Zalezi na balicku, ktery se hodlas instalovat. Z osobnich zkusenosti je to ale celkem problem, hlavne v zavislostech. Zkus se radeji mrknout po vhodnych repo primo pro Fedoru nebo nezbyva nez kompilovat ;)
RPM jako aplikace a struktura databazi je podle me kompatibilni (mozna nejake drobnosti). To ze kazda distribuce ma jinak sestaveny strom zavislosti, je to co dela kazdou distribuci trochu jinou. Tedy balicky rpm ze SuSE nejde jednoduzse pouzivat ve Fedore, ale na principu RPM se nic nemeni.
DIKY! fakt super clanek od zasveceneho cloveka. Fedoru pouzivam a rozmyslel jsem, zda se pustit do upgrade ci ne, nyni uz jen cekam na stazeni obrazu :D
Také se mi ten článek líbil. Ač Fedora nevydržela nikdy moc dlouho na mé partišně, vždy po ní rád sáhnu a v naději že bude lepší jak jistá nejmenovaná distribuce vyzkouším. Myslím že dnes tomu bude zrovna tak.
A ten trik s myškou mě moc pobavil a někdy to tak vážně s radami je (možná to dělám i já :D Takže se předem všem postiženým omlouvám :D ).
Pěkný článek od zasvěceného člověka. Ta ho hned zneužiji k dalším otázkám které mě jako bývalého uživatele velmi zajímají. Byl užiteletelem Fedory od jejich prvních verzí, FC1, FC2 do FC3 tuším.
Externí - kolik externích repozitářů si musí uživatel přidat do Yumu (Smartu? Apt? PackageKitu?) aby měl všechny aplikace "po ruce" všechny aplikace co může dnešní desktopový linux nabídnout? Protože když existují, dobrá distribuce by je nabídnout měla. Mám na mysli multimédia (kodeky a překhrávače), Skype, nvidia/ATI drivery, drivery pro webové kamery (např uvclinux), wifi drivery (např moje ipw3945), Operu, Picasu, Flash Player, Javu (full JDK, ne jen JRE), Kino, Dikikam, nové Kdenlive, Krusader, Beagle. Jak je to s exotičtějsími aplikacemi jako Landkarte (pro Garmin GPS).
Stačí Livna (jmenuje se to tak ještě)? Nebo musím připojit všechyn ty FreshRPMS, ATRPMS ..už si si je z hlavy nepamatuji, ale bylo jich tk 6 až 7 než člověk získal všechny ty vyjmenované aplicake, aplikace které já řadím prostě mezi standardně vybavený moderní desktop.
KDE3 - KDE3 není jen na instalačním médiu, nebo jako že není vůbec, že ho nelze stáhnout po instalaci ani dodatečně z repozitářů? Ani těch externích???!!!??? A nastavit jako výchozí desktop? A používat z kde4 jen jeho knihovny pro běh aplikací jako nový Digikam 0.10 nebo nedávno vydané Kdenlive 0.7?
Kde 4.1+ (testoval jsem v Mandrivě) je sice jakž takž použitelné, ale schopnostem KDE3 se zatím nevyrovná.
DKMS - nějaká šance, že by se tahle zajímavá technologie objevila i ve Fedoře? Stále je pro každou verzi kernelu mít přesně na míru verzi driveru (nvidia, web kamery, wifi)? Díky DKMS lze například pohodlně upgradovat ALSU aniž by jste museli upgradovat kernel (vždy trochu riskantní operace, hlavně když vám ten stávájící perfekně chodí a nemáte důvod ho měnit).
