Webový prohlížeč Mozilla Firefox vstupuje do roku 2013 svým způsobem ve velkém stylu. Nový Firefox 18 má na seznamu novinek totiž počáteční plnou podporu WebRTC, což je chystaný webový standard, který má umožnit vývojářům vytvářet čistě webové aplikace pro multimediální komunikaci. Mozilla připravovala Firefox na podporu WebRTC již delší dobu a jednotlivé fragmenty se objevily již v dřívějších verzích.
Teprve Firefox 18 však přináší vše potřebné, aby v něm mohly fungovat první čistě webové aplikace schopné přenosu audia a videa. Tedy třeba teoreticky webové provedení služeb Skype či Hangouts. Mozilla však správně označuje současnou fázi podpory WebRTC za předběžnou, počáteční. Projekt WebRTC, na jehož začátku stál Google, totiž prochází poněkud divočejším obdobím před standardizací ze strany W3C.
První multimediální komunikační aplikace podporuje již od léta 2012 také Google Chrome, ovšem Google a Mozilla podporu WebRTC do svých prohlížečů implementují podle rozdílných verzí specifikace, takže prozatím nastává problém s kompatibilitou webových aplikací s jedním nebo druhým z těchto prohlížečů.
Firefox 18 podporuje WebRTC, ale kvůli implementaci podle rozdílné verze specifikace v něm nefungují aplikace napsané pro Google Chrome.
Přispět k jejich rozmachu má i rozhraní Thunderbolt, které se snad brzy konečně začne pevně usazovat na osobních počítačích napříč trhem a nikoliv jen na výrobcích obdařených logem s nakousnutým jablkem. Na druhou stranu se již proslýchá, že toto vysokorychlostní rozhraní bude poraženo USB 3.0, přestože nejde o plně zaměnitelné řešení. Ale to je už zase jiné téma.
Mozilla v souvislosti s Firefoxem 18 slibuje zhruba o pětinu až čtvrtinu rychlejší start prohlížeče. Jeho délka je Firefoxu kontinuálně vyčítána snad po celou dobu existence prohlížeče. Existuje proto projekt Snappy, v jehož rámci vývojáři Firefoxu neustále hledají řešení pro zrychlení jeho startu. Firefox 18 v tomto směru slibuje velký skok vpřed, ale pro některé uživatele může zůstat jen u slibů.
Proč? Protože za pomalým startem jsou mnohdy faktory, které tvůrci Firefoxu nemají šanci ze své pozice ovlivnit. Problém mohou dělat nainstalovaná rozšíření, zdlouhavé skenování spouštěného prohlížeče antivirovým programem, pomalý pevný disk, obecně přetěžovaný počítač atd. Zkrátka ne všechna kritika míří správným směrem.
Firefox však má výkonnostní nedostatky a Mozilla se je snaží postupně odhalovat a eliminovat. K rychlejšímu startu Firefoxu 18 má přispět i úprava načítání grafického motivu na pozadí záhlaví a zápatí okna prohlížeče, tedy podle dřívější terminologie načítání lehkých motivů vzhledu Personas. Kvůli podpoře různých rozlišení musí šířka obrázku v pozadí činit tři tisíce pixelů. Takový obrázek už se pochopitelně nějakou dobu načítá.
Firefox 18 s lehkým motivem vzhledu Personas se nyní rychleji spouští, ovšem za cenu minimálně dočasného ukončení podpory těch animovaných.
Mozilla ovšem nyní přišla s úpravou, kdy se obrázek při startu prohlížeče ořízne podle velikosti otevíraného okna. Tento proces překvapivě zabere méně času než načtení obrázku bez úprav. Bohužel to prozatím znamená konec animovaných motivů. Mozilla si je vědoma, že jejich vyznavače naštve, ale výkon zkrátka dostal přednost. Kdo však na animovaných motivech trvá, může si stáhnout rozšíření Personas Shuffler.
Další rezervy ve výkonu vývojáři našli při přepínání mezi panely, které by Firefox 18 mělo být rychlejší. Opět došlo i na zvyšování výkonu při zpracování kódu v jazyce JavaScript díky kompileru IonMonkey. JavaScript je využíván stále hojněji, takže každé zrychlení lze jedině přivítat. Tentokrát by výkon měl narůst až o 25 %, ale to je teoretické číslo.
„Výkonnější JavaScript“ si lze v praxi vyzkoušet na chytlavé webové FPS střílečce BananaBread.
Tvůrci Firefoxu též v nové verzi slibují kvalitnější zobrazování obrázků díky novému algoritmu. Na běžné webové grafice si nejspíše ničeho nevšimnete, ale s kvalitním displejem Mozilla slibuje lepší prožitek například při prohlížení kvalitních fotografií (kvalitních po technické i umělecké stránce).
