Názory k článku Enlightenment míří k Waylandu, FreeBSD vyzývá Linux ke spolupráci
-
k3dARStříbrný podporovatelbtw: "Ubuntu se zbaví Qt4 ještě před 20.04 LTS" a "vydání Ubuntu 19.10 plánované na dobu zhruba za dva měsíce tak bude posledním s podporou Qt4" mi nejak spolu nevychazi, kdyz se nezbavi v 19.10, tak se zbavi v 20.04 a ne pred nim ;-)
-
> Aktuálně nejnovější a nejvýkonnější APU od AMD lze považovat za konečně „plnotučného“ nástupce nepříliš zajímavých APU postavených technologicky na Bulldozeru/GCN.
A Ryzen 5 2400G není "plnotučný" nástupce, nebo jak to autor myslel?
> CPU část jede na Zen+ jádrech, GPU spoléhá na generaci Navi, (...)
Ne, GPU je stále Vega. Taktéž ta závorka nedává smysl.
> ve srovnání s předchozí generací zastupovanou například Ryzenem 5 2400G velký krok vpřed
Velký krok vpřed je cca <10% v CPU a ~ >10% v GPU?
> Intel si toto může dovolit zejména proto, že AMD nemá a ani nemůže mít k dispozici dostatečné výrobní kapacity, aby nasytila všechny případné odběratele, kteří by rádi od Intelu utekli
Mohl by autor doplnit zdroj této informace, nebo je to zase jen názor jako polovina dané části?
-
Tak to se mi nechce věřit, že rázem sakumprásk začnou BSDčkáři kódit s Linuxáky. Propast je totiž politická. Tak jak pravoslaví nebude smlouvat s katolíky dokud neodstraní filioque, tak stejně BSDčkáři nebudou řešit nic s Linuxáky dokud nezmizí GPL. Svobodu si totiž oba tábory představují trochu jinak a GPL je z pohledu BSD všechno jen ne svobodná licence. Resp. svobodná pouze jednostranně - chrání pouze uživatele ale už ne vývojáře a ti s kódem nemůžou dělat co chtějí. Třeba ho nezveřejnit. Není divu že Sony či Apple sáhli po BSD.
-
U BSD licence nemáte jistotu, že se na kódu, který přidáte do upstreamu nesveze konkurence. To, GPL licence řeší velice dobře a nutí korporace, které využívají otevřený kód skutečně spolupracovat. Asi proto je BSD vhodnější pro menší projekty na kterých se buďto nevydělává nebo se dá vydělat prodejem uzavřeného forku. GPL je naopak výhodnější pro větší projekty, kde korporace mají dost zdrojů a nemusí zavírat kód aby se uživily. Naopak tam mají výhodu, že každý, kdo chce participovat musí svůj kód zveřejnit a umožnit jeho použití ostatním.
BSD už nyní Linuxový kód používá - co jsem si všiml, tak například některé drivery jsou z Linuxu.
-
U BSD licence nemáte jistotu, že se na kódu, který přidáte do upstreamu nesveze konkurence.
Konkurenční prostředí považuji za zdravé. Pokud se po kódu sveze konkurence, pak by to měl být stimul: "přidej, ostatní mají lepší nápady!".
BSD už nyní Linuxový kód používá - co jsem si všiml, tak například některé drivery jsou z Linuxu.
Co si pamatuju, tak naopak Linux od dávných dob (pamatuji aktivně od jádra 1.2.x) využíval části z BSD.
-
v důsledku konkuruji sám sobě, každým dalším vylepšením svého produktu si zatloukám další hřebíček do rakve
Pokud dávám něco jako open source, očekávám něco lepšího "pro lidstvo". Tedy: něco vylepším, a tím přispěju všem. Někdo jiný na to možná naváže komerčně a tím možná přispěje a možná nepřispěje všem. Mě to vyprovokuje a zase přispěju všem.
Pokud existuje myšlenka svobodného softwaru, pak funguje jedině v tom případě, kdy komerční aktivity neberu jako konkurenci, ale jen jako alternativu.
