Hlavní navigace

Dolaďujeme a zpříjemňujeme si Arch Linux

Jaromír Vojtaj 28. 7. 2010

V posledním díle seriálu o Archu dokončíme instalaci základní sady programů a aplikací. Pak se budeme věnovat základům zálohování dat a konkrétnímu nastavení pro potřebu většiny běžných uživatelů. Jako poslední budou uvedeny některé příklady pro nastavení, které usnadní a zjednoduší práci se systémem.

V kategorii Systém je po výše uvedených instalacích poměrně velké množství aplikací – Avahi Zeroconf Browser, Bulk Rename, Datum a čas, Diskový nástroj, Sdílené složky, Síť, Správce souborů Thunar, Správce úloh, Terminal a Uživatelé a skupiny. Tato sada se rozšíří pouze o nástroje na zálohování dat.

Při výběru způsobů a nástrojů zálohování je nutné vycházet z několika předpokladů. Jako první by měla být vždy brána v úvahu potřeba uživatele. Na druhém místě HW výbava a na třetím pak SW nástroje a prostředky.

Nebudu zde provádět žádné teoretické úvahy a možnosti, ale popíšu konkrétní situaci a způsoby řešení. Co se týká požadavků na zálohování, jsou relativně jednoduché: v poměrně krátkých intervalech zálohovat inkrementálně obsah všech mailových schránek v Thunderbird.

V rámci adresáře HOME mám vytvořený jeden adresář DOKUMENTY. Do tohoto adresáře ukládám všechny soubory, které chci a/nebo potřebuji zálohovat. V podobných intervalech jako u mailů potřebuji uložit inkrementální zálohu toho adresáře a také adresáře, kde jsou uložená data z databázových aplikací.

V delších intervalech (jednou za den) se budou zálohovat všechny výše uvedené zdroje a k nim se přidají i nastavení webových prohlížečů a programu Esmska. Na ukládání záloh mám k dispozici dvě HW zařízení. Jedním z nich je interní pevný disk, jehož rozdělení a formátování bylo uvedeno výše. Druhým je pak malý domácí NAS, kde jsou dva disky zapojené do RAID1. Zálohování probíhá přes FTP protokol.

Jako SW nástroje je možné zvolit program ze dvou základních skupin. První z nich je určena spíš pro větší sítě, protože funguje na principu klient-server. Zde je poměrně dost možností, takže bych vybral jenom některé: Aftbackup, Amanda nebo Bacula.

Druhou skupinou jsou poměrně jednoduché nástroje, které ale pro většinu běžných uživatelů představují dostatečně mocný a konfigurovatelný prostředek včetně grafického ovládání. Z této skupiny bych uvedl čtyři. První z nich je Déja-Dup. Jedná se o poměrně jednoduchou utilitu, která staví na backendu duplicity. Další podobný program je LuckyBackup, který pro změnu využívá přímo nástroj rsync. Další je pak Back In Time, který v zadaných intervalech vytváří jednotlivé snapshoty pomocí backendu rsync. Poslední uvedenou volbou je SimpleBackup.

Všechny uvedené aplikace jsou na jednu stranu poměrně jednoduché. Na druhou stranu umožní uživateli asi všechno co potřebuje – časový plán záloh, ukládání na lokální i vzdálené prostředky, nastavení způsobu zálohy (kompletní, inkrementální, mazání starších záloh atd.), podrobný výběr zdrojových souborů a adresářů pro zálohování a hlavně automatizaci akcí bez zásahu uživatele.

Další rozsáhlé možnosti poskytují aplikace a programy, které jsou určené pro ovládání z terminálu a příkazové řádky. K dispozici je jich poměrně velké množství a já nebudu zdržovat ani jejich přehledem, ani podrobnostmi. Rovnou uvedu konkrétní řešení, které jsem nakonec pro zálohování dat zvolil. Jako první samozřejmě proběhla instalace potřebných balíčků:

$ yaourt -Sy sbackup rdiff-backup

Jedná se o instalaci výše uvedené aplikace Simple Backup a terminálové utility rdiff-backup. Na Rootu jsme měli samostatný článek. Simple Backup má standardní GUI a s jeho pomocí není problém nastavit základní parametry zálohy: typ zálohy (zvolená uživatelsky definovaná), zálohovaná data (možné přidat adresáře nebo samostatné soubory), výjimky ze záloh (opět adresáře nebo soubory), cíl pro uložení zálohy (je možné vybrat ze tří variant – standardní adresář /var/backup, vybraný adresář na lokálním disku nebo vzdálený adresář přes SSH nebo FTP. Dál je možné vybrat časování záloh. Lze je nastavit buď přímo jako záznam pro cron a nebo vybrat z nabízených možností. Poslední volbou je pak možnost mazání starších záloh.

