V článku je to napsané. Ve Falconu 9 je to tak, že buď dají všechny tři počítače stejný povel, nebo se nestane nic a výpočet se opakuje. Na české železnici se v zabezpečovacím zařízení používají dva počítače. Opět, pokud se neshodnou, daný příkaz se vůbec neprovede. Případně to může být doplněné tím, že při neshodě se systém přepne do bezpečného stavu (ne železnici je to jednoduché – návěstidlo se přepne na červenou, ve vlaku se odpojí trakce a zavede rychlobrzda). U rakety je bezpečný stav její odpálení v dostatečná výšce, to je trochu drahá sranda.
V článku je to napsané. Ve Falconu 9 je to tak, že buď dají všechny tři počítače stejný povel, nebo se nestane nic a výpočet se opakuje.
Nevím jak to má Falcon, ale dřívější rakety měly zapojený ještě systém, který vyhodnocoval, jestli nové hodnoty nejsou podezřele vzdálené od předchozích naměřených. Tím se řešila i možnost selhání všech tří cest a/nebo selhání vstupů. Dává to i jakousi možnost rozhodnout se pro povel i v případě "volební plichty" (ale to už nevím, jestli používají), protože raketu nelze zastavit a podumat si nad tím, co dělat :).
No, ne, no. Jednak nešlo o problém v počítači (špatný výpočet), ale v čidle. A SW to druhé čidlo uměl a Boeing ho nabízel, jen holt aerolinky "ušetřily".
Ono celkově v tom případu mají máslo na hlavě aerolinky a Boeing minimálně stejným dílem, jenže média holt chtějí jednoho jasného viníka a tak je mediální obraz dost jednostranný :-/
Tohle jsem ještě neslyšel - máte k tomu zdroj? Nějak se mi nezdá,
1. že by prošlo certifikací letadlo, kde si zákazník může vybrat, zda ono bude, nebo nebude mít čidlo řešící spolehlivost či bezpečnost,
2. že by do toho šel Boeing, aby takhle hazardoval se svou pověstí,
3. že by se cena, jestli se nepletu, snímače náběhu projevila v ceně letadla.
@SB myslel jsem, ze je to vseobecne zname...
https://www.nytimes.com/2019/03/21/business/boeing-safety-features-charge.html
V principe ano, ale pouzitie jednoduchej vacsiny zjednodusuje konstrukciu "hlasovacieho obvodu", teda sa da realizovat primitivnejsou a tak odolnejsou technologiou.
Postup ktory pouziva Falcon, teda ak vysledok vsetkych 3 pocitacov nie je zhodny, vypocet sa opakuje, moze byt v niektorych casovo narocnych situaciach nevhodny.
Nejsem si jist, jestli zvysovani redundance lze pouzit vzdy. Radiace dela trochu problem v tom, ze muze primo poskozovat cipy (migrace dopantu), a tedy je mozne ze by po nejake dobe nezustal zadny rozumne funkcni cip. Samozrejme zalezi na projektu, nejaky spacecube s zivotnosti pul roku to resit nebude vubec, ale voyageru by reundance nejspis nestacila.
Nemate pravdu, konkrétně Viking, Galileo, and Voyager mise používali RCA COSMAC CDP 1802,
Což je poměrně úspěšný 8-bit (mimochodem první microprocessor co letěl do vesmíru). Také byl na něm postavený počítač COSMAC ELF. Dále dle dokumentace byl použit i v Hubble Teleskopu. Radiaci odolné varianty se vyráběli technologií SOS (Silicon On Sapphire)
To je ta spatna informace ktera se porad nekde objevuje. Ale je to kopirovano tolikrat ze se tomu nedivim.
Viking a Voyager nikdy integrovany CPU COSMAC nepouzivali. Az Galileo.
Pouze pouzivali hromadu hradel. A porad to byla hromada cmos svabu "tvarici se" jako jeden cpu.
Ono staci si projet i popis systemu a foto z desek voyageru na nasa.gov. Ty materialy jsou velmi obsahle.
Tady je jen jen male stouchnuti: http://www.retrotechnology.com/memship/1802_spacecraft.html
Tak Rusové na férovku létali s atomovým reaktorem a kvůli opravdu minimálnímu stínění si pilot obyčejně odlétal maximálně několik letů, potom ale nejspíš někde jako hrdina sovětského svazu zhebl.