Pro webové vývojáře kromě počáteční podpory WebRTC může být zajímavá podpora dotykových událostí z HTML 5 posvěcených W3C, které nahrazují původní vlastní dotykové události jádra Gecko (MozTouch). Novinkou je též podpora window.devicePixelRatio z širšího ranku HTML 5 dávající vývojářům nové možnosti optimalizace vzhledu webu zejména pro mobilní zařízení.
Firefox 19: dokončený PDF prohlížeč i novinky pro vývojáře
Již Firefox 19 by měl přinést konečně aktivní integrovaný PDF prohlížeč (možná si na něj vzpomínáte jako na projekt pdf.js z dílny Mozilla Labs). Ten je součástí Firefoxu již delší dobu, ovšem je ve výchozím stavu vypnutý, protože se na něm stále pracovalo, aby co největší počet PDF dokumentů byl schopný korektně zobrazit v okně prohlížeče za pomocí čistě webových technologií.
Mozilla dokončuje práce na zobrazování PDF dokumentů přímo ve Firefoxu čistě za použití webových technologií bez jakýchkoliv plug-inů.
Zatímco Google Chrome jako alternativu za exploity hojně zneužívaný plug-in programu Adobe Reader nabízí předinstalovaný plug-in založený na technologii konkurenční společnosti Foxit Software, tak v Mozille se rozhodli vsadit na vykreslování PDF dokumentů za pomocí výhradně webových technologií, tedy HTML 5 a JavaScriptu.
Technologie tohoto PDF prohlížeče má větší význam, než by se na první pohled mohlo zdát. Mozilla s ní počítá ve svém systému Firefox OS pro chytré mobily i v nové verzi prohlížeče Firefox pro prostředí Modern UI (alias Metro) ve Windows 8, kde obdobně jako Internet Explorer 10 nebude Mozilla Firefox podporovat jiné plug-iny než Flash Player.
Další novinkou, kterou má Firefox 19 přinést, je podpora Notification Center ze systému OS X 10.8, který Apple uvolnil v polovině loňského roku. Podstatně zajímavější novinkou je však funkce pro reset nastavení výchozího vyhledávače, který je použit, když je vyhledávací dotaz zadán do adresního řádku Awesomebar. Nově půjde obnovit původní nastavení.
Vykázat samozvané vyhledávače by ve Firefoxu 19 měla pomoci funkce pro reset nastavení výchozího vyhledávače při hledání přes adresní řádek.
Mnohé programy zejména pro MS Windows totiž často i bez explicitního souhlasu uživatele v rámci tzv. doporučené instalace mění nastavení výchozího vyhledávače a dlouhodobě se prokazuje, že právě návrat k původnímu vyhledávači je pro řadu koncových uživatelů nejčastěji řešeným problémem, protože změna je v současnosti (a bez rozšíření) možná jen přes about:config (pokud jde o vyhledávání přes adresní řádek).
Vývojáře, kteří ladí stránky pro mobilní zařízení, by mohla velmi zajímat Remote Web Console pro vzdálený přístup k prohlížeči systému Firefox OS nebo Firefoxu pro Android. Jde prozatím o experimentální záležitost, kterou je třeba aktivovat přes about:config (přepnout devtools.debugger.remote-enabled na true).
Experimentální je také Browser Debugger dostupný pro vývojáře rozšíření. I ten je potřeba zatím aktivovat přes about:config (devtools.chrome.enabled přepnout na true). Naopak standardní funkcí by mělo být, že Web Console umožní otevírat CSS linky v Style Editoru, takže přístup k úpravě CSS kódu bude jednodušší. Je to drobnost, ale potěší.
Co očekávat během letošního jara a léta?
Co se objeví v dalších verzích lze odvodit z nočních buildů. Otázkou jen je, ve které verzi a v jaké konečné podobě se daná funkcionalita objeví. Mozilla stále uživatelům dluží například nového Správce stahování, který by měl po odstranění stavového řádku ve Firefoxu 4 vrátit možnost sledovat a řídit průběh stahování souborů do hlavního okna prohlížeče bez potřeby instalace rozšíření jako je třeba Download Statusbar.
Mozilla stále pracuje na novém Správci stahování. Nyní chystá novou podobu historie stahování.
Relativně nedávno se v nočních buildech objevila redesignovaná historie stažených souborů v Knihovně stránek. Historie stahování bude nově dostupná i při aktivním anonymním režimu, tedy po dobu jeho chodu. K dispozici tedy bude dočasně historie souborů stažených v anonymním režimu, a to do doby jeho deaktivace. Pak se smaže v rámci zachování soukromí.
