Vlákno názorů k článku Evropské softwarové patenty nám znovu hrozí od Asterixx - Mozna budu za svuj dotaz vyobcovan jako kacir,...
-
Asterixx (neregistrovaný)
Mozna budu za svuj dotaz vyobcovan jako kacir, ale stejne me to zajima. Co je spatneho na pristupu patent jako patent?
Proc by zrovna a prave software mel byt vyjimecny? Muzeme napr. tvrdit, ze patenty jako celek jsou zlo a brani inovacim. Pokud ovsem patentovani pouzivame jako nastroj, ktery ma inovace pohanet (nikdo neinvestuje do vyvoje noveho leku, pokud vysledek vyzkumu nebude moct chranit a kazdy jiny bude moci prodavat generika). Diskuze tedy muze byt zda patenty pohaneji nebo naopak blokuji inovace.
Osobne si stejne tezko dovedu predstavit SW patent, ktery by byl dostatecne inovativni, aby v Evrope jako patent (pri pristupu patent jako patent) byl udelen. Pokusit se patentovat muze kde kdo kde co, ale udeleni patentu podleha konkretnim pozadavkum, mezi nimiz je i dostatecna inovace. Nelze tedy patentovat neco zrejmeho.
Pokud se nekdo pokusi „propatentovat“ vsechny mozne zpusoby nejakeho problemu, jeste pred tim, nez je reseni realizovatelne, musi postup do 20 let zpenezit (doba platnosti patentu). Pokud, se mu tedy pak nepovede „spekulativne“ patentovane postupy uvest do praxe a zpenezit, po 20 letech jsou volne dostupne kazdemu (coz je jedna z vyhod patentovani). Dalsi podnet k diskuzi tedy muze byt, zda 20 let neni zbytecne dlouha ochrana. Vyvoj zrejme nezpomaluje :-).
-
jik (neregistrovaný)
Toto považuji za blábol. Do inovací je výrobce nucen trhem, nebude-li inovovat, zajde. Absence patentů by zřejmě změnila charakter inovací, ale inovace by nezlikvidovala.
Léky, léky a zase léky jako důvod existence patentů – a uvědomme si také, že ještě větší zlo, než M$ představuje farmaceutický průmysl. Lékaři se díky ‚fantastickým‘ práškům odnaučili léčit a pacient řeší vše zase práškem. Toto je ale cesta do pekel. -
Asterixx (neregistrovaný)
I kdyz je trh mocny carodej, ne vzdy je vyrobce do inovaci nucen samotnym trhem. Navic uz vubec neni nucen do zverejneni vytvorenych inovaci. Zkuste mi vysvetlit motivaci, proc by nekdo investoval usili a prostredky do tricetileteho vyzkumu leku proti HIV, kdyz by vedel, ze jeho vysledky muze pak snadno pouzit kdokoliv jiny.
Kdyz by mel investor stesti, na konci vyzkumu by byla tabletka. Naklady na jeji vyrobu by byly napr. 10,50 Kc. Co by se stalo? Ano, nemakancenkove, kteri 30 let hrali golf, by zacali vyrabet tu samou slouceninu a mohli by ji prodavat za 11,50, protoze neutratili par miliard za krmeni pro laboratorni mysi.
Priklad s lekem proti HIV je znacne prehnany az extremni. Nicmene inovuje a bada se preci i v jinych oborech nebo ne?
-
dc (neregistrovaný)
je fakt ze tu asi nejde ani tak o tie patenty ako o sektor IT a dopad patentov na tento sektor. Staci sa pozriet napriklad na vyskum v matematike ale aj fyzike kde zdielanie a spolupraca je docela bezna a ocenenia ci uz nobelova alebo fieldova su bezne davane aj viacerim ludom za tu istu vec a je bezne ze aj spolupracuju.Mozno je to aj koli tomu ze je tam predsa len mensia sanca na priamy zisk.
Podla mna a hlavny rozdiel bude asi v tom ze zatial co pri inych sektoroch potrebujete pomerne slusny kapital a patenty nebudu najvysia polozka, povedzme keby ste si chceli otvorit nejaku tovaren, vyrobnu atd. a pravdepodobne ani nebudete potrebovat nakupit nejak extremne vela patentov. Naopak pri SW je docela dost malych firiem ci dokonca jednotlivcov ktory sa snazia podnikat, lenze pri vyvoji SW nieje problem porusit x patentov aj pri pomerne malej aplikacii. A toto je asi ten problem. -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ehm… ocenenia ci uz nobelova alebo fieldova su z hlediska businessu naprosto nezajímavé věci. Investor dá miliony do vývoje technologie, a potřebuje návratnost. Jako příklad vezměme ty léky. Vývoj a testování vyjde na miliardy, výroba na jednotky dolarů. Kdo by investoval ty miliardy, kdyby pak výsledný lék mohl vyrábět kdokoliv za pár dolarů, a díky tomu tam nebyla šance na návratnost? Podobně je to v IT, například u ztrátových kompresí.
