Jsem narazil na jeden problem prednedavnem - na zive byla tabulka cpu/vykon/cena ale nebyla hezky serazena. Tak jsem nastartoval openoffice tabulkovy calc, jenomze pres schranku tam ta tabulka nesla vlozit (oznaceno ve FF). Tak si rikam, nic se nedeje, dam do souboru a importnu. Dam do souboru.. a import hledam marne - pritom by to chtelo jen oddelovac=" " (dve mezery). Nakonec jsem napsal husty sed prikaz ktery mi prekladal cenu, pak vykon, pak jejich pomer na zacatek radku a pustil na to sort -n.
Otazka tedy je.. je alternativni aplikace (Linux?) vubec pripraven k nasazeni na desktop? ani nahodou. Bez fungujicich zakladni veci (jako schranka jina nez plaintext) je zbytecne to nazyvat alternativou.
(a zas ty auto: diesel JE alterntiva benzinaku, ale pesibus proste NENI, tak nemluvte o alternativach)
To je nějaký nesmysl. Schválně jsem si to šel vyzkoušet a na Živě jsem dal ve FF do bloku dlouhou tabulku, kde byly procesory a změny jejich cen (http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=130568). Vložit do Calcu šla pouhým stiskem Ctrl+V a to dokonce Calc poznal, že čísla za kterými je Kč jsou opravdu čísla a to Kč je měna a mezera mezi tisíci je oddělovač tisíců. Neříkám, že tento způsob přenosu informací mezi aplikacemi je bezproblémový (čísla někdy obsahují různé oddělovače desetin, někdy nemám zájem o formátování, někdy inteligence Calcu je na závadu..), ale tvrdit, že na systémech GNU/Linux je schránka jen jako plaintext je chybné.
Mne spíš vadí, že pokud si chci HTML soubor otevřít v Calcu, tak "oocalc soubor.html" mi jej otevře v "ooweb".
Nebo mi vadí, že pokud si v gnome vytvořím prázdný soubor ".odt" tak mi nejde otevřít v oowriter protože to prý ve skutečnosti není ".odt" (to opravdu není - je úplně prázdný).
Otevírání prázdných souborů s příponou .odt mi oo v KDE sežere. Koukal jsem se na příkaz a zřejmě k otevírání používá toto: "ooffice -writer %U" jestli gnome užívá stejný příkaz, neměl by snad v tom být žádný problém.
Dokonce pokud není soubor úplně prázdný, provede se import.
Hmm, problém asi není v OpenOffice, ale v Gnome. Pokud prázdný dokument otvírám (dvojklik myší či Enter) dostanu hlášku ve smyslu: že název souboru naznačuje, že jde o typ OpenDocument text, ale obsah ukazuje, že tomu tak není. Ta hláška je evidentně hláška od Gnome a ne od OpenOffice.
Obejít to lze tak, že pravým čudlíkem klepnu na dokumentu a zvolím "Otevřít s" a pak "Otevřít s OpenOffice.org Writer". Pak již vše proběhne dobře.
Při normálním otevírání dělá zřejmě Gnome nějakou kontrolu typu souboru dle obsahu, která se mi ovšem moc nezamlouvá.
To je zrejme tim, ze gnome neotevira soubor otrocky podle pripony, ale pozna typ nejakym mechanismem podobnym "file", ne? No a pokud pripona neodpovida typu, tak uzivatele varuje...
Myslim, ze to je velmi sikovna ochrana proti malwaru, ktery by jinak mel v linuxu cestu otevrenou...
Napr. kdyz prejmenuju obrazek unix2image.gif na unix2image.txt a pak na nej kliknu, dostanu hlasku:
Název souboru "unix2image.txt" naznačuje, že tento soubor má typ "Prostý textový dokument". Obsah souboru ukazuje, že soubor má typ "Obrázek GIF".
Myslim, ze je to naprosto v poradku a je to dost uzitecna featura.
Taky nechapu, proc bych mel vytvaret prazdny soubor X.odt a pak jej otevirat - neni jednodussi
otevrit OOo, vytvorit soubor a pak jej ulozit?
Nechci tvrdit, že ta kontrolní vlastnost v Gnome je úplně špatná. Ovšem u prázdného souboru by se to tak chovat nemělo - proč vlastně Gnome nabízí vytvořit prázdný soubor?
