Zatím oficiální není, tím se stane, až ho přidáme mezi ty repozitáře prověřeného softwaru třetích stran. Nicméně doporučuji ho už nyní, protože Hans de Goede, který se kompatibilitě s ovladačem Nvidia věnuje, s autorem repa strávil docela dost času, aby ty ovladače byly zabalené co nejlépe.
Zkoušel se domluvit i se správci balíčku RPM Fusion. Byla to první varianta, protože je lepší záviset na projektu, za kterým je víc lidí, než na repozitáři, za kterým je jeden člověk, nicméně nebyli zdaleka tak otevření změnám v balíčkování ovladače a nebyli ochotní pro něj vytvořit samostatný repozitář. V RPMFusion nonfree, kde ovladač Nvidia je, je totiž i software, který nemusí být zcela čistý z pohledu patentů nebo možnosti jej zcela legálně dále šířit. Abychom uživatelům poskytli ovladač, museli bychom povolit celý repozitář a tím zpřístupnit i ten zbytek.
V dlouhodobém horizontu bychom byli rádi, kdybychom se domluvili s RPM Fusion, nebo ještě lépe s Nvidií, která by ve spolupráci s námi sama vytvářela balíčky a distribuovala je.
Protože ty balíčky mají docela dost "chytristiky", která uživatelům usnadňuje život. Např. dokáží zajistit fallback na nouveau, pokud se něco pokazí, aby uživatel nenabootoval do černé obrazovky.
Navíc AFAIK Nvidia oficiálně podporuje jenom RHEL, takže v tom svém instalátoru na Fedoru nehledí. I to ty balíčky řeší.
Dokud se na tomto s Nvidií nedomluvíme, tak holt budeme muset brát balíčky odjinud.
Na zacatku roku budu mit novy PC z budgetu ve firme a tak na nej o5 pujde Fedora (na aktualnim je F22), ale jelikoz pro svou praci potrebuji screencapture obrazovky a hlavne pripojovani na ruzne VM pres RDP, tak bych se chtel zeptat, jestli se to da nejak obejit. Spustit X11 aplikace ve Waylandu?
Nebo je jistejsi nainstalovat X11 a pouzivat zatim jen to, nez se vyresi tyto problemy?
Diky za odpovedi.
Pokud screencapture myslíte nahrávání obrazovky, tak to v GNOME na Waylandu funguje. Shell má tuto funkcionalitu zabudovanou přímo v sobě (Shift+Ctrl+Alt+R) a už existují i další aplikace, které to umí. V budoucnu je nebudou ty screen framy dostávat od kompozitoru napřímo, ale přes PipeWire, aby se k tomu měly přístup i sandboxované aplikace.
Připojovat se na obrazovku VM nebo vzdáleného počítače přes RDP by taky neměl z GNOME na Waylandu být problém.
Co zatím není vyřešené, je sdílení lokální obrazovky (např. WebRTC, Skype,...) a vzdálené připojení k lokální obrazovce (VNC, RDP,...). Infrastruktura pro to ve Fedoře 27 už existuje, ale musí ji začít aplikace používat, což nějaký čas zabere. Pokud to potřebujete, tak doporučuji do té doby používat GNOME na X11. Není potřeba nic instalovat. X11 je pořád součástí výchozí instalace, stačí na přihlašovací obrazovce vybrat jako sezení GNOME na Xorg.
Problem je ten, ze Gnome vubec nevyuzivam. Jedu na OpenBoxu a vicero aplikaci z KDE nez z Gnome.
Fotim obrazovku pomoci "ksnapshot". Remote spise, ze se ja pripojuji na jinaci servery (pouzivam Reminna). Pripojeni k sobe na PC vyuzivam jenom sporadicky pres TeamViewer.
Ale pokud jde normalne pouzivat X11, tak to ve sve podstate nemusim resit ;)
Diky za informace ;)
Na Waylandu momentálně běží jen GNOME, u KDE se pořád ve výchozím stavu používají X11, ale Wayland se dá zapnout. Všechna ostatní prostředí běží na X11, takže pokud vaše prostředí samo nepřejde na Wayland a aplikace, které používáte, budou podporovat X11, tak nemáte problém. Myslím, že ještě minimálně 5 let to nebudete muset řešit.
