Vlákno názorů k článku Evropské softwarové patenty nám znovu hrozí od ferenc - Ja si myslim, ze nejaka forma patentov by...

asi tak, na některé věci prostě přijde kdokoliv, kdo daný problém řeší a nemá v hlavě slámu.

Na takové věci ale nemůže být udělen patent. Je to dokonce jednou ze základních podmínek.

Pokud by to tak opravdu bylo tak by kolem soft. patentů nebyl takoví poprask. Když si MS může double click pantentovat a podobné blbosti. nebo že lze patentovat GUI nebo virtuální plochy – při tom – je to věc která by vznikla vývojem a může tohle řešení napadnout kde koho. Naprogramovat si cokoliv není problém. Co se patentů firmy Microsoft týče – tak nechápu že se jí vůbec něco uzná. hodně věcí bylo u konkurence dřív než MS se danou problematikou začala zajímat – kopčí i od opensourse… klidni hormon

Patenty na zjevné věci prostě nemají být uděleny. Pokud uděleny jsou, je to špatně.

Patenty na GUI nebo virtuální plochy jsou blbost. Moc čtete root.cz. Například údajný patent na virtuální plochy se týká živého náhledu desktopu na ikonách těch ploch. Jenže novináři (a „novináři“ zvlášť) jsou úplně mimo, a titulek „MS má patent na virtuální desktop“ jim navíc zajistí dobrou čtenost. Zkuste si dohledávat informace o údajných patentech, a číst si jejich znění.

Já cestou v MHD vymyslel žárovku, což dokazuje co? Nic.

Pro udělení patentu (v ČR) musí být vynález nový, nesmí být součástí stavu techniky. Nesmí také nevyplývat pro odborníka zřejmým způsobem ze stavu techniky. Obojí samozřejmě k datu podání patentové přihlášky, ne k dnešnímu datu.

Pro vás je zřejmě zásadní, aby megakorporace zaplatila miliony dolarů za vývoj, a vy jste mohl výsledek zdarma obšlehnout. Stydíte se?

Ano, žárovku mě naučili asi na základní škole. Nicméně cílem bylo demonstrovat princip. To že dnes vymyslím vlastními silami za jízdy v MHD něco, co před lety někdo patentoval, nedokazuje vůbec nic. Stav techniky se mezi tím pohnul, často i díky tomu patentu, a ty samé věci je pak možné snadno dovodit.
„pro odborníka zřejmým způsobem“ je subjektivní stejně, jako „přiměřené úsilí“, „oprávněné očekávání“ apod. Právo je podobných věcí plné.
Nevšiml jsem si, že by ta petice mluvila o nějakém kompromisu. Jde o kliku lidí, kteří chtějí zneužívat výsledky práce jiných. Open source evangelisté mezi sebou sdílejí výsledky své práce, a prostě chtějí vyvlastnit i výsledky práce těch, kteří se s nimi dělit nechtějí.

Jak jsem psal, US patent 6647546 dost možná neměl být udělen.

Není pravda – advokáti a soudci si běžně najímají znalce pro posouzení mnoha aspektů soudních pří.

Každý máme jiný pohled. Já říkám, že zpětné zrušení patentů jisté kategorie (v oblasti práva věc je retroaktivita vysoce nezvyklá) a zabránění patentování všeho co lze provozovat na počítači je cesta k obrovským ztrátám pro invovátory, a k výraznému zbrždění rozvoje oboru. A kvůli komu? Kvůli těm, kdo žádné patenty nemají, a chtějí jen opisovat.

Otázečka… kdo bude mít přes 99 % patentů?
U programování je trochu problém… dalo by se to brát jako řemeslo, ale výsledek řemeslníka většinou nikdo nezkoumá z hlediska patentů, prostě jeho produkce nemůže zásadně ohrozit velké výrobce. U softwaru stačí dát svůj výsledek na internet a už mi můžou korporace účtovat miliónové ztráty… Bohužel nikdo není schopen bez dostatečných finančních prostředků prověřit jestli tvořený software neporušuje nějaký patent, stejně tak pokud velká korporace vlastnící milióny patentů zažaluje malou firmu vyvíjející software dá se předpokládat, že se nejspíš nějaký ten porušený patent najde… pokud ne, tak stejně už ta malá firma zkrachovala, takže je po problému.
Chápu to tedy tak, že zastáváte názor že programovat mají jenom obrovské korporace?