Při vývoji aplikace na nějaké běžné platformě těžko náhodou porušíte nějaké patenty.
-
Ano, taky bych chtěl žít v pohádce kde je všechno černobílé. Bohužel i zřejmá věc se dá popsat tak, že patentovému úředníkovi zřejmá nepřipadne. Ale i kdybychom pominuli tohle, tak podstatné je, že já třeba vymyslím za pár týdnů přemýšlení věc, která sice není zřejmá, ale na druhou stranu když nad problémem bude přemýšlet jiný inteligentní odborník dost dlouho, je dost pravděpodobné, že ji vymyslí taky, i když o mém patentu nikdy neslyšel. Podle současné právní kultury má prostě utrum, a to je nemorální.
-
Pořád stejná písnička. Zřejmým pro koho? Podívejte se na http://www.freepatentsonline.com/6647546.html a řekněte mi, jestli to vyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky (pomineme-li tento patent samotný). Pro úředníka, který to posuzoval, to zřejmě nebylo zřejmé.
-
Nějak vám tam vypadlo to „zřejmým způsobem“. Dejme tomu, že to zřejmé není, ale zase to není tak těžké, abych na to nepřišel sám (což přesně odpovídá skutečnosti). A dejme tomu, že pracuju v USA. Proč bych neměl mít právo na využití vlastního výsledku? Nemyslím, že do tohohle patentu investoval někdo miliony, pravděpodobně nějaký programátor investoval čas srovnatelný s tím mým.
Tak z čeho vyplývá to jeho právo mě v tom omezit? Právo má (podle teorie práva) vyplývat z morálky, jenže v případě patentů tomu tak prostě není. Patenty jsou čistě utilitaristické – jedná se naopak o v zásadě kontramorální monopoly, jejichž účelem má být zajistit inovátorům výdělek a tím podpořit technologický rozvoj lidstva jako celku. A já vám říkám, že přišel nebo přichází čas, kdy je třeba tenhle kompromis přehodnotit a reformovat, protože zásah patentů do lidských práv už není přínosem pro technologický rozvoj omluvitelný. Navíc věřím, že i s výrazně omezenými patenty (nebo i bez nich) si technologický rozvoj cestu najde. -
Nad detaily bych ještě popřemýšlel – ostatně já bych patenty šmahem nerušil. Na druhou stranu – matematika jde také kupředu, patentovat ji nelze a matematiky musí někdo platit. To by samozřejmě asi znamenalo významný posun vývoje software z komerční do veřejné sféry. Co by to udělalo s ekonomikou, toť otázka. Vyvíjelo by se jistě více na zakázku.
Patenty na léky mi přijdou celkem v pořádku. Zásadní veřejný zájem může ale pochopitelně být přednější, proto (u nás) existuje nucená licence. Problémem je samozřejmě cena za případnou nucenou licenci, zejména v případě chudého státu a bohaté zahraniční firmy.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Přesouvat cokoliv do veřejné sféry je cesta do pekla. Dovolil bych si připomenout památný výrok Ronalda Regana: The nine most terrifying words in the English language are, ‚I‘m from the government and I'm here to help.'
Efektivita veřejného sektoru je naprosto příšerná. Navíc nutíte lidi platit ze svých daní něco, co je nezajímá. A navíc tím monopolizujete trh. -
> Přesouvat cokoliv do veřejné sféry je cesta do pekla.
Já bych to tam nepřesouval, jen uvažuju, že by k tomu došlo. Přirozený vývoj. Nevidím důvod, proč by to měla být cesta do pekla.
> Dovolil bych si připomenout památný výrok Ronalda Regana: The nine most
> terrifying words in the English language are, ‚I‘m from the government and I'm
> here to help.'To je vtipné. Doufám že si na to vzpomněly americké banky, když začaly krachovat.
> Efektivita veřejného sektoru je naprosto příšerná.
