Vlákno názorů k článku Dopad oprav na chybu v Intel iGPU, uhlíková neutralita Microsoftu od anonym - Stačí mírně pohnojit oceán. CO2 se uloží na...
-
Nejde jen fosfor a dusík ale třeba i o železo, které je limitující faktor v oceánu na jižní polokouli. Většinu vápenitých usazenin neprodukují korály, ale plankton, který klesá ke dnu. Korály rostou jen v mělké vodě, v tropech. Plankton žije v celém oceánu.
19. 1. 2020, 12:29 editováno autorem komentáře
-
Obávám se, že plankton jako "společenství" řas (fytoplankton) a rozmanitých živočichů (zooplankton), kde je převážná část tvořena drobnými láčkovci, korýši a podobnou malou havětí a dále různymi vývojovymi stádii jiných živočichů, včetně larválních stádií ryb a právě korálnatců, moc vápenitých skořápek mít nebude. Ale možná se mýlim, mořskou biologii jsem nestudoval.
Koráli samozřejmě rostou i ve větších hloubkách i ve vyšších zeměpisných šířkách, než je tropické pobřeží.
-
Železo jako stopový prvek podporuje růst řas. Spolu s vodou bohatou na NO3 a PO4 zpusobí nejen rychlejší růst řas (fytoplanktonu), ale má za následek také zvyšený výskyt nežádoucích řas na korálových útesech, které ho pomalu zadusí.
Co se stane s těmi řasami až odumřou a klesnou na dno? Začnou působit hnilobné procesy za produkce metanu a spotřebovávání kyslíku, takže další produkce skleníkového plynu horšího než CO2 a odebírání kyslíku z už tak chudého prostředí a jeho následné přeměnění na mrtvou zónu.
-
Červené řasy obsahují hodně uhličitanu vápenatého v buněčných stěnách. Mrtvé zóny mohou existovat jen tam, kde nedochází k mísení vody. Třeba v Baltském moři a Mexickém zálivu. Právě v mrtvých zónách se ukládá nejvíc uhlíku. Methan se v atmosféře poměrně rychle rozkládá. V otevřeném oceánu vznikat nemohou, mrtvé organismy na dně jsou rychle zkonzumovány.
-
J L (neregistrovaný)
Pohnojený oceán už je dost dlouho a další zásahy už nepřipadají v úvahu, krom čištění.. A to nejen různýma chemickýma složkama je znečištěn, ale především nukleárním odpadem. O tom, že Rusko bylo káráno za házení do oceánu víme, ale o tom, že USA to dělalo a dělá to do dnes pořád se až tak nemluví. Stačí si najít mapu (dej vyhledat "nuclear waste world map") .
Nukleární odpad v oceánu je asi největším důsledkem oteplování. Ano, když to házeli do oceánu, bylo to v přepravnících, ale jejich životnost je asi 30 let. Buď víc, nebo méně. V každém případě už jen takto stíněný odpad stále vydává teplo. A v případě poničení přepravníků/obalů (jakože sůl sežere všechno) může dokonce s příměsí vody začít štěpný proces a hlavně k úniku látek a protože to je hluboko pod vodou nemusí se to projevit ihned.Stačí se jenom podívat na Cookovy ostrovy. Ten nukleární USA spratek to tam dalo do krytu a dnes k tomu nemají co říct. Celé ostrovy jsou zamořené radiací a jinýma látkama, lidé umírají a USA dokonce maže titulky z novin...
A i kdyby se pohnojilo vápenatými skořápkami, tak se ti i tak rozpustí. ;) -
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelJenomže tam nespustíš jeden přímočarý proces, ale rozročíš kopec vzájemně provázaných zpětnovazebních smyček. Takže snadno můžeš skončit s tím, že pošleš do atmosféry metan a ještě pozabíjíš pár druhů.
Netvrdím, že železo do oceánu je totální nesmysl (ostatně těhle geoinženýrských projektů se už pár zkoušelo...), ale podání "Stačí mírně pohnojit oceán. CO2 se uloží na dně ve formě vápenitých skořápek" totální nesmysl je.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel> A to nejen různýma chemickýma složkama je znečištěn, ale především nukleárním odpadem.
Koncentrace jaderného odpadu v oceánu (pro promíchání, neřešme superlokální hotspoty) je zanedbatelná.
> Nukleární odpad v oceánu je asi největším důsledkem oteplování.
???
> V každém případě už jen takto stíněný odpad stále vydává teplo.
A? Jestli jsi tím chtěl říct, že tím přispívá ke globálnímu oteplování, tak v porovnání s tím, co generuje Země a co se tu zachytává skleníkovým efektem to bude o mnoho řádů míň.
> A v případě poničení přepravníků/obalů může dokonce s příměsí vody začít štěpný proces
Tak to bych fakt chtěl vidět. K tomu, aby tohle běželo, je potřeba dost dobrá geometrie a dost čistý materiál.
-
Taky bych to rád viděl. Nízko a středně aktivní odpad se dával do sudů a virifikoval (zalil sklem). I kdyby někdo takový sud hodil do moře a rez ho sežrala, rád bych viděl, jak si slaná voda poradí se sklem.
A docela rád bych viděl, jak tím ohřát oceán. Nejhorší "odpad" ohledně tepla jsou použitý palivový svazky z reaktoru a už po pár letech jich plný kontejner dá jenom jednotky kW / stovky W. Víc tepla na jednom místě vyprodukuje jenom živá osádka výletní lodě prostě tím, že dýchá.
Pán asi patří mezi jedince, kteří věří, že krávy oteplují planetu...
-
Co s tím má společnýho metan? On je sice skleníkový plyn, má silnější účinek než CO2, ale je tady pár (pro greenpeace nepodstatných) detailů:
1) V atmosféře je CO2 koncový produkt, odbourává se jenom biologicky (fotosyntézou) a v maým měřítku i třeba reakcí s Ca(OH)2. Molekula CO2 vydrží klidně tisíce let. U metanu platí jednoduchá rovnice CH4+2O2->CO2 + 2H2O. A k tomu dojde do patnácti dní. Takže metan má zanedbatelný efekt.
2) Kráva neprodukuje metan, ten produkují její střevní bakterie.
3) Bakterie vyrábí metan vyrábí z potravy. Potravou je tráva. Tráva je fotosyntetický organismus, vyrábí s pomocí fotosyntézy cukr z CO2 a H2O. Z toho se pak tvoří komplexnější cukry (= škroby) a z nich pak tělo rostliny. Metan vzniká právě jejich štěpením.
4) Metan se vytvoří jenom z malé části toho, co sežere (jinak by neměla energii a živiny). Nemůže toho sežrat víc, než co vyroste v jejím okolí (a pohltí tím uhlík). Z toho vyplývá, že řetězcem atmosféra->rostlina->kráva v sobě tur domácí fixuje uhlík z atmosféry (část se sice vrací dýcháním, z části se ale stanou proteiny, ze kterých si staví tělo a vyrábí mlíko).
5) Pokud rostliny nesežere kráva, sežere je něco jinýho a to jiný zvíře prdí/dýchá místo ní. Nebo se odvezou do bioplynky a přemění na CO2. Nebo zhnijí přímo tam, kde vyrostly a přemění se na metan a z něj na vodu + CO2.
6) Vždycky jsem viděl jenom propočty, kde bylo množství potravy, váha krávy a poměr mezi sežranou potravou a metanem. Kde jsou další produkty - hnojivo a mlíko? Kde je energie, kterou získá z atmosférickýho CO2 propasírovanýho skrz listy trávy, kterou věnuje údržbě ekosystému? Jinak by na její místo nastoupil týpek se sekačkou a nádrží fosilních paliv. Když přidáš k masu ještě mlíko, vypadá to hned jinak.Podívej se někdy na pohádku "Hrátky s čertem", zazněla tam jedna dost hluboká myšlenka, kteerá se dá vztáhnout nejenom na četry, ale i na ekology: "V tom je to vaše umění. Vystrašit lidi, celý je ztumpachovatět, až vám budou žrát z ruky a půjdou jako ovce na porážku." Tož asi tak.
-
metan je podstatně účinnější skleníkový plyn než CO2
> Bakterie vyrábí metan vyrábí z potravy. Potravou je tráva. Tráva je fotosyntetický organismus, vyrábí s pomocí fotosyntézy cukr z CO2 a H2O.
mimo žaludek krávy, na vzduchu, bakterie rozkládající trávu produkují přímo CO2. V žaludku krávy produkují metan, který zůstane v atmosféře několik let a výrazně přispívá ke skleníkovému efektu.
-
Vážně? Sice je rozdíl mezi aerobní a anaerobní bakterií, ale uvědom si, že když je trávy velká hromada, tak se k ní kyslík taky nedostane, stejně jako ve střevech - třeba při silážování tam je mléčný kvašení. A něco k zamyšlení - http://www.osel.cz/9694-amazonske-luzni-lesy-produkuji-tolik-metanu-jako-vsechny-oceany-dohromady.html
-
> The lifespan of methane in the atmosphere was estimated at 9.6 years as of 2001; however, increasing emissions of methane over time reduce the concentration of the hydroxyl radical in the atmosphere.[47] With less OH˚ to react with, the lifespan of methane could also increase, resulting in greater concentrations of atmospheric methane.
https://en.wikipedia.org/wiki/Atmospheric_methane
jste horší demagog než alarmisté z Greenpeace. Úmyslně lžete nebo jste absolutní ignorant.