Na Fedoře 27 provozuji Plasma 5.11.3 z https://copr.fedorainfracloud.org/coprs/mkyral/plasma-unstable/
A tedy… Narozdíl od GNOME se tam bohužel dá Wayland možná tak zapnout. Používat rozhodně ne :)
Ano, to je taky důvod, proč neprovozujeme ani Qt5 aplikace nativně na Waylandu v GNOME, ale spouštíme je na XWaylandu. Teoreticky to umí, ale ta podpora i přímo v Qt má pořád řadu chyb. Plasma se posunuje dopředu, ale pořád je v tomto hodně za GNOME. Je to tím, že začali později a hlavně tam na tom pracuje méně lidí.
Jinak jak už jsem tu psal dříve, Wayland je pouze protokol, neexistuje nějaká obecně dobrá podpora v celé distribuci. Vždycky záleží na daném prostředí a frameworku a je fakt, že rozumně běží na Waylandu momentálně pouze GNOME a GTK+.
> Připojovat se na obrazovku VM nebo vzdáleného počítače přes RDP
> by taky neměl z GNOME na Waylandu být problém.
Bohuzel presne toto je problem a velky. Zatimco klikani mysi je mozne nejak predavat, predani klaves ktere ve Waylandu normalne odchytava nejaka aplikace je problem. Takze Alt-tab, ctrl-alt-delete, alt-space, ... nic z toho neni mozne poslat do virtualni masiny nebo RDP session.
https://bugzilla.redhat.com/show_bug.cgi?id=1285770
Ale muzu potvrdit ze Gnome na X11 porad funguje.
To máte pravdu. Ne, že bych to chtěl nějak zatajit, ale sám ty zkratky ve virtuálních mašinách nepoužívám, takže jsem na to zapomněl. Kdo by chtěl mít kompletní přehled toho, co už na Waylandu funguje a co ještě ne, udržujeme aktuální seznam: https://fedoraproject.org/wiki/Wayland_features
Tak... dám fedoře šanci počtvrté? Poslední 3 pokusy (14,18,23) dopadly tak, že instalace proběhla ale fedora po restartu už nenaběhla (kromě fedory 18, u ní mi instalace napsala že nelze vyřešit závislosti balíčků nebo tak cosi už si přesně nepamatuju). Pro mně je distribuce která po defaultní instalaci (další-další) nenaběhne prostě špatná...
Jaký je to hardware? Já jsem v posledních letech provezl desítky instalací a stalo se mi to jednou. Bylo to kvůli hardwaru. U Fedory 18 věřím, že selhalo něco v instalaci. Tam byla úplně nová verze instalátoru a bylo to šité hodně horkou jehlou. To byl největší průšvih, který za 7 let s Fedorou pamatuji.
no v zmysle filozofickych cielov to moze byt na prvom mieste kdesi napisane ale vsetci dobre vieme ze to naplnenie v praxi v pripade fedory nie je vobec ukazkove, naopak, napriklad taky crash waylandu som urcite nezazil len ja ako user a toto je len jedna vec spomenuta a je viac nez iste ze toto nebude ani posledny priklad co sa tyka celej buducnosti, a to nielen problemov waylandu ale aj inych veci ...... fedoru ale mam rad kvoli jej inemu zmyslu ako som uz vyssie spomenul
Wayland spadnout nemůže, je to jen protokol. Spadnout může GNOME Shell+Mutter. A ten také občas padá, to máte pravdu, ale podle našich statistik >95 % pádů způsobují uživateli nainstalovaná rozšíření. To bohužel neovlivníme. Rozšíření GNOME Shellu mění přímo jeho kód, což má výhodu v tom, že jejich možnosti jsou prakticky neomezené, ale také to s sebou nese tu nevýhodu, že i malé rozšíření může způsobit nestabilitu celého desktopu. To je ale kompromis, který se týká všech distribucí používajících GNOME. Fedora v tom není výjimka. Uživatelé si holt toho musí být vědomi, když rozšíření instalují.
