Vlákno názorů k článku Dvacet let v IT: mírný pokrok v mezích zákona od Peter Fodrek - >První změnou je, že se do mnoha distribucí...

>První změnou je, že se do mnoha distribucí rozšířil editor GNU nano vyvinutý z editoru TIP (TIP Isn't Pico), což byla
>GNU derivace textového editoru Pico, který si možná někteří starší^Wzkušenější čtenáři pamatují z mailového
>klienta PINE

pine to je pre mladých "cucákov",
elm bol pre našu generáciu high end
https://en.wikipedia.org/wiki/Elm_(email_client)

a mail a mailx normál
https://en.wikipedia.org/wiki/Mailx

Skutečně hard core byl emailový klient v Emacsu. To se do těch 30 let ještě taky vejde.

Nám byl právě PINE prezentován jako uživatelsky přívětivý klient (což skutečně byl), protože měl menu, dole vždy zobrazené základní příkazy (šlo vypnout) a na "destruktivní" operace se desetkrát ptal, zda je provést :-)

Taky to už nebyla novinka, měl deset let a je super, že se v tradici pokračuje klientem Alpine.

ja si tiez pamatam zo skoly, ze na terminali sme pouzivali na postu pine, pretoze to bol jednoduchy, prehladny nastroj bez zbytocnosti.
Dalsi emailovy klient tam tusim bol elm (alebo tak nejako sa volal), ten uz ale bol trocha komplikovanejsi a pouzivali ho ti, ktory sa chceli citit ako hackeri :)

mne sa zdalo, že joe sa pýtal Lose changes ? Y/n , ale teraz to nerobí ani joe ani nano. To bola "nasrďovacia" otázka, pre tých, čo boli zvyknutí na Save Changes?...

CD s tím Red Hat Linuxem 5 ještě někde mám, takže bych to mohl zkusit nahodit do virtuálky a odzkoušet :)

RH 5.2 z Levných knih - asi na třetí pokus se mi to podařilo nainstalovat aspoň částečně funkční, a už jsem byl chycený... Ale ještě pár let trvalo než jsem přešel, a mezitím se radši něco naučil :-D

Měl bych ta kolečka mít v knihovně, na jednom instalace a na druhém zdrojáky, už mě párkrát napadlo že bych se podíval jestli se ještě dají přečíst a zkusil to "zazálohovat".

mne je treba lito ze Vim nema menu, dole vzdy zobazene zakladni prikazy nebo nedejboze intelugentni roletove menu s polozkami ktere by se inteligentne menily dle kontextu v jakem modu zrovna user pracuje

pak by pro mne Vim nebyl neprekonatelna prekazka pamatovat si ty vsechny mozne shortcuts ...

Určitě to má k dokonalosti daleko, ale tady je ukázáno, jak se pomocí šesti řádků přidaných do .vimrc dá klávesou F4 zobrazit původní GUI menu (i submenu) i v terminálu:

https://unix.stackexchange.com/questions/43526/is-it-possible-to-create-and-use-menus-in-terminal-based-vim

Osobně bych si to přepnul na F10.

Taky by mohlo pomoci si nechat zobrazit všechny příkazy ve vlastním okně:
:help quickref

Jinak to řádkové menu taky není žádná novinka, měl to tak kdysi Lotus 1-2-3 (to není 20 let, ale už neuvěřitelných 36 let)

Ještě mě napadla pěkná vychytávka, která se týká jak PINE, tak i editoru Joe z článku.

VPINE bylo možné nakonfigurovat externí editor a když se psal mail a přešlo ze z řádků From: a Subject: dolů, editor se automaticky spustil a překreslil obrazovku, takže zmizely informace o tom, komu a co se posílá.

Ovšem Joe měl (vlastně stále má) přepínač -skiptop kterým se dalo říct, ať ignoruje prvních N řádků na obrazovce. Takže pokud se nastavil Joe a vynechalo se prvních sedm řádků (hmm pamatuju si míň, ale screenshot ukazuje 7 https://windows-cdn.softpedia.com/screenshots/Alpine_2.png), tak došlo k přepnutí editoru tak, že se toho nikdo na TUI nevšiml a při uložení editoru se mail mohl přímo poslat bez dalších obezliček.

To vše nám běželo na nějakém serveru s Pentiem 166 a dokázalo to obsloužit všechny studenty fakulty (profesoři měli dohromady druhé Pentium :-)

Jinak zrovna o těch Pentiích se říkalo, jak šíleně topí, a teď se dívám, že je to jen okolo 15W :-)