Když už jste to načal. Je to off-topic, ale poučné:
Patenty na GM semena problém nejsou. Vlastní vývoj nového osiva není nijak drahý a laboratoře mohou nové odrůdy doslova chrlit. Problémy jsou jinde, a jsou mnohem vážnější.
Prvním problémem je „propatentování“ – situace, kdy jsou všechny použitelné možnosti, jak provést nějaký úkon, patentované.
Problémem jsou patenty na některé biotechnologické postupy. Jeden příklad za všechny: Z biologie znáte, že se buňka se dělí ve 4 fázích. Ať provedete klonování buňky v jakékoliv z těchto fází, porušíte vždy něčí patent. Temto problém postihuje více oborů. Specificky ty, které se z nuly vyvinuly velmi rychle a během krátké doby. Všechny základní postupy jsou tam kryty ještě platnými patenty. Laboratoř je tak nucená platit licenční poplatky jejich monopolním majitelům.
Druhým problémem jsou zbytečně vysoké standardy vynucené lobbingem ekologistů. Ty prakticky uzavírají trh malým hráčům, kteří si nemohou dovolit vydat desítky milionů dolarů za testování nové odrůdy s nejistým výsledkem.
Opět jeden příklad za všechny: Tzv. zlatá rýže s obsahem beta-karotenu by dokázala vymýtit nemoci z jeho nedostatku ve stravě v chudých regionech závislých na rýži (nemoc beri-beri). Ale protože za zlatou rýží nestojí žádná velká firma, prakticky se nepěstuje.
ja som ani netvrdil co je problem, len o com ten film je ale ako tvrdite tak problemom je aj patentovanie vsetkych zakladnych postupov, ale ono v podstate toto je aj v IT premysle. Taky kurzor je patentovany a bez neho si je asi dost tazke predstavit spravit nejaky editor (asi by sa to aj dalo ale tazko povedat ako by to bolo prijate). To ze kurzor nikto nic nepyta je len dobra vola majitela patentu (fakt neviem kto to ma patentovane) a samozrejme takych zakladnych postupov bez ktorych sa pomali ani nepohneme je urcite vela (dll kniznice, binarne subory, gui atd.)
Pre mna bola celkom zaujimava a zarazajuca este jedna vec v tom filme. Nemoznost sa prakticky branit proti zaneseniu patentovaneho osiva na svoj pozemok (to sa proste neda staci vietor,vtaky na prenos) a tym patom nutnost platenia za to osivo aj ked ho nechcem. Mozno nie uplne presne ale trochu mi to pripomina ako platenie autorskeho poplatku napriklad za ciste media aj v pripade ze si tam budem zalohovat svoju vlastnu tvorbu pre vlastnu potrebu (aj ked to asi neni najlepsi priklad)
To musi byt fama, protoze nikdo, ani v Americe, snad ne,muze vazne uznat, ze mas platit za neco, cos neobjednal, nechtel, nemohl ovlivnit, ze to dostanes, a v dusledku jsi tim byl poskozen.
Zajimave je take – ja vzdycky myslel, ze GM odrudy jsou temer vzdy kultivary, ktere se uz nemohou dale mnozit (semena neklici). Bylo to tady v pripade toho pylu jinak, bylo mozne, aby farmari najednou vzniklo pole plne super zazracne odrudy?
Neni mozne, ze si farmar ten pyl prenesl schvalne, pro svuj prospech, a proto musel platit?
Wou, mel jsem pouzit Google driv. Neni to fama!
To je ovsem celkem sila
http://www.poptel.org.uk/…st/percy.htm
http://www.google.com/search?…
Navrhuji tam ale zajimava reseni – jako napriklad: jakmile objevim GM rostlinu na svem poli, zavolam vlastnika prav – Monsanto – a budu pozadovat, aby mne ji zbavili, protoze jsem si ji neobjednal. Problem, podle toho imbecilniho soudce, bude asi az v tom, kdyz to tise prejdu a svuj, nyni vylepseny, produkt budu dale pouzivat.
Stejne je to ale postavene na hlavu. Zajimalo by mne, co na to nejake vyssi soudni instance.
Tak, a protoze rychleji pisu nez ctu zdroje, tady jeste par. Nejvyssi soud pry nakonec rozhodl,. ze farmar nemusi nic platit, prava ani soudni poplatky MOnsanta, (a toz uz mu Monsanto malem bralo strechu nad hlavou), ale, opravdu rozhodl, ze je jedno, jak se gen do jeho rostlin dostal, jeho pritomnost zaklada vlastnicke pravo Monsanta na ony rostliny. To pry bylo v primem rozporu s predchozim rozhodnuti stejneho soudu, ze vyssi formu zivota nelze patentovat.
Zajimava analyza tady:
http://www.organicconsumers.org/…ow061504.cfm
A zdroj a daldi info zde:
http://www.sourcewatch.org/index.php?…
S tou buňkou bych byl opatrný, protože nemůžete pantovat dělení buňky.
Buňku jste nevymyslel a ani nevymyslel její dělení.
Navíc biologický materiál všeobecně vytvořený přírodou se nedá patentovat.
Mohl by jste akorát patentovat postup kultivace (obsah látek v roztoku ve kterém žije) buňky která by uměla něco co jiná neumí. Což je velice těžce patentovatelné.
Dle mého názoru je blbost, aby byl patentovatelný za sebou sled jdoucích 01010110001001, nula ani jednička nic neváží, není věcí hmotnou a myslím si, že je v naprostém pořádku dosud používaný autorský zákon.
Doufám že si tuto skutečnost zkonodárci uvědomují a zůstane i to tak nadále.