Ale zpět do reality. GPL selhává, giganti si stejně plody práce pod GPL přisvojují, a stejně není síla je zkrotit. Na GPL velcí vydělávají, a malí ztrácejí. Není třeba se zabývat tím jak by to mělo / mohlo být, ale jak to skutečně je.
-
Trefa hned v první větě :)
Pokud dávám něco jako open source, očekávám něco lepšího "pro lidstvo"
(používám definici FSF/Stallmana) open source je to, o čem mluvíte, dělám něco pro lidstvo. Příkladem je dílo pod BSD nebo podobnou licencí. Naproti tomu stojí free software, například pod GPL, kde fakt nedělám pro lidstvo, dělám pro sebe - trvám na tom zpětném kanálu, aby se vylepšení třetích stran dostalo zase ke mě.
-
Přelicencování je opravdu velmi obtížné, ale ne nemožné. GPL má mimo jiné obrovskou slabinu v tom, že v každé zemi je jiné právo. Podle vendora by se GPL celosvětově uplatňovala jinak. Ale to jsme se zatím nedozvěděli, protože GPL je sice přísná, ale nikdy podlě ní nikdo pořádně nežaloval. VMware si jede po svém, na GPL prdě, výrobci routerů si jedou po svém, na GPL prdíc.
Je to zcela bezzubá licence, kterou velcí stejně nerespektují a malé to jen brzdí.
Pokud účelem GPL bylo podporovat velké na úkor malých, bylo to splněno. -
To je s prominutím nesmysl. To, že v každé zemi je jiné autorské právo, není slabina GPL, přesně totéž platí pro kteroukoli jinou licenci. Každá vychází z určitého právního prostředí a neexistuje žádná magická licence, která by automaticky platila celosvětově. Dále není pravda, že nikdo nikdy nikoho úspěšně nežaloval kvůli GPL. Např. v Německu, Harald Welte vs D-Link Germany - tady máte například toho výrobce routerů. Nejsem právník, ale domnívám se, že v rámci EU jsou zákony o autorských právech natolik sladěné, že tento precedent platí pro celou EU. Podobný případ byl ostatně i ve Francii proti ISP Free, na podrobnosti si nevzpomínám. Stejně tak v USA byla GPL úspěšně uplatněna proti Ciscu a samozřejmě je známý případ Wallace vs FSF - tam sice nešlo o konkrétní porušení licence, ale soud jednoznačně stanovil, že GPL je právně vymahatelná. Takže tak.
Samozřejmě, že se GPL porušuje, stejně jako vendoři vesele porušují kteroukoli jinou licenci počínaje těmi na Windows a na iOS. Nicméně realita je taková, že GPL má za cíl garantovat svobodu uživatelů, ne "svobodu" Microsoftu a Applu si kód přivlastnit a využívat v proprietárních produktech. Právě díky tomu je tak úspěšná a díky tomu se Linux, nikoli BSD, stal nejpoužívanějším OS na světě.
-
Právě díky tomu je tak úspěšná a díky tomu se Linux, nikoli BSD, stal nejpoužívanějším OS na světě.
Vůbec nezpochybňuji historický význam GPL, ani Linuxu.
Všechny komerční i nekomerční projekty světa musely umět poznat dobu, kdy je čas na změnu. Mně přijde, že pro GPL je tato doba právě nyní, a že ji zaspává. Abychom jednou na GNU a Linux nevzpomínali jako na IT artefakt, asi tak, jako na Řecko a Řím, jakožto na kolébky demokracie.
-
A že ta doba je údajně nyní, to vyvozujete z čeho? Všechny rozumné indikátory svědčí o opaku - uživatelská základna, zapojení vývojáři, investice, tempo vývoje, ambicióznost projektů, komerční dopad atd... jsou důkazem, že Linuxovému ekosystému se tak, jako nikdy. A jestli BSĎáci a proprietární vývojáři brblají, že se na Linuxové vlně nemůžou jen tak vézt jako černí pasažéři, to je jejich problém. Kvůli nim si Linux větev podřezávat nebude.