Je někde seznam projektů které RedHat/Fedora financuje? V jakých projektech platí lidi nebo jinak do nich přispívá? Rád bych srovnal jak která distribuce přispívá zpět komunitě. Hlavně v oblasti desktopu a domácích osobních počítačů. RedHat/Fdora a Suse přispívají docela dost, například oproti jiným, jinak také velmi populárním distribucím ;)
GUI konfigurační nástroje systémové (nastavení monitoru, sítě, wifi, uživatelů, služeb) - nebyl by odkaz na nějaký článek s jejich popisem? recenze? screenshoty? Má Fedora vlastní sadu sadu nástrojů? Pokud ne, do jakého projektu upstreamuje? Je to Gnome only? Mandriva(PCLinuxOS) má DrakX nástroje, SUSE má Yast. Ubuntu - eh, ani nevím. Mimochodem, nástroje DrakX (Mandriva, PCLinux) na mě udělaly dobrý dojem, poprvé jsem viděl jak lze hladce a bez-bolesně zprovoznit wifinu a tak už jsem u PCLinuxu zůstal. Ale rád si udržuji přehled.
Za případné odpovědi od autora nebo zasvěceného čtenáře předem velmi děkuji.
P.S.
Proč jsem od Fedory odešel? Já hledám distribuci kterou bych mohl používat já jako zkušený uživatel, ale jako systém na práci a ne na hrátky se systémem; a zároveň jako distribuci kterou bych mohl nainstalovat bez obav i přítelkyni nebo rodičům.
Částečně to naznačil i autor v článku. RedHat využívá Fedoru k testování nových verzí a vlastností, uživatel nové verze se tak stává chtě nechtě i testerem. To koliduje s mým záměrem.
Osobně stále považuji za nejlepší strategii pro ty, co chtějí být hlavně uživately a méně testery distribuce, použít raději o stupeň starší verzi Fedory a doplnit nové verze aplikací z externích repozitářů. Co na to autor? ;)
Repozitare uz zodpovedeli predemnou. Pote co byly slouceny v tusim F6 repozitare Fedora a Fedora extras se nachazi naprosta vetsina aplikaci primo ve Fedore. Mimo Fedoru v repozitari RPMFusion existuji pak aplikace a dodatky "nezbytne" ale nedistribuovatelne s Fedorou.
DKMS neni ale RPMFusion pouziva akmod, ne vsichni ale touzi mit kuli tomu nainstalovany potrebne vyvojove nastroje.
Fedora ma stale vlastni konfiguracni nastroje rady "system-config*". Tendence je ovsem tyto nastroje zcela eliminovat - prikladem budiz system-config-soundcard|mouse, ktere jsou proste jiz zbytecne. Uzivatele tak nekdy ve Fedore pocituji nedostatek konfiguracnich nastroju, ale jen proto ze od jinud maji pocit, ze je k zivotu potrebuji, protoze obsahuji nejaka magicka nastaveni. Wifi se nastavuje zcela bezpolestne pres NetworkManager.
Tester testuje updates-testing resp. rawhide. Fedora je pokud mozno stabilni kompilat nejnovejsich aplikaci a nastroju, je tedy tak stabilni a pouzitelna jak jsou pouzitelne OS aplikace a nastroje. Samozrejme z pohledu RHEL se to muze jevit jako "testovaci" verze. Ano pouziti o verzi starsi verze Fedory je celkem rozumny kompromis, s doplnenim novejsich aplikaci, pokud chcete zustat jen "uzivatel" to ovsem vidim cerne, protoze to bude vyzadovat netrivialni usili.
- DKMS vidím již v repozitořích F8, tak v F10 bude asi taky.
- Vlastní konfigurační nástroje Fedora IMHO nemá
Jinak mi Fedora příjde verzi od verze lepší. Sice se jim v nové verzi občas podaří něco domrvit, ale naštěstí jen sporadicky. Ve Fedoře 9 to byl třeba GDM a jeho spolupráce s LUKS.
Rodičům nebo přítelkyni bych se jim nainstalovat nebál. Sice přemýšlím, že až bude nový RHEL 6, potažmo CentOS6, tak bych jej mohl dát známým, kteří mají Fedoru, aby jim vždy po roce neskončila podpora, ale to už předbíhám.