-
Ok, tohle číslo jsem si spletl s něčím jiným, odhad je 9.6 let. I tak je to nic proti životnosti CO2.
Když už jsme u odkazů, čím přebiješ tohle?
https://pubs.rsc.org/en/content/articlelanding/2019/ee/c9ee02709b#!divAbstract -
J L (neregistrovaný)
Takže tvrdíš, že házet jen tak odpad do oceánu je zanedbatelný, takže proč máme skládky, když je oceán?
Za tu dobu co existují nukleární testy, kterých bylo nespočet a včetně jiných subjektů, toho dá docela velké zásoby.
Ten odpad může až 50 let vydávat teplo, což je dost.
Na to aby se stalo, je jedna věc, která to dokáže pohltit. Taková podmořská sopka ti to dokáže vysvětlit. Tlak a obrovský žár z magmy, který dokáže vydat až 1200 stupnů dokáže roztavit a přetvořit zbytky plutonia, které se taví průměrně na 650 stupních. S vodou je to super. O tom, že to RUSKO či USA házelo občas do aktivní části by se mohlo zmíňit a i to, že z počátky nebyli žádné "obal" na odpad. Takže to vzali a hodili.
Jinak k jednomu co tvrdí jak se to dávalo do skla.. Taková hloubka 500 metrů rozhodně pomaličku neponičí sklo. Ano jsou případy kdy ti pirátská láhev s vínem vydrží, ale to se moc neděje ne?
-
J L (neregistrovaný)
Takže to tam krásně všechno vysypu na jednu hromadu, tak chceš říct, že při tom tlaku a tím, že to hodím na jednu hromadu, že ani jedno nerozbije? Tím, že tam je obrovský tlak, a narazí to o něco, tak to sklo nic neudělá? Rozhodně to nikdo polehounku nepokládal.
Dále je věcí ta, že to nikdo nezkontroloval. Nebo zkontroloval a tutlá se to (nevím todle už je spíš co by kdyby, takže to ber na lehkou váhu) Takže kdo ví jak to tam dole vypadá.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
> Takže tvrdíš, že házet jen tak odpad do oceánu je zanedbatelný
Ne, přečti si ještě jednou, co jsem tvrdil.
> Za tu dobu co existují nukleární testy, kterých bylo nespočet a včetně jiných subjektů, toho dá docela velké zásoby.
Jaderný test se rozpráší po okolí, nevyrobí sud. Odpad je z jaderných provozů - výzkumných, průmyslových (defektoskopie, výroba polymerů…), medicínských, vojenských (výroba těch zbraní) a samozřejmě jaderných elektráren.
> Ten odpad může až 50 let vydávat teplo, což je dost.
Všechny radioaktivní věci vydávají teplo neomezeně dlouho, s výkonem klesajícím exponenciálně podle rozpadového zákona. Nicméně to stále neřeší jestli to není v porovnání s ostatními zdroji tepla zanedbatelné.
> Taková podmořská sopka ti to dokáže vysvětlit. Tlak a obrovský žár z magmy, který dokáže vydat až 1200 stupnů dokáže roztavit a přetvořit zbytky plutonia, které se taví průměrně na 650 stupních.
Jako že někdo vyhodil plutonium, které je dostatečně čisté, aby se v něm udržela štěpná reakce rychlými neutrony bez moderátoru, má ho v jednom sudu kritické množství, sopka ho roztaví, a to ještě tak, že ho nerozředí okolním materiálem, ale splácne ho do té konfigurace pro výbuch, a to ještě tak rychle, že dojde ke skutečné explozi a ne k vyšumění [fizzle], a to celé se ještě provede v dostatečně malé hloubce a obecně geologicky v místě na to, aby nám to vadilo?
19. 1. 2020, 16:37 editováno autorem komentáře
-
J L (neregistrovaný)
"Koncentrace jaderného odpadu v oceánu (pro promíchání, neřešme superlokální hotspoty) je zanedbatelná."
Když vyvezeš kamion bordelu do oceánu tak je to špatný, ale když to přepočítáš na procento celého oceánu či vody v oceánech, tak je to zanedbatelné. Tímhle by se mohli řídit všichni.Nukleární testy se počítá i výroba různých věcí do armádního sektoru. Hřib je jen finální produkt. Ale to, že při té výrobě štěpných hraček vytvoříš odpadu, které můžou být reaktivní, ale už nejdou použít. Lze předpokládat, že to bude řádně zlikvidováno. Tím, že to hodili rovnou do oceánu, nebo můžem říct i jezera (třeba takový Karačaj byl skvělým výdobytkem Komunistické doby).