Pokud jako administrátor nebo grafik vytvoříte nějaký skript, doufám, že budete také schopen zkontrolovat jestli náhodou neporušujete nějaký patent.

Jako administrátor či grafik si můžete být prakticky jistý, že váš skript žádné patenty neporušuje. Naopak pokud si otevřete továrnu s pěti zaměstnanci, můžete na patenty klidně narazit.

Jasně a to mi zaručíte Vy svým jménem… až se se bude někdo soudit použiji to jako důkaz neviny :D
Jako administrátor myslím, že se s tím setkat můžete… určitě budete muset pročíst patenty jako tento: http://www.freepatentsonline.com/5708776.html
… takových lze najít mnoho…
Zjistit jestli nejsou tak obecné, že Váš skript, který slouží v nějaké firmě, ten patent neporušuje a být pořád v obraze co se týče nových patentů to není triviální věc… ani argument typu že Vám to takto popsali na školení, nebo že jste to opsal z knihy myslím neobstojí… prostě patentovaný postup, ač je zveřejněný, je chráněný patentem a neznalost patentu neomlouvá.

zajímavé, že to píše zaměstnanec firmy, která má celé oddělení na studium a vykrádání open source kódu z Linuxu

Pokud to byla reakce na mě, tak zjevně lžete.

Pokud vynález není nový, nelze patent udělit (případně jej lze zneplatnit ex post).

Tady samozřejmě JDE o patenty na věci, jejichž vývoj stál miliardy a roky či desetiletí dřiny. Návrhy na zrušení patentového práva, případně zákaz udělení patentů na cokoliv co lze realizovat na programovatelném stroji, by se samozřejmě dotkly právě těchto věcí.

Souhlas, patenty s rozumnou dobou platnosti a na rozumné věci.

Mohu vam polozit nesmely dotaz, zda byste si nevzpomel na jeden priklad takoveho softwaroveho patentu, jehoz „vývoj stál miliardy a roky či desetiletí dřiny“. Me to zni jako sci-fi, ikdyz je mozne, ze treba v databazich neco takoveho existuje.

CZK 1G je cca USD 50M, což není tak vysoká částka. A roky či desetiletí jsou běžná pracnost v člověko-dnech na řadě projektů.

Jenže ověření, zda není nový, je obtížné a drahé.

SW patenty, jejichž vývoj stál miliardy? :-) Vývoj Windows Vista stál prý 2 miliardy (nebo to byly XP?). Jestli to myslíte tak, že patentovatelné by měly být jen věci, kde výzkum je tak drahý jako vývoj poloviny Windows, tak je ten názor rozumnější, než se na první pohled zdálo. Jinak je to zcela mimo mísu.

Ano, jsou jistě věci, kde SW patenty chrání výsledek nějakého výzkumu (třeba již zmiňované formáty komprese obrazu nebo zvuku) – většinou na pomezí počítačů a jiného oboru, jako lidské vnímání, ale naprostá většina jsou věci, ke kterým by jiný člověk řešící podobný problém došel také.

Co je ale nejvíc problematické je, že existence patentů znejisťuje programátory, kteří si nikdy nemohou být jisti, že neporušují nějaký patent. A to i kdyby byl triviální nebo existovaly předcházející práce (prior work), protože dokazovat to je složité a drahé.

Argumentovat, že proti patentům vystupují jenom lidi, co chtějí někomu „ukrást“ myšlenku, je naprosto absurdní. Kolik programátorů si někdy přečetlo nějaký patent?

K ceně vývoje jsem se vyjádřil o kus výše.

Pokud by jiný řešící k datu přihlášení patentu zjevně došel ke stejnému řešení problému, tak patent neměl být udělen. Ale nemá smysl tvrdit, že byste DNES snadno vymyslel něco, co před X lety patentoval někdo jiný.