Vaše řešení jednoduší rozhodně není. Jelikož pak když dám v OpenOffice.org uložit, tak musím najednou říct kam. V tu chíli třeba již nemám moc času a uložím to ledabile někam kam to nepatří. Nebo po uložení budu chtít se vniklým souborem provést nějakou operaci (kopírování, odeslat mailem, ...) a musím ho najednou pracně hledat.
Mate pravdu. Idealni reseni by bylo (a podle me by tuhle feature mel mit KAZDY program) mit nekde
v programu dragable ikonku prave otevreneho souboru - tj. neco na zpusob ikonky URL ve FF - kdyz bych chtel soubor nekam ulozil, proste bych vzal ikonku a polozil ji nekam...
Chlapci a co takto Templates. Vytvorte si v $HOME adresar Templates a nahadzte si tam prazdne sablonky na fakturky, ziadosti, prazdne dokumenty, kludne aj s podadresarmi.
Potom uz staci iba pravy klik kde chcete a nakuknite do 'Create document'.
Sorry, ale prázdný textový soubor může mít 0 bajtů a mít smysl, ale prázdný XML soubor nebo prázdný ZIP soubor asi těžko. Osobně používám KDE a tam je Create New: Text File, HTML File, Spread Sheet Document apod. Když si vyberu Spread Sheet Document, vytvoří mi to prázdný (logicky, ne fyzicky) a validní KSpread soubor - podobně u "textového dokumentu".
A teď mě napadají 3 možnosti:
1. Gnome nabízí vytvoření prázdného souboru bez uvedení typu. V tom případě je Gnome nejenom prostředí primárně určené pro blbečky, ale blbečkové ho i navrhovali, protože pro BFU je taková volba prakticky bezcenná. Chyba je tedy na straně Gnome.
2. Marek Chlup si nechal vytvořit prázdný soubor ve formátu OOWriteru a vytvořil se mu zmetek. Chyba je na straně aplikace nebo Gnome, není to ale chybná featura, nýbrž bug.
3. Marek Chlup si nechal vytvořit prázdný plaintextový soubor a rozhodl se jej opatřit koncovkou .odt - v takovém případě je chyba jednoznačně na straně Marka Chlupa.
Ok ok. Má volba byla 3. I když tvrdit o souboru, který má 0 bajtů, že jde o plaintext je diskutabilní.
Problém je v tom, že Gnome (alespoň v mé distribuci) v základu nenabízí vytvořit jiný dokument než "Prázdný soubor". Uznávám, že pokud dám prázdnému souboru koncovku ".odt" tak tím nevzniká soubor typu odt, ale přesto jsem trochu čekal, že by Gnome mohlo spustit Writer a předat mu tento soubor ať si s ním poradí. Dobrá každá aplikace by pak musela řešit co dělat, když má otevřít prázdný soubor a to asi není správné...
Tedy je nutné pro každý typ souboru vytvořit Templates (jak je popsáno výše) a já už nebudu brblat.
Já na tohle chování nemám jednoznačný názor. Beru to ve stylu "jak to hoši z Gnome vymysleli, tak to je". A sorry za to, že jsem o Tobě psal ve 3. osobě. Kdovíproč jsem si neuvědomil, že odpovídám na Tvůj příspěvek.
Že když kliknu na soubor, tak se mi otevře program, který s daným souborem umí pracovat? --- to přece uměl už Norton Commander pod DOSem.
Když programy před uživatelem odstíníme a necháme ho pracovat jen s dokumenty --- co pak má uživatel dělat, když s jedním dokumentem chce pracovat pomocí více programů?
> Že když kliknu na soubor, tak se mi otevře program, který s daným souborem umí pracovat? --- to přece uměl už Norton Commander pod DOSem.
Ano, skutecne takhle si bezny uzivatel "dokumentovou orientaci" predstavuje, nicmene to neni zadna dokumentova orientace, ale uboha snaha vytvorit predstavu dokumentove orientace v systemu programove orientovanem.
> Nějak nechápu, jaký mají podobné úvahy smysl.
Ano, taky jsem od clanku ocekaval vic, nicmene tema, ktere otevira je vice nez zajimave!
Najlepsi dokumentove orientovany (DO) OS, ktery znam je MacOS X. Idea DO je v tom, ze vas
vlastne ani nezajima, ktere programy mate spustene (coz je dnes v dobe velkych pameti a kvalitne zvladnuteho swapovani vice nez legitimni predpoklad). Mate proste jen otevrene NEJAKE SOUBORY.