Pomocí této aplikace se bude provádět každý den kompletní záloha všech dat přes FTP na NAS. Pro mazání starších záloh bude použita logaritmická metoda. Pro hodinové zálohy pak bude použita aplikace rdiff-backup. Jedná se o terminálově ovládanou aplikaci, takže je nutné pro její běh a časované spouštění udělat dva poměrně jednoduché kroky. Tyto kroky je možné využít i pro některé další aplikace, protože jsou určitým způsobem obecné. Jako první je nutné vytvořit příkazový soubor, který bude spouštět příslušné příkazy. Může vypadat následovně:

#!/bin/bash
rdiff-backup
--force /home/user/Dokumenty /mnt/disk/zalohy/Dokumenty

Soubor se uloží pod zvoleným názvem do uživatelského adresáře a povolí se jeho spuštění jako skriptu. Je samozřejmě možné jeho spuštěním z terminálu vyzkoušet funkčnost. Dalším krokem je potom nastavení časovaného spouštění tohoto skriptu. To je možné udělat dvojím způsobem. Prvním je nastavení uživatelské tabulky aplikace cron:

$ crontab -e

Do tabulky se přidá a uloží příkaz, který může vypadat následovně:

* */1 * * * /home/user/backup

Tento příkaz pak zajistí spuštění vytvořeného skriptu každou hodinu. Časové nastavení je možné provést i pomocí aplikace gnome-schedule. Jejím prostřednictvím je možné časové spouštění programů a skriptů zajistit a nastavit v grafickém prostředí.

Pomocí obou uvedených aplikací je zajištěno zálohování všech potřebných údajů a dat, které by mělo bohatě splnit požadavky běžných uživatelů. Tím by asi bylo možné považovat nastavení a instalaci základní sady programů a aplikací za ukončené v dostatečném rozsahu. Na závěr tohoto bloku bych chtěl pronést výzvu ke čtenářům a hlavně uživatelům Arch Linuxu: připojte svoje názory, zkušenosti dobré i špatné, příklady programů a aplikací, které používáte, vyzkoušené postupy pro zprovoznění různých HW součástí a vůbec všechno, co by začátečníkům i mírně pokročilým umožnilo svůj Arch lépe využít a nebo si ho dokonce zvolit za svůj „domovský“ operační systém.

Na samotný závěr bych uvedl ještě několik „maličkostí“, které poslouží k nastavení některých možností a zlepšení ovladatelnosti systému. Možností je samozřejmě velmi mnoho, takže vyberu jenom něco málo. Musím říct, že Wiki Archu je velmi rozsáhlá a poměrně jasně popisuje potřebné náležitosti. Docela dost věcí je tam i v češtině, případně slovenštině.

Synchronizace lokálního času systémových hodin s časovými servery

Pro tuto činnost je možné využít dvou utilit: OpenNTPD nebo NTP. Pro obě je na Wiki celkem podrobný návod. Pro OpenNTPD to vypadá následovně:

$ yaourt -Sy openntpd

Pro spuštění procesu při startu systému je možné přidat démona do hlavního konfiguračního souboru /etc/rc.conf a jeho příslušného oddílu:

    DAEMONS=(syslog-ng network openntpd …)           nebo
    DAEMONS=(syslog-ng network @openntpd ...)

Důležité je pořadí démonů network a openntpd. Synchronizace času probíhá samozřejmě přes internet, takže je nutné prvně spustit síť a teprve následně pak vlastní synchronizaci. Pokud by s tím byl problém, je možné ho řešit jinak. Do RC.CONF se nebude démon přidávat a místo toho se do souboru /etc/rc.local přidá podobný řádek:

    (sleep 120 && /etc/rc.d/openntpd start) &

Nastavení je možné změnit v souboru /etc/ntp.conf, ale pro základní funkci to není nutné.