O tom se dá samozřejmě polemizovat, ale takové vágní prohlášení bych tu neřešil. Je to stejné, jako když prohlásíte, že situace v USA kolem patentů je příšerná.
> Navíc nutíte lidi platit ze svých daní něco, co je nezajímá.
To jste uhodil hřebíček na hlavičku. Patenty mě zase nutí garantovat korporacím duševní monopol, se kterým nesouhlasím. Otázka svobodné volby.
> A navíc tím monopolizujete trh.
Myslíte jako víc než státem garantované monopoly? :)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Protože stát je v principu špatný vlastník i správce. To není obecné tvrzení, ale zjevný fakt. Protože:
1) Stát nemá motivaci. Ať provádí správu jakkoliv, dostane zaplaceno úplně stejně. Zkuste říci „nebudu si platit služby státu a koupím si je jinde“. Kdepak – musíte zaplatit, jinak vás zavřou do vězení, a vaše peníze si vezmou násilím.
2) Stát nemá zpětnou vazbu. Nejvýš můžete jednou za pár let zaškrtnout na volebním lístku A, B nebo C. Naopak soukromá firma je zcela závislá na míře uspokojování potřeb svých zákazníků. Když to soukromá firma dělá špatně, tak záhy zkrachuje, protože lidé budou kupovat jinde. A to je zatraceně silná zpětná vazba.
3) Stát provádí i výběr lidí naprosto příšerně. Managerem není nejlepší manager v oboru, který by dosáhl nejlepší výsledky. Managerem je ten, kdo nejméně vadí, kdo nejméně vyčnívá, a nejlépe má nějaké zásluhy. Konkrétní příklad: bývalý ministr Tvrdík, který byl dosazen do čela ČSA. Nebyl schopen ani vést jednání v angličtině, a firmě způsobil obrovské ztráty. Ovšem byl to zasloužitlý straník, kterého bylo potřeba někam uklidit.Americké banky začaly krachovat proto, že před lety kdosi přišel na chudé černé předměstí, a řekl: „I'm from the government and I'm here to help.“ A začal jim rozdávat hypotéky, které si nikdy nemohli dovolit platit. A pak jiný člověk z vlády přišel do těch velkých bank, a říká „pokud jim tyhle subprime hypotéky nebudete prodávat, tak nebudete mít státní garance bankovních vkladů, takže si to 2× rozmyslete“. Hmm, cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. A když to celé prasklo, tak přišel další týpek, a říká „za každý usmrcený automobil teď dostanete slevu na nový, a zaplatím to z VAŠICH daní“. A rozdal miliardy.
http://www.youtube.com/watch?…Ty duševní monopoly nejsou pro korporace, ale obecně pro vynálezce. Samozřejmě korporace mají velkou koncentraci kapitálu, know-how a lidských zdrojů, takže logicky hodně inovují.
Ano, trh byste monopolizoval daleko víc než těmi patenty (státem garantovanými monopoly). Podívejte kolik máme různých léků na ty samé choroby, kolik různých ztrátových kompresí. Dočasný monopol na jeden vynález je jedna věc. Monopol „na všechno“ je věc druhá, a daleko zásadnější. -
BLEK. (neregistrovaný)
„Zkuste říci ‚nebudu si platit služby státu a koupím si je jinde‘.“
To si říct můžu. A můžu se odstěhovat do jiného státu. Jenže mě to bude stát velké náklady (nejen finanční), takže vydržím tak špatné hospodaření státu, dokud ten rozdíl nebude větší než náklady na změnu státu.
Stejně tak si člověk může říct „nebudu používat Windows, budu používat něco jiného“ a taky ho to bude stát velké náklady, takže ty Windows vydrží do té míry, dokud ty náklady přechodu budou větší než zisk z přechodu ke konkurenci.
„Stát nemá zpětnou vazbu. Nejvýš můžete jednou za pár let zaškrtnout na volebním lístku A, B nebo C. Naopak soukromá firma je zcela závislá na míře uspokojování potřeb svých zákazníků.“
To nemá ani korporace. Taky můžu zaškrtnou „chci kupovat od korporace A, B nebo C“, ale když jsou všechny podobné, tak si houby pomůžu. Proč třeba korporace cenzurují internet, když většina lidí je proti? ( http://spunt.centrum.cz/…pornografii/ ) Korporace z toho měly ztráty, vím o lidech, co skutečně zrušili mobilní připojení kvůli cenzuře, a přesto to dělají. Stejně jako politici, taky někdy dělají věci, které škodí a dělají to z osobního důvodu, nikoli z důvodu zisku.