Programátoři jsou celkem v pohodě, pokud vyvíjejí SW na nějaké platformě. Výjimkou jsou „patentová minová pole“, jako například ztrátové komprese. Upozorňuji, že kdybyste vyráběl úsporné žárovky nebo zipy (zdrhovadla), tak byste se patenty musel zabývat. A v ceně běžného výrobku (telefon, mikrovlnka) si platíte patentů velkou spoustu. Dokonce zřejmě platíte za patenty i když si koupíte oděv s některými typy zipů ;)

Jsi strašně najivní, nevím jestli ti to někdo řekl nebo napsal. Takhle by to nefungovalo. Krom toho open-sourse programátoři vývojáři nejsou žádní vyžírkové co vydělávají na práci jiných. sami svím usilím se na něčem podílí. Plno novích soft. technologií vzniklo díky opensourse komunity. Jinak – udělat něco lépe a jinak a poučit se od konkurence taky není špatné. konkurence se pak inspiruje od jiných což má za následek pokrok. Ale omezení grafici a administrátoři tohle nemohou pochopit

Ne, že jsem naivní, to mi lidé opravdu obyčejně nepíší :)

Nevím proč by to nefungovalo, zvlášť když nenapíšete co a proč by nefungovalo. Zato vím, že nikdo neinvestuje vysokou částku do vývoje, když výsledek bude moci každý opsat. Mluvme například o stovkách let lidské práce (stovky člověko-let) na MP3 nebo MPEG2, a hromadě peněz které to stálo. Kdyby nebyla možnost mít na konci patent, který zajistí návratnost těch vložených financí, tak by ten vývoj nikdo neplatil, protože by prodělal.
Podobně je to u vývoje léků. Vývoj a testování stojí miliardy, a nikdo by je neinvestoval s tím, že na konci nebude mít patent. On by totiž potom ten lék mohl vyrábět každý za pár dolarů, a ty miliardy za vývoj by se nikdy nevrátily.
Podobně je to u knih a filmů. Nikdo by neinvestoval stovky milionů dolarů do natočení filmu, kdyby ho pak mohl kdokoliv jakkoliv šířit, protože by se investice nevrátila.

Open source programátoři jsou lidé, a logicky jsou různí. Někteří z nich jsou v pohodě, jiní nemají problém ukrást patentovanou technologii. Faktem je, že většina businessu, úspěšného SW ani technologií nezačala jako open source. Například Linux je přepisem starých komerčních UNIXů, jedno volání API po druhém, pěkně podle dokumentace. Možná vám přepisování něčeho podle dokumentace přijde jako inovativní; mě ne.

To je otázka míry. Například navrhnout nový OS se zajímavými vlastnostmi je celkem dost inovativní (příklad: Windows NT). Přepsat starý systém podle jeho dokumentace je inovativní minimálně (příklad: Linux).

Linux i nástroje GNU jsou reimplementací klasických unixů, a minimálně v případě kernelu Linuxu jde o reimplementaci dost mizernou. Inovace je v tom minimum. Od píky to napsáno bylo, byť s občasným použitím hlavičkových souborů, zdrojáků starších unixů (není bohužel možné zjistit jakých) apod. To bylo demonstrováno například na komentářích v kódu.

Ano, Windows jsou výrazně inovativnější. Samozřejmě nikdo netvrdí, že by vám směr jejich vývoje měl/musel vyhovovat. Ono Microsoftu bohatě stačí, že jde o volbu preferovanou většinou uživatelů. Těžko se zavděčit úplně každému.

Tak mi nezbývá, než se zde ozvat, protože Vaše argumentace je demagogie. Firma Microsoft přišla především s jednou inovací a to jak levně nakupovat/ovládnout jinými vytvořené inovace za minimální cenu.