BTW GNOME Shell+Mutter ve skutečnosti na Waylandu padají méně než na X11, ale na Waylandu mají pády větší dopad, protože přijdete o sezení, zatímco na X11 desktop jenom na pár sekund problikne, protože X11 to sezení podrží. To není vyloženě chyba návrhu Waylandu, ale důsledek architektury GS+Mutter, protože běží ve stejném procesu. Chyba v GS s sebou vezme dolů i kompozitor.
Jinak před lety opravdu stabilita taková priorita nebyla, ale to se za posledních 3-5 let dost změnilo. Řešení pádů má prioritu, my v desktop týmu pravidelně projíždíme statistiky ABRTu a hledáme, co uživatelům padá, a pak to prioritně opravujeme. Čím dál víc se nasazuje automatizované testování atd.
Tím nechci říct, že je Fedora bezchybná, ale nemyslím si, že by ve stabilitě nějak zaostávala za ostatními progresivnějšími distribucemi. Samozřejmě oproti ní je třeba 7 let starý RHEL 6 stabilnější a odladěnější, ale zase to je na úkor starých balíčků, špatné podpory nového hardwaru apod. Je to o kompromisu. Fedora nikdy neměla problém přinášet nový software a my ten ideální kompromis momentálně hledáme tak, že se snažíme tlačit víc na stabilitu.
ja fedore fandim a ked sa v buducnosti nieco vyrazne zmeni budem prvy kto sa za nu postavi a kludne si ju dam ako pracovne distro ... ale fedora taha novinky, takze v podstate ak by sme chceli zmenu, museli by ju spravit vyvojari (vydat nove verzie az ked su skutocne dobre otestovane, nie ako na beziacom pase, vsak useri otestuju a po nejakom case dame do rhelu, na tom nie je nic zle o to predsa ide, len nesuhlasim s tvrdenim ze fedora je stabilne distro ktore by som mohol odporucit s uplne cistym svedomim, kdezto taky debian stable kde takisto mozu byt chyby ale su ineho charakteru (zvacsa security), ale to uz zacinam miesat jablka s hruskama
Používám Fedoru 26 na notebooku a docela mě nadchla, už se těším na 27.
Co mě ale otravuje je způsob hlášení pádů aplikací. Mám ve frontě asi 20 reportů, ale když mi něco spadne je první starost vrátit se zase k práci. Nechci se nikde registrovat, ani nic vyplňovatm abych bugreport odeslal. Pokud to uděláte na jeden klick...posbírat data a odeslat, rád všechny problémy nahlásím.
Jo, přesně to samé řeším u Ubuntu. Občas jsem se donutil proklikat se až k reportování chyby, ale většinou se na to vykašlu, protože poměr "pracnost vs přínos pro mě" je dost nevýhodný, Chápu, že maintainer potřebuje co nejvíc informací, ale tipl bych si, že samotná informace, kolikrát daný pád nastal + automaticky sesbírané informace mají nějakou hodnotu.