-
A že ta doba je údajně nyní, to vyvozujete z čeho? Všechny rozumné indikátory svědčí o opaku - uživatelská základna, zapojení vývojáři, investice, tempo vývoje, ambicióznost projektů, komerční dopad atd... jsou důkazem, že Linuxovému ekosystému se tak, jako nikdy.
Čím dál častěji se uchytávají projekty non-GPL, roste jich víc a víc. Vznikly i projekty, které řeší raději od nuly to samé, jen aby měly svobodnou licenci.
A jestli BSĎáci a proprietární vývojáři brblají, že se na Linuxové vlně nemůžou jen tak vézt jako černí pasažéři, to je jejich problém.
To ve skutečnosti moc nenastává. Asi by se někdy hodilo přenést implementaci něčeho z jádra, ale to je tak okrajové, že to nepůsobí moc velké problémy. BSD vývojáři něco implementují se zpožděním, ale často lépe (přímočařeji, vyhnou se zbytečným chybám z dychtivosti a tak).
Abyste rozuměl, mě GPL nevadí, neomezuje mě v žádném použití, které si pro sebe dovedu představit. Jen mám názor, že možná už dnes trochu brzdí vývoj.
-
Tak je pár příkladů, například ve FreeBSD by byli rádi používali RCU, ale nemůžou, protože IBM na své patenty udělila royalty free licenci jenom v rámci GPL. Taky by se jim bylo líbilo KVM, ale to je GPL, takže místo toho reimplementují vlastní bhyve. Reimplementovat musí i podporu Waylandu. Myslím, že GPL v tomto smyslu možná brzdí vývoj některých projektů, které nejsou GPL, ale to prostě není problém GPL ani Linuxu. Že by vývoj Linuxu brzdila GPL, se nezdá odpovídat žádným dostupným faktům.
-
Že by vývoj Linuxu brzdila GPL, se nezdá odpovídat žádným dostupným faktům.
Jenže až to reimplementují pod svobodnější licencí, může se stát (a už se stalo), že ta svobodnější licence získala vrch.
Pokud myslíte fakty to, že to změříte hromadně jakožto úbytek ze světa GPL, to už bude pozdě přemýšlet o změně. Nevidím nic špatného se zamýšlet nad tím, kam která cesta vede.
-
Jenže až to reimplementují pod svobodnější licencí, může se stát (a už se stalo), že ta svobodnější licence získala vrch.
Ono se to zase tak moc nestalo. Ve svobodných operačních systémech GPL dominuje už 28 let a spíš posiluje svou pozici, než že by se rýsovalo něco, co by ji mohlo v předvídatelné budoucnosti nahradit. Mimo OS mě napadá jediný významný svobodný projet, založený jako alternativa ke GPL ekvivalentu, a tím je LLVM. Jenže jakkoli při jeho vzniku ohlašovali, že to znamená smrt GCC, nic takového se nestalo, jediný dopad na GCC byl, že to nakoplo jeho vývoj a poukázalo na některé jeho slabiny (např. nesrozumitelné chybové hlášky, pomalost atd.). GCC si dodnes v mnoha ohledech drží technologický náskok před LLVM (lepší optimalizace, podpora více architektur) a mezi své vývojáře počítá ARM, Intel, AMD a spol. Tím rozhodně nezmenšuji zásluhy ani význam LLVM: díky jemu máme místo jednoho ucházejícího svobodného systému překladačů dva vynikající.
-
Pokud myslíte fakty to, že to změříte hromadně jakožto úbytek ze světa GPL, to už bude pozdě přemýšlet o změně. Nevidím nic špatného se zamýšlet nad tím, kam která cesta vede.
Ne. Fakty myslím to, jak si změřitelně stojí GPL operační systém ve srovnání s BSD operačními systémy dnes, a jak se rýsují jejich budoucnosti podle změřeného rozsahu a významu prostředků dnes investovaných do jejich vývoje. Takže o tom, kam která cesta vede...
-
"Právě díky tomu je tak úspěšná a díky tomu se Linux, nikoli BSD, stal nejpoužívanějším OS na světě."
Citation needed. Na desktopu si Linux ani neškrtne. Na mobilu, v IoT a často i v síťařině je to jedna velká bezpečnostní katastrofa. Jediný segment kde se Linux drží jak kvalitou tak výkonem je server - a tam právě žije z kopírování (či GNU remimplementací) toho co přineslo z velké části právě BSD.
Nemám nic proti Linuxu ani linuxákům ale nalijme si čistého vína. Je mu už přes 25 let a pořád je nedokončený, nemá vizi a od původního KISS je to dnes na míle vzdálený monolitický moloch kde 90% kódu jádra musí zabírat drivery zařízení (wtf1). Aby to nějak žilo na desktopu tak se musel překopat init v druhý operační systém - SystemD (wtf2). A když už Xwin konečně něco uměl a začal podporovat třeba HiDPI na více monitorech tak to pojďme zahodit a budem 20 let vyvíjet Wayland (wtf3 ale ruku na srdce tohle platí i pro BSD). Tak vidíte kam dospělo 25 let kódění pod GPL.
Na druhé straně MacOS funguje jak perpetum mobile (a to Apple poctivě všechny půjčené BSD zdrojáky zveřejňuje). Playstationy jsou nejúspěšnější a nejlepší konzole. Routery postavené na BSD nehlásily vážné bezpečnstní chyby ani už nepamatuji. Bezpečnost iPhonu v porovnání s Androidem je tank vs koloběžka, atd.
Tohle je výsledek BSD, možná není nejrozšířenější ale rozhodně je nejlepší - jak pro uživatele tak pro vývojáře. A k té svobodě nezveřejnit zdrojáky - jde především o jejich podržení dokud mám konkurenční výhodu. Až pomine tak spousta projektů ty kódy časem zveřejňuje (McAfee, Netflix, Panasonic, Juniper, Citrix atd.)
-
A k té svobodě nezveřejnit zdrojáky - jde především o jejich podržení dokud mám konkurenční výhodu. Až pomine tak spousta projektů ty kódy časem zveřejňuje (McAfee, Netflix, Panasonic, Juniper, Citrix atd.)
Tady je potřeba zmínit, že to samé platí pod GPL. VMware linux vykradla, Google se chová macešsky, výrobci hardwaru zveřejňují ledabyle. Ve skutečnosti taky nikdo moc nezveřejňuje, a když už, tak hledá způsoby jak to maximálně oddálit.
Za úspěchem Linuxu podle mě není jen GPL, Linux by fungoval i pod svobodnější licencí stejně dobře. Linux to vyhrál o několik délek v době, kdy byla tématem kompatibilita hardwaru. Neexistovala žádní free platforma, kde by vývojáři mohli a chtěli vyvíjet ovladače. FreeBSD bylo zoufale zaostalé, v té době se na něj navázat nedalo. Tento náskok se ale v mnoha ohledech zkrátil, na serverech je často FreeBSD lepší než Linux, má jasnější pravidla i bezpečnostní politiku. Podobný přístup má i RHEL, ale ten není u komunity moc oblíben (ani ve free variantě CentOS) kvůli konzervativnosti; takže stejně většina uživatelů CentOSU ulítne k repozitářům Fedory, čímž zničí většinu výhod, kterou RHEL přinesl do světa linuxu.
-
Tohle jsou prostě fact-free úvahy založené na ničem. FreeBSD je "často lepší na serverech" atd. je obvyklý refrén BSĎáku, až na to, že se holt často na serverech nepoužívá. RHEL "není oblíben", jenom je to zdaleka nejrozšířenější serverové distro. Nevím, jak často na něm v korporátu v rámci provozování Oraclu nebo SAP používají repozitáře z Fedory, ale typoval bych, že určitě mnohem méně, než uživatelé FreeBSD používají Ports Collection. Atakdále atakdále. Hardwarovou kompatibilitu měly Linux i FreeBSD zpočátku stejnou, tj. prakticky nulovou, a jinak mělo FreeBSD v některých věcech náskok: UFS byl lepší, než ext2, dlouho mělo FreeBSD lepší VM i lepší implementaci TCP/IP... Přesto si Linux získal jakýsi "cool factor", který BSD nemělo. Doopravdy průlom nastal až někdy koncem devadesátých let, kdy IBM a po něm i další firmy začaly do Linuxu masivně investovat. A proč zrovna do Linuxu, když BSD na tom tehdy po technické stránce bylo teoreticky líp? Protože GPL.