Příběh MS-DOSu snad ani není potřeba připomínat. Jen tak na okraj, udělal někdo výpočet, kolik prostředků stálo to, že se v začátku na adresáře opomnělo a když byly podle jiných OS, které je dávno měly, přidané, take se použil znak zpětného lomítka. To od dob prvních Unixů sloužilo jako Esc/control znak.
Pak se MS snažil chybu napravit a proto do MS-DOSu přidal možnost nastavit switch-char z ‚/‘ na ‚-‘, ale již se to nedotáhlo. Tak teď máme i v našich kódech pro nešťastné uživatele Windows věci jako „\\\\.\\UL_DRV“ místo obyčejného „/dev/ulan“ Linuxu a jiných normálně navržených OS.

Zbastlenou grafickou knihovnu zvanou Windows také snad nechcete nazývat inovací v oblasti OS. Když IBM pochopilo, že MS nikdy sám nový systém neudělá, tak založili OS2 a naivně si mysleli, že je s MS možná dohoda o spolupráci. MS však šikovnou politikou dokázalo komerčně prosadit jejich knihovnu postavenou nad program loaderem MS-DOS. OS2 byl, pokud se nemýlím, pak také převážně ničen táhlými právními spory.

Když i MS vidělo, že takto to dál s lepením OS nepůjde, tak zaplatilo schopného odborníka, který tvořil VMS pro DEC, a vznikla Windows NT. K jejich jádru mám úctu a souhlasím s tím, že se jedná o kvalitně navržený základ. Bohužel to, co se nad tím bastlilo v user-space, aby se udržela kompatibilita s tím loaderem a knihovnou vedlo v mnoha místech k věcem, ze kterých se vývoj ještě nedokázal vzpamatovat.

Když budeme mluvit o C#, tak tam také MS nedokázalo někoho, schopného inovace vychovat, a pouze ho přetáhlo od jiné firmy.

Když jsme u toho vykrádání, tak se nejedná jen o lidi. Před lety jsme z nadšení implementovali pro Linux Stacker a DMSDOS filesystém. V této oblasti se MS ukázalo jako zloděj přímo dvojnásobný. Když nedokázalo firmu Stacker koupit, tak koupilo od jiné firmy řešení mnohem (řádově) horší (možná to byl i plagiát Stackeru) a prohlásilo ho za standard. Po zaintegrování do Windows (těch knihovních, ne NT) a MS-DOSu nezbylo vývojářům od Staceru nic jiného než jejich původní oblast inovací opustit a nabízet řešení v jiné oblasti. Data uživatelů by na disku měla být uložená v dokumentovaném formátu, to tak nebylo ani v jednom případě, takže pro podporu v Linuxu nezbylo než analyzovat kód. Kód Stackeru byl nádherným dílem dokonalého využití instrukční sady x86 s volitelnými algoritmy pro i286 a i386 s dobře promyšleným konceptem. Kód použitý v řešení MS byl humus největší, tak špatně optimalizovaný, že to nejspíš asi bylo poskládané z nějakých nesmyslných maker v makroassembleru. Opravdu snad ani tehdejší C kompilátor by instrukce tak hrozivě a nesmyslně neslepil. Pak MS přišlo s velkou inovací, algoritmem SX. Příznačně pro MS bylo řešení přidané splácáním kusů kódu dohromady jak to jen šlo, nesměly v něm být komprimované systémové soubory a vlastní komprese souborů probíhala pouze po startu grafické knihovny a VxD systému virtuálních driverů, které již stejně ve Windows přestaly plnit původní funkci a začaly se se do nich přepisovat drivery, které byly původně v DLL. Odpustím si raději hodinovou přednášku o koncepčnosti vývoje OS u MS. Protože se tedy na disku začala lidem (sám jsem nikdy Windows s DBLSPC nepoužíval ani neviděl – přesto, že jsme k něčemu sadu originálních disket museli koupit) objevovat data, která nešla číst, pustili jsme se do analýzy. MS kód byl strašlivý. Vydekódoval jsem z toho hnoje pravidla pro dekompresní algoritmus a napsal mnohem lepší kompresní i dekompresní algoritmus v čistém C, který běhal jak víno na Linuxu. Upozorňuji, že to byla nová implementace na jiných základech hledání podobných úseků atd. Žádný opis MS. Když nám to celé chodilo, tak jsme porovnali tabulky kódování opakování řetězců s jinými algoritmy a s údivem jsme zjistili, že až na jinou hlavičku máme naimplementovaný algoritmus Inflate ze ZIPu. Později se nám ozval někdo, kdo nás informoval, že náš kód funguje i s disky, které byly komprimované i nějakým jiným původním produktem, ze kterého pouze původní autoři DBLSPC opisovali a další uživatel nás informoval, že slavná implementace SX v assembleru je nějakou shrábnutou public-domain implementací zipu. Kvalita tomu opravdu odpovídala.