zacinal si pochvalujucimi slovami a uz som myslel ze dalsi zidealizovany user s ruzovyma okularma nam tu chybal ale potom si to vyvazil konecne real hlas usera fedory tak ako sa veci maju, proste na nic sa netreba hrat pretoze skusenosti ukazu objektivnu pravdu nie daka diskusia pod clankama
samozrejme v kazdom lin distre kde su vzdy najnovsie aplikacie treba ratat ze to nebude stabilne (to fakt iba snilek moze cakat), linuxovy svet uz raz taky je, vyda sa najnovsia verzia a v podstate caka sa co bude :) trosku som to prehnal ale nie som az tak daleko skuseni useri vedia o com je rec..... preto ohladom stability skutocnej stability je dobre stavit na distro ktore si toto chrani a zas ako je to uz raz dane v lin svete je to na ukor najnovsej verzie (napr. debian to tak robi a v jeho vetve stable je mozne poznat co znamena stable lin program ale to je len jeden lin distro priklad netreba ma brat za slovicka) ...... takisto nehovorim ze fedora by nemala existovat prave som za to rad, pretoze nove verzie sa tak dostanu casom do stable stavu ale po takom case fedora bude mat znovu tie najnovsie a cely kolotoc sa odohrava znovu teraz je jasne ze fedora tak nikdy nemoze dosiahnut skutocnu stabilitu, svoju velku rolu hra na inych potrebnych linuxovych husliach
Dívejte. Já to nechci lakovat na růžovo, ale to zrovnání mám. Samozřejmě, že Debian a RHEL jsou stabilnější ve smyslu padavosti, ale pro desktop v tom nevidím zásadní rozdíl. Ono to není tak, že Debian má jednu verzi GNOME 3 roky a celou dobu se to ladí. Upstream vydává několik měsíců opravná vydání a potom se posune na další velké vydání. A v těch LTS distribucích ten software zůstane roky v drtivé většině v takové podobě, v jaké ho upstream po pár měsících zanechá. I s pády a nedodělky, které tam zůstaly.
LTS distribuce mají výhodu především v té druhé definici stability - neměnnosti. Ten software se vám roky nemění pod rukama. Zvyknete si na to, co nefunguje, obejdete to a víte, že se to nezmění (ani k lepšímu, ani k horšímu) dalších několik let. Častěji měnící se software je OK na osobním počítači nebo mobilu. Horší potom ve velkých nasazeních, kde na to máte navázané certifikace, aplikace, školení... A tam se nejvíc uplatní LTS distribuce.
Jinak ABRT sbírá prakticky veškeré pády a chybová hlášení v systému. Že ABRT vyhodí notifikaci, že něco spadlo, ještě neznamená, že se děje něco hodně špatného. Často nejde ani o pád, z kernelu to hlásí i jen warningy, které jsou třeba u hardwarových ovladačů běžné. Když už to je pád, tak to často uživatele vůbec neovlivní a ani by si nevšiml, že něco spadlo, kdyby ABRT neposlal notifikaci. Může to být třeba nějaký indexer, který běží na pozadí, kvůli něčemu spadne a automaticky se restartuje a běží dál. Já třeba BFU ty notifikace vypínám. Pořád chci, aby přispívali mikrohlášeními do statistik, ale ve většině případů to hlásí pád, kterého si ani nevšimnou a je velmi malá pravděpodobnost, že by si založili účet v bugzille a nahlásili to, a nemá tak smysl, aby ty notifikace dostávaly.
Tady máte statistiky z ABRTu:
https://retrace.fedoraproject.org/faf/summary/
Ze CentOS 7 chodí víc pádů než ze všech Fedor dohromady. Samozřejmě by se to muselo vztáhnout k počtu instalací, kterých asi bude mít CentOS výrazně víc, ale chci tím ilustrovat, že v každém systému jsou pády nějakého druhu běžné. Často aplikací, které s tím systémem nemají ani nic společného. LTS distribuce v tom nejsou výjimka. Těch pádů tam je relativně méně, ale zase jsou tam třeba zakonzervované problémy, které jsou v novějších verzích dávno vyřešené. Holt každý si musí najít ten svůj "sweet spot".
nemyslim si ze upstream debianu nechava vsetko tak ako to po par mesiacoch zanechal (co na druhej strane tiez ukazuje aka kvalita s tym prichadza - cim viac casu na testy tym menej bugov), opravuju sa okrem security patch aj kriticke chyby vratane crashov ktore boli najdene po vydani (a uz vobec si nemyslim ze team upstremu ma potom 2 roky prazdnin :)
Tlačítko na to ve Fedoře asi není, ale tohle zapne automatické reportování takzvaných mikro-reportů které jsou anynomní a slouží zejména k "počítání" jak často něco padá - tedy zlepšuje se priorizace bugů:
sudo abrt-auto-reporting enabled
Ty "plnohodnotné" reporty v ABRT frontě zůstanou a lze se k nim zpětně vrátit a vytvořit plný report včetně debug infa. Více info v: http://abrt.readthedocs.io/en/latest/ureport.html
Je možné že tento příkaz není standardně nainstalován, bude v nějakém podbalíčku abrt* z hlavy nevím. Zdar!