S tím testováním to je pravda, nicméně jeden nejmenovaný výrobce OS dělá to stejné a u Fedory aspoň nemusíte říkat WOW! :)
ad konfiguracne nastroje - ako bolo spomenute vyssie ma fedora samozrejme svoje konfiguracne nastroje odjakziva system-config-*. Su to vacsinou graficke klikatka, ktore ale velmi dobre funguju, niektore maju aj -tui verziu pre konzolu (ncurses).
Inak mam tiez fedoru rad, a stale sa zlepsuje. Chvalim clanok, paradne napisany, uz sa tesim na f10. diky
> DKMS vidím již v repozitořích F8, tak v F10 bude asi taky.
Skvělé. A jsou proto i nějaké moduly, nebo je to jen základní engine. Dá se s tím spolehlivě nainstalovat nvidia driver? Zkoušel to někdo?
> Vlastní konfigurační nástroje Fedora IMHO nemá
No *vlastní* ani být nemusí, ba naopak, rozhodně vítám snahu o cross-distribuční konfigurační nástroje! Stačí aby byly použitelné a šlo s ním nastavit všechno, co se běžně nastavit může, od bezpečnosti, datumu, času, přes uživatele a služby, wifi s výberem sítí a zadáním WEP klíče, ethernet s IP natvrdo, po konfiguraci X a vstupních zařízení.
Mají nějakou výchozí obrazovku (aka kontrolní centrum aka dashboard)? Vyhledávač? Reakce na klíčová slova? Funguje to tak, že otevřu konfigurační centrum, vzpomenu si, že chci nahodit wifi, napíšu do vyhledávacího pole "wifi" nebo "wep" nebo alespoň "síť", kliknu na vyhledaný konfigurační modul a konfiguruji?
> S tím testováním to je pravda, nicméně jeden nejmenovaný výrobce OS dělá to stejné ..
No já měl na mysli například PCLinux který u mě stále v této oblasti vede, nejlépe připravený pro skutečnou práci, byť to v některých oblastech znamená určitý konzervatismus a pozastavení se u časem prověřených řešení (kernel, síť, udev, hal, gcc) a přitom nešetřit na čerstvých end-user aplikací.
> Rodičům nebo přítelkyni bych se jim nainstalovat nebál.
Jestli tam je opravdu jen KDE4 tak bojím bojím. Reálná zkušenost z Madrivy 2009. Viz reakce dole.
> Pokud zamenite financuje (coz nedela pro zadny projekt).
RedHat nefinancuje žádný projekt?
Ani RPM?
Například, on už Caolan McNamara není placen RedHatem na projektu OOo? http://people.redhat.com/caolanm.
Udělal hodně záslužných věcí například ohledně integrace (částečné) fontconfigu do OOo co se tak z hlavy pamatuju. http://blogs.linux.ie/caolan/2006/09/01/fontconfig-and-ooo/
Co dělá ten český team zmiňovaný v článku, na čem pracuje?
Jaroslav Ŕezník, o pár řádků níž? KPackageKit?
> https://fedorahosted.org/web/
Díky za odkaz. Ale chybí mi tam rpm, yum, OOo, KPackageKit.
Spíš to na mě dělá dojem, že RH/FC hostuje zmíněné projety, něco jako SourceForge. Já měl na mysli hlubší podporu, hlavně ve formě placených programátorů.