Takže vážený pane, hovoříte za firmu, která je ochotná používat libovolné prostředky a opravdu vytváření zdání, že open-source komunita je banda zlodějů a MS je počestnost sama je přinejmenším tvrzení nevyvážené. Většina počítačových technologií a inovací vznikala právě z radosti nadšenců z možnosti tvořit – ať již na univerzitách nebo ve firmách a často jim spíš vedení a obchodnická třída (která profituje později často mnohem více než vlastní tvůrci) dělali akorát potíže a blahosklonně občas nějaký ten „šrot“ nechali ke hraní. Není nic špatného, když později firmy do dočištění a komercializace nápadů přispějí a pak jsou také odměněny zisky, které řádově převyšují to, co získají všichni programátoři. Ale škodit těm, co něco opravdu tvoří a blokovat pokrok politickou cestou za každou cenu je sprosťárna.

Přitom myslím, že právě hlavní důvod, proč je vám GNU a FSF tak strašlivým trnem v oku je právě to, že brání přímému zavírání a vykrádání kódu a nedovoluje používat staré praktiky, vezmi cizí dobře vymyšlený kód/protokol, trochu ho vylepši, přidej celkem použitelné a především líbivé GUI, zakomponuj do formátu/protokolu nekompatibilní rozšíření tak, aby již pro původní systémy byl nepoužitelný. Nakonec to zapatentuj a nejlépe původním tvůrcům zakaž vyvíjet. Přitom MS open-source pod BSD licencí má moc rád, BSD naštěstí bylo politicky právě patenty o několik let zdrženo a MS se zachránil z špatných rozhodnutí okolo návrhu síťové technologie (hrůza jménem NetBIOS) právě IP stackem z BSD, který vnikal především na univerzitě. Co MS BSD komunitě za přímé použití kódu vrátilo? Možná že mnoho, pak se rád nechám poučit o svém žití v bludu. Ale mám spíš bohužel obavu, že to byly maximálně jen další patentové spory.

Určitě by bylo zajímavé si o různých pohledech popovídat osobně, nejlépe na nějakém veřejném moderovaném panelu, kde by se sešlo více odborníků a zastánců různých názorů. Pokud tedy jste chlap, tak se mi ozvěte e-mailem. Moje jméno je pravé, stačí ho dát do Google a najdete mojí osobní stránku. Mimochodem, kde je vaše stránka, kurikulum, publikace a seznam vytvořených programů, když zde vystupujete jako odborník na problematiku OS, počítačů atd.

S pozdravem,

Pavel Píša

Kdyby někdy ty miliony neinvestoval, tak dnes nemáme MP3, ani jejich pokračovatele jako MP3Pro, Vorbis a WMA. Oni ti lidé totiž za práci berou peníze.
MP3 je prostě průmyslový standard. Je výhodné se dohodnout na jednom formátu, a nelze ho měnit každého půl roku. MP3 splňuje požadavky, každý ho umí dekódovat, a proto je všude. Kdo chce prosadit jiný formát (třeba Microsoft svůj WMA), musí se snažit.

Děsí mě vaše výroky jako „jo, kdyby zkrachovali, bylo by to pro všechny lepší“. Ono by také bylo pro všechny lepší, kdyby vás usmrtili, rozprodali vaše orgány a rozebrali si váš majetek. Vždyť by na tom všichni vydělali. Jako psychopat byste takovou myšlenkou měl být nadšený.