Jak už píše kolega nade mnou. Nemusíte nic vyplňovat. Pokud máte zapnuté automatické hlášení, tak se odesílají mikroreporty, které obsahují otisky pádů a pomáhá nám to tvořit statistiky, podle kterých vidíme, co uživatelům padá nejvíc. I toto je hodnotný příspěvek.
Pokud byste chtěl přispět plnohodnotným bug reportem, kde budou veškeré informace, které ABRT posbíral, tak je potřeba účet v bugzille, to se objejít nedá. Ale díky ABRTu stačí, když to nahlásí jeden uživatel z těch třeba několika tisíc, od něj máme dost informací na debuggování a díky mikroreportům se všechny ty pády sdruží k tomu bug reportu a my máme představu, jak vážné to je.
Vyzera to ze Fedora uplne ukoncila podporu webkitgtk z dovodu velkeho mnozstva security problemov. Po upgrade Citrix receivera na najnovsiu verziu 13.7 je tam stale zavislost na webkitgtk. Citrix receiver web zavislost nema, asi skusim nainstalovat ten, pretoze pre mna je ten Receiver momentalne blockerom upgradu na F27.
Viac info na https://discussions.citrix.com/topic/390581-fedora-27-and-webkitgtk/
Včera jsem zkusil dnf upgrade na ntb z F26 na F27 a bohužel jsem pohořel na balíkách grub-efi, přes které to neprošlo dále. Při googlení jsem našel jen že je to bug, jednoduché řešení není. Tak budu čekat, zda to časem opraví. Přitom předchozí dnf upgrady fedory na tomto stroji probíhaly bez problémů.
Naprosto nejlepší řešení je si pořídit HiDPI monitor, ten problematiku subpixelového vykreslování, hintingu apod. řeší jednou pro vždy. Jinak návodů na nastavení FreeType existuje celá řada. Vykreslování ve Fedoře se měnilo několikrát. Každá změna část uživatelů uspokojila a část naštvala. Je to hodně subjektivní.
Musí se nechat, že Ubuntu má systémové písmo, které se pěkně vykresluje na obrazovkách. To je spíš o písmu samotném než o nastavení FreeType. Pokud vám vyhovuje, můžete jej klidně používat i ve Fedoře.
Díky za odpověď. Co se týká koupi HiDPI monitoru, to je jako bych měl na autě špinavé přední sklo a místo umytí, bych si ho nechal vyměnit a jako bonus by bylo neprůstřelné.
Hrát si s vykreslováním fontu jsem zkoušel někde na F22 a vím, že pak byl velký problém se vrátit zpět k původnímu vykreslování.
Co se týká vykreslování v Ubuntu, určitě to nebude pouze fontem neboť např. pokud si otevřu stránku idnes.cz ve Firefoxu nebo v Chrome, tak na Ubuntu je to písmo prostě o něco ostřejší a lépe čitelné než na Fedoře (a to se nejedná o Ubuntu font). Na druhou stranu tím nechci říct, že je na tom Fedora s písmem špatně, mnoho distribucí je na tom o mnoho hůře, ale v porovnání s Ubuntu v tomto ohledu ztrácí.