Nesmis zamenovat Fedoru a Red Hat. Fedora nikoho financovat nemuze, protoze je to dobrovolnicky projekt, krery je naopak financne podporovan Red Hatem. Tzn. jeden z velkych projektu, ktery Red Hat financne podporuje je Fedora. Dale Red Hat zamenstnava a tedy plati velke mnozstvi vyvojaru, ktere prispivaji do nejruznejsich open source programu. Tzn. nefinancuje primo nejaky projekt, ale vyvojare. Jejich seznam je na vyplatni pasce Red Hatu a pochybuju, ze je nekde sepsany na webu. Cas od casu se nekdo pokousi sestavit zebricek firem, ktere nejvice prispivaji do OS projektu, vzdycky ale zalezi z jakeho uhlu se na to ale koukas - muzes hodnotit investovane finance, nebo treba pocet radku kodu... kzdy ma jine priority co a jak podporovat.
Dostavame se do oblasti slovickareni.... Ale budiz.
Pod slovy financuje si predstavuje to ze tomu projektu da penize a delej si s tim co umis.
Pod slovy podporuje myslim tim ze plati nektere vyvojare (mimo jine i me), kteri na projektu pracuji. Nebo poskytne projektu cast sve infrastruktury. To dela Red Hat velmi hojne.
Ale pokud je mi znamo, tak penezi neprispiva na zadny projekt.
- Livna uz neni, je RPM Fusion, spojuje ruzne repozitare v jeden...
- Fedora je KDE 4 only od Fedory 9, prvni z velkych dister, ktere dalo sbohem trojkove rade. To jsem u toho jeste nebyl, ale ten krok byl hodne odvazny a jsem rad, ze se udelal. Ve Fedore 10 je ted i KDE PIM balik ve verzi 4.1 (v F9 byl jeste 3.5.9). Aktualne je v F10 KDE 4.1.2, z 0-day updatu bude 4.1.3. Behem unora vyjde update na 4.2. Pro lepsi funkcionalitu delame i nejake backporty do 4.1 (ala autohide panelu ve spolupraci s OpenSUSE) atd. Zaroven z novinek muzu jmenovat KPackageKit. Je nas od KDE ve Fedore jen par, skoro vsechno si delame svepomoci (ala artwork atd.), tak si myslim, ze stoji za to ho pouzivat.
- System config nastroje, na par delam :) Zajimavosti je tak port na PolicyKit atd.
- Nez jsem se do toho ponoril, tak jsem taky bral Fedoru jako testovaci pro RHEL, ale ted uz vim, ze to neni pravda. Je to spis vyvojova distribuce, proste lidi co na ni delaji, chteji mit to nejnovejsi, nejlepsi a Red Hatu to spis dela problemy ;)
- Spousta lidi jede na o verzi nizsi Fedore a pritom zase o tolik min bleeding edge neni, updaty jedou porad na plno (a obcas neco zlomi i pres testovani v testing repozitarich).
To zní dobře. Homepage by nebyla? Ma to GUI pro KDE? Ideálně jako pluginy do KDE Control Centra (KDE3). Takhle si představuji ideální nastavovací centrum, vše po jednou střechou, plus vyhledávač, reakce na klíčová slova. Byl jsem spokojený uživatel, jen těch KControl pluginů by to chtělo víc a do hloubky systému - systémové služby, síť (NetworkManage configurátor), automounter, Xka, zvukovka, grub editor, partition manager (alespoň view mode), security, uživatelské účty, skupiny atd.
Nějaká šance, že by ty "System config nastroje" měli cross-distribuční ambici nebo je to Fedora specific?
> KDE4
Tak tohle by bylo téma na dlouhou diskusi. Testoval jsem pod Mandrivou 2009 a narazil jsem (tvrdě) například na bug 161588 resp 161673 - nastavení parametrů pro automount. V mém případě zoufale chyběla možnost nastavit kódovavcí stránku pro FAT disk, kvůli tomu nešlo zazálohovat data z disku před instalací. V KDE4 prostě nejde nijak, neřkuli přes GUI, nastavit takhle důležité parametry. Mě docela šokuje, že někdo dá verzi KDE do distribuce a jako výchozí bez implementace takhle důležité funkce! která v KDE3 bez problému funguje.
