Názory k článku Falcon 9 od SpaceX létá na kapalný kyslík, letecký petrolej a Linux

Zajimave, ze je takovy problem odstinit maly pocitac od radiace na nizke obezne draze, kdyz v sedesatych letech udajne dokazali odstinit celou lod od radove silnejsi radiace ve Van Allenovych pasech.

Řekl bych, že to souvisí s technologií výroby. Zmíněný 80386SX je na 1µm. Tam pokud vám radiace vyrazí nějaký elektron ani si toho nevšimne (s nadsázkou). U moderních, řekněme tři roky starých CPU na 14nm jsou mnohem větší nároky na to co všechno je ještě OK..

Na druhej strane je mozne pouzit techniku, ktoru pouziva aj Falcon, teda sa pouzije viac pocitacov (lubovolny neparny pocet vyssi ako 3) a o spravnom vysledku rozhodne hlasovanie. Pri modernejsej technologii sa da viac pocitacov integrovat aj na jednom cipe.

Pocet nemusi byt lichy, casto se pouzije vyssi kvorum nez 1/2 (to je ostatne pripad i Falconu).

co kdyz je vysledek nerozhodny?

V principe ano, ale pouzitie jednoduchej vacsiny zjednodusuje konstrukciu "hlasovacieho obvodu", teda sa da realizovat primitivnejsou a tak odolnejsou technologiou.
Postup ktory pouziva Falcon, teda ak vysledok vsetkych 3 pocitacov nie je zhodny, vypocet sa opakuje, moze byt v niektorych casovo narocnych situaciach nevhodny.

Nejsem si jist, jestli zvysovani redundance lze pouzit vzdy. Radiace dela trochu problem v tom, ze muze primo poskozovat cipy (migrace dopantu), a tedy je mozne ze by po nejake dobe nezustal zadny rozumne funkcni cip. Samozrejme zalezi na projektu, nejaky spacecube s zivotnosti pul roku to resit nebude vubec, ale voyageru by reundance nejspis nestacila.

U voyageru nebula pouzita velmi vysoka integrace a SoCky. To čemu se říká dnes CPU u voyageru tvořila hromada primitivnich svabu s hradly. A to tam byli AFAIK tři ale to z hlavy nevím. Musel bych se podívat do skript...
V dnešní době bych jako model na podobný vyzkum použil New Horizons.

Reagujete na konspiratora ktery se tady snazi vzbudit diskuzii o tom jestli mohli americeane pred 60 lety letet na mesic. Radiace je oblibena cast teto konspirace.

Tak Rusové na férovku létali s atomovým reaktorem a kvůli opravdu minimálnímu stínění si pilot obyčejně odlétal maximálně několik letů, potom ale nejspíš někde jako hrdina sovětského svazu zhebl.

Wikipedia píše:

According to a letter from test pilot E.A. Guryenov to Scottish Journalist George Kerevan:

"We had all been irradiated, but we ignored it. Of the two crews, only three men survived- a young navigator, a military navigator and me. The first to go, a young technician, took only three years to die".

https://en.wikipedia.org/wiki/Tupolev_Tu-95LAL
https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear-powered_aircraft

O ktere lodi mluvite?
Je treba myslet na to ze prvni moduly ISS jsou ve vesmiru pres 20 let. To je obrovska zatez. Nove pocitace budou muset vydrzet to same.

Predpokladam, ze mysli Apollo a ze se mistni posuk snazi naznacit ("udajne dokazali odstinit"), ze to tak nebylo.

No hlavně si řekněme na rovinu, že řídicímu počítači v Apollu nějaká ta radiace nejspíš moc nevadila, protože těch čipů moc neměl. Natož nějakých čipů s vysokou integrací:

https://hackaday.com/wp-content/uploads/2018/11/apollo-agc-thumbnail.jpg?w=600&h=600

Ten počítač byl tvořen spíše "zašmodrchynými" dráty :-)

Každopádně je to úžasný kus techniky, je až k neuvěření, co tenkrát dokázali vyvinout. Tohle "klubko drátů" mělo zásadní zásluhu při dostávání člověka na měsíc (a taky se zasloužilo o infarktové stavy při přistávání Apolla 11 - error 1202 :-) ).