Anonymní režim také čeká žádaná úprava, díky níž již pro spuštění anonymního režimu nebude třeba uzavřít stávající okna Firefoxu. Nově tedy běžná okna a okno s anonymním režimem budou moci být otevřena souběžně a uživatel mezi nimi bude moci dle potřeby přecházet.
Anonymní režim v budoucnu bude moci běžet spolu s klasickými okny prohlížeče vedle sebe.
Ještě důležitější zprávou je, že do nočních buildů Firefoxu již proniká podpora přehrávání multimediálního obsahu za pomoci značek video a audio z HTML 5 i ve formátech H.264, MP3 a AAC. Jejich podpoře se Mozilla dlouho bránila, protože upřednostňovala otevřené projekty, jako jsou kodeky OGG Theora a OGG Vorbis či slibný projekt WebM, s nímž před lety přišel Google.
Mozilla chtěla docílit toho, aby když už pro přehrávání mj. videa nebudou nutné proprietární technologie (Flash, Silverlight), tak aby zároveň byly podporovány rovnou i otevřené kodeky. Jenže v tomto tažení za licencemi nesvázané ruce (teď či v budoucnu) zůstala sama. Firmy Microsoft a Apple ve svých prohlížečích s odvoláním na kvalitu pro video upřednostnily H.264.
Google sice koupil kodek VP8 a následně jej uvolnil jako kompromisní řešení na půl cesty mezi H.264 a OGG Theora v rámci projektu WebM. Jenže sám Google se zasekl ve vyčkávací pozici. Nepřiklonil se ani na stranu Microsoftu a Applu (H.264, MP3, AAC), ani na stranu Mozilly (WebM, OGG Theora, OGG Vorbis). Jeho Google Chrome v současnosti podporuje řešení zvolená oběma stranami.
Ve prospěch projektu WebM měla být podpora H.264 v prohlížeči Google Chrome jen dočasná, ale od tohoto slibu uplynuly již dva roky. Skoro se zdá, že bude dočasná asi jako přítomnost sovětských vojsk na území někdejšího Československa. Google s kartami nemíchá ani na YouTube, kde se dosud běžně používá Flash.
Experimentální přehrávač na bázi HTML 5 zůstává, co se týče kodeků, nevyhraněný (stejně jako Google Chrome). Jeho vývoj navíc není zrovna progresivní. Mozilla tedy zůstala z velkých tvůrců prohlížečů v nekompromisní podpoře otevřených kodeků de facto osamocena a pragmaticky se proto rozhodla ustoupit, protože když se nedaří prosadit otevřené kodeky (formáty), tak aby se alespoň prosadilo samotné video a audio v HTML 5.
Mozilla od podpory WebM, OGG Vorbis a OGG Theora neustupuje, ale přidává podporu H.264, MP3 a AAC, aby Firefox byl v dohledné době schopen přehrávat pomocí HTML 5 tytéž videa, co Internet Explorer a Safari od Applu. Ve Windows Vista a vyšších k tomu budou využity systémové kodeky. Řešení ve Windows XP zůstává otevřenou záležitostí, ale dočasně by situaci mohl paradoxně zachránit plug-in Flash Player.
Systémové kodeky budou rovněž využity pod OS X. V Linuxu by měl být použit GStreamer. Každopádně ukončením stavu roztříštěné podpory kodeků (formátů) v hlavních prohlížečích nenastanou automaticky zlaté časy pro multimediální obsah v HTML 5. Flash či Silverlight zkrátka jen tak do důchodu neodejdou, protože HTML 5 ještě musí ujít hodně velký kus cesty, aby byla ochota tyto proprietární technologie opustit (respektive, aby to šlo bezbolestně).
Dále pracovat by se samozřejmě mělo i na výkonu Firefoxu. Sem spadá i pružnější reakce prohlížeče na zamrzlé plug-iny. Firefox je v budoucnu bude schopen ukončit podobně jako Google Chrome, pokud nebudou po stanovenou dobu vykazovat odezvu. Ostatně na podpoře plug-inů čeká vývojáře ještě hodně práce. Mají v plánu kompletně nové řešení správy plug-inů.
Zahrnuje i funkce, které lze prozatím jako experimentální a rozpracované volitelně povolit přes about:config. Řeč je o aktivaci plug-inů na vyžádání a o automatickém zablokování zastaralých verzí kritických plug-inů s tím, že uživatel je bude moci spustit pouze vědomě, přičemž bude varován před možnými riziky a nasměrován k aktualizaci.