Disk jsem nakonec namountoval ručně s potřebnými parametry, ale protože já to umím, ale začátečníka tím odrovnáte. Hlavně, že jsem krátce před tím tvrdil přítelkyni, že příkazovou řádku vlastně ani nepotřebuje. Byl to ožehavý moment. Ale kdo měl tušit, že tam ten exceletní nastavovací dialog z KDE3 prostě nebude.
Abych jen nekritizoval, KDE4 příjemně překvapila stabilitou. A aplikace jako Digikam a Kdenlive jsou předzvěstí, že možná KDE4 nezazáří jako desktop ještě dlouhou dobu, jako aplikační framework ano.
Žádná šance, že by se KDE3 dalo nainstalovat z nějakého externího (third party) repozitáře?
Existuje ještě projekt Kde-Redhat který (Rex Dietr) který zásoboval Fedoru plnohodnotnými KDE balíčky?
> ..ale ten krok byl hodne odvazny..
V "Ano pane ministře" tahle fráze byla eufemismem "pěkná blbost, rozhodně zatrhnout" ;) Po pochvale za odvahu následoval výčet důvodů, proč je to ta blbost a co se tou odvahou riskuje.
Při výběru aplikace do distra preferuji *pragmatismus* před *odvahou*. Zařadit KDE4 jako výchozí desktop až dokáže minimálně to co KDE3. As simple as that.
Kdo a jak mimochodem rozhodl o zařazení KDE4 a nemožnosti doinstalovat KDE3? Měla při tom slovo i uživatelská veřejnost nebo to prostě rozhodl nějaký Fedora "komitét"?
> KPackageKit & PolicyKit
Chválihodné & povybudivé. Chtěl jsem skončit v pozitiním duchu :).
- Do kcontrolu urcite nebudou :) Do System Settings z KDE 4 ted v upstreamu pribyl system-config-printer, coz je port system-config-printer z GTK do KDE 4, ale jeste jsem nezkousel. System configy nemaji zadny centralni ovladaci panel, jsou GTK a vychazi z filozofie Gnome - tedy jsou v tom Gnomackem menu settings. Osobne pouzivam jen s-c-users a obcas nejaky selinux nastavim. Nejsou zadna slava a hlavne nejsou potreba, nemam co nastavovat. Port pro KDE mi proto prijde trosku zbytecny, ale s PolicyKitem by to mohlo jednou byt jednodussi - oddeleni GUI od skutecne funkcionality pres DBUS. Vic budu vedet snad v co nejblizsi dobe :)
Jinak nastroje jsou distribucne specificke, ale tak je to open source a kdyz si to nekdo vezme a rozjede i jinde, proc ne? Zvlast po oddeleni backendu a GUI to bude snadnejsi.
- Ja jedu na KDE 4 od dob bety, nejak moc veci mi nechybi. Zase az tak narocny nejsem. Navic i KDE upstream zmenil smer - nejdriv konzervativnim lidem udelame z KDE 4 KDE 3 a pak zacneme skutecne pracovat na budoucnosti. Coz me trosku mrzi, ale co uz :)
Nebudu se tu prit o tom rozhodnuti vyhodit KDE 3, osobne si myslim, ze bylo spravne a hodne pragmaticke s ohledem na budouci vyvoj Fedory! Ja jsem tenkrat jeste nebyl Fedorak, ale rozhodl o tom KDE SIG, ten si zije vlastnim zivotem od Fedory a uplne kazdy se muze zucastnit meetingu (kazde utery v 16:00 UTC na #fedora-kde na freenode), uplne kazdy se muze pripojit a rozhodovat o tom, jakym smerem se bude KDE ve Fedore vyvyjet, kazdy je vitan! Jinak mrkni na stranky posledni Akademy, Rex tam mel prezentaci o prechodu 3 -> 4.