Osobne bych byl velice rad, kdyby existoval podobny desktop pro Linux (blizi se tomu GNUStep).
Navic v dnesni dobe by se k tomuto pristupu dalo pripojit spousta zajimavych moznosti (vzdalene aplikace, sitova transparentnost nebo treba i pokrocile moznosti mikrojkader (HURD a spol.)) - a to vse naprosto integrovane tak, ze clovek vlastne ani nepotrebuje vedet, jakym zpusobem se ten ktery soubor zpracovava...
> Když programy před uživatelem odstíníme a necháme ho pracovat jen s dokumenty --- co pak má uživatel dělat, když s jedním dokumentem chce pracovat pomocí více programů?
Ja bych si jako idealni predstavoval to, ze by clovek mel otevrene okno se souborem a jenom prepinal, jak se na neho chce "divat" -- tj. podobne jako v MacOS by se jenom menil prouzek s menu a okno se souborem by melo treba zalozky "textovy editor","preklad LaTeXem" apod.
Ja som pre zmenu pouzival MacOS X asi 4 hodiny vo svojom zivote ale najlepsi dokumentovane orientovany desktop povazujem OS2. To bola ina parada. Este dnes by sa z toho desktopu dalo nieco naucit.
Ale please no flame iba moj nazor.
Já OS/2 ještě používám. Ten desktop vypadá hezky, ale moc použitelný není (proto ho moc nepoužívám, používám File Commander --- klon Norton Commanderu pro OS/2). Ten desktop běží celý v jednom procesu, takže chyba kdekoli shodí ten proces a pak nezbyde než rebootovat OS/2. Např., když si tím prohlídneš obrázek, který je chybný a shodí ten prohlížeč, tak to shodí celý desktop.
Ty třídy a objektovost OS/2 desktopu vypadají progresivně --- až na to, že pokud ti něco nainstaluje třídu, ve které je chyba a desktop se nezavede, tak můžeš přeinstalovat. Pokud ti něco nainstaluje třeba chybný driver do kernelu, tak se dá zeditovat textový soubor config.sys, odstranit ho, a nabootovat --- ale ty binární soubory desktopu se editovat nedají.
Jediné, co se mi na tom desktopu velmi líbí je "start" menu podoné menu "start" z windows, až na to, že prochází soubory a adresáře na všech discích. Dají se tím otevírat soubory rycheji než z command-line.
Hm, autor obvinuje Microsoft z marketingovych tahu, ale pripada mi, jako by sam mel na sepsani tohoto clanku marketingoveho poradce z Microsoftu. Pripada mi to jako tlachy, sice pekne, ale tlachy.
Účelem bylo především vyvolat diskusi o funkci desktopu a přístupu uživatelů k němu. Částečně se to povedlo, ale článek brzy zapadl. Máte-li sílu přelouskat alespoň část toho textu, budu rád, za vaše názory.
Osobne pod idealnim desktopem vidim neco jako frontend, ktery bude pouhym "oknem" (nehledejte v tom spojeni s Windows TM) do on-line sveta IT. V podstate idea zalozena na on-line sluzbach, kde skutecne nikoho nebude zajimat jestli je doma nebo v praci, nebo v kavarne. Jestli ma pred sebou PDA, Laptop nebo ten nejnejnejnabusenejsi PC. Rozdelil bych potreby uzivatelu do nekolika kategorri (tezko hracum CS vyhovime pres soucasny prohlizec) a ty jednotlive uz pak maximalne optimalizovat pro on-line volnost. Jen otazka udrzovani citlivych dat nekde v siti je ponekud problematicka. Ale zase dnes, ve svete plnem malware, neni bezpecne ukladani ani na domacim PC.
Myslíte asi něco podobného jako je Croquet (http://www.opencroquet.org/index.html). Ne zrovna ono 3D rozhraní, ale neurčitost toho co je ještě v počítači a co mimo něj. Jde o komunikaci, spolupráci a sdílení dat i programů.
Ovšem rozlišoval bych koncepci jakéhosi fuzzy počítače a koncepci práce s dokumenty (texty, tabulky, obrázky, videa, zvuky, kalendáře...). První uživatel primárně vidět nemusí (může mu být skryto, zda je zdroj v počítači, nebo v síti) a druhé naopak vidí a „sahá“ si na to.
To čemu vy říkáte okno do on-line světa, je princip nějakého sdílení (například distribuované objekty), ale pod pojmem desktop si spíše představuji komplex nástrojů pro zobrazení a práci s dokumenty, bez ohledu na jejich zdroje.