-
FreeBSD je "často lepší na serverech" atd. je obvyklý refrén BSĎáku, až na to, že se holt často na serverech nepoužívá.
Asi tak podobně, jakože Linux je lepší než Windows, že? :)
RHEL "není oblíben", jenom je to zdaleka nejrozšířenější serverové distro.
Psal jsem o komunitě. V korporátu žádné BSD nemůže být, enterprise funkce a podporu, jakou dává RedHat absolutně nemá.
A proč zrovna do Linuxu, když BSD na tom tehdy po technické stránce bylo teoreticky líp? Protože GPL.
To si nemyslím. Měl větší komunitu, větší remízek plný pokusných králíků. Kdybych byl IBM a další firmy, taky bych zvolil Linux, ale ne kvůli GPL. Ta by padala na opačnou misku vah.
-
Asi tak podobně, jakože Linux je lepší než Windows, že? :)
To tvrdí kdo? Na IoT, serverech, supercompech a překvapivě i na mobilu je jistě lepší než Windows, o čemž svědčí i jeho rozšířenost. Na desktopu ne, všichni rozumní vývojáři počínaje Linusem to přiznávají a právě proto se pracuje na věcech, jako je Wayland, systemd a Pipewire.
Psal jsem o komunitě. V korporátu žádné BSD nemůže být, enterprise funkce a podporu, jakou dává RedHat absolutně nemá.
To není tak úplně pravda. BSDová obdoba k RHEL existuje, např. Xinuos. Podle mě se v korporátu BSD nepoužívá především z toho prostého důvodu, že na něm nefunguje korporátní software. To samo o sobě nesouvisí s licencí, i když nepřímo trochu ano, protože když IBM, Oracle a spol investují do Linuxu spíš než do BSD, tak logicky své produkty vyvíjejí pro Linux, ne pro BSD.
To si nemyslím. Měl větší komunitu, větší remízek plný pokusných králíků. Kdybych byl IBM a další firmy, taky bych zvolil Linux, ale ne kvůli GPL. Ta by padala na opačnou misku vah.
Důkaz vyvracející vaše tvrzení je už zmíněné RCU. IBM jím chtěla přispět do Linuxu, ale je to patentovaný algoritmus. Mohli patenty úplně uvolnit v BSD stylu, ale neudělali to, místo toho poskytli výjimku jen pro používání pod GPL, V opačném případě by to totiž znamenalo je zadarmo dát k dispozici Microsoftu, HP, Oraclu a všem ostatním konkurentům pro využití v proprietárních produktech.
-
Tak za prvé to, že Linux je "nedokončený", je jeho velká síla. Kdyby byl "dokončený", přestal by se přizpůsobovat novým a měnícím se požadavkům. Ano, na mobilních zařízeních je iOS bezpečnější, než Android, ale to je hlavně proto, že Android je záměrně otevřenější platforma, než iOS. S GPL to celkem nijak nesouvisí. Kromě toho iOS je bezpečnější před malwarem třetích stran, ale na Androidu je pořád snažší být bezpečný před Googlem, než na iOS před Applem.
Dále, že 90% kódu jsou ovladače zařízení není žádný wtf. Široká podpora hardware se, pokud se nemýlím, obvykle bere jako plus. Nebo byste chtěl, aby linux pro jistotu na spoustě věcí radši nefungoval, aby náhodou git repo nebylo moc velké? KISS je moc hezký atakdále, jenže v praxi požadavky a aplikace prostě nejsou Simple a tudíž pokud jim nějaká platforma chce být vstřícná, musí si s tou komplexností poradit. Hračkových KISS operačních systémů jsou spousty, důležitější je mít svobodný OS schopný zastat jakoukoli úlohu, kterou splňují mainstreamové proprietární systémy.