Wikipedia píše:
According to a letter from test pilot E.A. Guryenov to Scottish Journalist George Kerevan:
"We had all been irradiated, but we ignored it. Of the two crews, only three men survived- a young navigator, a military navigator and me. The first to go, a young technician, took only three years to die".
https://en.wikipedia.org/wiki/Tupolev_Tu-95LAL
https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear-powered_aircraft
No hlavně si řekněme na rovinu, že řídicímu počítači v Apollu nějaká ta radiace nejspíš moc nevadila, protože těch čipů moc neměl. Natož nějakých čipů s vysokou integrací:
https://hackaday.com/wp-content/uploads/2018/11/apollo-agc-thumbnail.jpg?w=600&h=600
Ten počítač byl tvořen spíše "zašmodrchynými" dráty :-)
Každopádně je to úžasný kus techniky, je až k neuvěření, co tenkrát dokázali vyvinout. Tohle "klubko drátů" mělo zásadní zásluhu při dostávání člověka na měsíc (a taky se zasloužilo o infarktové stavy při přistávání Apolla 11 - error 1202 :-) ).
Jinak ještě doplním pro zájemce, jedna parta šílenců ( :-) )se rozhodla AGC počítač zrestaurovat a rozchodit:
https://www.youtube.com/watch?v=2KSahAoOLdU
Je to skoro neuvěřitelná práce, takhle stará a složitá technologie, kterou dnes snad ani nikdo už neumí vyrobit (např. drátová paměť)...
8. 6. 2020, 10:23 editováno autorem komentáře
Já bych taky rád doplnil - simulátor Orbiter má hned několik excelentních Apollo projektů, a jeden z nich má emulátor AGC - to jest simulovaná mise je řízena originálním firmwarem ve virtuálním stroji :-)
Orbiter je bohužel už prakticky mrtvý projekt, protože jeho autor (akademik) nemá čas na další vývoj a tvrdohlavě odmítá uvolnění zdrojů. Komunita kolem je (byla) obrovská, hodně nadaných lidí dekompilovalo jeho DLL aby mohli dělat excelentní add-ony... ale jádro je pořád freeware s DirectX 7 rendererem.
To má být nějaký nepříliš sofistikovaný trolling?
V Apollo AGC, které létalo s astronauty (tedy druhá verze), bylo 2800 integráčů (dvojité třívstupové NORy), což není právě málo. Ten obrázek, cos sem poslal, je jenom část backplane, která spojovala dohromady všech několik desítek modulů. Tedy obrázek je naprosto zavádějící. Modul = škatulka obsahující "univerzální plošňák", kde byly připájené samotné integráče, ze zadní strany byly propoje udělané pomocí techniky ovíjených spojů (ano, klubko drátů).
Je sice pravda, že ROM byla tvořena "core rope memory" o kapacitě 36684 16b slov a NVRAM feritovou pamětí o kapacitě 2048 slov. Jo, byly to šmodrchle káblů, ale podstatné je, že feritové paměti na rozdíl od polovodičové paměti nejsou citlivé na radiaci. V případě, že byl počítač "zahnán do kouta", jak se stalo například během přistání Apollo 11 (astronauti měli špatně nastavené ovládání radarových antén, důsledkem čehož se zaplnila fronta úkolů a počítač pak odmítal manuálně zadané úkoly [goniometrické úlohy], ovšem kritické úlohy stále vykonával), tak se restartoval, obnovil kontext kritických úloh a pokračoval dál. Což mohl udělat mimo jiné proto, že RAM byla ve skutečnosti NVRAM, takže pokud se počítač nepokusil do ní zapsat nějaký bordel, tak se s jejím obsahem nemohlo nic stát.
Jaký trolling? Sice nejsem odborník na AGC, ale tady se bavíme o řídicích čipech s vyšší integritou, které by radiace mohla ovlivnit. Upřímně integráče "hradla" jsou úplné dno logických obvodů s tak minimální integrací, že jim nějaké ovlivnění očekávanou radiací nehrozí. Pokud jde o klubko drátů, bylo to v uvozovkách jako nadsázka. Obrázek byl taky jen jako vtipný příklad.
Ale jestli jsem se Vás dotkl tím, že jsem dovolil napsat jeden napůl v žertu příspěvěk s ilustračním obrázkem, aniž bych předtím rok-dva studoval funkce navádecího počítače Apolla, napsal tady o tom článek o deseti kapitolách, kde bych podrobně rozebral celou funkci počítače, tak se Vám tedy hluboce omlouvám.
Jsem nevěděl, že pro napsání příspěvku do diskuze musí člověk vystudovat doktorát a ještě napsat příspěvek o délce nejmíň deseti normostran, aby postihl všechny detaily....