Zapnutí numerické klávesnice při startu systému

Není to samozřejmě nezbytná součást, ale určitě je běžné, že se numerická klávesnice u stolního PC aktivuje automaticky při startu systému. Možností je několik a záleží na tom, jakým způsobem se systém startuje. Je možné instalovat balíček numlockx a jeho spuštění zadat do souboru  ~/.xinitrc

$ numlockx on

Pro uživatele GDM je to podobné. Do souboru /etc/gdm/Init/Default se přidá následující příkaz:

if
[ -x /usr/bin/numlockx ]; then
    /usr/bin/numlockx on
    fi

Pro mnou použitý SLIM je řešení asi úplně nejjednodušší: v souboru /etc/slim.conf stačí odkomentovat řádek s příkazem

$ numlock on

Použití multimediálních a funkčních kláves

Dnes je celkem běžné, že mají klávesnice různé množství funkčních kláves, pomocí kterých je možné zrychlit a zjednodušit ovládání a spouštění některých programů a aplikací. Byla by proto škoda těchto možností nevyužít, protože je to poměrně jednoduché. Uvedu jeden příklad za všechny. Na mé klávesnici je mimo jiné i klávesa na spuštění kalkulačky, a tak ji „donutím“ k tomu, aby kalkulačku skutečně spustila. Je k tomu možné využít v zásadě dva způsoby: pomocí xmodmap nebo xbindkeys. Já jsem vybral metodu, založenou na xbindkeys . K zprovoznění funkční klávesy je nutné udělat několik jednoduchých kroků.

Jako první musíme spustit v terminálu příkaz

$ xev

a až se objeví jeho okno, stisknout příslušnou klávesu. V terminálu se objeví poměrně velké množství informací, ve kterých je i kód stisknuté klávesy. V konkrétním případě je to 148, jak je možné vidět na následujícím obrázku.

Pak je možné použít GUI pro vytvoření konfiguračního souboru. Proto se instaluje

$ yaourt -Sy xbindkeys_config

Spolu s ním se instaluje i balíček xbindkeys. Pak se spustí z terminálu příkaz

$ xbindkeys_config

Tím se otevře okno pro nastavení konfigurace. V něm se vyplní několik jednoduchých nastavení – viz obrázek.

Tlačítkem Save & Apply & Exit se program ukončí a konfigurace se uloží. V uživatelském adresáři vznikne skrytý soubor xbindkeysrc. Jeho obsah je vidět na dalším obrázku.

Jako poslední je třeba zajistit spuštění programu xbindkeys při spuštění sezení. To lze udělat poměrně jednoduše pomocí menu Nastavení – Relace a spouštění – Automatický start aplikace – Přidat. Objeví se dialog pro přidání spouštěné aplikace. Vzorové naplnění tří jednoduchých polí je na obrázku:

Po uložení se do seznamu spouštěných aplikací přidá aktuálně vytvořená (viz další obrázek) a po restartu sezení už klávesa funguje.

Tímto bych považoval článek za ukončený. Někdy v příštích měsících bych podle zájmu čtenářů i redakce doplnil zkušenosti z běžného provozu stanice a distribuce a případné změny v použitých aplikacích.

Našli jste v článku chybu?

28. 7. 2010 9:20

>> Ano, Arch jsem mel rad pro svou jednoduchost,
SVOU jednoduchost? ;)


28. 7. 2010 9:17

Mně se třeba na Archu líbí (jak tady psal kdosi jinde), že je „dost vanilla“ – tj. např. když nainstaluju nějaký soft, tak jeho konfiguráky obvykle najdu tam, kde je ten soft standardně má, např. v PREFIX/etc/PROG­RAM/xxx.conf
To může ocenit např. člověk, kterej se pohybuje mezi několika různými un*xoidními systémy a nemá chuť si pamatovat, že na jednom konfiguraci onoho softu najde v /etc/sysconfig/u­serinstalledpro­grams/yourcon­fig/xxx.conf, ze kterýho se includuje tisíc souborů v /etc/syscon…

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Vitalia.cz: 7 originálních adventních kalendářů pro mlsné

7 originálních adventních kalendářů pro mlsné

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Vitalia.cz: Co pomáhá dítěti při zácpě?

Co pomáhá dítěti při zácpě?

DigiZone.cz: ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla