EP hlasoval pro skutečná omezení patentovatelnosti

Štěpán Kasal 13. 10. 2003

Většina čtenářů jistě ví, že v Evropské unii (do které budeme za chvilku také patřit) zuří boj o softwarové patenty. Víte však, jaký je současný stav?

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

16 názorů

Softwarové patenty v Evropě

Všichni víme, že jsou lidé a firmy lobbující za to, aby situace v Evropě byla stejně zoufale zmatená jako v USA, a že jsou jiní, kteří se zasazují o to, aby patenty sloužily ve prospěch lidské společnosti. Sledujeme protesty slavných i méně slavných, ke kterým se také počítáme, protože jsme také podepsali. Ale čeho se podařilo zatím dosáhnout?

To lze vyčíst např. z tiskové zprávy, kterou vydala Foundation for a Free Information Infrastructure (FFII, v překladu Nadace pro svobodnou informační infrastrukturu) a jejíž překlad vám přinášíme.

Ano, ano, mám skoro tři neděle zpoždění. Kéž by mne byl býval některý jiný čtenář předběhl.

Evropský parlament hlasoval pro skutečná omezení patentovatelnosti

Strasburg, 24. 9. 2003

Evropský parlament v plenárním zasedání 24. září přijal návrh direktivy o „patentovatelnosti vynálezů využívajících počítače“ s dodatky, které jednoznačně potvrzují nepatentovatelnost programovacích a obchodních postupů a podporují svobodu publikace a interoperabilitu.

Den před tímto hlasováním člen Evropské komise Bolkestein vyhrožoval, že Komise a Rada stáhnou návrh direktivy a předají celou problematiku zpět národním patentovým správcům řídícím Evropský patentový úřad, pokud Parlament přijme dodatky, které 24. 9. skutečně přijal. „Uvidíme, zda Evropské komisi skutečně jde o ťharmonizaci a vyjasnění,Ť nebo jen o zájmy vlastníků patentů,“ říká Hartmut Pilch, prezident FFII. „Je to teď i naše direktiva, a musíme Evropskému parlamentu pomoci ji prosadit.“

„Text direktivy s dodatky, tak, jak jej odhlasoval Evropský parlament,jednoznačně vylučuje softwarové patenty a je až neuvěřitelně konzistentní. Myslím, že se nám tento týden povedlo něco úžasného,“ prohlásil James Heald, člen pracovní skupiny softwarových patentů sdružení FFII a Eurolinux, když těsně po hlasování sestavoval úplné znění návrhu.

„Díky novým ustanovením článku 2, tzv. ťvynález využívajícípočítačeŤ již není Trojský kůň, ale opravdu např. automatická pračka,“ vysvětlil Erik Josefsson, člen SSLUGu a FFII, který v předcházejicích týdnech radil švédským poslancům EP v otázkách souvisjících s touto direktivou. Majority pro jednotlivé dodatky nacházely podporu ve velmi odlišných politických skupinách, což odráží složité diskuse, které také dvakrát zapříčinily odklad hlasování.

Avšak vzhldem k tomu, že bylo během 40 minut přijato 78 dodatků, zákonitě se přihodily některé drobné chyby: „Dodatky upravující výčty nebyly úplné – jeden z nich stále obsahuje algoritmus jako věc, kterou lze patentovat, pokud řeší technický problém,“ říká Jonas Maebe, belgický představitel FFII, který momentálně pracuje v Evropském parlamentu. „Ale návrh již obsahuje vše potřebné, aby vznikla dobrá direktiva. Podařilo se nám ji v hrubých rysech načrtnout, nyní může začít pilování detailů. Duch Evropské patentové úmluvy je z 80 % potvrzen a je velká šance, že Parlament odstraní zbývající rozpory ve druhém čtení.“

Direktiva bude ještě muset přečkat další projednání v Radě ministrů, které má neformálnější, a tudíž méně veřejný ráz než parlamentní procedury. V minulosti Rada ministrů nechávala rozhodnutí o patentových otázkách na tzv. patentové pracovní skupině — ta je ovšem složena z expertů v oblasti patentového práva, kteří zároveň sedí v administrativní radě Evropského patentového úřadu. Tato skupina byla jedním z nejhorlivějších zastánců toho, aby v Evropě bylo lze patentovat cokoli, včetně programů.

Laura Creighton, podnikatelka v oblasti software, která také sponzorovala kampaň FFII a Eurolinuxu a která několikrát přijela ze Švédska do Belgie, aby se zúčastnila konferencí a setkání s evropskými poslanci, říká: