Ja sem taky jenom fotograf-amater, ale rekl bych, ze na rychlost ostreni, miru zasumeni, resp. celkovou kvalitu zobrazeni ma spise vliv objektiv. To bych resil jeste driv, nez telo (rozdil "zrcadlo" nebo "bez" nehraje velkou roli). A reknu na rovinu, ze ve vasem pripade to chce jiz neco lepsiho, nez F2.8.
Ja na podobne "in-door" foceni pouzivam vetsinou sigmu-art 50-100/1.8. Pred nekolika lety sem delal prime srovnani sigmy fix 105/1.4 s canonackym 100/2.8L, a ten rozdil byl propastnej (kupodivu, tehdy byla cena +/- stejna)...
"ma spise vliv objektiv"
Presne. A je treba rict, ze rozdil v kvalite objektivu pozna na prvni pohled i uplny laik. Jen holt zrovna tohle je ta nejnakladnejsi sranda. Na tele zas tak moc nesejde. Mel sem moznost videt vysledky z levnych fotaku s kvalitnim objektivem a rozdil byl proti drahemu profi systemu sotva rozpoznatelny (zalezi samo na podminkach porizovani obrazku, ty drazsi hracky si prevazne poradej lip s focenim za horsich podminek, ale za takovych amateri stejne nefoti).
ty drazsi hracky si prevazne poradej lip s focenim za horsich podminek, ale za takovych amateri stejne nefoti)
To bych až tak obecně netvrdil. Třeba v mém případě hlavní důvod, proč jsem po letech upgradoval na nové tělo, bylo právě to, že se starým v podstatě nešlo fotit lidi v interiéru (pokud to nebyla místnost s velkými okny za jasného dne). A nakonec i ta rychlost ostření (a další příjemné vychytávky jako sledování objektu nebo detekce očí) mi umožňuje dělat fotky, které jsem dřív musel oželet.
Pokud se člověk omezuje na specifické žánry, kde má buď dobré světelné podmínky nebo fotí statickou scénu, tak souhlasím, že tam na těle moc nezáleží. Ale určitě bych neřekl, že amatérský fotograf nic jiného nepotřebuje nebo nechce. Ostatně i autor článku je toho názorným příkladem.
Takže opravdu to může být tak, že světelnější objektiv má třebas při cloně 4 znatelně větší hloubku ostrosti, než méně světelný.
Pokud se bavíme o tom, co se označuje jako f/4, případně F/4 nebo F4, tak ne. Takové "clonové číslo" znamená, že průměr vstupní pupily je čtvrtina ohniskové vzdálenosti objektivu. Pokud budu mít dva takové objektivy se stejným clonovým číslem a budou stejné i další parametry (především vzdálenost zaostření a ohnisková vzdálenost), pak bude stejná i hloubka ostrosti. Nebo aspoň přibližně stejná, protože ta hodnota 4 nebývá vždycky úplně přesná - to jsou ale těžko odhadnutelné fluktuace na obě strany. Co se ale dá očekávat, je, že se bude nezanedbatelně lišit množství propouštěného světla, a tedy expozice, v závislosti na množství a tloušťce čoček a propustnosti jejich materiálu.
Pravdu byste mohl mít, pokud by se clonou myslelo to, co se někdy v angličtině označuje jako T-stops (na rozdíl od obvyklých F-stops), kde "clonové číslo" nevyjadřuje průměr vstupní pupily objektivu, ale množství propouštěného světla, přičemž se zohledňuje i optická propustnost celé soustavy čoček. To se pak ale obvykle označuje např. T/4 nebo T4 a ve fotografii se to téměř nepoužívá, je to obvyklé spíš u videotechniky.
To, co si popisoval bola blbost. Dva objektivy pri rovnakej clone(a samozrejme rovnakej vzdialenosti od foteneho objektu) budu mat rovnaku hlbku ostrosti.
Hlbka ostrosti a ostrost su dve totalne rozdielne vlastnosti objektivu.
Rovnako neplati, ze objektiv s mensim mnozstvom skla mavaju casto lepsiu kresbu. Ono ide o kvalitu toho skla a konstrukcie a nie o jeho mnzostvo.
Tie lepsie mavaju toho skla praveze viacej lebo nim vedia lepsie korigovat vady/nedokonalosti skla a tym padom produkovat ostrejsi/lepsi obraz na celej ploche.
Preto ten rozdiel v cene medzi lacnym a drahym objektivom. Potrebujes bud kvalitnejsie sklo alebo viacej skla.
Preto ten rozdiel v cene medzi lacnym a drahym objektivom. Potrebujes bud kvalitnejsie sklo alebo viacej skla.
Ono je toho víc. Dražší objektivy mají vyšší nároky na přesnost opracování a kontrukce (často je i kvalitnější sklo zároveň náročnější na opracování), kvalitnější a přesnější antireflexní vrstvy, konstrukce bývá bytelnější a obvykle se očekává i vyšší odolnost vůči počasí. Spíš bych se nedivil, kdyby se samotná cena skla jako materiálu tvořila jen malou část ceny objektivu.
rekl bych, ze na rychlost ostreni, miru zasumeni, resp. celkovou kvalitu zobrazeni ma spise vliv objektiv
Na rychlost ostření má velký vliv oboje, tady spíš platí, že rozhoduje "slabší článek". Celková kvalita obrazu je především záležitost objektivu, tady vesměs platí, že fotka se stejným objektivem bude vypadat víceméně stejně bez ohledu na tělo - pokud ji ovšem s horším tělem budu vůbec schopný udělat. Ale co se týká šumu, tam objektiv může pomoci jen světelností, zatímco rozdíly v tom, jak zvládá horší světelné podmínky tělo, mohou být mnohem větší. Konkrétně třeba fotky z Canonu R6 Mark II na ISO 12800 jsou na tom z hlediska šumu o něco lépe než fotky z Canonu 7D na ISO 1600 (a podobně je to s 25600 vs 3200).
A reknu na rovinu, ze ve vasem pripade to chce jiz neco lepsiho, nez F2.8.
Ty hodně světelné objektivy jsou ale trochu zrádné a nejde moc spoléhat na to, že mne světelný objektiv automaticky zachrání před šumem. Třeba při focení dětí na šachových turnajích mám zkušenost, že i při focení jednoho hráče na 50-70 mm je s f/2.8 hloubka ostrosti už dost malá a fotky s f/3.5 nebo f/4 většinou působí lépe. Když toho budu chtít mít v záběru víc, musím často jít přinejmenším na f/8, někdy i f/11, a pak už je úplně jedno, jestli mám objektiv se světelností f/2.8 nebo f/1.2.
Jiste, ja jen vychazim z toho, ze gymnastika se na rozdil od sachu foti spise z vetsi vzdalenosti (treba 10m). Pak mi relativne mala hloubka ostrosti spise vyhovuje, protoze zachytim ostre jenom sportovce.
Nemam v hlave kalkulator, ale pamatuju si, ze pri mem objektivu f1.8, ohnisku 100mm, vzdalenosti 10m a full-frame mam hloubku ostrosti ~1/10 (9.5-10.5m). To na jednu osobu staci. Kdyz fotim skupinu, pak jdu s ohniskem dolu (pri 50mm stoupne DoF na ~4/10 vzdalenosti, t.j. 8-12m).
Taky hodne vyuzivam pred-ostreni a pred-expozici. Skratka to chce hodne zkouseni, a uceni. Nastesti je to ted v dobe digitalu alespon levne...
Nemam v hlave kalkulator, ale pamatuju si, ze pri mem objektivu f1.8, ohnisku 100mm, vzdalenosti 10m a full-frame mam hloubku ostrosti ~1/10 (9.5-10.5m).
Tady vidím spíš problém v tom, že FF objektivy se světelností lepší než f/2.8 jsou téměř výhradně pevné ohniskové vzdálenosti. Nemám moc praktických zkušeností s halovými sporty (kdysi jsem zkusil fotit basket, ale s naprosto nevhodnou výbavou), ale s pevným sklem bych to toho asi nešel. Možnosti "zoomovat nohama" jsou tam obvykle hodně omezené a střídat objektivy podle toho, co chci zrovna fotit (v jaké vzdálenosti), taky asi není úplně ono. Takže bych nakonec asi radši zůstal u osvědčené 70-200 f/2.8, to je takový zlatý standard.
Existují ještě f2 zoom objektivy, ale cena je neskutečná. Atakující 100 000 Kč a je jich málo.
Máte pravdu v tom, že měnit pevné objektivy v hale při probíhajících závodech je vlastně nemožné. Takže můžete mít dvě těla a dvěma různými objektivy. Ale pak už se zase dostanete na cenu toho světelného zoom objektivu. A jako amatér to prostě nezaplatíte. A 70-200 mm f2,8 je dobrá volba. Existuje i možnost mít 35-150mm s f2 - f2,8.. I ten má rozumnou cenu.
100 000Kc je bezny vydaj profesionala. Amater vsak muze vahat. Taky kdyz kyvnete jako lama na vylet za focenim ptaku vysoko ve vetvich v destnem pralese a zjistite ze nemate uplne ten idealni objektiv. Pujcovne holt treba zapocitat do ceny vyletu. A nezapomenout pojistit.
Vymenu objektivu strasne nerad resim, protoze nemuzu menit za pochodu (vlhko/prach) a tak stridam dva fotaky.
Vymena objektivu je stejne zbytecne precenovana. Vetsinou amater skonci u 2-4 objektivu ktere pouziva. A na to mu ty dva fotaky staci.
Bohužel, musím to korigovat. Pokud fotím gymnastiku (tedy teamgym, abych byl přesný) a jsem na ploše (jakože jsem), vlezu se do 5 metrů, mnohdy i méně (pro přeskoky). A v tu chvíli je DoF dle kalkulačky nějakých 170 cm (f2,8 a 50 mm) tj. 4,3 - 6 m. S f1,8 mám jen 70 cm. Stejné parametry pro APS-C (f2,8 a 50 mm) dávaly 110 cm tj. od 4,5 a 5,6 m. A kapitolou samo pro sebe je pódiová skladba, kde je 10 cvičenek a na těch 5 v průměru se dostanu také, výjimečně 10 (prostor pro cvičení má 12x12 m). Takže tam mi f1,8 tolik nepomůže.
Ale chce to hodně zkoušet a učím se pořád. Mohu-li prozradit - přechod na nový fotoaparát se mi velmi osvědčil. Ale to až v dalších částech.
Snad všichni výrobci přechází na bezzrcadla a klasické zrcadlovky zmizí. Minimálně Nikon a Canon při tom mění i bajonet. Nevím zda k tomu dospěje i Pentax, nebo bude vůle vstoupit na tento trh. Uvažovat o skle pro starší zrcadlo je dost ošemetné, staré bajonety byli dlouho kompatibilní, ale s přechodem na bezzrcadla to někteří výrobci "dost rozbili". Osobně jsem na Nikon dost naprdnutý.
BTW: V optikách na bajonet F mám desítky tisíc a vím, že až budu nahrazovat (2 Nikony: 1× D5400 (vypreparovaný filtr pro astrofoto) a 1× D750), tak budu potřebovat i adaptér na bajonet Z, ale funguje na 100 %?? T-Mount přímo na "Z" mě bude trápit nejméně.
Jen ta cena za FTZ adaptér je třeba u "Foto Škoda" v ceně obyčejné optiky. Ale budiž. Mám zlost, ale ne dost velkou na to, abych vyměnil Nikon.
Na přechodnou dobu. Zatím mi šlo prodat co jsem nedobře vybral, nebo jsem ztratil využití a koupit jiné. Trochu se obávám, že až se rozhoupu, tak už budou F-mount objektivy neprodejné.
Souhlasím, tahle změna vůbec nebyla samoúčelná nebo vedená snahou "podojit" zákazníky. Kratší vzdálenost od bajonetu k senzoru umožňuje konstrukci objektivů, které by se "zrcadlovkovými" bajonety nejspíš vůbec nemohly existovat. Třeba u Canonu (kde znám nabídku nejlíp) mne napadá na jedné straně superlevný 16mm f/2.8 (samozřejmě nesnese srovnání se špičkovými skly, ale 16mm FF objektiv za takovou cenu dřív prostě neexistoval), na druhé 10-20 f/4 (ten naopak vůbec není levný, ale taky je to něco, co se dřív nikomu nepovedlo zkonstruovat).
Navíc je tu pořád i možnost s adaptérem za pár korun používat zrcadlovkové objektivy bez jakéhokoli dopadu na obrazovou kvalitu.
Bola by hlupost nezmenit bajonet/optiku, ked vdaka nepritomnosti zrkadla pred snimacom a ostriacich senzorov za zrkadlom moze teraz byt zadny clen objektivu podstatne blizsie k senzoru. Preto je aj FTZ adapter hlavne distancny clen, ktory povodne F-kove objektivy posunie do spravnej vzdialenosti. Ked je ale moznost mat objektiv blizsie a vdaka novemu bajonetu podstatne vacsiu sirku, otvara to nove moznosti pre zlepsenie kvality optiky. Vsetko co som kupil so Z bajonetom je lepsie ako F kove - f/2.8 14-24, 24-70, 70-200, 105MC. Na f/1.2 som sa zatial neodhodlal, ale 85 a 35 by som rad skusil.
Pokud máte peněz nazbyt, tak jo. Pokud vidíte rozlučku s vyššími desítkami tisíc (které budou v krátkém čase neprodejné), tak to není moc fajn pocit. Jako technik nemám problém pochopit.
Po přechodu si splním i jeden "sen" - Petzvala ( https://shop.lomography.com/eu/lenses/petzval ), což je pro mě srdcovka (i kvůli rodinným kořenům).
To je holt vždycky potřeba si rozmyslet podle konkrétní situace, jestli je nový objektiv o tolik lepší, aby mi stála výměna za to. A někdy je to rozhodování i v případě že "starší" verzi nemám. Když jsem si třeba pořizoval 70-200 f/2.8, tak Canon RF verze byla o něco opticky lepší (a také praktičtější), ale za necelou polovinu jeho ceny jsem mohl mít použitý Canon EF nebo nový Tamron. Takže nakonec vyhrál ten Tamron, přestože má EF bajonet a musím ho používat s adaptérem. (Je to ale jediný EF objektiv, který aktivně používám, takže na něm mám ten adaptér nasazený trvale a víceméně ho beru jako součást objektivu.)
Taky jsem naprdnutý na FTZ. To, že nefunguje s AF-D je dopředu známá věc, je to smutné, ale třeba časem vyjde konečně správný FTZ-D . je to sprosté, ale obchodně to dává smysl, takhle by si lidi nekupovali nový AF-S/Z objektivy. Ale problém jsou objektivy třetích značek, tam prostě hned je MF-only..
A hlavně, cena 3000-7290 za díru je poněku přemrštěná (neoriginální se dá pořídit za 500, ale bez elektroniky O.F.C.)
Ale zase, ceny F objektivů klesky "na amatérskou úroveň", kdy začínám být mlsný amatér
10. 3. 2025, 12:45 editováno autorem komentáře
Tohle je první článek ze série. V první části jsem se snažil vysvětlit, jakou sestavu jsem měl, proč (protože fotím gymnastiku) a kde nastal problém. Objektivy, které mám jsou všechny f2,8 a v obrazové kvalitě rozhodně není zásadní problém. Spíše je to v tom, že rychlý pohyb nezaostřím. Je rozdíl, když fotíte gymnastku při přeskoku, které je 12 let a pokud je té stejné 15 let. Je tam rychlostní rozdíl v provedení cviku. A začalo se mi dít to, že z 20 fotek bylo 12 neostrých. Zcela zjevně problém s tělem fotoaparátu.
Proto jsem si sedl a uvažoval, co vylepšit. V dalších částech to odhalím dále. Bude tam popsaná úvaha nad tělem a v další části pak i nad objektivem.
A samozřejmě ten rozdíl v komfortu pořízení fotky se starým a s "novým" starší generace, který jsem nakonec pořídil, je neskutečný. Ale to vše popíšu. Počkejte na další díly.
Taky jsem fotograf amatér a dlouhý roky jsem říkal, že důležitý je objektiv, jeho světelnost, na těle zas tak nezáleží. Pak jsem přešel na EOS R6 a otevřelo mi to oči, snažit se z archivního těla vytřískat rychlé ostření a nezašuměné fotky je marný boj.
Na tu R6 dám klidně něco s nic moc světelností a vyfotím ledňáčka v letu za západu slunce jednoduše proto, že nastavím ISO 20 tisíc, sledování oka zvířete a cvakám jednu fotku za druhou skvěle zaostřené, s minimem šumu, o chlup delší čas podrží v pohodě IBIS (fotit 1/10 z ruky žádný problém). Kamarádka fotí různé akce a události, měla starou zrcadlovku a se sebelepším objektivem za šera dojela na šum, protože ISO 1600 už bylo obtížně publikovatelné. Co ona použitelně nevyfotila se sebesvětelnějším objektivem, jde dohnat "hrubou silou".