Za třetí, že init a X jsou nepoužitelné pro moderní desktop (vlastně i pro moderní server) není žádná novina, jejich problémy byly dlouhodobě známé a právě proto vznikly systemd a Wayland. Tedy opět žádný wtf ale schopnost si přiznat slabiny a řešit je. Kromě toho init ani X nikdy nebyly pod GPL a vznikly v době, kdy GPL ještě ani neexistovala, takže je to totálně mimo mísu.
Začtvrté MacOS je proprietární systém a funguje jako švýcarské hodinky ne kvůli licenci (ostatně sice používá mimo jiné kód z BSD, ale není to BSD jádro), ale díky tomu, že Apple má stoprocentní kontrolu nad hardwarem. Kupte si Microsoft Surface s Windows nebo linuxový počítač od System76 a taky vám bude fungovat perfektně.
A k těm routerům, to víte, že Juniper a Cisco (mimo jiné) teď v řadě produktů používají Linux?
-
Také nechápu, proč by kód driverů v kernelu měl být problém. Při konfiguraci buildu lze vybrat je ty, které jsou potřeba (např. maličké openwrt), a ve zdrojácích nijak nevadí. Naopak jsem moc rád, že jeden git clone mi stáhne drivery všechny, lze snadno vytvářet a předávat patche, vše je v jednom repozitáři, s historií. Rozhodně nechci mít drivery někde u výrobce HW, který se na ně stejně po chvíli vybodne.
-
k3dARStříbrný podporovatel
Ano, na mobilních zařízeních je iOS bezpečnější, než Android, ale to je hlavně proto, že Android je záměrně otevřenější platforma, než iOS
to si malokdo z tech co kricek o nebezpecnosti Androidu neuvedomuje (nebo to schvalne prehlizi), Android jako takovej je v podstate bezpecnej, kazdej mesic dostava bezpecnostni aktualizace, ale protoze maji 3rd vyrobci moznost nasadit na svuj pristroj Android a pak kaslou na vydavani aktualizaci mesice/roky/vubec, tak jsou KONKRETNI nezaplatovene pristroje nezabezpecene... pokud se ma srovnavat bezpecnost AppleHW+AppleOS at se tedy srovnava s GoogleHW+Google(Android)OS, nebo alespon z 3rdHW+Google(Android(One))OS...
"druha" vec samozrejme je ze kdyz by google nebyl tak benevolentni k tomu jak se k nasazenemu jeho OS 3rd vyrobci chovaj, bylo by mene deravejch zarizeni s Androidem, co si vybavuju tak se to alespon lepsi a zprisnuje nektere pavidla, kazdopadne AndroidOne kterej zarucuje mesicni bezpecnostni aktualizace 3roky od uvedeni pristroje na trh a prvni 2roky i povysovani major verze systemu, je rozhodne vhodne pri porizovani telefonu s Androidem zohlednit/vyzadovat...
-
macOS jadro je mix BSD a Mach3 mikrokernelu. Cele zabalene ako Darwin je pod Apple Public Source License (FSF pozehnana ako free licencia). Ale pozeram, ze sa nebrania ani GPL, napr. pouzivaju gnutar https://opensource.apple.com/source/gnutar/gnutar-454/
-
Jen by mě zajímalo, kdo používáte FreeBSD.
Já ho mám na serveru a šlape celkem dobře. Doma používám Windows 10, Fedoru a Ubuntu.
Myslíte si, že je dostatečně blbuvzdorný i pro BFU stejně jako Ubuntu? Mě připadá, že ne, a proto ho podle mě neválcuje svět Linuxu kvůli licenci GPL, ale právě pro tu blbuvzdornost...
Jinak výkonově je super :).
-
k3dARStříbrný podporovatel
ani nevis co doma pouzivas, byl "MacOS" (na m68k, pozdeji PPC), pak "OS X" (PPC, pozdeji x86) kterej se prejmenoval na "macOS", takze kdyz uz to komolis mel bys i tak mit male m ;-)
ČLÁNKY DO MAILU