„Stát provádí i výběr lidí naprosto příšerně. Managerem není nejlepší manager v oboru, který by dosáhl nejlepší výsledky. Managerem je ten, kdo nejméně vadí, kdo nejméně vyčnívá, a nejlépe má nějaké zásluhy.“
To se děje i ve firmách. Viz zde: http://www.dfens-cz.com/view.php?…
„Nejvýš můžete jednou za pár let zaškrtnout na volebním lístku A, B nebo C.“
Stát je stejně těžko ovladatelný jako korporace. Politiky člověk může vyměnit pouze hlasováním ve volbách. Vedení korporace se může měnit jen hlasováním na valné hromadě. Jinak ti vlastníci korporace (akcionáři) nemají žádnou kontrolu nad tím, kdo co v té korporaci dělá, dokonce ani nesmí do té firmy přijít a zkoumat, jaké jsou tam poměry.
Schválně si zkuste přijít na státní úřad a říct „vážený úředníku, děláte špatně svou práci, já jako daňový poplatník Vás vyhodím“. Tak a teď si zkuste takhle přijít do korporace, jejíž akcie vlasníte :)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Do jiného státu se nemůžete jen tak odstěhovat. Zkuste prostě říct „mám na to, od příštího měsíce budu bydlet v USA“. Smůla – svoboda pohybu mezi státy je silně omezená. V Evropě se sice hýbat můžete, ale vzhledem ke snahám o „harmonizaci“ daní (čtěte: evropskou kartelovou dohodu států o výši daní) si stejně moc nepomůžete.
Korporace má velikou zpětnou vazbu. Když například Apple nebo IBM uvede nový produkt, tak nejsou prodejní výsledky nijak zaručeny. Pokud s uvedeným produktem zákazníci nebudou spokojeni, nebude se prodávat. U státního monopolu je to jiné: nemůžete jít o dům dál, neexistuje zpětná vazba. Ty dvě situace jsou naprosto rozdílné.
Firmy naopak vybírají management velmi pečlivě, protože jim jde o výsledky. Linkovaný článek není k věci.
Proč by měl člověk měnit lidi ve vedení korporace? To je vnitřní věc té korporace, případně akcionářů. Ten zásadní rozdíl je v tom, že korporace má všechny důvody plnit potřeby zákazníka, tím dosahovat zisku, a tomu podřizovat i vše ostatní (včetně personální politiky). Ale jestli chcete příklad, tak se podívejte do minulosti na kvalitu služeb státních monopolů u nás: Česká pojišťovna (škodu na voze mi propláceli 2 měsíce), Telekom (lidé čekali na telefon i desítky let), výrobci spotřebního zboží… Proč to vlastně vůbec rozepisovat, každému soudnému člověku je to jasné.
BTW na světě nejsou jen velké korporace. Je tu obrovská spousta malých i středních firem.
-
BLEK. (neregistrovaný)
Spousta lidí z IT šla do USA. Pokud si tam najdete práci a přesvědčíte imigračního úředníka, že ta práce bude nějak prospěšná pro rozvoj technologie v USA, tak s tím problém není. Jasně, že bezdomovce tam nepustí.
Ta „zpětná vazba“ u produktů má asi stejnou hodnotu jako zpětná vazba u politiky. Udělá-li korporace produkt, který funguje špatně, ale vypadá „cool“, tak lidi přesvědčí, aby ho koupili … stejně jako politik, co dělá špatná rozhodnutí, ale vypadá „cool“ přesvědčí lidi, aby ho volili.
„Proč by měl člověk měnit lidi ve vedení korporace? To je vnitřní věc té korporace, případně akcionářů.“
Kdybyste třeba vlastnil akcie Orco (nebo v Americe Enron), tak byste měl moc velký zájem vyměnit špatné vedení. Ale nemohl byste s tím dělat nic. Ani zjistit, jak špatná je situace, byste nemohl. Je to stejně beznadějná situace, jako když politik krade, občan to nemůže zkontrolovat a nemůže politika ani odvolat.
„Telekom (lidé čekali na telefon i desítky let), výrobci spotřebního zboží… Proč to vlastně vůbec rozepisovat, každému soudnému člověku je to jasné.“
A současnost? Telecom (teď O2) cenzuruje Internet. Apple vám diktuje, co na jejich mobilu můžete a nemůžete spouštět. Filmová studia zakazují vlastním zákazníkům přehrát si DVD na počítači. Texas Instruments vyhrožuje zákazníkům, kteří nalezli kód, jak se dostat do firmware kalkukačky. A lidi s tím pomocí „hlasování penězi“ neudělají nic, stejně jako nic nedokážou udělat se svinstvy politiků.