Jakože po jednom sudu rozhodně ne. To ani neni možné. Ale v případě toho, že tam toho hodíš hromadu (docela spekulativní množství "hromada" ano vím), ten proces může klidně nastat (protože todle je nezmapované prostředí pro vědce a nejde napodobit natož zaznamenat). Hlavně magma je specifická tím, že v ní se může nacházet kdo ví co. Možné je i to, že v ta magma může obsahovat reaktivní látky, které můžou započít pomalu proces. Kdyby magma nebyla tak špatná, tak proč se to nehází ten odpad rovnou do sopky?
To, že může bouchnout pod vodou neni tak příšerné jako na povrchu, ale i tak se roznesou díky vodním proudům různé sloučeniny a radioaktivní částečky. Černobyl byl taky od nás daleko. To se panečku pak houbaři veselily.
To, že to nebylo prozatím zaznamenáno.. Neznamená, že to nemůže nastat. Ta shoda náhod se může udát. To, že to nestalo za 50 let, neznamená, že to nemůže být. -
Jan HrachStříbrný podporovatel
> Když vyvezeš kamion bordelu do oceánu tak je to špatný, ale když to přepočítáš na procento celého oceánu či vody v oceánech, tak je to zanedbatelné.
Rozporoval jsem, že současné znečistění oceánu jaderným odpadem je nějaký zásadní problém v porovnání s jinými (použil jsi slovo „především“). A to prostě není.
> Kdyby magma nebyla tak špatná, tak proč se to nehází ten odpad rovnou do sopky?
IMHO především politické problémy.
> Ale v případě toho, že tam toho hodíš hromadu (docela spekulativní množství "hromada" ano vím), ten proces může klidně nastat (protože todle je nezmapované prostředí pro vědce a nejde napodobit natož zaznamenat).
Lituji, ale nemůže. Hezký den.
-
Hele, vono je docela zajímavý, že pokud máš sud, ze kterýho uniká tolik tepla, tak že ho někdo vyhodil a nezískává z něho energii. Víš, co by to bylo za terno? Počítej se mnou:
- Řekněme, že by v mořích bylo 2000t takových soudků a zvedlo to teplotu vody o 0.05°C (ať nežeru).
- Voda má tepelnou kapacitu přibližně 4.2kJ/kgK. Ať se nám to dobře počítá, zanedbáme sůl a změny hustoty s tepotou, dáme hustotu 1000kg/m3
- Na světě je 1 385 989 610 km³ vody, to je 1,38598961E+21 kg.
- Použijeme kalorimetrickou rovnici Q = m*c*(T1-T0)= 1,386E+21 * 4.2 * 0.05 = 2,9106E+20 J tepla.
- Pokud takový sud skla má (ať se to dobře počítá) 200kg, máme 10k sudů.
- Na jeden sud pak vychází 2.9106E+16 J tepla.
- Vyváželo se to v 50. letech, takže zhruba 70 let. To je cca 2.217E+9 sekund.
- Pokud beru (nereálný) předpoklad, že by aktivita neklesala vůbec (v reálu klesá exponenciálně), musel by mít každý takový sud v průměru tepelný výkon P=Q/t = 2.9106+16/2.217E+9=104.23GW (odpovídá tepelně zhruba 35 reaktorům v Temelíně)
- Pokud by se jim nějakým zázrakem podařilo dostat tepelný odpor proti prostředí na vzduchu na 0.01K/W, teplota sudu by byla před vhozením do moře 1 042 300 025°C, pokud je teplota okolí 25°C.
- Výpočet tepelnýho toku od bodovýho zdroje tepla do okolí metodou konečných prvků si udělej sám.No a tím bych teorii "jaderný odpad ohřívá oceány" s dovolením odpískal...
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
K tomu je potřeba získat na 3-4 díly spálených fosilních paliv (atomová hmotnost uhlíku 12; v ropě je ještě trochu vodíku který nás netrápí) jeden díl vápníku (hmotnost 40) co ještě není ve formě CaCO3 (jinak bychom si nepomohli). Máme tolik vápníku? Koukal jsem na Wikipedii do Calcium#Occurrence_and_production a přišlo mi, že spíš ne, ale čísla tam nejsou a chemii nerozumím.
-
Pánové, snažte se držet tématu.
Téma byla uhlíková neutralita, ačkoliv ta souvisí s problémy klimatu (o kterých si jistě rádi podiskutujete), a s problémy klimatu souvisí opatření a mezi ty můžeme řadit nějaké kroky kolem zásahů v oceánu, přijde mi, že tématem jste odběhli směrem, který naprosto nesouvisí s původním, zvláště pak když se začne rozvádět ukládání jaderného odpadu...
Tady bych prosil určité zásahy moderátorů diskuse, aby nezabíhala směry, které nesouvisí s původním obsahem článku. Je pak obtížné v tom flame hledat něco smysluplného k původnímu tématu.