Ahoj, nainstaloval jsem si FC10 a po doinstalování potřebných věcí a nastavení k mému obrazu jsem naprosto spokojený uživatel. U Fedory jsem už opravdu dlouho (tuším od FC2) a tahle verze je asi nejlepší (alespoň dle mého 14 denního testování).
Ale jeden problém jsem bohužel zaznamenal. V Java aplikacích nejdou vkládat znaky s diakritikou vůbec a v QT3 aplikacích (např. aplikacích vytvořených v Kylixu) nejde napsat ó - při stisknutí klávesy "čárka" se tato okamžitě napíše a nečeká na napsání písmenka o.
Nevíte někdo kde by mohl být problém.
Předem díky za případné tipy.
V FC9 a nížší to bylo v pořádku. Když zůstanu jenom u Java aplikací, tak ať zkusím Netbeans, Jedit - prostě jskoukoliv Java aplikaci, tak tam znaky s diakritikou nedostanu.
Klávesnici mám nadefinovanou v xorg.conf takto (stejně jako u FC9):
Section "InputDevice"
Identifier "Keyboard0"
Driver "kbd"
Option "XkbModel" "pc105"
Option "XkbLayout" "us+inet"
EndSection
/etc/sysconfig/i18n (taky stejně jako u FC9)
LANG="cs_CZ.UTF-8"
SYSFONT="latarcyrheb-sun16"
Pokud pomůžou ještě nějaké konfiguráky, tak je dodám.
Zkoušel jsem JDK1.6 upd 10 a JDK1.7 build 40 - u obou stejný problém. JDK1.5 upd 16 se chová jinak - místo znaků s diakritikou tam nepíše čísla, ale čtverečky.
V této diskuzi http://www.amsn-project.net/forums/viewtopic.php?p=23368#23368 je tento problém řešen a zmiňují tam aplikaci SCIM. Když spustím scim -d, tak znaky s diakritikou začnou fungovat dle očekávání. Ve Fedoře 9 jsem SCIM nainstalován neměl a vše fungovalo - nemůže na to mít SCIM vliv?
Tak sme na to prisli nezavisle na sobe, ja ale experimentovanim a ty na netu. Kazdopadne skutecne pustenim SCIMu ceske rozlozeni fungovat zacne. Pro a jak to je nemam tuseni. Ja sem ho ve vychozi instalaci F9 mel a dokonce byl pusteni, proto jsem to zkousel.
V článku mi chybí informace, zda se GDM chová stejně jako v 9, kde nebyla možnost (mimo extrémě špinavého triku a to editací bináru) přesvědčit aby akceptoval xmdcp requesty ze sítě.
Suse build je velice zajima a vydarena sluzba, kterou hodne lidi chvali. Pokud si zalozis ucet ve fedoraprojectu a ziskas nejakeho "sponzora", pak muzes baliky sestavovat v Koji. Detaily viz http://fedoraproject.org/wiki/PackageMaintainers/Join
Jen nevim zda je to presne to co chces. Podle me se da susebuild vyuzivat k sestavovani baliku ne jen pro suse a balik si tam myslim muzes nechat sestavit jen pro sebe.. OSB ale nepouzivam, takze to je jen muj dojem.
Jde delat baliky i pro jine distribuce... "The openSUSE Build Service is the only service that allows developers to package software for all major Linux distributions."
Viz https://build.opensuse.org/
> Z drobností pak zmíním ještě přechod od LABEL k UUID, o čemž se taktéž vedly
> debaty, a už si nepamatuji, který argument nakonec převážil.
UUID by melo byt vzdy unikatni, narozdil od LABELu. Pokud napriklad pridate
do systemu jiny disk z jineho systemu tak v pripade, ze fstab & grub.conf
pouzivaji LABELs tak muze dojit ke konfliktu -- coz se stane snadno pokud ty
LABELs vytvari instalator na vsech strojich podle jednotne sablony.
(Pravdou je, ze mount(8) a fsck(8) ten problem vetsinou (na Fedore/RHEL) nemaji, protoze LABELs cachuji a mel by se pouzit ten puvodni disk, apod.)