„BTW na světě nejsou jen velké korporace. Je tu obrovská spousta malých i středních firem.“
Ty menší jsou většinou slušnější. Ty velké mají tendenci si hrát na bohy: http://www.vodafone.cz/…odpovednost/ (jakým newspeakem si svou cenzuru oddůvodnili)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ano, já můžu žít v podstatě kdokoliv po světě. Ovšem to se týká minimálního počtu lidí. Většina se jich nemůže přestěhovat do země dle svého výběru.
Je čistě věcí zákazníka, jestli produkt si ten či onen produkt koupí.
Pokud máte akcie, tak rozhodujete silou svého podílu. Asi pochopíte, že s nějakými 0.000001% Enronu nemůžete přijít, a říct „tenhle člověk letí, já mám akcie“. Jestli se sám to nelíbí, kupte si akcií nadpoloviční většinu. A nemusí to být Enron – jsou i menší společnosti :)
Současnost je taková, že vám telefon zavedou skoro ihned. A pokud se vám nelíbí internet bez dětské pornografie od O2, máte tu dlouhou řadu dalších providerů. Filmová studia nikomu nezakazují přehrávat DVD na počítači.
Vy si podle všeho stěžujete na fakt, že „hlasovací právo“ vaší peněženky je slabé. To je ale jen váš problém. Zkuste si nepřisvojovat práva, která fakticky nemáte, a na které nemáte ani spravedlivý nárok. Nebo by podle vás bylo OK, kdyby přišel zákazník O2 vlastnící jednu akcii, a řekl „tahle správní rada končí“? Nebylo by to podle vás porušení práv těch, kdo vlastní třeba 55% akcií? Ale proč vůbec vyprávět psychopatovi o právech jiných lidí :(
-
BLEK. (neregistrovaný)
„Asi pochopíte, že s nějakými 0.000001% Enronu nemůžete přijít, a říct ‚tenhle člověk letí, já mám akcie‘.“
Když vlastní sto miliónů lidí krz různé fondy každý 0.000001%, tak je ta společnost fakticky bez řízení (ono stačí, aby 100 subjektů mělo každý 1%, aby se nedokázali na ničem dohodnout). Pak je otázka, jaký je rozdíl mezi socialismem, kdy „všechno patřilo lidu“, a takhle rozdrobeným kapitalistickým vlastníctvím.
Příklad: člověk vlastní jednu firmu. Dává si pozor, jak ta firma prosperuje, protože kdyby mu ta firma zkrachovala, tak skončí na ulici. Takovou firmu nejde vytunelovat. Ale každý ekonom vám řekne, že je to špatně vlastnit jednu firmu a že je třeba portfolio diverzifikovat, aby se snížil risk. Takže si představme, že 50 lidí vlastní každý 2% z 50 firem. A už se o ty firmy nestarají. Ty firmy nejsou svými vlastníky řízené, o firemních financích rozhodují lidi, kterým ty finance nepatří (analogie toho, jak politik rozhoduje o penězích, jenž nejsou jeho, ale jsou daňových poplatníků). Důsledkem jsou aféry s vytunelováním — bylo jich tu dost.
„Filmová studia nikomu nezakazují přehrávat DVD na počítači.“ http://en.wikipedia.org/wiki/Decss#…
„Vy si podle všeho stěžujete na fakt, že ‚hlasovací právo‘ vaší peněženky je slabé. To je ale jen váš problém. Zkuste si nepřisvojovat práva, která fakticky nemáte, a na které nemáte ani spravedlivý nárok.“
Já si na to nestěžuju, já netvrdím, že bych měl všechno ovládat. Já jen říkám, že je to analogická situace k tomu, že „hlasovací právo ve volbách je slabé“. A stejně tak jak se dějou špatnosti v politice, dějou se i v korporační sféře. Oponuji vašemu názoru, že politika je špatná, ale korporace jsou dobré.
