Velice dlouho sem nechapal smysl tohoto editoru (?) nebo co to vlastne je. Svym odklonem od kiss-principu mi pripadal mi jako naprosto unikatni mutace ve svete open-source. Neco jako cinske znakove pismo (10k prikazu v emacsu, to je silenost!). Pak prisel systemd, a je to to same: software kterej chce delat vsechno!
v clanku se o vyhodach univerzalnosti a rozsiritelnosti pise.
"V posledních přibližně patnácti letech můžeme v oblasti textových editorů a integrovaných vývojových prostředí vidět znatelný a stále se zrychlující posun od specializovaných (ale současně i malých a rychlých) integrovaných vývojových prostředí k více či méně otevřeným platformám, které je možné rozšiřovat formou pluginů či balíčků."
"Skutečně zde můžeme vidět korelace: VSCode je platformou otevřenou pro tvorbu dalších rozšíření, kterých dnes existují stovky, ne-li tisíce (a každé nové rozšíření zvyšuje atraktivitu VSCode pro další uživatele, a to bez přispění autorů samotného VSCode)."
smysl VSCode chapete?
VSCode ani neumoznuje napsat fungujici plugin konfigurujici klavesove zkratky, nepodporuje prepisovani klavesovych zkratek mimo hlavni okno editoru (v debuggeru, search baru, jupyter notebooku atd.). Ma spoustu dalsich omezeni, ale bohuzel v oblasti weboveho vyvoje dnes IMO neexistuje plnohodnotna alternativa. Skoda, ze se vic neprosadil Atom, tam je vic moznosti konfigurace a rozsiritelnosti.
Já jednou viděl prezentaci, kde představili zajímavou myšlenku. Vim exceluje jako editor a nezabývá se moc ničím jiným (nevím, nejsem vimař) a Emacs, který exceluje jako celé vývojové prostředí až po chat.
Takže si Evil aktivuji jenom tam, kde potřebuji editor, v ostatních módech prostě klasický emacs. To byla jedna z věcí, která může nováčky jako já potrápit v Doom Emacsu, protože přes všechny snahy, integrace Evil prostě není kompletní a tak je to občas trošku dichotomie ....
Já Emacs chápu jako první úspěšný pokus o *univerzální* IDE, a to v době, kdy byly maximálně k dispozici IDE pro jeden jazyk a nic dalšího.
A to ještě dávno v dobách před LSP, takže si Emacs musel spoustu věcí řešit sám v módech nebo externím toolingem. Samozřejmě s LSP jsme se posunuli dopředu všude (a na tom staví i to VSCode).