Problém je, že až ti spadne internet, tak systém, kde není jasné, co je v počítači a co je na síti, nebude moc použitelný --- budeš nadávat, jak to, že se nemůžeš dostat na soubor, se který jsi často otvíral a myslel sis, že ho systém automaticky stáhl...
Rekl bych, ze i na to je v dnesni dobe lek. Treba takovy WiMAX v podstate nepocita s jednoznacnym smerem do internetu. Tudiz, pokud vypadne jedna GW, muzu na internet pres dalsich rekneme 20. Rozhodne ale souhlasim, ze takovou myslenku za jeden vecer realizovat nejde, hodne veci by se muselo zmenit.
Tos asi moc nehledal :) Primo squak je i pro linux, a vzhledem k tomu, ze i OpenGL je pod linuxem, tak i ten OpenCroquet by mel jet (nezkousel jsem). Nevim jestli je tohle primo ten projekt, ale neco takovyho se vyviji i u nas na FEL CVUT na katedre pocitacu, a to hlavne pod linuxem.
Ano, Squeak je i pod Linux. Sám ho používám. Ale to není to samé jako desktop pod Linux. Squeak je samostatný systém běžící na virtuálním stroji. Existuje i distribuci Linuxu připravená výhradně pro běh Squeaku (http://perchta.fit.vutbr.cz:8000/projekty/3). Jako live cd vyhodí google tohle: http://www.ithurbide.ch/squeak.html jenže to nedokážu přelouskat :).
Pokud jde o realizovatelnost ideálního desktopu, bylo by nejlepší vytvořit ho nad čistě objektovým prostředím - čili Squeak se zda jako nejlepší varianta. Tím by se ale projekt opravdu přesunul do čistě akademické roviny. Jako desktop pro Linux by měl určitě více příznivců.
Já si nemůžu pomoci, ale mě se ty články od pana Bednáře opravdu nelíbí... Ani na Lupě, ani na Rootu. Jejich přečtení mi nic nepřináší... A na odborné servery chodím proto, abych se něco dozvěděl. Na starém serveru Novinky.cz tohle šlo, psát tam tlachy o ničem, sem se mi to prostě nehodí...
Lidí, co si takhle stěžuje je víc - často bez nějakých konkrétních výhrad. Mě se nad nimi také obvykle nechce moc přemýšlet (jako by nestačil ten čas, co člověk věnoval čtení toho článku).
Ale pár "konkrétních" věcí z tohoto článku mi v hlavě zůstalo...
NC... To je zkratka, která může mít mnoho významů, i když se omezíme jen na oblast IT. Co tím autor myslel? Network Computing? Notebook Computer? Norton Commander? Nebo radši "No Comment"?
Nebo poslední odstavec - dokumentační orientace. Nemyslel "dokumentová orientace"? To je totiž trošku něco jiného...
A když jdeme konkrétně k Linuxu - přijde mi, že autorovi znalosti jsou velmi povrchní, spíš to vypadá, jako že ví jen to, co si někde sám přečetl. A stejně asi používá hlavně MS Windows. Nějaký ten Linux se mu možná do jeho počítače i povedlo nainstalovat, ale asi do něj jen párkrát nabootoval a jinak pořád používá Windows (a z nich "típe" obrázky). A pak se rozhodl, že o tom bude psát na Root.cz...
jsem jedine pro, aby nekdo jako "Root ROOTA.cz" trochu pecliveji tridil clanky.. Precejenom, v posledni dobje se tu mnozi spousta clanku "o nicem", ktere pusobi jako treningova slohovka do skoly a informacni hodnota miziva...
pokud to pude takhle dal, za rok vsichni misto ROOTa budoou radeji cist nejakyho ADMINISTRATORA.CZ ;-) :-D
Co takto profitovo orientovany desktop? Nabootujete, ukaze sa bombasticka animacia zaberajuca 500 MB RAM a vytazujuca CPU na 100%. Clovek si da zatial kavicku a cigarko, potom nabehne menu:
1. "Dnes chci vydelat $5"
2. "Dnes chci vydelat $100"
3. "Dnes chci vydelat $125,000"
4. "Dnes chci koupit svet"
5. "Dnes to mam na haku"
6. "Uz me to nebavi, chci se stat nemyslici kupou bahna anebo zravou blatotlackou z Traalu"