-
Stát je sice obecně špatný vlastník, ale soukromá firma, zvláště zahraniční, může být i horší. Příkladem budiž vedení Aera Vodochody firmou Boeing, které bylo s největší pravděpodobností cílenou likvidací konkurence – Boeing z firmy vymlátil všecko co mělo nějakou cenu a pak svůj podíl za symbolickou částku prodal státu zpátky, aby si vyřešil dluhy. V tomto případě by stát byl zřejmě lepším manažerem, pokud by tam nedali zrovna Tvrdíka.
Stát je bohužel i špatný rozdávač patentů, zejména když jde o to, odmítnout špatný patent.
1) Stát nemá motivaci. Zaplaceno dostane jen za patenty, které udělí.
2) Nemá zpetnou vazbu. Za špatně udělený patent stát nezodpovídá.
…a výsledek je pěkně vidět v USA. Stovky softwarových patentů, jejichž „inventive step“ je více než sporný. Jak mi bylo jedním Amíkem řečeno, je prý dost obtížné u soudu napadnout nedostatečnou inovativnost vynálezu, protože takové věc se pár let zpětně dost těžko posuzuje.> Naopak soukromá firma je zcela závislá na míře uspokojování potřeb svých
> zákazníků. Když to soukromá firma dělá špatně, tak záhy zkrachuje, protože > lidé budou kupovat jinde. A to je zatraceně silná zpětná vazba.Pokud ůžou kupovat jinde. Oba přece víme, že to není spokojenost zákazníků, na čem je firma závislá ale jejich peníze. Není třeba konkurenci jen přetahovat zákazníky, lze ji také eliminovat přímo. Patenty jsou pro to ideálním nástrojem.
> Ano, trh byste monopolizoval daleko víc než těmi patenty (státem garantovanými monopoly).
Pro to pořád nevidím žádný důvod.
> Podívejte kolik máme různých léků na ty samé choroby, kolik různých
> ztrátových kompresí. Dočasný monopol na jeden vynález je jedna věc.Dvacet let je bohužel dlouhá doba, skoro délka produktivního věku jednoho inovátora.
> Monopol „na všechno“ je věc druhá, a daleko zásadnější.
Nevím, co tím myslíte.
Já nejsem pro zrušení patentů, ale pro jejich reformu. Autorské právo je taky duševní vlastnictví, tedy nepřirozené, ale alespoň není nemorální. Když totiž vytvořím stejné dílo jako někdo jiný, mám na své dílo plné právo. Proto si nikdo necopyrightuje triviality, protože to nemá smysl. V případě téměř stejného tisíciřádkového kódu jako něčí dílo bych samozřejmě musel soudu prokázat, že jsem jej vytvořil nezávisle. Ale mohl bych – například by se prokázalo, že jsem použil stejný RAD nástroj, stejnou příručku – a informace obsažená v kódu se tím scvrkne na přijatelnou hodnotu.
V případě patentů tuhle možnost vůbec nemám – svoje právo na využití vlastního objevu, které z morálky nezpochybnitelně vychází, ani nemám šanci hájit, jakkoliv by byla obhajoba obtížná.
Tenhle problém s sebou patenty nesou odjakživa, v případě softwarových patentů v USA se jen nejsilněji projevuje. A dokud k reformě patentů v tomto smyslu nedojde, pokládám úplný zákaz softwarových patentů za menší zlo.Ale pojďme chvíli předstírat, že morální problém neexistuje, a přenesme se do čistě utilitaristické roviny, jako zastánci patentů. Já si myslím, že zavedení softwarových patentů je pro Evropu nevýhodné. Jak jste sám řekl, softwaroví giganti v Evropě moc nejsou, místní softwarový průmysl stojí na malých rybkách. Americké firmy jsou větší, a v tom bludišti, které s sebou sw patenty nesou, už umí chodit. Když prostě importujeme americký styl patentů, je klidně možné, že nás prostě vypatentují. Z utilitaristického hlediska je tudíž pro nás výhodnější, když sw patenty nemáme a ty americké nás nevážou. Kdybychom ještě neměli skrupule jako Čína, mohli bychom být úplně za vodou, nechat Amíky ať se soudí mezi sebou, a sami si převzít ty nejchytřejší nápady :)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Aero Vodochody mělo jiný problém, konkrétně odbyt. Slibným produktem byl stroj L159. Tedy dokud se neukázalo, že má poměrně závažné problémy (vypadávající přístroje, tuším problém konektorů). A pak to pohřbil Tvrdík se svým slavným výrokem, že je stroj je nebezpečný víc pro pilota, než pro případného nepřítele. Zkuste pak takovou věc někomu prodat :)
Stát je špatný prakticky ve všem z toho co dělá. Bohužel některé věci nemůže dělat nikdo jiný, a udělování patentů je asi jedna z těch věcí.