BFU si mohou stáhnout kodek přímo z webu MS. Stačí když si kodek zaregistrujete u MS, a dáte mu instalační CAB. Ale výrobci (například Real Networks) tohle NECHTĚJÍ. Chtějí vlastní aplikaci (Real Player), vlastní ikonu na desktopu, a proto naopak své kodeky blokují aby nešly použít ve standardních přehrávačích. Pokud totiž kodek nemusíte řešit, a nejlépe ani jméno kodeku a firmy která za ním stojí, tak to pro Real Networks a další není dobré. Řešení? Nepoužívejte takové kodeky. To je také důvodem velkých problémů Real Networks a Apple Quicktime – nikdo je nechce kvůli těm umělým problémům.

MP3 je hlavně živeno bezpříčinným konformním jednáním ( http://bl00der.kbx.cz/fun/opice.htm ). Je to chování, které kdysi mělo příčinu, tu příčinu už nemá, ale lidi ho mechanicky opakují. Příklad: člověk počítačů znalý si vyripuje CD, aby si ho mohl používat na počítači … a co použije … mp3. Proč? Protože všichni mají mp3. Sám jsem se před 10 lety choval stejně, taky jsem cpal hudbu z CDček do mp3 prostě proto, že hudba je mp3.

Kdyby mě zabili a rozprodali moje orgány, tak by to bylo pro mě špatné, ale pro někoho jiného by to bylo dobré, s tím souhlasím.

Co se týče toho videa — tak si stáhnu kodek a co? A nic. Na internetu moc videa pro daný kodek nenajdu, tak je mi kvalitní kodek na nic. Třeba WMV9 je kvalitní kodek (i když je z dílny Microsoftu :-), nekostičkuje, ale není mi to co platné, když videa na serverech typu youtube jsou ve flashi.

Zrovna to video na youtube, které se rozpadá na kostičky 8×8, je hnusným příkladem, do jak zoufalé situace nás patenty dostaly.

Když někdo vyvine kvalitní kodek a patentuje si ho, tak je to uživateli na nic, protože nemá nikde zdroje videa v daném formátu. Aby uživatel mohl takové video využít, musely by ho podporovat kamery, musely by ho podporovat servery pro ukládání videa, musely by ho podporovat přehrávače. Autor „kvalitního patentovaného kodeku“ nemá možnosti podepisovat se všemi těmito subjekty smlouvy. Navíc, pokud jeden odmítne (např. Adobe odmítne koupit kodek do Flashe), tak ostatní platí za patentovou licenci úplně zbytečně. Zoufalá kvalita videa na youtube je pak důsledek této situace.

Ad argument „ono je potřeba ty vývojáře platit“ … proč by ten vývoj kodeků nešel platit z grantů? Když se z grantů lidi dostali i na Měsíc … tak snad video kodek by neměl být problém. Kdyby se to zaplatilo z grantu a dalo volně k dispozici, tak se ušetří za právníky, za businessmany, za management a za všechny lidi s kravatou, kteří si ten kodek pouze přehazují, aniž by k tomu napsali byť jen jedinou řádku kódu.

Opakuji: to že všichni mají MP3 je velká výhoda. Když si CD převedete do Ogg místo do MP3, tak výsledné soubory možná přehrajete na svém počítači, ale už ne na většině MP3 playerů, telefonů, DVD přehrávačů, v autech atd. A to bývá holt větší výhoda, než o něco lepší zvuk při stejném bitrate. Já osobně používám WMA, protože ho umí všechny audio přístroje kolem mě, včetně mého auta.

Špatně. Máte video, nestaráte se o formát. Přehrávač (WMP) si kodek případně stáhne sám z webu (Microsoftu). Tak by to mohlo fungovat, kdyby výrobci kodeků chtěli interoperabilitu.
Zrovna Flash (na Windows) má celkem slušné škálovací algoritmy, které ty kostičky potlačují. A Youtube už dávno umí i H.264, včetně HD rozlišení (720p), alespoň na Windows.

