Jsem učitel a překladatel a tím se, jak by se z některých dřívějších odezev v této diskuzi mohlo zdát, asi předem diskvalifikuji, ale za sebe říkám, že články o špatné jazykové kvalitě nečtu, protože již z principu odmítám věnovat energii práci, která je polovičatá.
Jazyk je skutečně pouze prostředkem, ale jeho zvládnutí je podmínkou k úspěšné komunikaci. I v dokonalé jazykové formě dochází ke komunikačním šumům. Jakákoliv jeho imperfekce představuje jen další snížení kvality sdělení.
Sebelepší názor se nepatřičným sdělením deformuje a ztrácí hodnotu. Pro někoho bohužel, pro jiné bohudík.
Výstižně shrnuto, co NĚKTEŘÍ cítí při čtení článků nebo komentářů na Rootu.
Když čtu článek, ve kterém je hodně chyb, buďto má takovou hodnotu (na Rootu ne moc často), aby mi stálo za to to přelouskat (autorovy nedostatky to ale nijak neomlouvá), nebo se na to prostě vybodnu. To stejné s komentáři - když zrovna nemám sílu luštit, ty bez diakritiky prostě přeskakuju. Svým způsobem mě špatně sestavený text uráží, je to, jakoby autor řekl: „Na, debile, přelouskej si to! Nebudu se namáhat s formou. Buďto si to chceš přečíst, nebo nechceš.“ A já často nechci.