… stáhnul jsem instalační DVD se Slackware, zazálohoval /home a přeinstaloval ;-)
Arch je fajn, ale aspoň jednou do měsíce se po updatu něco rozsype a já už nemám nervy to opakovaně dávat dokupy. Někdy přestane fungovat aplikace nebo je nová verze nevychytaná a nestabilní, jindy ani nenabootoju po updatu jádra apod.
Tak to mas asi jen nakou smulu. Pouzivam Arch uz pekne dlouho, konkretne pouzivam verzi pro architekturu i686 a uz mam tu samou instalaci 3 roky a slape to vsechno jak hodinky…nemenil bych.
K clanku: vim, ze kritizovat umi kazdy, ale psat ho v prvni osobe je u technicky literatury dosti neprijemne ke cteni. Navic clanek jako takovy nema se samotnym Archem skoro nic spolecneho.
muzu se pripojit k tomu, ze arch umi byt stabilni a kdyz admin dodrzuje jiste zasady ( http://wiki.archlinux.org/index.php/Enhancing_Arch_Linux_Stability ), umi byt stabilni este vice. pokud se rozhodnes aktualizovat jen jednou za rok nebo za pul, nemusis se updatama vubec trapit a kdyz mas naladu, tak zaktualizujes a doladis tech par rozdilu uplne stejne jako kdyz vyjde novej debian…
pokud jde o nebootující kernel po upgradu, tak to u archu z mých zkušeností může znamenat jen jednu ze dvo věcí: buď to rozbil Linus nebo sis hrál s mkinitcpio. Tak jako tak máš pořád fallback kernel a doporučoval bych ti v případě, že se cítíš nejistě přejít z kernel26 na kernel26-lts, který se aktualizuje jen jednou za relativně dlouhou dobu, měl by být stabilnější, Linus na něj backportuje bugfixy a většina věcí by tedy měla být funkční. další možností je dát kernel26 a kernel26-headers (případně i lts verzi) do ignore v pacman.conf a zůstat se současným kernelem tak dlouho, jak to jen libc vydrží.
arch je dost vanilla, takze vetsina postupu bude fungovat na vetsine distribuci… nerekl bych ale ze serial neni o archu. libi se mi, ze kdyz dva lidi instaluji arch, tak kazdy ma po instalaci skoro uplne jiny system – system usity na miru jeho potrebam, zvyklostem a snad i schopnostem.
Já mám se stabilitou Archu vynikající zkušenosti – používám ho už několik let – ačkoli u mě může být objektivní úsudek zastíněn tím, že jsem přecházel z Gentoo. Když si s Archem člověk trochu pohraje, tak z něj může mít opravdu skvělý systém. Paradoxně jsem měl větší potíže třeba s Debianem – inu každý se ke svému systému asi chová jinak a má jiné požadavky, tak mu to jinak drží a jinak padá :)
„Arch je fajn, ale aspoň jednou do měsíce se po updatu něco rozsype“
Docela by mě zajímalo, jak vznikají tyhle fámy. Měl jsem Arch na desktopu skoro 4 roky. Ze bych nenabootoval se mi nestalo ani jednou. Jednou jsem při aktualizaci dostal rozbitou verzi wodimu (což mě sice stálo pár DVD, ale stabilitu systému to samozřejmě ani v nejmenším neohrozilo) a jednou jsem při aktualizaci xorg musel upravit konfiguraci. To mi v součtu vychází lépe, než co půl roku trnout při dist-upgrade u rychlokvašků typu Fedora/openSUSE/Ubuntu apod.
Problémy nebyly dokonce ani v době, kdy jsem jel na testingu.