Časem bude ve výchozím nastavení aktivní možnost nechat si plug-iny spouštět až na vyžádání. Dosud je s limitovanou funkcionalitou dostupná pouze volitelně.
Pokračují také práce na projektu Australis, v rámci kterého se vytváří nový modernější a jednodušší design uživatelského rozhraní. Uživatelé posledních tří verzí MS Windows se v dohledné době mohou těšit na novou podobu lišty s panely a také novou podobu hlavního menu prohlížeče skrývajícího se pod tlačítkem v levém horním rohu okna prohlížeče, která bude díky ikonám intuitivnější.
Pro Windows 8 se též chystá Firefox pro prostředí Modern UI (Metro). Mělo by jít o první nekompromisní prohlížeč pro zařízení s Windows 8 a s dotykovým ovládáním. Zatím tu totiž je především předinstalovaný Internet Explorer s rozhraním vhodným pro tablety, ale omezenou podporou stále hojně využívané technologie Flash, nebo naopak Google Chrome s její plnou podporou, ovšem s rozhraním víceméně klasického desktopového střihu.
Firefox nabídne prostředí odladěné pro tablety a konvertibilní přenosné počítače velmi inspirované tabletovým prostředím Firefoxu pro Android a plnou podporu plug-inu Flash Player, takže mj. umožní přehrávání videí všude, kde je Flash Player k tomuto účelu potřeba. Ne pouze tam, kde Microsoft uznal za vhodné blahosklonně Flash Player povolit, jako je tomu v dotykové verzi předinstalovaného Internet Exploreru.
Uživatelé MS Windows naopak zatím marně čekají na 64bitovou verzi Firefoxu, zatímco pro Linux a OS X je dlouhodobě dostupná. V dohledné době se ovšem 64bitová verze pro MS Windows nechystá, protože přínos pro uživatele nepřevyšuje problémy, které s ní jsou. Zástupci Mozilly uvádějí, že chybí 64bitové plug-iny anebo jsou nestabilní.
Navíc experimentální 64bitový build i přes nějakou tu dobu vývoje byl prý stále pomalejší než 32bitový build a měl větší paměťovou spotřebu. A aby těch problémů nebylo málo, tak vykazoval poměrně vysokou nestabilitu. Důvody těchto jevů jsou různé a mnohé jsou jistě na straně Firefoxu. Pokud se tedy zlepší situace s plug-iny, tak uživatelé MS Windows mají reálnější šanci dočkat se oficiálního 64bitového vydání Firefoxu.
Mozilla 64bitový Firefox pro MS Windows neodpískala, ale brzké oficiální vydání pro koncové uživatele kvůli výše uvedenému nechystá. Naopak chystá řadu dalších věcí. Z těch drobnějších je to třeba možnost zvolit si vlastní rozlišení ve vývojářském nástroji Responsive Design View pro simulaci zobrazení stránek při různém rozlišení a potažmo pro různá zařízení.
Z těch větších pak jde o podporu „instalace“ webových aplikací, které budou simulovat aplikace nativní. Stahovat je bude možné z Mozilla Marketplace (ale případně i z dalších podobných katalogů), přičemž v rámci „instalace“ se vytvoří jejich zástupci na ploše anebo v systémovém menu. Poběží v samostatném okně a jako nezávislý proces, ovšem k jejich vykreslení bude použito jádro Gecko prohlížeče Firefox.
Z Mozilla Marketplace bude možné „instalovat“ multiplatformní webové aplikace jevící se běžným uživatelům jako aplikace nativní.
Jde o oprášení myšlenky projektu Prism, kdy se webové aplikace mají více zabydlet v desktopovém prostředí. Budou ale přitom moci na rozdíl od nativních aplikací bez automaticky nutných úprav běžet na teoreticky libovolné platformě. Od osobních počítačů po mobilní elektroniku po černou elektroniku.
Mozilla počítá, že si webové aplikace budou moci uživatelé instalovat pro začátek na osobním počítači s Firefoxem, v mobilním zařízení s Firefoxem pro Android (tam je to již běžně možné) i v chytrém mobilu s Firefox OS. Nic ovšem nemusí stát cestě tomu, aby tytéž aplikace fungovaly i bez asistence Firefoxu všude možné od osobních počítačů přes mobily a tablety po chytré televizory.
Zkrátka a dobře, Mozilla má nápadů a plánů celou řadu, nicméně u mnoha z nich by bylo žádoucí zrychlit práce na nich. Rychlé vydávání nových major verzí evidentně neřeší situaci, kdy uživatelé ostré verze musí dlouho čekat na řadu měsíců slibovanou funkcionalitu. Viz nová správa plug-inů či stahování souborů.
