Názory k článku Evropa spustila Galileo, alternativu amerického GPS

"Hlavní praktickou výhodou Galilea je vysoká přesnost přibližně na jeden metr."

Vysokou presnosti Galilea myslite nejspise to, ze se do civilniho GPS signalu pridava vetsi umyslny sum (statisticky rozptyl) nez do signalu Galilea. Vojensky GPS signal ma samozrejme presnost v radu centimetru. Vedle nej Galileo az tak presny neni, ale divil bych se, kdyby Galileo take nemelo svuj vojensky signal.

Galileo pro záchranné složky má mít přesnost kolem 30 cm.

Galileo má mít pět módů:
* veřejná služba (nešifrovaná, zdarma) - přesnost metr
* komerční (šifrovaná, placená) - přesnost na centimetry (otázka na kolik přesně)
* "safety of life" - vysoká přesnost, pro letadla
* vojenská (šifrovaná) - zřejmě vysoká přesnost :-)
* search and rescue - vysoká přesnost, možnost oboustranné komunikace (!!!)

Vysokou presnosti Galilea myslite nejspise to, ze se do civilniho GPS signalu pridava vetsi umyslny sum (statisticky rozptyl)

Tohle uz se dlouho nedela. Nicmene, ten prepinac ve Washingtonu, potazmo Boulderu, urcite porad je.

Pokud jde o objektivni presnost navigace a verejne znamy plan obsazeni pasem, tak je to nasledovne:

1. vsichni (GPS/NavStar, GLONASS, BeiDou, Galileo; ignorujme ted SBASy a lokalni sluzby) maji vicemene podobnej rozsah nosnejch 1.1..2.5GHz;

2. vsichni vysilaji velmi podobnym vykonem;

3. lisi se sirka a obsazeni pasem.

Z 1.&2. plyne, ze presnost sledovani nosne maji vsichni vicemene podobnou (tj. nebudou tam nasobne rozdily). Z 3. plyne, ze kdo zabral nejsirsi pasmo (byt stejnym vykonem, tj. slabsi hustotou vykonu), ten bude mit lepsi presnost kodu. Pro naivni prijimace a aplikace bez vychytanejch korekci muze bejt presnej kod opravdu vyraznou vyhodou a tim, co definuje presnost uzivatele -- typicky pro low-end, jako jsou turisticky, automobilni a telefonni GNSS prijimace, se tahle vyhoda uplatni. Zde se da tedy objektivne rict, ze #1 co do sirky pasma je v soucasnosti Galileo a Beidou. Galileo ma dale lepsi hodiny, takze po doplneni na plnou konstelaci by to mel bejt skutecne nejlepsi system.

Dale ale vim takrikajic z nulte ruky, nebot jsem sam takovy signaly generoval a v soucasnosti vysilaj pres druzice, ze ne pouze to, co je v oficialnich signalovejch planech, se skutecne vysila ;-)

Přesnost se zlepšuje tím, že se vysílá ještě jeden signál na jiné frekvenci (u GPS na 1.2 GHz) a tím se dá uhádnout, o kolik signál ohnula ionosféra (jestli to dobře chápu, chová se jako prostředí s vyšší „optickou“ hustotou). Jenže ten je nějak šifrovaný, ale dá se použít pro crosskorelaci pokud máš druhou stanici u které znáš polohu.

To zalezi, o jakem druhu presnosti se bavime. To, co jsem psal vyse, predpoklada stav, kdy ionosfericke korekce byly provedeny (at uz na zaklade vicefrekvencniho mereni, nebo dobreho modelu) a resime ciste "jitter" (sum) polohy.

GPS/NavStar sice jedno ze dvou zakladnich pasem sifruje, ale ten tajnej kod neni prilis rychlej, proto se to da normalne prijimat a vicefrekvencni prijimace to normalne prijimaj bez ztraty pouzitelnosti, tj. i *bez* druheho referencniho prijimace.

Vysilani v alespon dvou vzdalenych pasmech pouzivaji vsechny dosavadni systemy, proto jsem tenhle aspekt nekomentoval, protoze v tom nema zadnej vyraznou vyhodu nad jinejma. (Resp. hovorime-li o kodovych merenich, pak i ionosfericka korekce nad kodovou pseudovzdalenosti bude vykazovat umerne zlepseni u sirokopasmovejsich signalu.)

Hlavním problémem u diferenciální GPS ani tak není ionosféra, ale počítání polohy pevné a pohyblivé GPS z různých satelitů (chyba v čase a poloze) a to i v případě, že se oba přijímače nachází blízko u sebe. Prostě jeden nebo druhý přijímač začne přijímat nebo ztratí některý satelit v jinou dobu (překážka, horizont, natočení antény).

Hmm, on ten stabilní gps přijímač neposílá korekci "pro každou družici zvlášť"? Respektive pro průchod signálu z konkrétního místa na obloze?

Radši než mapy od googlu doporučuji openstreetmap. Tady jde zadávat nejen přístupnost objektů pro vozíčkáře (jednoduše klikáním bez registrace na wheelmap.org), ale i výšku obrubníků, rovnost terénu či dokonce turistické trasy pro vozíčkáře (viz stránka na osm wiki)

Jaké EuroMetro? Nemyslíš Swissmetro?