Jinak ještě doplním pro zájemce, jedna parta šílenců ( :-) )se rozhodla AGC počítač zrestaurovat a rozchodit:

https://www.youtube.com/watch?v=2KSahAoOLdU

Je to skoro neuvěřitelná práce, takhle stará a složitá technologie, kterou dnes snad ani nikdo už neumí vyrobit (např. drátová paměť)...

8. 6. 2020, 10:23 editováno autorem komentáře

To má být nějaký nepříliš sofistikovaný trolling?
V Apollo AGC, které létalo s astronauty (tedy druhá verze), bylo 2800 integráčů (dvojité třívstupové NORy), což není právě málo. Ten obrázek, cos sem poslal, je jenom část backplane, která spojovala dohromady všech několik desítek modulů. Tedy obrázek je naprosto zavádějící. Modul = škatulka obsahující "univerzální plošňák", kde byly připájené samotné integráče, ze zadní strany byly propoje udělané pomocí techniky ovíjených spojů (ano, klubko drátů).
Je sice pravda, že ROM byla tvořena "core rope memory" o kapacitě 36684 16b slov a NVRAM feritovou pamětí o kapacitě 2048 slov. Jo, byly to šmodrchle káblů, ale podstatné je, že feritové paměti na rozdíl od polovodičové paměti nejsou citlivé na radiaci. V případě, že byl počítač "zahnán do kouta", jak se stalo například během přistání Apollo 11 (astronauti měli špatně nastavené ovládání radarových antén, důsledkem čehož se zaplnila fronta úkolů a počítač pak odmítal manuálně zadané úkoly [goniometrické úlohy], ovšem kritické úlohy stále vykonával), tak se restartoval, obnovil kontext kritických úloh a pokračoval dál. Což mohl udělat mimo jiné proto, že RAM byla ve skutečnosti NVRAM, takže pokud se počítač nepokusil do ní zapsat nějaký bordel, tak se s jejím obsahem nemohlo nic stát.

To neni zajimave. Protoze
- pozadavky na odstineni cele lodi jsou podstatne mensi (lidi toho vydrzi dost)
- dnesni elektronika je, jak uz ti tu rekli, o dost citlivejsi, protoze se toho po ni chce vic
- ono se to samozrejme umi, jen je vysledek celkem drahy

https://arstechnica.com/science/2019/11/space-grade-cpus-how-do-you-send-more-computing-power-into-space/

Jojo zadne alloc/malloc()/new. To pouzivame take. Je to bezpecne a hlavne otestovatelne.

To si bohužel člověk může dovolit jen u některých druhů projektů.

Ale ono se to da resit i tam, kde tomu neda principielne vyhnout (typicky komunikcni stack). Pak se ale pouzivaji jine alokacni strategie nez halda a jeste v kombinaci s celou radou dalsich opatreni (napriklad, ze se alokacni prostor nezdili mezi tasky)

Vsechno se da. Mame takhle i TCP stack bez zadneho new/alloc.

stale potrebujete nejake buffery, kterym hrozi preteceni.

Jojo, Merlin jede na RP1. Zrovna o víkendu jsem narazil na zajímavé populárně naučné video, které srovnává různé koncepce a modely raketových motorů.

https://www.youtube.com/watch?v=LbH1ZDImaI8
Přehledná animovaná schémátka a bezvadný komentář.

Je tam srovnaný mj. Merlin, použitý ve Falconech, a nejnovější Raptor, který jede na kapalný metan (+ kyslík) - to je ten co testovali v pátek v Boca Chica.

Prečo ma pri RP1 napadla RPP16-ka?

http://www.vystava.sav.sk/projekt-rpp-16/

Me spise zarazilo to CPP, cekal bych spise ADA. O tom Chromiu jako interface nevim co si mam myslet. Ale evidentne to maji otestovane a vypada to, ze vi co delaji.

Ač se to nezdá, tak C++ je na spolehlivé realtime systémy docela používaný jazyk. Třeba Lockheed Martin použili pro F-35 taky C++.