Platit cokoliv z grantů znamená, že to zaplatíte z daní lidí, kteří z toho nic nemají. Navíc stát je mizerný majitel i správce, o tom snad není pochyb. Navíc pokud jsem si všiml, tak například MJPEG, MPEG1, MPEG2, VC-1 a další můžete používat naprosto běžně. Licenci patentů si prostě koupíte s kamerou, BluRay přehrávačem, Windows atd.

Já auto nemám a kapesní přehrávač taky ne, takže je mi mp3 na nic.

Když si přehrávač je schopen stáhnout kodek z netu, bylo by to ideální. Ale bohužel většina videa na netu je ve flashi, ten si stahovat kodeky neumí a nejde do něj dokonce ani naintalovat cizí kodek. Uživatel smí používat jen takové kodeky, které do toho flashe Adobe dá.

Youtube to H.264 sice umí, ale to začala umět až po svém úspěchu a poté, co byl internet zaplněn spoustou nekvalitního videa (které už nikdo zpátky do vyšší kvality nezkonvertuje). Proč ho neuměla od začátku? Že by tam byly nějaké licenční podmínky, které malého hráče vylučují?

Vyvinout kodek jako výzkumný projekt bez patentů jde: http://en.wikipedia.org/wiki/Dirac_(codec) Bohužel, v takových případech není zdaleka vyhráno, firmy se bojí i takové kodeky implementovat, protože by na to mohl někdo držet nějaký skrytý patent ( http://en.wikipedia.org/…_controversy ). Důsledkem toho standard pro video na internetu není.

Pokud nepotřebujete hudbu přehrávat mimo svůj počítač, tak je podpora formátu mimo váš počítač celkem nezajímavý parametr. To pak můžete používat i exotický formát jako Ogg.

Autory webů nikdo nenutí dávat videa na web ve Flashi. Ovšem automatické stahování kodeků umí jen WMP, například přehrávače na Linuxu to nejspíš neumí. A jak jsem psal, velké procento kodeků nemá registraci u MS, takže se vám stejně nic nestáhne.
Jako „drobný“ problém vidím například fakt, že W3C nebylo schopno po celá ta léta nějak standardizovat interface pro přehrávání videa (o formát teď nejde). Můžete použít buď ActiveX object Windows Media Playeru, nebo Flash. K čemu to W3C máme? Vždyť po 11 letech W3C nedošlo ani od CSS 2 k CSS 2.1 :(

U Youtube se autoři rozhodli pro nízký datový tok a použití Adobe Flashe. V té době Flash neuměl H.264. Samozřejmě autory Youtube k tomu nikdo nenutil.

Standard pro video na inetu? Dost zvláštní myšlenka od linuxáka. Kde je ta svoboda volby? :)

Standardem videa je myšleno něco jako gif,jpeg,png pro obrázky. Ale takový standard není kvůli patentům. I když navrhneme kodek, na který vývojáři patenty neudělali nebo je uvolnili zdarma, tak ho firmy nechtějí implementovat, protože by někdo neznámý mohl přijít s nějakým skrytým patentem.

Pokud jsem si všiml, tak standardů v oblasti videa je dlouhá řada. MPEG1, MPEG2 a MPEG4 jsou pěkné příklady.

Jen nikdo neříká, že každý webový prohlížeč musí podporovat MPEG1,2,4 (naproti tomu GIF,PNG,JPG podporovat webové prohlížeče musí).

Zkuste dát MPEG4 na web, a nepřehrajou to ani Windows XP.

On naštěstí neexistuje nikdo, kdo by mohl říci „každý browser musí podporovat X“. W3C vydává nejvýš nezávazná doporučení. Samozřejmě by mohl doporučit nějaký formát videa, ale ta organizace je prakticky nefunkční. Vždyť se od CSS2 k CSS2.1 nedoh­rabala ani za 11 let, tak co očekáváte v oblasti videa na netu?

Zrovna třeba na kompresi JPEG2000 visí minimálně 27 patentů, které byly známé už v době přijímání standardu. Držitelé patentů je zpřístupnili bez poplatků.
http://www.jpeg.org/faq.phtml?…