povedal by som ze by bolo asi potrebne nastavit fontconfig konfigurak fonts.conf, ten svoj som si upravil prave na ten Ubuntu font, vsak staci si to len upravit podla seba keby nieco
~/.config/fontconfig/fonts.conf
<?xml version="1.0"?>
<!DOCTYPE fontconfig SYSTEM "fonts.dtd">
<fontconfig>
<match target="font">
<edit name="antialias" mode="assign">
<bool>true</bool>
</edit>
<edit name="hinting" mode="assign">
<bool>true</bool>
</edit>
<edit name="rgba" mode="assign">
<const>rgb</const>
</edit>
<edit name="autohint" mode="assign">
<bool>false</bool>
</edit>
<edit name="hintstyle" mode="assign">
<const>hintslight</const>
</edit>
<edit mode="assign" name="lcdfilter">
<const>lcddefault</const>
</edit>
</match>
<match target="pattern">
<test qual="any" name="family">
<string>Arial</string>
</test>
<edit name="family" mode="assign" binding="same">
<string>Ubuntu</string>
</edit>
<test qual="any" name="family">
<string>Helvetica</string>
</test>
<edit name="family" mode="assign" binding="same">
<string>Ubuntu</string>
</edit>
<test qual="any" name="family">
<string>Verdana</string>
</test>
<edit name="family" mode="assign" binding="same">
<string>Ubuntu</string>
</edit>
<test qual="any" name="family">
<string>Tahoma</string>
</test>
<edit name="family" mode="assign" binding="same">
<string>Ubuntu</string>
</edit>
</match>
</fontconfig>
to je samozrejme dobre ze sa chyby opravuju ale otazka je ci v takom hektickom fedorackom zhone ked sa "opraveny" soft dostane do spolahliveho stavu nenahradi hned "zajtra" novou verziou ktora prinesie nove chyby, a tak prilezitost dalsieho updatu ktory ale nikdy nema za ciel dlhodobejsiu stabilitu
To je tím, že je Fedora několik týdnů před vydáním ve "freezu" a dostávají se tam jenom opravy problémů, které blokují vydání, a normální aktualizace se akumuluji a pustí se tam v moment vydání. Jde o to odladit instalační ISO a s každou novou aktualizací by se to muselo testovat znovu a znovu, proto se to omezuje na blockery. Ten objem aktualizací tak není za jeden den, ale za několik týdnů.
no presne
ja som robil upgrade a narazil som na problemy
- lagujuci gnome pod waylandom
- USB mose viac nefunguje ako funguje. Zacne pekne fungovat, potom sa spomali pohyb (ze clovek musi ako najaty lietat takmer po stole) a nakoniec zmizne
- VPN voci Cisco deviceom nefunguje vobec - najprv to vyzerlo, ze ad-hoc, ale nefunguje - je to rozbite
- hibernacia/suspend je len asi pre srandu (u notasa dost podstatna vec)
- hybrid sleep detto
- X11 session mi ani nenabhene - hne padne
- Gnome shel zamrzne tak, ze ani TTYx niesu dostupne, nefunguje nic. Najprv som myslel, ze je to tym, ze som mal nainstaleny chrome, alebo po clean installe to pada rovnako
- Gnome on wayland je cisty tech preview - nema to nic spolocne so stabilitou, ad-hoc zamrza, laguje a HD videa (1080) su neprehratelne
- LO pada v istych postupnych kombinaciach krokoch, tak ze ak nemate ulozeny dokument pred vyvolanim tych krokov, tak po restarte aplikacie sa uz k nemu nedostanete
- tlaciaren netlaci - posle do fronty, ale nic nevypluje. V logoch som nic nenasiel ...
mam normalny 2-3r notas. iBroadwell, 4 GB RAM a len intel grafiku.
Na woknach to vsetko pekne funguje.
Takze ked to zhrniem, z pouzivatelskeho hladiska je dost veci, ktore to zraza k zemi a pre beznych userov na desktope je to z mojho pohladu viac nepouiztelne ako pouzitelne.
Skusal som aj clean install a cuduj sa svetu, problemy pretrvavaju, takze upgrade-om to nie je.
Potom som to skusoil nainstalit na desktop, kde je Skylake procak a AMD grafika (Vega) a tam to bolo uz uplne nepouiztelne, gnome same artefakty, tearing atd ...
Este si zvo pam,atam, ked Fedora bola vo verzii 14-16 .. bola pre mna symbolom toho, ze sa veci robia postupnymi krokmi a nestabilita bola ojedinela. Po takmer 10r je vidiet nulovy progreess, jedine co funguje stale je rozbujanie veci dokola a dokola - to co nefungovalo, zacne fungovat potoms a to zas casom rozbije a to co nefungovalo, stale nefunguje.