Za dobré viditelnosti a s waas/egnos má gps přesnost n mém historickém garminovi až 2m. To je reálný stav který mám na poli bez nějakých vyšších překážek když pominu radar a hangar. Takže zas až tak úžasný Galileo není. Pokud vezmeme v potaz že dneska i mobily vyjma gps umí prijimat I glonass, přesnost se ještě zlepsuje.

Ono jaksi rict, ze dana sestava druzice--pozemni segment--prijimac ma presnost xyz metru, je naprostej nesmysl. Je treba bavit se (1.) o dynamice uzivatele; a (2.) o pouzite databazi korekci -- kdyz je prijimac prisroubovanej k betonovymu patniku, integruje se 48h a jsou k dispozici ("open-source") data z IGS, tak se da dosahnout absolutni presnosti nekde mezi milimetrem a centakem. Pokud jsem odkazanej na SBAS a nahodile po poli pobiham, je situace samozrejme libovolne horsi.

Podstatne je:

- z hlediska obyc uzivatele mimo 3.sv.v.: vic druzic na nebi v situaci, kdy je nebe videt jen mala cast (mrakodrapy);

- z hlediska strategickeho: dalsi nezavislej, resp. na jinejch zajmovejch skupinach zavislej system;

- z hlediska profi uzivatele: sirsi pasmo kodu, o neco lepsi hodiny.

(O uplinku a jeho moznem vyuziti nemluvim.)

Tak tak, Chromej má kombinovaný adresní a vhledávácí řádek, kde
1. po zadání IPv4 adresy skočí přímo na ni
2. po zadání kompletní URL skočí přímo na ni
3. po zadání nekompletní URL (bez protokolu nebo www na začátku) použije vyhledávání (a to bez ohledu na to, jaký je výchozí vyhledávač).
4. po zadání čehokoliv jinýho použije vyhledávání.

Bodem 3 se patrně primárně řeší dohledání protokolu, korekce adresy atd., ale zveřejněný statistický údaj to dělá nepoužitelným, protože uživatel nemá kam jinam napsat URL a o použití vyhledávače rozhoduje prohlížeč nezávisle na uživatelích...

Nadpis článku opět zavádějící. Nemělo by být?
Evropa spustila černou díru na peníze Galileo, alternativu amerického GPS a ruského GLONASS. ;-)
https://www.svetandroida.cz/jaky-je-rozdil-satelitnimi-navigacnimi-systemy-gps-glonass-201405

jenze tyhle druzice umi vic nez ostatni systemy dohromady...

Takhle jednoduse se to prohlasit neda. Vuci stavajici GPS/NavStar a starsi verzi druzic GLONASSu to je bezpochyby pravda. Novej GLONASS a ostatni konstelace maji jiny zajimavy funkce, ktery na Galileu nenajdeme.

Nicmene i tak si myslim, ze Galileo pres veskerou evropskou zpozdenost a drahotu a nektery HW nedostatky je co do obecny pouzitelnosti nejzajimavejsi.

Ty se na to divas hrozne prizemne. Vis, kolik lidi spatrilo zajimavou prilezitost v tom, ze prvni FOC kusy Galilea vinou tretiho stupne spadly na spatnou obeznou drahu? Daj se na nich delat pokusy jak na zadnejch jinejch -- navigacni druzice na elipticky draze, to nikdo nema. Relativita, geodezie... z nouze ctnost.

A ostatni kusy fungujou docela dobre (jak rikam, az na par zbytecnejch, ale ne moc podstatnejch navrhovejch chyb, ale dnes jsem se dozvedel, ze 2 prihlasky reseni do pristi generace Galilea mi zamitli, takze mi zbyde tak akorat drzkovat a nabizet to jinde).

uživatelé hlásí problémy s výdrží, která mnohdy ani zdaleka nedosahuje udávaných hodnot kolem 10 hodin. Apple se k tomu postavil velmi zajímavě. S novou aktualizací systému odstranil ukazatel zbývajícího času do vybití baterie, a to i pro starší Macbooky. Firma tvrdí, že ukazatel uživatele zbytečně mate

Timto vychytralym podvodne-ergonomickym tahem se pokusil Apple o podobne reseni, kterym oplyval osobni vuz zn. Trabant, kde taky nebyl ukazatel naplneni nadrze. Otazkou je, zda Apple dosahuje geniality Trabantu, kteryzto po poklesu na 0% umoznoval prepnout nouzovej ventil, kterym sla aktivovat integrovana zalozni nadrz na dojezd k nejblizsimu zradlu. Zde bude tato fce asi emulovana SW v podobe varovani n minut pred kolapsem.

Pletete si ukazatel stavu baterie a počitadlo výdrže. Apple samozřejmě stále bude ukazovat, že baterie je na 30%. Akorát už nebude psát, že to stačí na další 3 hodiny a 15 minut práce. Protože právě tenhle údaj vypadal spíše jako generátor náhodných čísel.

Připomíná mi to internet před 18 lety. Člověk při stahování souboru věděl, kolik už a z kolika má. Ale přesto sledoval ten údaj o odhadu, kdy se to stáhne. Jak to chvíli byly 3 minuty, pak 15 minut, pak 1 minuta, najednou zase 27 minut. Ano, bylo to zbytečné.

<b>Jinak jde samozřejmě o to, aby se snížila závislost Evropy na cizích řešeních.</b>

V tom případě je hlavně nutné nepoužívat GLONASS.

Ehm, GPS je úplně stejně cizí řešení jako GLONASS. Je dobré je umět použít pro zpřesnění polohy, ale spolehnout se na ně v případě nějaké politické krize se nedá.