Samozřejmě že v tomhle kontextu se na to C++ kladou dost specifické požadavky, takže je spousta věcí nepoužitelných. Doporučuju vygooglit Joint Strike Fighter Coding Standard, jak takové c++ vypadá.

Nebo rovnou MISRA like system.

MISRa je hezká věc. Ale když člověk přestane ignorovat minulost a uvědomí si, že Lockheed Martin před 20 lety způsobili (než začnete psát nenávistný komentář, přečtěte si druhý odstavec mého komentáře) pád Climate Orbiteru obíhajícího Mars (cena $125M), jenom protože Lockheed Martin používali imperiální míry, zatímco NASA používala metrický systém (USA se zavázala přejít celkově na metrické míry v roce 1978 a ukažme si prstem, jak moc se jim to povedlo [nijak, poznámka redakce]).
Takže ano, mít MISRA-compliant je pěkná věc. Dokud někdo prostě nenapíše kravinu, která nijak MISRA standardy neporušuje, ale je čistě lidskou chybou.

Trocha kontextu, aby to nevypadalo, že mám něco proti Lockheed Martin - NASA byla údajně podfinancovaná, takže neměla dost peněz na to, aby Lockheed kompletně přepsali všechno do metrického systému, takže se u mnoha funkcí provádělo převádění mezi metrickým a imperiálním systémem. No a někde se zkrátka na ten převod (asi) zapomnělo.

Mas pravdu. Jinak MISRA nezachyti takovou kravinu je:
memset (my_array, len, 0x00);

Bych upresnil, ze se USA rozhodly k prijeti SI soustavy uz 1875 podpisem metricke konvence, i kdyz to bylo rozhodnuti (asi) nezavazne.
1975 je vlastne 100 let pote, to mi nikdy nedoslo.

MISRA pro C++ ignoruje poslední dekádu (no skoro dvě) vývoje C++.
Takže například naprosto zásadní aktualizace C++11/14. JSF to samé.

Tj třeba náhradu auto_ptr pomocí unique a shared_ptr + make_* metody, move sémantiku a podobné pro bezpečnost kódu podstatné "novinky".

Našel jsem třeba pokus toto napravit pomocí https://www.autosar.org/fileadmin/user_upload/standards/adaptive/17-03/AUTOSAR_RS_CPP14Guidelines.pdf

Jop, JSF konvence ignorují C++11. To se dá u dokumentu z roku 2005 celkem čekat. :)

Program F-35 se prodrazil mimo jine kvuli problemum s vyvojem SW.

Jo, s velkým důrazem na to "jiné" (VTOL). A i u těch problémů s vývojem SW je otázka, jestli by to s jiným jazykem než C++ nedopadlo podobně.

On je to šrot v mnoha ohledech zastaralý už v době specifikace, když Srbsko sestřelilo f-117, bylo jasné, že stealth je slepá cesta. Námořní verze není schopna nadzvukového letu, proto námořnictvo upřednostňuje Superhornety, letectvo chce raději nové f-15 kvůli větší nosnosti. Nakonec podle mě bude zájem jen o tu VTOL verzi.

Moc pěkný článek! Děkuju. Více toho.

Ten princip paralelních výpočtů s hlasováním navrhl a použil už v padesátých letech Antonín Svoboda se svým týmem při vývoji počítače SAPO. Psalo se o tom i na rootu:

https://www.root.cz/clanky/prichod-hackeru-pribeh-profesora-svobody-potreti/

Tenkrát ovšem nečelili radiaci, ale katastrofální chybovosti součástek (relé).

Takže nasimulovali chybovostí relé radiaci - to je geniální...

Když tu byla zmínka o radiaci, vzpomněl jsem si, kdysi někdo říkal, že u obvodů v keramickém pouzdře je nebezpečí - materiál toho pouzdra je přirozeně trochu radioaktivní a u obvodů velmi velké integrace by to mohlo dělat problémy.
MiG25 co vzal roha do Japonska měl v elektronice elektronky, údajně proto, aby palubní elektronika přežila atomový výbuch.
A co se týká feritových pamětí, já jsem u obhajoby dostal otázku co je to diskriminační činitel transfluxoru. Doba her a malin nezralých.