Pochopitelne pokud vas podobny problem netrapi tak muzete pouzivat LABELs
dal, ... /sbin/blkid; $EDIT /etc/{fstab,grub.conf}.
V soucasne dobe "trvanlivost" cest /dev/sd* muze byt problem pokud si hrajete s HW, BIOSem, libata, ...
Je smutne, ze Adam Přibyl ma auru 0 a proto se musi jeho nazory rozklikavat. Navic se ani neregistrovanym uzivatelum nezachova uroven nastaveni kvality komentaru. Vzhledem k nepruznosti redakce (nebo spise iinfa) muj stesk nemusite ani brat vazne, protoze to uz asi v planech na pristi petiletku mate.
+1
Fakt dobra recenzia. Do hĺbky jadra a aj udalostí zo zákulisia. A dúfam do budúcna, že lacné recenzie "ala Hoferek" sa tu budú zobrazovať od teraz čo najmenej.
Napalte mi to do bugzilly -- základní hrůzy jako československý jazyk jsme už snad vymítili (děkuji tímto bratřím Slovákům, že nás neumlátili ;-)), ale jinak nevím. Co je za problém? Že má/nemá být defaultní QWERTZ (já teď nevím, co tam máme)?
Spatny clanek = nepopsal zavazne chyby (tedy zavazne jak podle koho) ve volbe klavesnice instalatoru, jedne z tisicu kompoment. Tisicu komponent obsahujici zavazne chyby v kodu a zavazne nedostatky ve funkcionalite. Ja bych rekl ze tady jde o jiny zavazny problem. :)
Pro koho je tato distribuce vlastně určená? Můj první dojem je, že na server to není, protože obsahuje příliš nové balíčky a na desktop taky ne, když to neumí přehrát mp3 ani video, což beru jako nutnost. Jinak to na první pohled vypadá jako výborná distribuce, která mi díky CentOSu na serverech není cizí a funguje v ní všechno tak nějak samo. Až na ty nutné nonfree programy :-(
Muj jediny odhad pro koho je Fedora urcena muze byt zalozen na tom jaci lide ji pouzivaji, vcetne me samotneho. Co k tomu rici - jsou to lide kteri nepotrebuji ke svemu zivotu mp3, video nebo flash verze 10 a pokud ano, uvedomuji si proc tyto veci standardne ve Fedore nejsou, lide kteri jiz chapou co znamena svobodny software. (Kdysi jsem take nechapal rozdil mezi zadarmo a svobodny - pro takove je tu, zcela bez urazek a narazek, Ubuntu.) Krom toho maji snahu se podilet na vyvoji OS a jeho sireni, coz je do jiste miry typ charity a osvety (nekteri tomu rikaji sireni nabozenstvi :). Pro "obchodni" nasazeni casto pouzivaji CentOS nebo RHEL, ale jakozto prispivatele a vyvojari Fedory vedi, co muzou od RHEL ocekavat a v podstate se tak podileji i na jeho vyvoji. Priznavam ze nemalou roli hraje i platforma RPM, ktera zpusobuje, ze jsem tuto distribuci nevymenil za debian. i kdyz i debian pouzivam.
Jinak, podle mého názoru je to každý koho zajímá High-End desktop na linuxu, ale není ochoten zacházet až do podrobností části systému, které se nechce věnovat.
Pakliže chcete, Fedora vám umožní pracovat s nejnovějšími technologiemi, ale mnohdy za cenu stability.
Pro lidi co chtějí Out-Of-The-Box-Cheap-Windows-Alternative je tu Ubuntu.
Osobně spoustě patentů/technologií nijak nefandím(Ku příkladu právě MP3, jeden z nejhorších audio kompresních mechanismů pro PC), ale i přesto, že mu nefandím, tak se mu nevyhnu.
