Vlákno názorů k článku Femtolisp: dialekt LISPu tvořící součást jazyka Julia od pingu - Vaše články vždycky prolítnu s nadšením, pokaždé mě...

Vaše články vždycky prolítnu s nadšením, pokaždé mě překvapí něco nového, díky za ně :)
Sám koukám kolik existuje různých programovacích jazyků pro různé účely, člověk jak si programuje na svojem písečku tak má aspoň náhled mimo svoji bublinu.
Pokaždé mě ale nejvíce zajímá, co vlastně drží takové jazyky při životě, jestli se to ve skutečnosti někde s výhodami bežně v praxi používá, nebo jestli to jsou spíše teorie a prakticky se dnes programujou akorát dema.

V tomto případě se v praxi používá, ale asi jen v rámci Julie. Hodně jazyků je ale buď jen pro výzkum (různé funkcionální a überfunkcionální jazyky), nebo se používají ne pro běh programů, ale nějaké pošahané esoterické divnosti (Lean, Agda…). Občas z nich vypadne něco užitečného pro mainstream, třeba Lean nám dal Mimalloc. Nebo letitý Prolog, nejdřív byl jen akademický, pak byl trochu hajp (v souběhu s hajpem OOP, proto vzniknul OO Prolog), to pak upadlo a nakonec v něm napsali v IBM velkou část Watsona a teď zachraňuje životy v medicíně. OCaml zase vydělává miliardy liber jedné nejmenované firmě automatickým obchodováním na burze. IMHO to je vysoce individuální jazyk od jazyka.

plus ještě se při obchodování často používají jazyky z rodiny APL. Informací je málo (pár rozhovorů), ty firmy si to hodně chrání.

Chrání si to nejspíš dost dobře, protože o tom nevím :)

Nechci sem házet linky na velký korporace, ale třeba Kx systems na APL-like jazycích postavil svůj tooling a vlastně i celý business.

Docela zajímavý je také Mercury, určitě znáte. Klidně by ho nějaký takový projekt jako Watson mohl víc vytěžit a zviditelnit.

O Mercury byl na Rootu kdysi miniseriál (autor zde: https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/i-my-jsme-mozna-jen-stroje-rika-matematicky-lingvista-ondrej-bojar-40308679).

Díky.

No programovacích jazyků existuje spousta a jak píšete, mnohé z nich jsou určeny pro specifické účely, popř. mají svoji relativně uzavřenou komunitu, takže o nich není tak slyšet (řekněme, že jsou za svým "wow" zenitem, což je příklad Clojure nebo Ruby).

Ale ono je to relativní. Třeba v minulosti se opticky zdálo, že prakticky každý v UK programuje v BBC Basicu - všude o něm byly články, byl součástí osnov atd. Jenže celkově se BBC Micra vyrobilo nějakých 1,5 milionu kusů a řekněme, že jen na polovině někdo reálně programoval (spíš míň).

Dneska je prý 25 milionu vývojářů, takže i relativně "oskurní" jazyky typu OCaml nebo Erlang mají víc vývojářů než minulý mainstream (obskurní myslím v dobrém významu - prostě divné pro lidi co vyjdou ze školy se znalostí Javy).

Vím třeba o firmách, co vyvíjí v Clojure, jedna firma v Common Lispu. Ale mnohdy ty firmy to ani neprezentují, považují to za konkurenční výhodu (psal o tom kdysi Paul Graham).