Hlavní navigace

Evropa zaostává, protože je příliš přeregulovaná, říká šéf Google

Michal Černý 7. 10. 2014

Eric Schmidt, výkonný předseda Google, v obsáhlém textu ukazuje, proč Evropa v inovacích zaostává za spojenými státy. Důvody vidí především v regulačních mechanismech a legislativních omezeních, které nereflektují svět stojící na ICT. Co by měla Evropa změnit, aby byla lépe konkurenceschopná nejen v IT.

Eric Schmidt má v rámci Google na starosti od roku 2011, kdy opustil vrcholně exekutivní pozici, především něco, co by se dalo označit jako politické vedení nebo diplomacie. Jeho cílem je přesvědčovat politiky, aby tvořili takové zákony a prostředí, které bude co možná nejvíce vyhovovat jím zastupované společnosti. Mimo to se snaží budovat řadu strategických partnerství jak v akademické, tak technologické sféře.

Jestliže má být úspěšný, musí společnost nebo politiky přesvědčit, že to, co je výhodné pro Google, je současně výhodné také pro svět a jeho ekonomiku. Google akcentuje přirozeně co možná nejméně regulované prostředí, které by se zbavilo patentových sporů a speciálních legislativních úprav, neboť to pomůže lepšímu transferu nápadů a technologií. Ač nemám v úmyslu na tomto místě s ekvivalencí, o kterou Schmidt usiluje, polemizovat, je třeba ji mít na paměti, pokud se budeme dívat na celkový projev.

Text Embracing a new digital era in Europe – by Eric Schmidt vzniká v rámci Digital Minds for a New Europe, což je zase součást koncepce Evropské digitální agendy. Za tou stojí Neelie Kroesová, současná vicepresidentka Evropské komise. Začíná přitom zásadní úvahou o roli inovací v ekonomice:

Inovovat není lehké. Je nutné mít odvahu experimentovat a prosazovat nové myšlenky, odhodlání k zajištění jejich širokému využití. Evropa v tomto vždy vynikala. Rozhlas, televize či standardy pro druhou generaci mobilních komunikací, GSM, to vše vzniklo v Evropě. Avšak minulost sama o sobě úspěch nezajistí a proces inovací v Evropě, který navazuje na tuto tradici, pokračuje.

Nové technologie vyžadují odvahu více riskovat a schopnost uvádět na trh nové produkty rychle a s globálním potenciálem. Není pochyb o tom, že Evropa se chystá vstoupit do nového digitálního světa. Její obyvatelé mají vzdělání, dovednosti a ambice, které jsou nezbytné pro vytvoření rozvinuté technologické společnosti, která bude řídit hospodářský růst i zaměstnanost.

Současně se musí Evropa reformovat a vytvořit skutečně jednotný digitální trh. To umožní evropským podnikatelům, kteří mají ty správné produkty, motivaci investovat a schopnost dosáhnout globálních úspěchů mnohem rychleji. Musí zde být velké politická vůle, aby evropské startupy mohly ve světové konkurenci uspět.

Digitální agenda je poměrně široký dokument, který by měl pomoci Evropské komisi vhodně vplout do informační společnosti. A zde je třeba upozornit na základní rozdíl mezi tím, jak jsou podobné dokumenty strukturované v USA a jak v EU. Ve Spojených státech jde vždy o konkrétní opatření, která sledují ekonomický aspekt, respektive technické a legislativní nástroje, jak jich dosáhnout. Úspěch se tedy měří v podílu HDP nebo jiným objektivním ukazatelem. Tímto směrem se historicky konstituovaly všechny dokumenty a strategie, které byly v USA uplatňovány.

Evropský kontext je v tomto ohledu jiný. Od prvního dokumentu, kterým byla Nora-Mincova zpráva, bylo zřejmé, že se informační společností chápe skutečně společnost, a že jde o to k jejímu rozvoji přispívat. Všechny dokumenty jsou zde stavěné tak, aby především rozvíjely koncept aktivního občanství a občanské společnosti, ochrany osob, osobních údajů atp.

Digitální agenda je vlastně první dokument, který se snaží být někde na půli cesty mezi oběma přístupy. První body jsou skutečně zaměřené na „tvrdé“ a ekonomicky či technicky měřitelné aspekty, i když ani zde nechybí důraz na to, že vše se děje kvůli občanům, nikoli kvůli firmám. Prioritou je tak budování společného trhu či standardizace a interoperabilita, což jsou témata, se kterými by souhlasil i Schmidt. O EU se právem sice říká, že představuje největší ekonomický prostor světa, ale současně je nutné říci, že prosadit službu zde znamená projít 28 různými legislativními a ekonomickými prostředími.

To přirozeně zhoršuje startovací čáru projektům a malým firmám, které s problémy zvládnou jedno národní legislativní či technické omezení, ale potřebují velký a trh a prostor k růstu. Cílem agendy je také pro rok 2020 internet s rychlostí nejméně 30 Mb/s pro všechny evropské občany, přičemž polovina evropských domácností by měla mít internetové připojení s rychlostí nejméně 100 Mb/s. Opět je možné připojit poznámku, že zde nejde o firmy či organizace, ale o občany.

Další sada priorit se pak týká odstraňování digitální propasti a rozvoje informační gramotnosti. Tedy témata, které primárně ekonomický profit žádný nepřinášejí. Ono primárně je pro evropskou optiku velice důležité – ve skutečnosti má jít o zvětšování trhu, podporu konkurenceschopnosti a celkový ekonomický profit.