Uvazoval som, ze skusim dat fedoru/Ubuntu ludom z mojej rodiny, ale v takejto podobe sa to neda - iba, ze by som na tom chcel vysivat cely rok fulltime a robit im hot support
asi vis ze bugreporty se reportujou jinam ze? ;)
kazdopadne, mas problemy jen s Fedrou/GNOME nebo i Fedorou/Xfce? mas problemy i s Ubuntu/GNOME nebo i Xubuntu? protoze za me (nejsem RPMkar) bych zkusil nahodit Xubuntu 16.04 LTS a uvidis jestli budes mit problemy nebo ne... (nic proti Fedore, nepouzivam ji, ale pouzivam Xubuntu takze reaguju primarne na to ze ubuntu neni vhodne, coz podle me (a ~10 ruznem HW kde ho mam) je...)
zalezi na uhle pohladu. Podla mna je do na sirsiu diskusiu.
Z pohladu koncoveho pouzivatela je to jednoznacne problem distribucie, lebo to v nej nefunguje (v Archu ano - ale to je o inom). Treba pochopit, ze ak ma nieco pouizvatel pouzivat, neobstoji argument, ze to nie je problme distribucie, ked to v nej sa neda pouzivat
Už v GNOME funguje přepínání klávesnice? Tj. bez ztráty focusu. Mohaletý bug, který měl přechod na Wayland vyřešit, ale nevyřešil. Je to fatální problém, pro lidi, kteří píší vícejazyčně a potřebují rychle a často přepínat klávesnici.
Wayland bohužel znefunkčnil většinu návodů na internetu. Spouštění jakéhokoliv GUI programu pod sudo nefunguje. Např.:
sudo gedit /etc/hosts
nebo
sudo gparted
Nové GNOME přestalo spouštět file-roller pro vytváření nebo rozbalování archivů. Tudíž momentálně není možné kliknout pravým tlačítkem myši na adresář a zašifrovat jej do 7z s šifrovaným seznamem souborů, nebo jej rozdělit na víc částí. Ještě horší je pokus o rozbalení zašifrovaného 7z archivu, po kluku pravým tlačítkem myši a zvolení Extract se to tváří, jako že to funguje, ale výsledek se žádný nedostaví :-(
Pokud je spuštěný Gedit, dvojklik na textový soubor jej sice otevře v nové záložce, ale nepřepne na Gedit focus, takže má člověk pocit, že to nefunguje. Je to neuvěřitelně otravné.
Tohle mi přijde jako vážné chyby, které dokáží odradit nové uživatele. Další věci jsou spíš drobnosti.
Byly zcela odstraněny Status bar icony. Chápu, že jsou otravné, ale co když chci nechat aplikaci spuštěnou (typicky IM komunikátor, např. Ring, nebo Bitcoin client), ale zároveň jí nechci přeskakovat při každém Alt+Tab? Zmenšení na iconu ve statusbaru bylo ideální. Možná by taková aplikace mohla zůstat maximalizovaná na jiné virtuální ploše, ale Alt+Tab defaultně přepíná přes aplikace na všech plochách :-( Lze to změnit v gsettings, ale přijde mi, že vývojáři GNOME odstranili nějakou vlastnost a nepřišli s řešením potíží, které to přináší :-(
Pokud vezmu okno Terminálu a "narazím" jej na bok obrazovky, někdy se terminál roztáhne na výšku vic, než je výška monitoru (u dvou monitorů nad sebou). Zatím jsem nevypozoroval pravidelnost, takže nemůžu nareportovat bug. Obecně se to stává při prvním spuštění a "naražení" terminálu na bok, pokud již nějaká aplikace běží. Pokud udělám s běžícím oknem znovu totéž, již to funguje správně.
Jabber klient Empathy nelze nechat spouštět automaticky po přihlášení.
Sound Recorder má nějký bug, takže "vhodně" pojmenovaný soubor v ~/Recordings jej dokáže zcela rozbít.