Fedora 10 má i silnou českou bázi a vzniká tak příručka uživatele(Aktualizována pro každou edici), která vám poskytne všechny informace o tom jak doinstalovat podporu MP3.
Utility jako NetworkManager jsou třeba právě v ubuntu pozadu oproti Fedoře.
PS: Samozřejmě je možné aplikovat tyto nové "vymoženosti" na jakoukoliv jinou distribuci. Ale jak řiká autor, kdo by dneska rád kompiloval, nebo nastavoval vše konsolí.
Ale no tak! :-) Media nebyl nikdy problem s repos livna (ted to nejak fuzuji s dalsimi repos). Jeste doted mi tu bezi servrik na F8 s MythTV z ATrpms. I kdyz dependency hell "Livna versus ATrpms" mi taky uz lezlo na nervy. Ted uz mam klid s repos packman na oSuse. :-)
Jen Fedora se pokrytecky tvari, ze o techto repos nic nevi. Oni to proste NECHTEJI resit. NIJAK.
Netvrdim, ze reseni pres livna a spol je to spravne zcela legalni, ale existuje zcela bez podpory ze strany RH a jedou si po svem. Fedora je licencne predpos*ana dle USA zakonu. Nektere veci v evropskych statech neplati. Ja osobne bych uvital, kdyby nekde vzniklo repos kde si za poplatek muzu dotahnout non-free casti. Licencnim poplatkum se nebranim, v pripade beznych kodeku to ani nedela zadnou desivou sumu.
Spis mi vadi jina vec. Kazde Distro Fedory ziji maximalne 1-1,5 roku. Kdyz vyjde nova verze, tak umira Ver-2 (ted napriklad Fedora8). Takze uzivatel musi byt priopraven minimalne ob-verzi reinstalovat = 1x za 1-1,5 roku. Z vlastni zkusenosti vim, ze "upgrade" neni ta spravna volba, system se pak chova jinak (postaru) nez pri ciste instalaci. Takze instalace na zelene louce a prenest usery a nektere konfigurace nelze jen tak jednoduse "zkopirovat".
Takze pro pro ty, co chteji desktop POUZIVAT jsou lepsi volbou oSuse nebo klony *Buntu.
Kdo si chce hrat .. tu mas kohuta .. eee .. Fedoru :-D
nejdou přehrát MP3 ani video ? eh cože ? to musel být kvlaitní materiál co jste zhulil před tímto přízpěvkem :-D :-D
1)přidáte repo rpmfusion
2)instnete xine nebo mplayer a už se jede
Já osobně ji používám, líbí se mi jak vypadá, a nějak mi prostě sedla lépe, než ubuntu. Jinak bych se chtěl zeptat, jak s tím flahem, je možné ho nějak nainstalovat?
hmm .. takze bud jsem lama a necham bootovat GUI a na ctrl+alt+(f1-f6) muzu zapomenout .. nebo si mam zapnout trvale stredovek a hrat si na GURUa. Jako ze bych chtel bezny multi-user(lama)-mode komp a kdyz k tomu sednu ja tak mit moznost vletet rychle do konzole .. to asi "vyvojovy leader" Fedora brzo zabije. :-(
Dobra pisu si. Fedora je jiz vice jen pro Geeky co si s tim chteji hrat a ne s tim pracovat. :-D
Stravil jsem s ni pekne 4 roky bezneho pouzivani na desktopu. Bohuzel pro toto pouziti jiz neni vhodna. No jeste ze jsem utekl k oSuse, tam si jeste zachovavaji zdravy rozum (napr. PLNE FUNGUJICI KDE 3.5x jako alternativa k (PRO BEZNOU PRACI NEPOUZITELNYM) vnucovanym KDE 4.x).
Akorat ne zcale chapu, proc se hrnou do vyvoje desktopovych veci, kdyz pak Redhat jede defakto jen v serverove oblasti.