Evropa se musí změnit

Šéf Google má nepochybně pravdu v tom, že se musí evropské myšlení změnit. ICT bude hrát stále důležitější roli také v oblasti ekonomické prosperity a zaměstnanosti. Osobně se ale nedomnívám, že by bylo možné jejich aktuální hodnotu spojovat přímo s konkrétní ekonomickou politikou a její efektivitou. Na to je příliš brzy. S nástupem služeb jako je Uber a patentovými spory je třeba hledat nové modely koexistence starého a nového světa techniky. Je však na místě být velice opatrní v tom, že by bylo možné jednu na úkor druhé zvýhodnit či vytlačit. Právě diverzita je jednou z klíčových podmínek pro ekonomický růst a rozvoj.

Současně se musí Evropa reformovat a vytvořit skutečně jednotný digitální trh. To umožní evropským podnikatelům, kteří mají ty správné produkty, motivaci investovat a schopnost dosáhnout globálních úspěchů mnohem rychleji. Musí zde být velké politická vůle, aby evropské startupy mohly ve světové konkurenci uspět.

V Evropě představuje internet a s ním spojené technologie hlavní naději ekonomického růstu. Podle OECD on-line svět tvoří až 13 procent ekonomického výkonu. Představuje tedy hnací silu při vytváření nových podniků, pracovních míst a nových podnikatelských příležitostí. Zatímco mnoho tradičních průmyslových odvětví zažívá těžké časy, internetové společnosti investují miliardy do nových kanceláří, vývojových center a výzkumných laboratoří.

Představte si, kdyby evropští podnikatelé mohli mít prospěch z jednotného digitálního trhu, který by ukončil potřebu získání různých vnitrostátních licencí a snížil regulační byrokracii. Díky rychlému růstu technologicky náročných obor by se mohli lépe přizpůsobovat trhu a soutěžit s globálními podniky.

Druhou důležitou věcí, se kterou lze jen obtížně polemizovat, je jeho názor na legislativní rozdílnost mezi EU a Spojenými státy. Ať již jde o směrnice a nařízení, nebo třeba o zcela jinou konstrukci legislativy. Sjednocení je podle něj důležité pro ekonomický růst a potenciální rozvoj firem na obou stranách kontinentu.

Východiska přitom vidí především v omezení regulace, což je z jeho pohledu zcela pochopitelné, ale objektivně poněkud sporné. Je zřejmé, že regulace obecně lze za pozitivní jev označit jen velice obtížně, ale snahou jak USA, tak EU je boj s monopolním postavením konkrétních firem. Jestliže něco brzdí ekonomiku, tak je to právě přítomnost monopolů. Ta rychlá startupová otevřená ekonomika v současné době takovou regulaci prostě potřebuje, což také Schmid dokládá takto:

Nejdůležitější pro Evropu je zbavit se nařízení a omezení. Staré postupy je třeba změnit, je nutné čelit konkurenci, která nutí inovovat. Například Uber otřásá trhem s taxi službami – pro dobro všech. Nabízí cestujícím pohodlí a nižší cenu. Je pochopitelné, že stávající průmysl taxislužeb je nešťastný a nespokojený.

Podobně návrhy typu SOPA a PIPA byly problematické v tom, že pracovali vždy pouze s konceptem a oblastí firem v USA. Sjednocený legislativní rámec například v ochraně autorských práv tak, aby patentové spory nedopadaly tak nahodile jako doposud, by jistě byl ku prospěchu věci.

A co open source?

Je zajímavé, že myšlenka na otevřený software a otevřená řešení v textu nezazněla. O to více, že právě Google patří mezi jeho největší propagátory. Možná proto, že mu jen poskytuje dostatečně silný nástroj na likvidování silně proprietární konkurence. Osobně se domnívám, že jestliže bude nová komise s Digitální agendou nějak dále pracovat, měla by se právě otevřenými daty, formáty a softwarem zabývat podstatně více a zodpovědněji. Už jen proto, že velká většina měst či regionů si přechod na open source pochvaluje a například Microsoft (ale nejen on) drží v řadě oblastí monopolní postavení. Tedy takové, proti kterému se Unie tak intenzivně snaží bojovat.

Osobně se domnívám, že EU se musí změnit – témata z Digitální agendy nejsou špatná, ale chybí v nich řešení těch strategicky nejpodstatnějších, ale také nejtěžších témat. Nebo alespoň prozatím. Jean-Claude Juncker se vyjádřil v tom slova smyslu, že právě tato oblast bude patřit mezi jeho priority. Tuto naději sdílí také Schmidt, který svůj příspěvek zakončuje tím, že

V případě, že se nové Evropské komisi podaří zavést účinné reformy, bude Evropa hrát vedoucí úlohu v globální digitální ekonomice a bude lepším místem práci a život.

Našli jste v článku chybu?

7. 10. 2014 9:24

Franta (neregistrovaný)

Ovsem, ze se mega korporacim zda, ze je evropa preregulovana, ale tady by meli vladnout lidi, a ne megakorporace. Ekonomicka hodnota neni jedina, kterou by mely nove projekty vytvaret. Z toho duvodu bychom nemeli unahlene rusit regulace, ktere vznikly na ochranu demokraticke spolecnosti a lidskych prav.

7. 10. 2014 9:13

Franta (neregistrovaný)

Sjednocený legislativní rámec například v ochraně autorských práv tak, aby patentové spory nedopadaly tak nahodile jako doposud, by jistě byl ku prospěchu věci.

Tato veta plete autorska prava s patenty. Autorska prava ma automaticky kazdy tvurce kreativniho dila -- tim se rozumi literarni, umelecka, nebo textova tvorba (do ktere je zahrnut zdrojovy kod programu). Patent je statem garantovany monopol na urcity vyrobek, nebo vyrobky, ktere zahrnuji patentovane charakteristiky. Softwarove patenty …

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Lupa.cz: Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Nenechte se ošidit, když vám staví dům

Nenechte se ošidit, když vám staví dům

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Root.cz: Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?