Firmy se likvidují pomocí patentů? Nějak jsem si nevšiml těch zástupů zlikvidovaných firem. Naopak jsem si všiml, že USA jsou SW velmoc, přes SW patenty. Takže to s jejich škodlivostí asi nebude tak horké.
Nevidíte důvod? Pokud například telekomunikační služby smí poskytovat jen stát, tak nemůžete jít o dům dál. Jak do dopadá, to všichni víme – příšerně. Pokud drží Nokia patent na nějakou technologii použitou v GSM sítích, můžete pořád nakoupit bezdrátové i drátové služby od řady telefonních operátorů, a ten samý problém často vyřeší i jiná firma bez použití toho patentu (třeba Alcatel).
SW patenty zjevně máme, linkoval jsem vám ty související s MP3. Navíc evropské firmy jsou ve skutečnosti globální, a mají i globální odbyt, takže se patenty zabývat stejně musejí.
-
Jedním výrokem jednoho pablba nic nepohřbíte, byť to určitě docela uškodilo. Aero nebylo žádný zázrak, ale mělo aspoň naději tady ten letecký průmysl jakžtakž táhnout. Mám informace (z druhé ruky), že ve firmě se v té době víceméně vědělo, že Boeing nemá zájem v ČR nějak pozvedávat letecký průmysl. Některým to bylo údajně neformálně řečeno (spolu s nabídkou pracovat pro Boeing) – že Boeing vstoupil do Aera pouze za účelem průzkumu středoevropského (pro ně východoevropského) trhu a přetažení lidských zdrojů a nějakých zakázek. Zkrátka záměrná likvidace. Legální, ale stejně sprosté. Tož tak. Aspoň že to dopadlo smírně, mohli jsme taky skončit jako Guatemala :D (OK, to přeháním).
> Stát je špatný prakticky ve všem z toho co dělá. Bohužel některé věci nemůže
> dělat nikdo jiný, a udělování patentů je asi jedna z těch věcí.Nj, ale když už to musí dělat, mělo by to být co nejkonzervativnější. Ne monopolizovat kdejakou ptákovinu hned na 20 let.
> Firmy se likvidují pomocí patentů? Nějak jsem si nevšiml těch zástupů
> zlikvidovaných firem. Naopak jsem si všiml, že USA jsou SW velmoc, přes SW
> patenty. Takže to s jejich škodlivostí asi nebude tak horké.Já jsem nepsal nic o likvidaci firem, ale o eliminaci konkurence, čímž jsem myslel její vytěsnění ze soutěže o určitý druh sw produktu. Těch studií je celá řada, jistě o nich víte. Proč jsou USA SW velmoc, to bylo rozebráno už výše. Usuzovat z toho, že patenty nemůžou být tak špatné, je sice možné, ale to si můžete při pádu z třicátého patra říkat celou cestu, že je vám dobře a příjemně to fouká.
> Nevidíte důvod? Pokud například telekomunikační služby smí poskytovat jen
> stát, tak nemůžete jít o dům dál. Jak do dopadá, to všichni víme – příšerně.Ale co z toho? Vždyť já jsem nepsal nic o tom, že by něco směl dělat jenom stát. Nejspíš je ta diskuze už moc dlouhá a rozvětvená (i já už se v tom taky ztrácím).
No nějaké máme, ale jejich platnost na národní úrovni je problematická. U nás jsou „programy počítačů“ z patentovatelnosti explicitně vyňaty. To znamená, že vynálezy týkající se pouze software, takové jako US patent #6857118, který jsem rovněž sám naimplementoval (byť jsem v tomto případě téměř od začátku věděl o jeho existenci), patentovatelné nejsou.
