, odeslat nove maily, odpojit". Stejne to ale lezlo do penez ;)
-
Karel (neregistrovaný)
Přesněji to nebylo v rámci okresu, ale jen v rámci místního telefonního obvodu (MTO, v ČSSR jich bylo 1650), u hovorů mimo vlastní MTO se platilo za dobu hovoru (ve sluchátku bylo tarifní impulsy slyšet :)). Do jednoho MTO patřilo město (velké, třeba Praha), případně více malých měst či vesnic připojených k "jedné ústředně". Několik MTO tvořilo uzlový telefonní obvod (UTO, 250), několik UTO pak tranzitní telefonní obvod (TTO, 23). Při volání do cizího UTO bylo potřeba napřed uvést (vytočit :-)) jeho předvolbu (Brno - 05) - takhle to mají ve většině zemí mimo ČR dodnes.