Výše uvedený patent podle mého názoru neobsahuje dostatečný „inventive step“ – jen myšlenku, že v jazyce obsahujícím dynamické typové přetěžování implementujeme jmenný odkaz na sadu přetížených funkcí. Celý obsah patentu, včetně naprosto zbytečně složitého popisu, je pouze logickým důsledkem této myšlenky. Vím to, protože vycházeje pouze z této myšlenky jsem tuhle věc naimplementoval, a nic moc inovativního jsem přitom nevymyslel.V tom, myslím, spočívá kámen úrazu softwarových patentů oproti jiným, protože většina jich vzniká velmi logickým postupem a lze tudíž snadno vyjít z téže jednoduché myšlenky a dospět k témuž technickému řešení. V případě patentů na „slavné“ věci jako MP3 se to spíš nestane, protože příslušné znalosti se velmi rychle rozšíří. Ale co podobný patent, o kterém se dozví v podstatě jen ti, kdo ho poruší? Plní takový patent vůbec svou funkci? Od úsvitu patentového systému je případné morální právo nezávislého vynálezce obětováno na oltář společného pokroku na základě přesvědčení, že se tak téměr neděje. Nyní se začíná ukazovat, že děje a bude se dít ještě víc, a bude potřeba s tím něco udělat. Pod kompromisním řešením bych si představoval například něco takového:
1) kdo patentovaný vynález či jeho podstatnou část vynalezne nezávisle na majiteli patentu v době práva přednosti, má právo na využití vynálezu pro vlastní obchodní účely, s výjimkou prodeje výrobků či licencí přímo souvisejících s patentovanou technologií.
2) v případě sporu je na nezávislém vynálezci, který vynález používá podle bodu 1), aby svoji oprávněnost k takovému využívání náležitě prokázal.
Jinými slovy, když si nezávisle vynaleznu kompresní algoritmus pokrytý patentem, nebudu mít sice právo prodávat přehrávač, ale můžu si algoritmus používat uvnitř své firmy, i když to není neziskovka. Přijde mi to daleko víc fér než současný stav a neřekl bych že by to mohlo velké inovátory nějak významně poškodit. Navíc by se tím zamezilo, alespoň částečně, různému trolování kvůli patentovaným nesmyslům – to je sice hezké, že máte patentovanou platbu přes internet, ale já jsem na to přišel taky a tak si to ve svém webovém obchodě budu používat dál.
-
NA (neregistrovaný)
Pokud se nekdo pokusi „propatentovat“ vsechny mozne zpusoby nejakeho problemu, jeste pred tim, nez je reseni realizovatelne,
Myslíš jako „Využití slunečního světla k osvětlení, ohřevu, k léčebným a technickým účelům, převodu na jiné druhy energií a využití dalších dosud neobjevených vlastností.“? Ano tímto způsobem by bylo možné blokovat a brzdit řešení jakéhokoliv problému a v případě neúspěchu na tom ještě vydělat.
-
polygon (neregistrovaný)
U software patenty nemuzou fungovat, protoze kdyby byl na kazdy algoritmus, na kazdou technologii, na kazde rozlozeni tlacitek na strance patent, tak by typicky softwarovy projekt vyzadoval ziskani licence tisicu patentu. I v pripade ze by technologie nebyly 100% propatentovane, vyvoj sw by byl daleko obtiznejsi. K bezne algoritmizaci problemu by pribylo jeste klickovani mezi jiz patentovanymi technologiemi a modleni se aby behem vyvoje nikdo nepatentoval neco pro vas klicoveho. Rozhodne by tedy neslo o prinos k inovaci, ale zvyseni nakladu na ukor delsiho a narocnejsiho vyvoje a pravniho zastoupeni.
Nakonec vzdyt je videt, ze to v USA nefunguje. Pokazde, kdyz se objevi patentovy spor ohledne software, okamzite druha strana reaguje protizalobou stejneho druhu.
A patentovat si cele aplikace nedava smysl, ty jsou uz chranene autorskym zakonem. -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Pro udělení patentu (v ČR) musí být vynález nový, nesmí být součástí stavu techniky. Nesmí také nevyplývat pro odborníka zřejmým způsobem ze stavu techniky. Obojí samozřejmě k datu podání patentové přihlášky, ne k dnešnímu datu.
Z toho jasně plyne, že rozložení tlačítek po stránce nelze patentovat.
V USA to naopak zjevně FUNGUJE. Jsou totiž na rozdíl od Evropy SW velmocí.
-
polygon (neregistrovaný)
Stale v diskusi argumentujete CR. Ale software se obvykle prodava globalne, nebo prinejmensim na vice trzich. A hlavni obavou podle me je to, aby unijni norma nebyla nakonec stejna jako ta v USA. A v usa rozlozeni tlacitek na strance patentovat lze (treba se mluvilo o hlavni strance google).
USA jsou ekonomickou velmoci coz s patentovym pravem nijak nesouvisi. V Cine se na patenty moc nehlesi a je to ekonomicka velmoc take. Musite uvest lepsi argument, nejlepe s pricinnou souvislosti.
